úterý 20. října 2015

Odbory píší Radě Českého rozhlasu Otevřený dopis Radě Českého rozhlasu k situaci v ČRo po rezignaci generálního ředitele.

19. 10. 2015 zveřejněno na serveru Marketing a Media

Vážený pane předsedo, vážení členové Rady Českého rozhlasu,
po rezignaci generálního ředitele ČRo Petera Duhana se vyrojila celá řada dohadů a spekulací o příčinách a souvislostech tohoto jeho kroku. Většina pochází od externích autorů, novinářů, či od lidí, kteří dnes už s rozhlasem bezprostředně spojeni nejsou. Až dosud chybí hlas těch, kteří dění v rozhlase aktuálně prožívají.
Podobně jako celá řada komentátorů jsme i my, zástupci zaměstnanců ČRo, přesvědčeni, že podezření z porušení zákona, jehož se generální ředitel Duhan měl dopustit zaměstnáváním syna, je zástupné. V rozhlase pod vedením P. Duhana postupně narůstaly mnohem závažnější problémy.
Restrukturalizace
Hlavní kroky přestavby vnitřní organizace Českého rozhlasu, které P. Duhan obhájil v konkurzu na generálního ředitele a k jejichž realizaci dostal od Rady ČRo souhlas, byly naplánovány na dva roky. V průběhu let 2012-13 se uskutečnila rekonstrukce vnitřní organizace rozhlasu, v jejímž rámci byla vytvořena jednotlivá centra, nastíněny jejich vzájemné vazby, rozvrženy kompetence. Změna to byla podstatná. Další roky 2014 – 15 byly prohlášeny za léta konsolidace a odstranění toho, co nefunguje. Ukázalo se však, že projekt se jevil jako funkční na papíře, ale v praxi má k racionální, úsporné restrukturalizaci daleko.
  • nové uspořádání vyvolalo vznik nových útvarů, zbytnění celé řady stávajících, vznik nových pracovních pozic (převážně managerského typu); jde o útvary a pozice, jež mnohdy nemají přímý vliv na tvorbu programu, jež svou činností prohlubují byrokratické postupy řízení, programové práci nepomáhají, naopak ji komplikují
  • kompetence se v některých případech překrývají (tutéž záležitost řeší zbytečně mnoho stupňů), v jiných jejich přesné určení naopak chybí nebo je rozdrobené
  • direktivně řešené odhady personálních kapacit selhávají – v určitých úsecích byly počty zaměstnanců seškrtány tak, že došlo k nerovnováze rozdělení úkolů, k přetěžování některých zaměstnanců…velmi často i v rozporu se zákoníkem práce. A mnohdy s negativními dopady na kvalitu programu
  • nová struktura měla přinést úspory; pokud tomu tak bylo, úspory byly investovány do jiných oblastí, nežli do tvorby programu nebo odměňování zaměstnanců, jimž přibyly pracovní úkoly
  • došlo k centralizaci uspořádání mnoha oblastí práce; tento krok měl přinést (např. ve správě majetku) další úspory; nemáme informace, zda je tomu opravdu tak
  • úsporou financí byly rovněž zdůvodněny změny ve fungování regionálních studií; v důsledku toho byla na minimum potlačena výroba programů v těchto studiích; nejsou využívány jejich studiové, ani tvůrčí kapacity. Zákonem o ČRo stanovené podíly tvorby regionálních studií v celoplošných stanicích jsou naplňovány často jen formálně. Tento postup jde proti smyslu veřejnoprávnosti!
Dva roky proponované jako etapa „stabilizace a vychytávání chyb“ prokázaly, že nová struktura je v mnohém nefunkční, stává se překážkou programové práce. Záměr byl nepochybně dobrý, logický, zdůvodněný. Jeho převedení do praxe je však nezvládnuté. Ve zmíněných letech 2014-15 se tyto problémy nepodařilo vyřešit a odstranit. Vedení dokonce projevovalo stále méně vůle cokoli řešit. Generální ředitel v této etapě odmítal (se zaměstnanci, ale dokonce i na úrovni vedení) chyby, k nimž došlo, uznat, dokonce o nich vůbec diskutovat.
Odborová organizace a její zástupci byli jedinou interní složkou, která se nebála zmíněné negativní dopady nové struktury pojmenovat – a to jak v dopisech, adresovaných generálnímu řediteli, tak na setkáních se zaměstnanci, které iniciovala. Vždy se však setkala s odmítnutím, s neochotou připustit, že by snad něco bylo v nepořádku. Navíc se mezi zaměstnanci šířil strach cokoli nahlas kritizovat.
Přesto odboráři opakovaně upozorňovali na negativní jevy. Především na nepochopitelnou personální politiku generálního ředitele a používané metody řízení.
Personální politika
Každoroční střídání osob na důležitých postech jako jsou ředitel personálního odbor, náměstkové pro ekonomiku a správu napovídá, že Peter Duhan neměl při volbě svých nejbližších spolupracovníků šťastnou ruku. „Životnost“ těchto důležitých person byla v průměru jeden rok. O nějaké kontinuitě, o návaznosti činností, nemůže být řeč. Jestliže každý z nových adeptů ekonomických či personálních záležitostí zahájil svou činnost tím, že popřel a zcela odmítl vše, co jeho předchůdce udělal, pak není divu, že např. tak důležitý materiál, jakým je popis jednotlivých činností a jejich přesné zařazení (tzv. katalog pozic), není dodnes hotov.
Do vysokých řídících funkcí začal Peter Duhan dosazovat téměř výlučně lidi, kteří nikdy předtím neměli s rozhlasem nic společného. Přicházeli tak manageři univerzálního typu, kteří v minulosti řídili personální politiku (například) v pojišťovně, či se starali (s pochybnými výsledky) o ekonomiku v České poště, kteří po roce odcházeli zase do naprosto odlišných sfér. Není divu, že začali řídit rozhlas jako „firmu“, víceméně jako výrobní podnik. V nižších řídících funkcích se pak rovněž začali prosazovat lidé bez jakékoli rozhlasové zkušenosti. Ti přirozeně svou neznalost nepřiznávali a začali si osobovat autoritativní metody řízení.
Metody řízení
Zásada, že o tom, co nařídí šéf, se nediskutuje, má svoje opodstatnění například v armádě. Jestliže ale vymizí dialog mezi těmi, kteří vykonávají specifickou rozhlasovou práci (na jakémkoli konkrétním postu), a mezi těmi, kteří ji řídí, pak to vede k chaosu, nesmyslným rozhodnutím, destrukci. Tato situace v mnoha sférách v rozhlase nastala. (Nedůsledná připravenost projektu rozšíření vysílání ČRo Plus je toho příkladem. Dva týdny před startem tohoto vysílání není stále zajištěn dostatek kvalifikovaných profesionálů, především v oblasti techniky.)
K tomu se vážou stále častější projevy bossingu a diskriminace (především „ageing“, tedy diskriminace z důvodu věku), i četné příklady porušování zákoníku práce (na některé z nich rozhlasové odbory upozornily i Radu Českého rozhlasu.)
Další věcí je nevyjasněná odpovědnost mnohých vedoucích pracovníků. Jakýkoli řadový zaměstnanec je sankcionován za nesplněné úkoly okamžitě, prokazatelně sporná a chybná rozhodnutí šéfredaktorů a dalších managerů procházejí bez odezvy, zpětného hodnocení.
S tím souvisí také odchod velké řady kvalitních osobností, které raději samy práci opustily, nežli by se nechaly řídit a potažmo i šikanovat těmi, kteří svěřené oblasti nerozumějí. Důsledkem je pak příliv neúměrně velkého počtu mladých a zcela nezkušených zaměstnanců, kteří se nemají od koho učit. Přicházejí pak ovšem také (často v roli externistů) bývalí zaměstnanci soukromých stanic. Ti vnášejí do veřejnoprávního média vnímání a postupy, které se blíží programovému uvažování privátních rádií. A to se, pohříchu, projevuje i v programu.
Co dál?
Těmito poznámkami chceme upozornit na to, že spektrum problémů, které se navršily v průběhu posledních let, je mnohem širší, nežli se až dosud zmiňuje. Zaměstnávání „lidí blízkých“ generálnímu řediteli je ve srovnání s tím opravdu marginální záležitost.
Cílem našich konstatování není vyvolat dojem, že Český rozhlas pod vedením P. Duhan přestal plnit úkoly, které mu ze zákona přísluší. Kvalitní fungování rozhlasu zajišťují loajální zaměstnanci, kteří své práci rozumějí a kteří rozhlas berou jako svoje životní poslání. A to navzdory všem okolnostem a překážkám, které jim kladou do cesty ti, pro které je program spíš nevítanou přítěží. A také navzdory vytrvale klesajícím příjmům, jež jsou důsledkem neprůhledného nakládání s finančními prostředky.
Žádáme, aby nové vedení tyto problémy vzalo za své a konečně objektivně a kvalifikovaně posoudilo, co je třeba změnit, co upravit, co z dosavadní praxe zcela zavrhnout; nezbytné je provést podstatné personální změny. V současné době „bezvládí“ je třeba zabránit tomu, aby nedocházelo k využití vakua pro rychlá řešení osobních sporů a rychlá řešení „ bez vedení“ obecně.
Východiskem se musí stát nezávislý, vnější firmou provedený audit finanční i personální. Stále nevyjasněné okolnosti působení bývalého ekonomického náměstka Koliandra vrhly na celou oblast ekonomiky ČRo závažné stíny.
Jsme přesvědčeni, že skutečnou prioritou se musí stát opravdu zájem veřejnosti, tedy kvalita programu a důsledné plnění povinností, které Český rozhlas má.
Rozhodně můžeme slíbit naprostou podporu takovému vedení, které bude rozhodovat otevřeně, průhledně, které dokáže vytvořit zaměstnancům důstojné podmínky pro jejich práci, povede s nimi zasvěcený dialog, které se vyvaruje zákulisních intrik, nebude operovat se strachem… a bude dodržovat zákoník práce.
Podaří-li se novému vedení nastolit takové okolnosti a takové prostředí, pak není důvod pochybovat o tom, že Český rozhlas bude i nadále skutečně kvalitním médiem hodným srovnání s nejlepšími rozhlasy v Evropě.
Za ROZO
Jiří Hubička, předseda 

