neděle 28. června 2015

Stížnost posluchače J. Peši na moderátora Dalibora Gondíka na stanici ČRo Dvojka (červen 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 24. 6. 2015
■     ■
Text dotazu

viz příloha 


■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Pešo, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět, který byl Radě ČRo přeposlán Radou pro rozhlasové a televizní vysílání dne 4. 5. 2015. 
Vaše stížnost představuje pro Radu ČRo dalším z podnětů, který nutí k vážnému zamyšlení nad úrovní některých částí vysílání Dvojky. Především nad tím, nakolik jsou v něm přítomny nepravosti spočívající ve familiární moderaci, pokleslém humoru, blazeovanosti a posluchačsky nepříjemných podobách sebepropagace.  
Rada ČRo v současné době zvažuje způsob, jímž by se k danému problému vyjádřila nad rámec dosavadních apelů směřovaných k vedení ČRo, jimiž se radní přimlouvali za odstranění výše zmíněných nedostatků. 
Vážený pane Pešo, děkujeme Vám, že jste k onomu tématu poskytl zajímavý podnět. 
Rada ČRo si k němu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 24. června 2015. Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti ‒ sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

 ■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 
Dne 16.3.2015 přišli přímo do vysílání popřát Daliborovi Gondíkovi k jeho 45. narozeninám jeho sestra Adéla Gondíková, Jakub Wehrenberg, Aleš Háma, Vladimír Klokan Dubský a zástupci ČRo Dvojka. Musím jednoznačně vyloučit, že by Aleš Háma, Adéla Gondíková či kdokoli ostatní z gratulantů byl v podnapilém stavu, když přišli do živého vysílání panu Gondíkovi pogratulovat k narozeninám. Těsně předtím, než vstoupili do studia, jsem s nimi osobně hovořil a byli zcela střízliví.
A zda taková „překvapení“ v podobě přání k narozeninám do veřejnoprávního rozhlasu patří? Neděje se to každý den – bylo to zcela výjimečné. Toto přání mi naopak přišlo velmi milé a emotivní.
Co se týče „nepřesností“ v pořadu 12 ve 12, již byly s panem Gondíkem řešeny. Ovšem jde spíš o formulaci, než chybu nebo nepřesnost. 

Miroslav Dittrich
Šéfredaktor ČRo Dvojka 

Autor:  Klára Koblížková
 ■     ■

pátek 26. června 2015

Posluchačka Milena Svobodová si stěžuje Radě Českého rozhlasu na konkrétní nedostatky ve vysílání stanice Dvojka, odpověď Rady ČRo je jako obvykle mdlá a vyjádření šéfredaktora Dittricha opět zkreslující až lživé

Stížnost posluchačky M. Svobodové na vysílání stanice Dvojka (červen 2015)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 24. 6. 2015
■     ■
Text stížnosti
 
Vážení, dovoluji si Vám zaslat stížnost na vysílání Dvojky. Tato stanice se dříve jmenovala Český rozhlas 2 Praha a na tuto nebylo potřeba psát jakoukoliv stížnost na rozdíl od současné Dvojky. Abych nepsala jen obecnou stížnost chci Vám přesně napsat jak probíhá třeba ranní vysílání. Poslechla jsem, si na Dvojce ráno 5.května od šesti hodin do sedmé a za tuto hodinu zaznělo 27 krát slovo dvojka. Spolu je nám hezky celkem 3 krát. Dobré ráno Česko 3 krát.. Další týden 14.5. při raním vysílání během jedné hodiny to bylo stejné Slovo dvojka zaznělo 25 krát,Spolu je nám hezky 4 krát a Dobré ráno Česko 3 krát. Myslíte si, že posluchači jsou tak hloupí,že se jim takto Dvojka musí stále připomínat? A to je pouze zaznamenáno během jedné hodiny. A to je pouze malý úsek vysílání, který jsem popsala, ale tak podobně to probíhá po celý den. Stanice Český rozhlas 2 Praha byla jedinečná Měla skvělé moderátory, kteří byli nahrazeni herci, herečkami, zpěváky podle toho to vypadá. Pokud si takzvaný moderátor sedne před mikrofon, měl by vědět,že má především on mluvit spisovnou češtinou, tak jak je to zaznamenáno v Kodexu českého rozhlasu. A pokud tak nečiní, mělo by jej na to vedení stanice upozornit Připomínky mám zejména k Mikroforu, pořadu Nezatloukat dále pořad 12 ve 12 to je snůška blábolů. To by bylo lépe hrát jenom hudbu. A k té hudbě: Nemáme jenom Gotta aby nás obšťastňoval v sobotu a v neděli. Myslím, že na Dvojce je Gotta až moc Vážení, poslechněte si někdy Dvojku celý den a musíte mi dát za pravdu. Nečekám, že uznáte moje připomínky, protože znám Vaše odpovědi, které píšete na stížnosti posluchačů několik let zpět.  
Milena Svobodová 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 
Vážená paní Svobodová, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět z 15. května 2015. 
Nejste sama, kdo v komunikaci s Radou ČRo dává najevo svou nespokojenost například s četností sebeprezentace ve vysílání Dvojky v podobě sloganů atp.
Rada ČRo v současné době zvažuje způsob, jímž by se k danému problému vyjádřila nad rámec dosavadních apelů směřovaných k vedení ČRo, jimiž se radní přimlouvali za zvážení vhodnosti nynější intenzity a formy sebepropagační zvukové grafiky Dvojky. 
Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 24. června 2015. Text připojujeme v příloze.
Pro jistotu upozorňujeme, že přeposlání stanoviska ČRo neznamená, že se s ním radní plně ztotožňují. Chápejme ho prosím především jako doklad o současné míře sebereflexe vedení ČRo ohledně Vámi zmiňovaných témat. 
Dodáváme, že pro Radu ČRo nejsou čísla poslechovosti tím klíčovým ‒ záleží nám především na kvalitě vysílání. Poukázání Ing. Dittricha na počty herců mezi nynějšími moderátory Dvojky pro většinu radních není „vyřešením“ Vámi zmiňovaného problému. Příslušné části Vaší stížnosti není těžké porozumět tak, že Vám záleží na tom, aby se moderátoři vyjadřovali kultivovanou češtinou a aby vysílaní nebylo obsahově plytké. Radní proto připomněli vedení ČRo svou starší žádost, aby ve stanoviscích k posluchačským stížnostem „nechytalo pisatele za slovo“ a zabývalo se smyslem podnětů, které mu k vyjádření zasílá Rada Českého rozhlasu. 
Vážená paní Svobodová, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 
Posluchačka si stěžovala na množství sloganů, které na ČRo Dvojka zaznívají. Výtkami se vedení ČRo zabývá, stejně tak jako se zabýváme a bereme v potaz názory dalších desítek a stovek posluchačů, které k nám přicházejí.
Ve vysílání ČRo Dvojka je více než půl roku častěji obsažena tzv. identifikace. A to buď formou sloganu „Český rozhlas Dvojka – spolu je nám hezky“ anebo jen prostým konstatováním „Český rozhlas Dvojka“ či jen konstatováním „Posloucháte Dvojku“.
Posluchačům, kteří tráví u radia celý den, může počet těchto „identifikací“ připadat nevhodně velký. Ale většina posluchačů u rádia tak dlouhý čas netráví, anebo máme také tisíce tzv. nepravidelných posluchačů. A všem těm jsou tyto identifikace určeny. A důkazem, že jsme udělali krok správným směrem je, že přibývá počet těch, kteří Dvojku poslouchají. A to nás samozřejmě mimořádně těší.
S názorem paní Svobodové na moderátory Dvojky nelze souhlasit. Není pravda, že ti skvělí byli nahrazeni herci a herečkami. Tři naši moderátoři opravdu odešli: Pavel Kudrna se stal ředitelem Českého rozhlasu Hradec Králové, Jiří Kokmotos vedoucím programu v Českém rozhlase Brno a Eva Kvasničková je na mateřské dovolené. Ale ostatní zůstali: Jiří Holoubek, Jan Rosák, Marie Retková, Stanislava Lekešová, Martina Kociánová, Daniela Brůhová, Václav Žmolík, František Novotný, Václav Větvička, Světla Magni, Jitka Lukešová, Monika Brindzáková, Roman Víšek. A přišli noví – a nikdo z nich není herec: Jan Kovařík, Tereza Stýblová, Jolana Voldánová, Elen Černá. Snad jen Dalibor Gondík – ale ten je spíš moderátor než herec. Ale máte pravdu – dva herce jako moderátory máme: Luďka Munzara v pořadu Okouzlení slovem a Terezu Kostkovou v pořadu 12 ve 12.
Ke stížnosti paní Svobodové ohledně K. Gotta, kdy píše, že nás nemusí obšťastňovat v sobotu i v neděli si dovolím poznamenat, že vnímání hudební složky ve vysílání je samozřejmě velmi individuální a hledat většinovou shodu je velmi složité. A právě u K. Gotta jsme před lety naopak musely reprízu jeho pořadu zařadit do vysílání, právě na základě četných žádostí posluchačů. 
Ing. Miroslav Dittrich
šéfredaktor Český rozhlas Dvojka 
Autor:  Klára Koblížková
■     ■