Větší problém než zaměstnání syna: Šéf ČRo Duhan platil radní, kteří ho zvolili do funkce. Radili s reklamou i se zákony

19. 10. 2015 napsali Václav Dolejší a Filip Rožánek na webu ihned.cz


  • Podle rozhlasového zákona není možné, aby od média, které radní mají kontrolovat, brali ještě dva roky po odchodu z funkce peníze.
  • Bývalí radní Českého rozhlasu, kteří pomohli do funkce zvolit generálního ředitele Petera Duhana, dostávali po skončení svých mandátů od veřejnoprávního rádia peníze za poradenské služby.
  • Dokumenty konkrétně ukazují na možné porušení zákona u bývalého předsedy Rady ČRo Tomáše Ratiborského.



Bývalí radní Českého rozhlasu, kteří pomohli do funkce zvolit generálního ředitele Petera Duhana, dostávali po skončení svých mandátů od veřejnoprávního rádia peníze za poradenské služby.
Vyplývá to z dokumentů, jež si současná Rada Českého rozhlasu (ČRo) vyžádala po odhalení, že v rádiu pracoval Duhanův syn.
Právě kvůli tomuto případu se radní zaměřili i na své bývalé kolegy. Podle rozhlasového zákona totiž není možné, aby od média, které mají kontrolovat, brali ještě dva roky po odchodu z funkce peníze. Zákaz se zároveň vztahuje i na jejich příbuzné.
Podklady, o kterých budou radní jednat na své středeční schůzi, konkrétně ukazují na možné porušení zákona u bývalého předsedy Rady ČRo Tomáše Ratiborského. Mandát mu vypršel 19. března 2014, ale smlouvu o poskytování poradenských služeb s ním rozhlas podepsal už 1. dubna 2014.
CO SE NESMÍ V RÁDIU
◼ Zákon o ČRo nedovoluje radním "pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah k Českému rozhlasu".
◼ Zákaz platí ještě i další dva roky po ukončení členství v Radě Českého rozhlasu a vztahuje se i na osoby blízké.
◼ V rádiu nesmí pracovat ani příbuzní generálního ředitele.
◼ Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan odejde z funkce 3. listopadu. Oficiálně rezignoval ze zdravotních důvodů.
◼ Rada Českého rozhlasu ve středu vybere Duhanova dočasného nástupce.
Ten rádio povede do února 2016.
Bývalý výrazný politik ODS se zkušenostmi z komerčního rádia podle této smlouvy radil Českému rozhlasu, jak má prodávat reklamu, sponzorské časy a pronajímat studia. Za své služby dostával 30 tisíc korun měsíčně. Smlouva byla navíc za stejných podmínek znovu uzavřena od ledna letošního roku.
Ratiborský existenci kontraktu potvrdil, zároveň ale hodnotí zákon jako příliš přísný a nesmyslný. "Já to celé považuji za malichernost. Existují navíc různé výklady zákona, který zakazuje zaměstnanecký poměr nebo podobný vztah.
Radil jsem s prodejem reklamy, o čemž jsem podával pravidelné zprávy," řekl Hospodářským novinám. Podle zjištění radních práci fakturoval na svůj živnostenský list. Teď musí kontroloři posoudit, jestli to neodporuje znění zákona.
Ještě v době, kdy Ratiborský stál v čele rozhlasové rady, našel na Vinohradské 12 brigádu jeho syn.
Na dohodu o provedení práce vyměňoval v rozhlase počítače a notebooky. V roce 2013 za to dostal dohromady necelých 30 tisíc korun čistého. Obdobnou částku mu rádio vyplatilo ještě v létě 2014, kdy navíc pomáhal s přesunem e-mailových schránek na nový systém.
Smlouvu s rozhlasem měla také Ratiborského předchůdkyně ve funkci Dana Jaklová. V jejím případě ale problém s dodržením dvouleté lhůty nenastal. Jaklová, která kontrolnímu orgánu předsedala v době, kdy zvolil Duhana generálním ředitelem (v červenci 2011), poskytovala na dohodu o provedení práce poradenství v oblasti programu. Začala s ním loni v září, půl roku po vypršení zákonné lhůty.
Jaklová k tomu říká, že spíše radila s chystanou legislativou než s programem. Problém ve své smlouvě nevidí. "Zákonem je daná dvouletá lhůta a tu jsem dodržela," reagovala stručně. Rozhlas si její rady cenil na 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Její smlouva skončila k 15. dubnu letošního roku. Pár dnů předtím ji totiž poslanci zvolili do další mediální funkce.
Dnes zasedá ve "velké" vysílací radě.
Vyjádření Petera Duhana, který na funkci rezignoval ke 3. listopadu oficiálně ze zdravotních důvodů, k novým zjištěním se nepodařilo získat.
"Generální ředitel je v pracovní neschopnosti, nyní vaše dotazy komentovat nebude," reagoval rozhlas prostřednictvím mluvčího Jiřího Hošny.