pondělí 22. června 2015

POZVÁNKA na veřejnou schůzi Rady Českého rozhlasu 24. června 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 24. června 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 

Program:
- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- autorská práva v ČRo
- reflexe změn v náboženském vysílání
- informace o digitalizaci ČRo
- personálie ČRo
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr



pondělí 15. června 2015

Zápis z klubového setkání Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) dne 6. 6. 2015

14. 6. 2015 zveřejněno na klubovém webu KRAP

 Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP)



 Klubové setkání KRAP
sobota 6. 6. 2015, Galerie Vinohradská 12 (výstavní a konferenční prostor ČRo)

Přítomní:
- 13 členů a příznivců Klubu; za Rozhlas/ČRo Plus Silvie Ulrichová (PR oddělení)

1. část – klubové záležitosti:

A/ uvítání Romanem Elnerem (člen KRAP, moderátor setkání),
B/ představení programu: informace o půlročním dění v Klubu (především vznik Hodnocení zvukové grafiky ČRo Plus a jeho odeslání do Rozhlasu rozhlasovým pracovníkům a vedení) a v současnosti práce na celodenním 24 h. celoplošném vysílacím schématu ČRo Plus. Při setkání shromážděny členské podněty, na jejichž základě vznikne v červnu finální podoba klubového námětu na programové schéma, který bude zaslán vedení ČRo a ČRo Plus,
C/ Milan Březina (člen KRAP) podal informace o dosavadní práci „jádra“ Klubu na námětech k programovému schématu 24 h. Plusu, klubových cílech a itineráři (= impulsem byla Parlamentem schválená novela zákona o ČRo definující a finančně určující vznik 24 h. celoplošné stanice Plus, KRAP lobboval dopisy předsedům poslaneckých klubů)
D/ Diskuze na téma celodenního programového schématu Plusu, hlavní podněty/náměty:
- Milan Březina:
■ chtít jazykově kvalitní mluvený projev moderátorů
■ vedení ČRo a Plusu by programové náměty Klubu mohlo marketingově využít ve smyslu: celodenní programové vysílání Plusu vzniklo za spolupráce s posluchači
■ přitáhnout mezi 15-16 h. mladou posluchačskou generaci
■ vzniklé programové schéma by mělo být několik let zachováno
■ Pro a proti, kde se nedaří konfrontace hostů, nahradit spíše obdobou pořadu Studio STOP
■ pořad Názory a argumenty by měl být 50 min. (shoda na stopáži mezi členy)
■ stanice Plus by mohla být supervizorem v rámci ČRo nad kvalitou zpráv a publicistiky
■ Petr Duhan prý řekl: "ČRo je institucí, která vysílá pro většinu tvořenou menšinami" a mechanismus Radou ČRo nastavených odměn gen. řediteli tlačí ředitele ke komercializaci
■ navrhuje, aby další klubové setkání mělo jediné téma: Názory a argumenty
- Libor Pátý:
■ za nejdůležitější považuje Zprávy, měly by být kvalitní bez ilustrativních zvuků originálních cizojazyčných rozhovorů s paralelním českým překladem
■ z nedávného rozhovoru se studenty mu vyplynulo, že Rozhlas neposlouchají, protože v něm pro ně není zajímavých pořadů a má Rozhlas dost pracovníků tvořících pořady pro mladé? (reakce Milan Březiny: studentské pořady by měli dělat studenti pro studenty, propojit s pracovníky a pořady Radia Wave)
- Marek Šváb:
■ souhlasí s podobou vzniklého Hodnocení zvukové grafiky ČRo Plus i dosavadními jadernými náměty na celodenní programové schéma a vítá námět na Polední zpravodajský Plus, stejně jako Ranní Plus by měl být vysílán i Odpolední Plus
■ víkendové schéma by mělo být odlišné
■ Zprávy jsou unifikované, měly by být výrazně odlišné od např. zpráv na Radiožurnálu (Šárka Skaláková vysvětluje princip organizace Rozhlasu: stanice si u center objednávají pořady, dřívější autorská příprava zpráv byla typická pro Šestku – člen Karel Procházka podporuje návrat k této praxi)
- Karel Procházka:
■ navrhuje spolupráci v některých pořadech mezi rozhlasem (ČRo) a televizí (ČT)
■ více kvalitnějších pořadů stylu Historie Plus (a pan Sedek by uvítal více historických témat i tabuizovaných a opomíjených, vysílaných např. o víkendu)
- Richard Fiala:
■ máme informace, kdo jsou posluchači Plusu (= struktura)?
■ požaduje osobitější výběr zpráv zapadajících do zaměření stanice Plus
■ více zpráv z domova/regionů a pozitivní
■ poslouchá pořady zásadně z iRadia (archivu)
- Tomáš Němec:
■ pořad Radiofórum je příliš často
■ pořad Laboratoř se zaměřením a zábavností nehodí na stanici Plus, mohl by být na jiné (např. Dvojka) (názor podporují i členové Šváb, Sehnal, Němec aj.)
■ předkládá námět zaslat výsledný návrh programového schématu z dílny KRAP i Radě ČRo a René Zavoralovi (souhlasí i Šárka Skaláková)
- Zdeněk Sehnal:
■ ve vysílání Plusu by mělo být méně témat o migraci a katolické církvi, více nábožensky a ekumenicky vyvážené pořady/témata