čtvrtek 8. října 2015

Radní Českého rozhlasu: Prozatímním ředitelem nemusí být René Zavoral

8. 10. 2015 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Co řekl předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík, místopředseda Jiří Vejvoda a náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral po rezignaci Petera Duhana? 

Nečekané rozuzlení přineslo středeční mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu, na kterém mělo dojít k hlasování o odvolání generálního ředitele Petera Duhana. Sám šéf veřejnoprávního rozhlasu totiž půl hodiny před plánovaným začátkem jednání oznámil radním, že k 3. listopadu rezignuje ze zdravotních důvodů. Samotné jednání, které z tohoto důvodu začalo se čtvrthodinovým zpožděním, pak trvalo pouhých deset minut. Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík informoval o tom, že Rada obdržela právní analýzy zákona o Českém rozhlasu, z nichž vyplývá, že zaměstnáním svého syna Andreje Duhana porušil generální ředitel rozhlasu Peter Duhan zákon a potvrdil informaci o Duhanově dobrovolné rezignaci.
K projednávání porušení zákona ze strany Petera Duhana nakonec na jednání radních vůbec nedošlo, vrátit se k němu mají na některém ze svých příštích zasedání. Ihned po ukončení mimořádné schůze Rady Českého rozhlasu poskytl předseda Rady Michal Stehlík rozhovor přítomným novinářům, jehož doslovný přepis vám nabízíme. Následují individuální rozhovory serveru DigiZone.cz s místopředsedou a mluvčím Rady Českého rozhlasu Jiřím Vejvodou a náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání a statutárním zástupcem generálního ředitele René Zavoralem, který je jedním z adeptů na funkci prozatímního ředitele Českého rozhlasu na dobu do zvolení nového řádného generálního ředitele ČR