2. část – setkání s pracovníky Rozhlasu, téma připravované programové celodenní schématu (2. část se nekonala, viz):
- Silvie Ulrichová:
■ jako jediný zástupce ČRo na setkání KRAP Silvie Ulrichová informuje, že rozhlasoví pracovníci Plusu (především Daniel Raus: přislíbil přednášku na téma budoucí programové schéma + Martina Mašková: programová pracovnice Plusu) nepřišli proto, že v pátek 5. 6. (den před Setkáním) byl vydán vedením ČRo pokyn, aby nebylo směrem z Rozhlasu komunikováno o nově se tvořícím schématu budoucího celoplošného Plusu do doby, dokud tento proces nebude v září dokončen, redaktorům byl vysloven zákaz účastnit se Setkání. V této souvislosti Silvie Ulrichová navrhla termín pro nové setkání členů KRAP s vedením a redaktory stanice Plus, nejlépe v září tohoto roku.

Výsledkem Setkání:
- 13. 6. bude na „jádru“ Klubu na základě Setkání dopracován návrh programového schématu (viz příloha), bude jako podnět s dotazem na stav nepřítomnosti rozhlasových pracovníků zaslán 1/vedení ČRo (Zavoral, Duhan, Raus, Pancíř, Mašková), 2/ Radě ČRo, 3/ informativně bude schéma zasláno rozhlasovým pracovníkům

Zapsal: Roman Elner (na podkladě Šárkou Skalákovou při Setkání zapsaných informací)






pondělí 8. června 2015

Zajímavé setkání Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) s redaktory stanice Český rozhlas Plus

8. 6. 2015 napsal Tomáš Němec

Setkání se konalo 6. června 2015 v budově Českého rozhlasu na pražských Vinohradech – viz pozvánka - http://www.rozhlas.cz/plus/klubposluchacu/_zprava/pozvanka-na-cervnove-setkani-clenu-klubu-s-pracovniky-rozhlasu--1495251
Setkání bylo zajímavé tím, že redaktoři stanice se den předem demonstrativně rozhodli, že na setkání nepřijdou. Avšak jest kvitovati s povděkem, že Český rozhlas poskytl k setkání posluchačů své stanice prostor Galerie Vinohradská a zajistil i občerstvení.  Posluchači ocenili hlavně borůvkový závin, který vlastnoručně upekla marketingová pracovnice stanice Silvie Ulrichová, která byla jedinou zástupkyní stanice.  Nemohu napsat, že by závin plně nahradil nepřítomnost redaktorů, ale byl opravdu vynikající!

sobota 30. května 2015

Věnoval Český rozhlas nedostatečnou pozornost tématu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP)?

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 27. 5. 2015
■     ■
Nepřijatý návrh usnesení   Rady Českého rozhlasu
Rada Českého rozhlasu na základě podnětu posluchače T. Rašovského, z 3. 4. 2015, a s oporou ve vlastní rešerše v mediálních archivech a vyhledavačích  konstatuje, že Český rozhlas do 31. 3. 2015  věnoval výrazně nedostatečnou pozornost tématu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Většina odvysílaných příspěvků navíc zazněla na stanici ČRo Plus, která má velmi malou poslechovost (a omezený dosah na VKV).
Vzhledem k mnohostranné závažnosti tématu TTIP Rada ČRo žádá, aby ČRo řádně plnil své povinnosti dané § 2 odst. 2 písm. a) (poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů) a § 2 odst. 2 písm. b) zákona o ČRo (přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky), aby dbal na závazky deklarované v Kodexu Českého rozhlasu, zejména ty uvedené v jeho Preambuli v písmenech e) a f) a v článku 6.1 („Český rozhlas poskytuje posluchačům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů“).
Rada ČRo žádá vedení Českého rozhlasu, aby ČRo věnoval tématu TTIP náležitou pozornost a zpracovával je kvalitně, pluralitně a vyváženě.
Hlasování:  
Pro:  P. Šafařík, H. Dohnálková, M. Stehlík, T. Kňourek
Proti: 0
Zdržel se: M. Badal, I. Tesař, E. Kukuczka
Hlasování: 4 - 0 - 3       
Usnesení nebylo přijato.
■     ■


 27. 5. 2015            
Stanovisko  člena Rady ČRo Petra Šafaříka k tématu, nakolik ČRo referuje o  TTIP (v návaznosti na stížnost posluchače T. Rašovského) ‒ příloha k zápisu z veřejné schůze Rady ČRo 27. 5. 2015

Obsah:

Úvod...............................................................................................................................
I.  Obecně k významu TTIP a časová osa některých událostí z přípravy TTIP
II. Pojetí rešerší toho, nakolik ČRo referuje o  TTIP
III. Zjištění a stručná interpretace rešerší
IV.  Závěr ve vztahu k normám závazným pro ČRo.
V.  Doklady k rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky atp.
VI. Printscreeny ke třem rešerším