Michal Stehlík: Jsem pro otevřený konkurz na nového ředitele

Pouhých deset minut trvalo středeční mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu, které se mělo zabývat údajným porušením zákona ze strany generálního ředitele Petera Duhana, jenž v rozhlasu nechal zaměstnat svého syna Andreje Duhana. Šéf rozhlasu pod přímou hrozbou odvolání totiž půl hodiny před začátkem jednání oznámil, že k 3. listopadu 2015 rezignuje ze zdravotních důvodů na svou funkci. Radní Duhanovo odstoupení přijali. Předseda Rady ČRo Michal Stehlík krátce po ukončení mimořádného zasedání odpovídal na otázky přítomných novinářů.
Pan Duhan v úterním prohlášení napsal, že jeho syn pracoval jako rešeršista ve zpravodajství, kde pobíral osm až dvanáct tisíc korun měsíčně. Informace některých médií ale hovořily o tom, že měl být poradcem náměstka generálního ředitele pro program a brát až 80 tisíc korun měsíčně. Zajímala se Rada nějak víc a podrobně o to, jakou práci vykonával Andrej Duhan a kolik za to pobíral peněz?
Zajímala, ale právě v tom jsme obětí času, protože tyto informace má Rada připraveny od Českého rozhlasu vlastně až k dnešnímu dopoledni. Nikdo z nás, myslím, to nestačil, ani v rámci našeho projednávání, analyzovat. I proto jsme k této záležitosti dnes nepřijímali usnesení.
Co bude dál? Předpokládám, že prozatímním ředitelem by se měl stát pan náměstek René Zavoral. Nebo o tom bude Rada ještě jednat? A jaký způsob výběrového řízení na nového generálního ředitele zvolíte? Oslovíte konkrétní kandidáty, nebo bude otevřené všem zájemcům?
Ani na jednu z otázek vám nedokážu odpovědět, protože o obou záležitostech rozhoduje Rada jako celek. Pojem „prozatímní ředitel“ je v zákoně definován velmi jasně a není a priori definováno, že to musí být statutární zástupce. I minule, když byly problémy v rámci vedení rozhlasu u pana ředitele Kasíka, tomu tak nebylo. Nechci proto předjímat vůbec žádné jméno, ani na pozici prozatímního ředitele. Rada se musí dohodnout. A ohledně výběrového řízení: zákon mluví jasně, že od data ukončení mandátu předchozího ředitele máme tři měsíce na to, maximálně, abychom nalezli vhodného kandidáta, vhodného ředitele. A opět, Rada se má dle svých předpisů rozhodnout, zda to bude uzavřené nebo otevřené výběrové řízení. V tento moment mohu říci pouze svůj osobní názor jako jedné devítiny Rady, že já budu velmi plédovat pro otevřené výběrové řízení.
V médiích se objevily i informace o tom, že odbor veřejných zakázek v Českém rozhlasu údajně vede Lenka Kašová, která má být partnerkou Andreje Duhana. Zabývala se tím Rada?
Rada se tímto nezabývala.
A bude se zabývat?
Vzhledem k tomu, že máme teprve před sebou záležitost řešení jedné kauzy a zároveň si myslím, že před Radou Českého rozhlasu jsou mnohem závažnější věci do budoucna z hlediska Českého rozhlasu, tak bych byl nerad, aby se situace soustředila na zaměstnávání či nezaměstnávání konkrétní osoby. Před námi je nalezení nového směru pro Český rozhlas s nějakým novým kandidátem.
Případné prověřování fungování tohoto odboru před oznámením rezignace Petera Duhana tedy nepřipravujete?
Tam šlo o záležitost, kdy veřejné zakázky samozřejmě jsou velkým tématem a Dozorčí komise Rady bude bezesporu doporučovat některé konkrétní, řekněme analytické kroky pohledu na fungování veřejných zakázek. Ostatně, my jsme už před měsícem a půl vznesli dotaz na způsob fungování tohoto odboru a bylo nám odpovězeno z hlediska konceptu toho výhledu, takže Rada má k dispozici relativně podrobný materiál, jak by měl tento odbor fungovat. Samozřejmě ještě pod panem generálním ředitelem Duhanem, ale není to věc, která by šla nějak stranou. Veřejné zakázky jsou nejen v této zemi poměrně zásadní záležitostí.
Proč si pan generální ředitel Duhan zvolil za termín ukončení svého působení ve funkci zrovna 3. listopad?
Výborná otázka na pana generálního ředitele.
Nebylo to nějak vysvětleno v tom dopise, který jste od něj dostali?
Ne. To, co jsem odcitoval v rámci veřejného zasedání, je to vysvětlení, které je jediné – v rámci zdravotních důvodů a pak je tam to datum 3. listopadu. Není k tomu žádné zdůvodnění.
Peter Duhan v rozhovoru pro iDnes.cz řekl, že jste na něj vyvíjeli dlouhodobý tlak, který byl symbolizován například zkrácenými odměnami. Souhlasil byste s touto interpretací?
Pokud si projdete veřejné záznamy ze zasedání Rad za poslední rok či roky, každý manažer v podobné funkci musí být logicky vystaven tlaku, ať už je pozitivní nebo negativní. Český rozhlas je zásadní veřejnoprávní instituce, myslím, že tlak obecně je součástí výkonu této práce.
Jaké je vaše hodnocení působení pana Duhana ve funkci generálního ředitele Českého rozhlasu?
Tuto otázku jsem samozřejmě čekal. Já myslím, že Rada jako taková se k tomu bude vyjadřovat určitě na zasedání 21. října a možná i v budoucnosti. Já jako Michal Stehlík, jako devítina Rady, bych v tento moment rád ocenil projekt pana generálního ředitele, se kterým byl zvolen. I přes tajnou volbu, já jsem byl jeho volitelem, a myslím, že zejména první tři roky restrukturalizace a kroků, které se snažil činit, byly naplňováním tohoto projektu. Samozřejmě, zase když si projdete veřejná zasedání, kritika Rady v rámci porušování Kodexu, některých oprávněných stížností, ale při tak velké instituci je to třeba na rozumné a klidné zhodnocení jeho mandátu, si myslím, že je dobrý čas. Ale opět, nic proti médiím, ale není to úplně o jedné mediální zkratce.
Čekal jste tu rezignaci, kterou jste od Petera Duhana obdrželi?
Samozřejmě je to vždycky jedna z možností. Ne že bych očekával, že přijde na stůl před tímto zasedáním. Byla to jedna z možností, ale neměl jsem informaci o tom, že k ní dojde.
A můžete potvrdit, že Dozorčí komise Rady ČRo při kontrole našla i jiné jméno než Andreje Duhana?
Dozorčí komise nenašla žádná jiná jména, protože ta by musela najít Rada. Dozorčí komise nám doporučila některé další pozice či osoby v jistých funkcích – beze jmen – na zjištění právě oněch osob blízkých. Tím se bude Rada zabývat v těch dalších 14 dnech v rámci zjišťování a přesných dotazů. Abych odpověděl přesně, není žádné další jméno, které by bylo z hlediska Dozorčí komise definováno a zároveň potvrzeno.
Pokud bude potvrzeno, budete nějak prověřovat činnost těchto lidí, zda skutečně nedošlo k nějakému střetu zájmů, případně poškození Českého rozhlasu?
Myslím, že nemáme jinou možnost. Je tady prostě zákon, který hovoří jasně, že některé věci se mají dodržovat. Pokud se nedodržují, musí se zjistit, jakým způsobem byly tyto záležitosti realizovány.
Měli jste se na mimořádném zasedání Rady, pokud by nedošlo k rezignaci generálního ředitele, zabývat i kauzou neuskutečněného prodeje zámečku v Přerově nad Labem?
To dnes na programu nebylo. Samozřejmě každý člen může zvednout jakékoli téma, ale podle mě by tento prodej a tato záležitost nebyla bodem dnešního jednání. Mimo jiné i proto, že bylo svoláno mimořádně k té konkrétní jedné záležitosti.
Pokud by tedy nedošlo k rezignaci Petera Duhana, a hlasovali byste o jeho odvolání, bylo by to čistě jenom záležitostí té osoby blízké a toho údajného porušení zákona?
Pokud by k tomu došlo, bylo by to pouze podle našeho jasného volebního řádu, kdy každý z členů Rady může navrhnout odvolání. Není kolektivní nominace „odvolat – neodvolat“. Nemohu mluvit za všechny kolegy, co by, kdyby. Já myslím, že rezignací pana generálního ředitele k 3. listopadu by se měly mnohé věci spíše posouvat do budoucna, nikoli do minulosti. Rada musí prověřit věci, se kterými je konfrontována v rámci Dozorčí komise, ale zároveň představa – každý máme svou kapacitu a den má 24 hodin – že se budeme zbytečně zabývat věcmi z minulosti, když máme najít nový směr pro Český rozhlas… Myslím, že to důležité je budoucnost a hlavně zachování veřejnoprávnosti tohoto média. Žijeme ve světě, kdy je to vždycky velmi citlivé téma a my budeme chtít určitě najít člověka, který bude opravdu hájit ten veřejný zájem.
Byli jste opravdu rozhodnuti hlasovat na mimořádném zasedání Rady o odvolání Petera Duhana, pokud by sám nerezignoval?
Jak už jsem řekl, o odvolání by se hlasovalo, pokud by to některý z členů Rady navrhl. Za sebe říkám, že já bych to nenavrhoval – vzhledem k nepřítomnosti pana generálního ředitele a vzhledem k nutnosti doplnit dané posudky.
Pokud by byl Peter Duhan přítomen, myslíte, že byste našli dostatek hlasů na jeho odvolání?
Neodhadnu, neboť to byste se musel zeptat každého z členů Rady a záleželo by na nich, zda by vám odpověděli, jak by na danou záležitost reagovali. Jsme pořád kolektivní orgán a každá jedna devítina se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí.