Úvod
Tímto využívám  jako člen Rady Českého rozhlasu možnost připojit k zápisu z veřejné schůze RČRo své individuální stanovisko (umožňuje to Jednací řád Rady ČRo).
Rada ČRo se na své květnové veřejné schůzi (27. 5. 2015) zabývala tím, zda referuje Český rozhlas o tématu  TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) v náležité míře. Dělo se tak v návaznosti na  část stížnosti posluchače Tomáše Rašovského z 30. 3. 2015 (text jeho stížnosti, odpověď Rady ČRo i připojené vyjádření vyžádané Radou ČRo od vedení ČRo by měly být dostupné v  části internetových stránek RČRo nazvané „Stížnosti a podněty“ zde:   http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/  (platnost všech linků uvedených v tomto stanovisku je ověřena k 27. 5. 2015).
V tomto individuálním stanovisku chci písemně uvést zaprvé důvody, které mne vedly k iniciaci a spoluautorství návrhu usnesení, které na květnové veřejné schůzi RČRo nebylo přijato (text návrhu usnesení je součástí zápisu VS dostupného zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy ). Zadruhé zde překládám výsledky a interpretaci třech rešerší, které jsem k tématu míry, s níž ČRo referuje od TTIP, udělal dne 24. 5. 2015 a zaslal je téhož dne se svou interpretací a závěry všem členům Rady ČRo. Předesílám, že jsem dvě ze tří rešerší pojal tak, jak se o ni může pokusit kdokoliv prostřednictvím internetu. Zatřetí zde uvádím doklady k oněm rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky, printscreeny atp. 
I. Obecně k významu TTIP a časová osa některých událostí z přípravy TTIP
TTIP (chystaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy) je jedno z velmi významných současných (nejen) politických témat ‒ se souvislostmi  a dopady globálními, domácími, mezinárodněpolitickými, ekonomickými, právními, ekologickými...
Zjednodušená časová osa některých událostí spojených s TTIP (= pomůcka ke zhodnocení toho, zda, nakolik, kdy  a jak reagoval ČRo  ‒ řada jiných médií právě u oněch událostí o TTIP referovala):
- březen 2013 ‒ zveřejnění analýzy vypracované britským  institutem Centre for Economic Policy Research na zakázku Evropské komise (jeden z často citovaných dokumentů podporujících TTIP;  http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf , http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-211_en.htm )
- červen 2013 – oficiální ohlášení záměru vrcholnými politiky EU a USA (17. 6. 2013, summit G8) a začátek finálních příprav smlouvy (příklady reakce světových médií: http://www.voxeurop.eu/en/content/press-review/3892071-good-deal-cameron-and-obama );  zároveň roste kritika  TTIP (příklad z významného masmédia: http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/04/us-trade-deal-full-frontal-assault-on-democracy )
- březen 2014 ‒ text chystané smlouvy unikl na veřejnost; řada kritických ohlasů; Evropská komise  reagovala veřejnými konzultacemi částí chystané smlouvy
- duben 2014 ‒ v souvislostmi s přípravou TTIP schválil Evropský parlament  úpravu arbitrážního řízení mezi státy a investory (Investor-State Dispute Settlement ‒ ISDS); příklad referování o tom v zahraničních médiích: http://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/geplantes-freihandelsabkommen-ttip-eu-parlament-winkt-sonderrechte-fuer-grosskonzerne-durch-1.1947133 )
- květen 2014  ‒ volby do Evropského parlamentu, kdy byla TTIP v řadě zemí během volební  kampaně probírána, v ČR také ‒  zejména diskusí o vlivu TTIP na farmářské trhy
- do konce r. 2014 měl být původně vypracován návrh smlouvy (= důvod pro včasný zájem o dané téma)
- září 2014 ‒ Evropská komise zamítla registraci Evropské občanské iniciativy* „Stopp TTIP“, organizátoři podali žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie a pokračují v občanské iniciativě kritické k TTIP
(*Evropská občanská iniciativa je nástroj k posílení přímé demokracie, který do práva EU přinesla Lisabonská smlouva)
- leden 2015 ‒  Evropská komise zveřejnila zprávu, v níž analyzovala výsledky veřejné konzultace o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS); konzultace se zúčastnilo 149 399 lidí, 97% z nich bylo částečně nebo zcela proti TTIP, zejména vůči ISDS, viz např. http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/150113_ttip_cs.htm , http://www.welt.de/politik/deutschland/article136341985/TTIP-Massenproteste-stuerzen-EU-in-Erklaerungsnot.html,  http://www.independent.co.uk/voices/comment/the-battle-against-ttip-is-a-battle-for-british-democracy-and-we-must-not-stop-fighting-it-9977509.html )
- únor 2015 ‒  Evropská komise zveřejnila část chystané smlouvy TTIP (http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1230 )
- v květnu 2015 přesáhla evropská podpisová akce odpůrců TTIP organizovaná iniciativou „Stopp TTIP“ počet   1.900.000 podpisů ( https://stop-ttip.org  , údaj k 27. 5. 2015).
II. Pojetí rešerší toho, nakolik ČRo referuje o  TTIP
- dvě ze tří předložených rešerší jsem provedl tak, jak je může udělat každý s pomocí internetu; tj. ukazují, co nabízí ČRo těm zájemcům, kteří se k TTIP snaží něco zjistit rešerší na webu ČRo a v jeho volně dostupném internetovém archivu (iRadio)
- rešerše se zaměřily výhradně na počty příspěvků, nikoliv tedy na jejich obsah a záležitosti kvality, vyváženosti, plurality atp.
- doba vyhledávání: 24. 5. 2015, cca 12‒16:30 hod. (viz též printscreeny níže v V. části, s. 20‒31)
- rešerše a shrnutí jejich zjištění zde záměrně podávám velmi zjednodušenou formou; důraz je kladen na umožnění vlastního ověření rešerše zájemci; text vědomě nevznikl  jako odborný,  neobsahuje tedy řadu náležitostí odborného pojednání