Jiří Vejvoda: Prozatímní ředitel nemusí být z Českého rozhlasu

Před středečním mimořádným zasedáním Rady Českého rozhlasu, na kterém mělo dojít k hlasování o odvolání generálního ředitele Petera Duhana, proběhlo neveřejné setkání předsednictva Rady ČRo, během něhož Peter Duhan radním doručil dopis s oznámením své rezignace. Už na tomto neveřejném jednání radní začali uvažovat o tom, koho pověří výkonem funkce prozatímního ředitele Českého rozhlasu. V konečném důsledku to nemusí být nikdo z Českého rozhlasu, můžeme vybrat kohokoli, řekl serveru DigiZone.cz místopředseda a mluvčí Rady ČRo Jiří Vejvoda.
Rada Českého rozhlasu se po oznámení rezignace generálního ředitele Petera Duhana vůbec nezabývala porušením zákona, kterého se měl dopustit zaměstnáním syna Andreje v rozhlase. Znamená to, že tuto kauzu už neotevřete?
Ne, tato kauza zůstává otevřená a neumím si představit, že bychom ji jenom kvůli tomu, že pan generální rezignoval ze zdravotních důvodů, nedořešili. Takže jak říkal pan předseda, my jsme teď na poslední chvíli dostali ještě nějaké podklady ohledně těch smluv, například s panem Andrejem Duhanem, které prostudujeme, zda-li by ještě doplnily něco k těm analýzám, které máme. Právní analýzy jasně říkají, že zákon porušen byl, a ať se nám to líbí, nebo ne, musíme reagovat.
To znamená, že si doplníte informace a znovu se nad touto kauzou sejdete?
21. října, ano.
Co tedy budete s ředitelem, který už mezitím oznámil, že odchází, dělat? Jaká jiná sankce než odvolání by mu mohla hrozit?
Nechci předjímat. Nemůžeme odvolávat ředitele, který mezitím odešel ze zdravotních důvodů, ale tady bude ještě řada procesních úkonů, které se vztahují i k němu, včetně vyplácení odměny podle jeho smlouvy. Na to se teprve musíme podívat a zvážit všechny okolnosti.
Dobrovolnou rezignací si Peter Duhan zajistil odstupné? Pokud by byl odvolán, nezískal by ho? Nebo jak to je?
Jeho smlouva je konstruována v obecné rovině, je tam konkurenční doložka, která generálnímu řediteli zakazuje deset měsíců působit v nějaké funkci a za to má dostat adekvátní částku. Nechci předjímat, ale myslím si, že tohle prostě bude muset být naplněno. A druhá věc je, že ředitel po třech a půl roce ve funkci by mohl, ale nemusel odejít s nějakou odměnou za celkové působení. A tam se bude právě zúročovat, předpokládám, to, o čem se bavíme.
Pokud byste objevili nějaké nesrovnalosti, ať už v ekonomických záležitostech, nebo působení blízkých osob v rozhlase, nelze vyloučit třeba i trestně právní úkony?
Dopředu nelze vyloučit nic.
Jaký bude další postup? Už jsme z úst předsedy Michala Stehlíka zaslechli, že byste na příštím zasedání Rady ČRo měli zvolit prozatímního ředitele ČRo. Zaznělo zde jméno Reného Zavorala, který ale nemusí být jediným kandidátem. Kde byste hledali, pokud by to nebyl on?
Čistě teoreticky můžeme hledat i mimo Český rozhlas. Můžeme sem na tři měsíce „pozvat“ někoho, kdo by ten dům řídil nezaujatě zvenčí, ale taky relativně neinformovaně. Čili to je první koncepční věc, zda to má být člověk zevnitř rozhlasu, či nikoli. Pokud by to byl někdo zevnitř rozhlasu, musíme ho napřed oslovit a on nám může říci, že se na to necítí nebo že to nechce – z různých příčin, včetně toho, že pak bude chtít kandidovat na generálního ředitele a nechce si těmi třemi měsíci třeba zkomplikovat život. Takže dnes už zkusmo na našem uzavřeném zasedání padlo několik jmen, budeme o nich přemýšlet a do 21. října se na ně obrátíme.
Je reálná ona varianta, že by to byl někdo vně Českého rozhlasu?
Ne, všechna jména byla zevnitř Českého rozhlasu, ale bylo jich několik.
Vy sám byste volil spíš člověka z Českého rozhlasu, nebo mimo něj?
Já osobně bych byl pro člověka zevnitř. Připadá mi to praktičtější, protože přivedete někoho do takové velké instituce a než se v ní rozkouká během oněch pomyslných 100 dní, už aby zase odcházel.
Takže prozatímní ředitel nastoupí 4. listopadu a bude mít tři měsíce na dočasné vedení rozhlasu.
Ano, bude mu předána funkce a bude mít maximálně tři měsíce. My si také můžeme ulehčit Vánoce a vybrat generálního ředitele dříve. Ale já se bojím, že k tomu nedojde.
Ona je otázka, zda stihnete i ty tři měsíce stanovené zákonem. Sám Peter Duhan byl v roce 2010 a 2011 prozatímním ředitelem skoro rok, a to už ona tříměsíční lhůta v zákoně platila.
Začnu oklikou. Já osobně jako další devítina Rady se přikláním k názoru kolegy Stehlíka, abychom vyhlásili otevřené výběrové řízení, čili abychom prošli upřímně řečeno i tou torturou, že se přihlásí spousta lidí, kteří evidentně na to nemají, ale mají větší ambice než možnosti. Připadá mi to korektnější než oslovit pouze vybraný počet lidí, což na mě trochu dělá elitářský dojem. Ale to jsme dva z devíti v tuto chvíli.
Tři měsíce jsou na otevřené výběrové řízení docela krátký čas.
Ano, a teď jste mě nachytali, zda je v zákoně o Českém rozhlasu vůbec možnost, že z nějakého důvodu může být tato lhůta prodloužena. Podle mě ne. Čili já to beru tak, že do tří měsíců musíme vybrat.
Do 3. listopadu tedy bude ve funkci generálního ředitele Peter Duhan, ale fakticky bude rozhlasu šéfovat jeho statutární zástupce René Zavoral?
Ano, Peter Duhan zůstává ve funkci s těmi omezeními, která jsme mu dali. Aby nedělal nějaké zásadní kroky ve chvíli, kdy už vlastně rezignoval. Je na nemocenské, čili teď statutárně řídí „dům“ jeho zástupce pan Zavoral, a to je situace, která potrvá do 3. listopadu.
Čili Peter Duhan se už fakticky do budovy Českého rozhlasu nevrátí?
Může, dokonce může být v rozhlasu nadále zaměstnán. Rozlišujme dvě věci, on dnes oznámil rezignaci na funkci generálního ředitele, ale zůstává zaměstnancem Českého rozhlasu. Čili teoreticky může jednat s někým z rozhlasu o svém zařazení, vrátit se například do Českého rozhlasu Plus apod. Čili zaměstnancem rozhlasu zůstává.
Šlo mi spíš o to, nakolik jsou jeho zdravotní problémy závažné, že by do onoho 3. listopadu fakticky do rozhlasu už nepřišel.
Může se to stát.
Stejně už nemá rozhodovací pravomoci…
Ano, protože jsme nechtěli, aby tady nastal nějaký nevítaný pohyb v „domě“.

René Zavoral: Otázky na mou kandidaturu jsou předčasné

Náměstek odstupujícího generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana pro program a vysílání René Zavoral je momentálně druhým nejvyšším manažerem veřejnoprávního rozhlasu, a tak se logicky nabízí, že ho Rada Českého rozhlasu osloví s nabídkou na post prozatímního ředitele celého rozhlasu. Server DigiZone.cz se jej tedy krátce po ukončení středečního mimořádného zasedání Rady ČRo zeptal, zda je připraven tuto funkci přijmout.
Vzhledem k tomu, že generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan rezignoval a vy jste jeho statutární zástupce, vypadá to, že se stanete prozatímním ředitelem Českého rozhlasu. Jaké budou vaše první kroky ve funkci?
Musím vás poopravit, protože v tuto chvíli je na Radě Českého rozhlasu, koho bude volit prozatímním ředitelem. V tuto chvíli to není jasné, není to jako u Rady České televize, tady je trochu jiný systém. V tuto chvíli prozatímního ředitele, respektive generálního ředitele, zastupuje jeho statutární zástupce, což je náměstek pro program a vysílání, nicméně Rada bude muset poté, co na funkci rezignoval pan generální ředitel Duhan, zvolit prozatímního ředitele, který by měl být ve funkci do volby řádného generálního ředitele. Čili na dobu, jak říká zákon, zhruba tří měsíců.
Máte informace o tom, zda se Peter Duhan ještě fyzicky vrátí do Českého rozhlasu? Nakolik jsou jeho zdravotní komplikace tak závažné, že by se do 3. listopadu, kdy má formálně skončit ve funkci, už v rozhlase neukázal? Bude ještě fakticky vykonávat funkci?
To já v tuto chvíli neumím předjímat, on je od pondělí opravdu na pracovní neschopence. Kdy ji ukončí, je v tuto chvíli opravdu odvislé od jeho zdravotního stavu. Nevím.
Pokud by vám Rada Českého rozhlasu nabídla funkci prozatímního ředitele, přijal byste ji?
Mám za to, že v tuto chvíli jsou všechny tyto úvahy předčasné.
A poté, co bude vybrán prozatímní ředitel a vypsáno výběrové řízení na nového generálního ředitele Českého rozhlasu, zúčastníte se ho? Už jste o tom přemýšlel?

Duhanův pád. Peníze pro syna nebyly jediný problém

8. 10. 2015 napsal Filip Rožánek na serveru Marketing a Media

Generální ředitel Českého rozhlasu raději rezignoval sám,než aby byl odvolán. Jeho problémy začaly po zimním jmenování nové dozorčí komise. Ekonomické pochybnosti ale mohou paradoxně přivést do problémů i Radu Českého rozhlasu.
Filip Rožánek
Filip Rožánek
šéfredaktor M&









Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan oznámil, že k 3. listopadu odejde ze své funkce. Formálním důvodem jsou „přetrvávající zdravotní komplikace“, reálně však Duhan neustál přetlačovanou uvnitř rozhlasu, které čelil celý letošní rok. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz řekl, že na rezignaci myslel poslední dva týdny. „Nechtěl jsem nadále čelit tlakům, kterým jsem byl vystavený od některých členů Rady Českého rozhlasu a dozorčí komise, která je jejím poradním orgánem,“ dodal otevřeně ve svém tiskovém prohlášení pro novináře