III. Zjištění a stručná interpretace rešerší
Podle vykonané trojí rešerše ČRo publikoval ke dni rešerše, tj. do 24. 5. 2015, cca 16:30, 19 příspěvků/zmínek o TTIP (po vyloučení 3 duplikací/pouhých anoncí příspěvků).
Z oněch 19 byly 3 jen malé zmínky ze zahran. tisku v relaci „Svět ve 20 minutách“ na stanici ČRo Plus. 
Kromě několika zpráv z internetových stránek ČRo byla většina příspěvků ČRo o TTIP z malých stanic ČRo, zejména z ČRo Plus   Rádia Wave (na RW ale jen 2 příspěvky).  Tj. „zásah“ posluchačů ČRo oním tématem byl velmi omezený.

Na pořady Radiožurnálu nebo Dvojky o TTIP neodkázaly rešerše explicitně ani jednou (třikrát byla jako příspěvek vyhledána zpráva z webu ČRo ‒ níže jako „web zpravodajství“; u toho se lze domnívat, že se to objevilo ve zprávách i na velkých stanicích ČRo ‒ i to je ale málo, když je obdobím, které rešerše zachycuje, zhruba rok a půl ‒ 16.10.2013 do 24. 4. 2015).
6 z oněch celkových 19 příspěvků  jsou z doby poté, co vedení ČRo obdrželo od Rady ČRo stížnost p. Raškovského (3. 4.); oněch 6 novějších příspěvků ČRo o TTIP je z období necelých 14 dnů:  16.‒ 24. 4. 2015 (viz níže doklady k 1. rešerši  na s. 6‒8).  To znamená: do 15. dubna 2015 se ‒ podle zvoleného trojího způsobu vyhledávání  ‒ ČRo zabýval tématem TTIP jen 13krát.   To je vzhledem k závažnosti tématu a velkému množství jeho souvislostí, rovin atp., málo, tím spíše, že se to téma v České republice diskutovalo při kampani do Evropského parlamentu (volby v květnu 2014, debata o vlivu TTIP na farmářské trhy).
Se zjištěnými nízkými počty koresponduje vyjádření, které si ke stížnosti p. Raškovského
vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu RČRo (radě zasláno 1. 5. 2015). Toto vyjádření vypracoval Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo, a je dostupné jako příloha odpovědi RČRo p. Raškovskému zde:  http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/ (vyhledání podle data a jména). T. Pancíř dokonce zmiňuje nižší počet příspěvků, než které vyhledaly tři rešerše představené v tomto individuálním stanovisku.  Na několika místech svého vyjádření T. Pancíř připouští, že se ČRo tématu TTIP teprve „hodlá intenzivně věnovat“, že  byl „spíše zdrženlivější“ atp.