Svou situaci probíral Duhan mimo jiné s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). Hamáček pondělní schůzku potvrdil. „Mluvili jsme o aktuální situaci v Českém rozhlase,“ odpověděl na otázku, o čem se s generálním ředitelem bavil.
Duhanovi reálně hrozilo, že pokud neodejde sám, odvolá ho Rada Českého rozhlasu. Hlavním důvodem mělo být porušení zákona o Českém rozhlase, který zakazuje, aby v rádiu pracovali příbuzní generálního ředitele. V rozhlase měl přitom externí smlouvu jeho syn Andrej.
Duhanův osud se snažil zvrátit bývalý poslanec ODS Petr Pleva, který po odchodu ze sněmovny působil v rozhlase jako tajemník generálního ředitele. V pondělí poslal všem členům Rady Českého rozhlasu e-mail, ve kterém je přesvědčoval, že se Duhan ničeho nedopustil a chyba není v generálním řediteli, ale ve výkladu zákona, který je špatně napsaný.
Ještě ve středu před mimořádnou schůzí Rady ČRo, na které se mělo porušení zákona projednávat, zkoušel Duhan údajně na dálku s radními vyjednávat. Nakonec ale půl hodiny před začátkem zasedání poslal po asistentce písemnou rezignaci datovanou 6. října.
Problém se synem přitom byl víceméně zástupný, Duhan je první generální ředitel veřejnoprávního média, u kterého se něco podobného aktivně řeší. Nenápadné kombinace dvou paragrafů v rozhlasovém zákoně si dosud nikdo nevšiml.
Duhanovi přitížila únorová obměna dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Pětičlennou komisi, která má právo nahlížet do účetnictví veřejnoprávního rádia, si vybírají přímo radní. Aktivně se své role ujal zejména nový člen Tomáš Kaňka, kterého pojí podnikatelská minulost s radním Tomášem Kňourkem. „Měl jsem problémy s několika členy dozorčích komisí. Ale to je naprosto běžné. Neříkám, že se to nepodepsalo na mém zdravotním stavu, zejména tlaku,“ připustil Duhan pro Aktuálně.cz.
Dozorčí komisi v novém složení začaly zajímat například velké výdaje Českého rozhlasu na marketing nebo externí právní služby. Management musel třeba vysvětlovat, co vlastně dělá vnitřní právní oddělení rozhlasu, když se u vnějších právních kanceláří objednává mnoho posudků. Proti výtkám vůči výdajům na reklamu se vedení rozhlasu hájilo tím, že vedly k nárůstu poslechovosti stanic Českého rozhlasu.
Právě Kaňka začal zpochybňovat některá rozhodnutí Duhanova managementu a distancoval se i od prověrky prodeje rozhlasového zámečku v Přerově nad Labem. Přitom zrovna u této veřejné zakázky neměla dozorčí komise původně žádné výhrady. Rada však na její doporučení nedala, transakci nakonec neschválila a z prodeje zámečku sešlo. Peter Duhan navíc kvůli průběhu zakázky podal trestní oznámení na svého vlastního ekonomického náměstka Michala Koliandra a dva měsíce poté ho odvolal z funkce.
Veřejnou zakázku v současnosti šetří hospodářská kriminálka. Vyšetřovatel Vlastimil Kacíř si do pražské Kongresové ulice zve ke svědeckým výpovědím i členy Rady Českého rozhlasu. Kromě bývalého ekonomického náměstka Koliandra jsou v případu další dva obvinění. Deník E15 uvedl, že jde konkrétně o bývalého ředitele ČT a TV Óčko Jiřího Balvína a podnikatele Jana Hnilicu. Hnilica měl zájem zámeček koupit a nabízel za něj 33 milionů Kč. Jeho nabídka vyšla jako nejlepší. Duhan však už dříve uvedl, že by náměstka odvolal, i kdyby rada prodej schválila. To naznačuje, že problém nebyl v ceně.
V červnu sepsal ekonom Kaňka z dozorčí komise devět dalších otázek pro management Českého rozhlasu. Jedním z dotazů byl výskyt osob blízkých na mzdových sjetinách. Právě zde se přišlo na shodu příjmení u generálního ředitele a jednoho z rešeršistů ve zpravodajském centru. Radní tvrdí, že o externí spolupráci Duhanova syna neměli tušení, ačkoliv uvnitř rozhlasu šlo o známou věc, protože Duhan mladší pracoval pro rádio pět let. Zároveň celou dobu nikdo nenamítal konflikt se zákonem, zřejmě proto, že v rozhlase podobně působí různí příbuzní různých zaměstnanců na různých pozicích.
Duhan mladší byl původně zařazen pod kancelář ředitelky zpravodajských stanic Hany Hikelové. Postupem času se kvůli organizačním změnám přesunul pod Centrum zpravodajství. Jeho smlouva byla ukončena k 31. srpnu letošního roku. Peter Duhan je přesvědčen, že zákon neporušil a zákaz osob blízkých se týká jen přímo radních Českého rozhlasu, kteří kontrolují činnost rozhlasu a schvalují jeho rozpočet. „V okamžiku, kdy jsem byl o možném rozporuplném vnímání angažmá mého syna v ČRo informován, bylo ukončeno, avšak především z důvodů etických, ne právních,“ prohlásil generální ředitel.
Týdeník Marketing & Media však disponuje informací, podle které kontrola neukázala jen na problém s Andrejem Duhanem. Mají se také například prověřit podezření, že si Duhan platil některé bývalé členy Rady Českého rozhlasu, jejichž mandáty vypršely na jaře 2012, resp. na jaře 2014. Podle zákona ale bývalí radní nesmějí mít po dobu dvou let od vypršení mandátu žádný příjem z rozhlasu. Kontrola souladu se zákonem probíhá za několik let zpětně. Předseda Rady ČRo Michal Stehlík obecně ve středu potvrdil, že dozorčí komise upozornila na další oblasti, o které by se měli radní zajímat, žádná konkrétní jména ale nepadla.
Prozatím se radní nezabývali ani případem vedoucí veřejných zakázek Lenky Kašové, která dostala odbor na starosti po květnovém odvolání náměstka Koliandra. Šestadvacetiletá Kašová má společnou adresu a podnikání s Duhanovým synem Andrejem, a de facto je další osobou blízkou rodině generálního ředitele.
Ekonomické pochybnosti mohou paradoxně přivést do problémů i Radu Českého rozhlasu. V polovině října bude muset na mediálním výboru sněmovny obhajovat výroční zprávu o hospodaření veřejnoprávního rozhlasu v loňském roce. Ačkoliv ji v srpnu radní jednomyslně schválili, jejich dozorčí komise už tak jednoznačný názor neměla. Schválení radním doporučila jen těsně, poměrem hlasů tři ku dvěma.
Důvodem sporů v dozorčí komisi byla právě přerovská kauza. Dva členové komise výroční zprávu o hospodaření rozporovali kvůli způsobu, jakým generální ředitel Duhan vysvětloval odvolání náměstka Koliandra. Duhan jim postupně poskytl dvě písemná vyjádření, která si vzájemně odporovala, a navíc kontrolorům napsal, že Koliandr vedl svou sekci neefektivně a neekonomicky. Pak se generální ředitel pokusil rozpory ve svých vyjádřeních vysvětlit dozorčí komisi osobně, ale ani to se mu nepovedlo a dva kontroloři proto nedoporučili výroční zprávu schválit.
Rada tedy bude před poslanci obhajovat zprávu, ve které na jednu stranu píše, že „hospodaření Českého rozhlasu je vedeno transparentním a nezkresleným účetnictvím“, ale na druhou stranu se část její dozorčí komise od dokumentu distancuje. Poslanci by takový materiál nemuseli schválit.
Mandát generálního ředitele Petera Duhana vyprší v úterý 3. listopadu. Důvod netypického data leží v Duhanově vysněném projektu. Jako jeden z cílů ve funkci si vytýčil spuštění celodenní stanice mluveného slova, a ta začne 2. listopadu vysílat na velmi krátkých vlnách. Slavnostní spuštění plnohodnotného provozu stanice Plus tak bude zároveň Duhanovým rozloučením s funkcí.
O tom, kdo ho ve funkci dočasně nahradí, rozhodnou radní 21. října. Obecně se předpokládá, že prozatímním ředitelem se na tři měsíce stane programový náměstek René Zavoral, který Duhana zastupuje. Ale během dvou týdnů, které do schůze rady zbývají, se může mnoho změnit. Předseda Rady ČRo Stehlík už upozornil, že pověření pro statutárního zástupce není automatická věc a radní mohou dočasné vedení rozhlasu svěřit komukoliv. V kuloárech se kromě Zavorala mluví například o jménech z vedení zpravodajství nebo správního úseku. Prozatímní ředitel bude ve funkci tři měsíce, poté musí Rada ČRo vybrat nového generálního ředitele. Vítěz výběrového řízení by se měl ujmout funkce na začátku února 2016.

pondělí 5. října 2015

Raději odstupte sám, vyzvali radní šéfa Českého rozhlasu. Ani náhodou, odmítl Duhan

5. 10. 2015 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Za tři dny bude Rada Českého rozhlasu rozhodovat o osudu generálního ředitele, který v rozhlasu zaměstnával svého syna. Dnes radní obdrží důležitý dokument, co rozhodne o Duhanově osudu.

Neporušuji zákon, tvrdí ředitel

Dva z devíti radních Českého rozhlasu v pátek vyzvali generálního ředitele Petera Duhana, aby raději dobrovolně odstoupil z funkce, protože je velmi pravděpodobné, že tuto středu 7. října bude na mimořádném zasedání Rady ČRo odvolán. Jedním z autorů výzvy byl podle informací serveru DigiZone.cz i předseda Rady ČRo Michal Stehlík. Duhan čelí podezření, že porušil zákon, když nechal v Českém rozhlasu zaměstnat svého syna Andreje, který měl poslední tři roky, do konce letošního srpna, pracovat v rešeršním oddělení rozhlasu. Generální ředitel ČRo už ve čtvrtek zaslal radním dopis, v němž vysvětloval působení svého syna v rozhlasu a odmítl, že by šlo o porušení zákona. Vyčíslil také veškeré příjmy Andreje Duhana za toto tříleté období.
Páteční výzvu radních na dobrovolný odchod z funkce Duhan rázně odmítl. V soukromém e-mailu radní naopak silně kritizoval. Ve středu, pokud dojde na hlasování o Duhanově odvolání, přitom bude stačit, aby pro tuto variantu zvedlo ruku šest z devíti radních. A jak celá kauza se zaměstnáváním Andreje Duhana vznikla? Rada má jako svůj poradní orgán Dozorčí komisi, která se zabývá především ekonomickými záležitostmi, a ta si nechala předložit výpisy, ze kterých, jak tomu rozumím, zjistila v seznamu zaměstnanců Českého rozhlasu shodu dvou jmen. Pátrala a přišla na jméno Andrej Duhan. Upozornila na to Radu ČRo. Někteří členové Rady upozornili na dva paragrafy v zákonu o ČRo, ze kterých by mohlo vyplývat, že generální ředitel porušil zákon, popsal serveru DigiZone.cz v rozhovoru už minulý týden místopředseda a mluvčí Rady ČRo Jiří Vejvoda.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Odstupte, vyzval Petera Duhana předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík 

O Duhanovi se rozhodne už dnes. Jak to?

K případnému hlasování má dojít sice až ve středu, o osudu Petera Duhana se ale rozhodne již dnes. Právě dnes totiž radní dostanou klíčové právní analýzy zákona o Českém rozhlasu, z nichž by mělo vyplynout, zda Peter Duhan skutečně porušil zákon, když rozhlas zaměstnával jeho syna. Andrej Duhan měl sice ve veřejnoprávním rozhlasu pracovat externě již v době, kdy Duhan zastával funkci ředitele publicistické stanice Český rozhlas 6, poté programového ředitele a prozatímního šéfa ČRo, interním zaměstnancem se ale stal až poté, co jeho otec už byl řádným generálním ředitelem. Zákon o ČRo sice zakazuje zaměstnávat osoby blízké členům Rady ČRo, ale uvádí také, že obdobné nároky jsou kladeny i na generálního ředitele. Jasný právní výklad by tedy měl radním odpovědět na otázku, jak se zachovat při středečním hlasování.
Pokud by právní analýza objednaná Radou ČRo obsahovala jakékoli pochybnosti, Duhan by zřejmě hlasování o odvolání přežil. Nikdo z nás nechce opakovat nešťastný příběh Rady ČRo, která odvolala pana generálního ředitele Kasíka a potom rozhlas prohrál soud s panem Kasíkem o neoprávněnost tohoto odvolání. Pro nás to je, myslím, velkým mementem a takovou věc bychom učinili pouze v případě, pokud bychom si byli opravdu právně jisti,potvrzuje místopředseda a mluvčí Rady ČRo Jiří Vejvoda. Existuje ještě jedna šance, jak by Duhan mohl svůj blížící se pád zvrátit, nebo alespoň oddálit: kdyby se stejně jako minulý týden z jednání Rady ČRo omluvil pro zdravotní indispozici. Mluvčí Rady ČRo míní, že v takovém případě by se jednání posunulo o týden, hlasování o Duhanovi za jeho nepřítomnosti by považoval za neetické.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz
Rozhodnou právní analýzy zákona o Českém rozhlasu, míní místopředseda a mluvčí Rady ČRo Jiří Vejvoda

Jaká je odpovědnost personální ředitelky?

Peter Duhan nemusí být jediný, komu zaměstnání Andreje Duhana zlomí vaz. Podle bývalého člena Rady ČRo Štěpána Kotrby by se měla zodpovídat i ředitelka personálního oddělení rozhlasu, která musela o porušování zákona vědět. Mezi hlavními úkoly generálního ředitele je dbát na dodržování zákona o ČRo a prosazovat to u všech podřízených. Jestliže to byl on sám, který trpěl tento nepotismus a porušení §10 odst. 5 (s odkazem na §5 odst. 3) zákona o ČRo, je to ukázkou morálky, kterou není možné tolerovat. Rada musí generálního ředitele odvolat, jinak je zralá na odvolání sama. Odejít musí i personální ředitelka Ludmila Süssová… Je tristní, že tento stav byl v rozhlase několik let trpěn bez povšimnutí, řekl Kotrba serveru DigiZone.cz.
Podle Jiřího Vejvody je otázka odpovědnosti personální ředitelky „velmi zajímavá“, ale nepřísluší Radě ČRo. O osudu Ludmily Süssové by podle něj měl rozhodnout ředitel rozhlasu, ať už jím po středečním mimořádném zasedání Rady ČRo a případném výběrovém řízení na nového generálního ředitele bude kdokoli. Pokud by byl Peter Duhan ve středu skutečně odvolán, vedením rozhlasu by byl na tři měsíce pověřen jeho statutární zástupce, náměstek pro program a provoz René Zavoral. Zákon o ČRo říká, že nový řádný generální ředitel by měl být zvolen do tří měsíců od odvolání minulého šéfa, v tomto případě tedy do 7. ledna 2016. Otázkou zůstává, jaký typ výběrového řízení by radní zvolili: zda by jako minulá Rada raději napřímo oslovili několik vytipovaných adeptů, nebo vypsali veřejný tendr, kterého by se mohl zúčastnit kdokoli.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
Skončit by měla i personální ředitelka rozhlasu, říká bývalý radní ČRo Štěpán Kotrba

Petera Duhana doženou další kauzy

Vyloučit však nelze ani možnost, že ačkoli na středečním mimořádném zasedání Rady ČRo dojde k hlasování o odvolání ředitele, Peter Duhan ho ustojí. I v takovém případě by ale podle informací serveru DigiZone.cz ve funkci dlouho nezůstal, protože jej mají brzy dohnat další kauzy, o nichž rozhlasoví radní zatím jen tuší. Má jít o další „malé domů“ rodinným příslušníkům a známým. Mimochodem, u Andreje Duhana, který měl pracovat v rešeršním oddělení rozhlasu a kvůli jehož zaměstnání patrně jeho otec jako generální ředitel ČRo padne, se spekuluje o pohádkovém platu 80 tisíc korun měsíčně za poradenství u náměstka pro program Reného Zavorala. Informaci, kterou minulý týden obdržel i server DigiZone.cz, zveřejnil web Hlídacípes.org, ale mluvčí rozhlasu Jiří Hošna ji odmítl jako nepravdivou.
Andrej Duhan nepůsobil v pozici poradce náměstka GŘ Zavorala a jeho ohodnocení bylo několikanásobně nižší než uvedených 80 tisíc Kč, řekl Hošna webu Hlídacípes.org. Peter Duhan musel být o chystaném propírání zaměstnávání jeho syna v rozhlase dobře informován již dlouho dopředu, Andrej Duhan totiž v rozhlase skončil už ke konci srpna a generální ředitel členům Rady ČRo na jejich středeční výzvu po písemném zdůvodnění odpověděl hned následující den poměrně rozsáhlým právním rozborem, který by nešlo sepsat jen tak ze dne na den. Bude ale taková právní příprava generálnímu řediteli Českého rozhlasu něco platná? Dozvíme se už pozítří odpoledne na veřejném zasedání Rady ČRo, odkud DigiZone.cz přinese živé online zpravodajství.

neděle 4. října 2015

POZVÁNKA na MIMOŘÁDNÉ ZASEDÁNÍ Rady Českého rozhlasu 7. října 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu se koná dne 7. října 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 
 
 

 
 
Program:
- zahájení, schválení programu
- schválení zápisu z předsednictva Rady ČRo
- dodržování zákona o ČRo ze strany generálního ředitele ČRo
- různé
- závěr