Interpretace výsledků rešerší a také vyjádření vypracovaného  T. Pancířem, ředitelem Centra zpravodajství ČRo:  Je evidentní, že ČRo téma TTIP delší dobu opomíjel, rozhodně do počátku dubna 2015, kdy obdržel stížnost T. Rašovského.  Vyjádření, které RČRo  v té věci dostala od vedení ČRo,  problém spíše bezděky potvrdilo.
Je možné, že ČRo se tématem TTIP zabýval také v nějakém proudovém vysílání (nicméně nejspíš ne mnoho ‒ to by na to jinak vyjádření ČRo jistě náležitě poukázalo). 
Je patrné, že ČRo téma TTIP dlouhou dobu neidentifikoval jako důležité, popřípadě se z nějakého důvodu rozhodl nevěnovat mu větší pozornost.
Výše uvedená časová osa (s. 2) ukazuje, že důležitých událostí a podtémat v souvislosti s přípravou TTIP byla celá řada.  Srovnání příslušných bodů časové osy a datumů + témat vyhledaných příspěvků ČRo napovídá, že ČRo téma nesledoval průběžně a že pracoval bez žádoucí vazby k vývoji událostí/problematiky.
Téma TTIP je důležité i jako příklad fungování EU,  utváření evropského veřejného mínění atd. ČRo v daném případě zjevně příliš nepřispěl k tomu, aby české veřejnosti pomohl k evropskému rozhledu. Řada vědců, publicistů atd. vyslovuje kritiku vůči uzavřenosti až provincionalismu českého veřejného diskursu.   Soudím, že problematika malé míry referování ČRo o  TTIP (do 15. 4. 2015) nabízí  oné kritice podporu.
Tvrzení, že dosud ČRo o TTIP příliš nereferoval, protože se smlouva TTIP teprve chystá (to zaznělo ve zmíněném písemném vyjádření ČRo a od několika členů vedení ČRo také v diskusi na veřejné schůzi ČRo 27. 5. 2015, audionahrávka je dostupná odtud:    http://www.rozhlas.cz/rada/zvuk  ), zpochybňuji následujícími argumenty:
- jak uvedeno výše v časové ose, původně měl být návrh smlouvy TTIP vypracován do konce r. 2014, to byl silný důvod pro včasný zájem o dané téma
-  problematika TTIP je tak závažná a má přinejmenším od začátku své finální fáze v červnu 2013 tolik zajímavých souvislostí spojených se způsobem přípravy, reakcemi různých aktérů atp., že by se tomu mělo kvalitní masmédium dostatečně věnovat co nejdříve
- řada aspektů je podobná tématu mezinárodní Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA), která nakonec v roce 2012 ztroskotala na odporu evropské veřejnosti (4. 12. 2012 smlouvu neratifikoval Evropský parlament); závažnost podobných témat tedy již byla prokázána, i jejich důležitost ‒ mj. odpor proti ACTA významně přispěl k tomu, že se v řadě evropských zemí etablovala nová politická síla: pirátské strany...
- Český rozhlas „zaspal“, vzhledem k malému počtu příspěvků vlastně to téma řádně nenastolil (agenda setting); výsledek (kontrolní) 3. rešerše (Newton Media Search) při zahrnutí internetových serverů (více než 1000 vyhledaných příspěvků k TTIP za období 25. 5. 2014 ‒ 24. 5. 2015) dokládá, že se tématem TTIP intenzivně zabývala média alternativní;   lze to tedy chápat také jako příklad toho, jak „velká/tradiční masmédia“ svými pochybeními posilují média alternativní, blogosféru atp.
- sebeujišťování představitelů ČRo o tom, že si ČRo počínal správně (popř.  že je ohledně TTIP dost času), snadno zpochybní pohled na práci řady významných zahraničních médií. Některé příklady jsem uvedl výše v „časové ose“; zde je cesta ke zjištění  dvou příkladů přístupu zahraničních rozhlasových stanic veřejné služby (podle vyhledávačů na  jejich webech, vyhledávací výraz „TTIP“):

(WDR 2 je jedna z pěti rozhlasových stanic veřejnoprávního vysílatele německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Westdeutscher Rundfunk)

BBC ‒ http://www.bbc.co.uk/search?q=Transatlantic+Trade+and+Investment+Partnership&sa_f=search-serp#page=3    (vyhledávač umožňuje rozlišení, zda jde o příspěvek z některé rozhlasové stanice BBC, až pod jednotlivými vyhledanými položkami)

IV. Závěr ve vztahu k normám závazným pro ČRo
ČRo v případě míry referování o TTIP do 15. 4. 2015 neplnil dobře své povinnosti dané § 2 odst. 2 písm. a) (poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů) a paragrafem 2 odst. 2 písm. b) zákona o ČRo (přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky). Dále RČRo u daného tématu nedostál svým závazkům deklarovaným v Kodexu Českého rozhlasu, zejména těm uvedeným v jeho Preambuli v písmenech e) a f) a v článku  6.1 („Český rozhlas poskytuje posluchačům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů“).

V. Doklady k rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky atp.
3 druhy provedených rešerší:
1. Vyhledávačem umístěným na hlavní webové stránce ČRo  http://www.rozhlas.cz  
Trojí hledání (podle různého pojmenování TTIP v českém úzu): podle výrazů „TTIP“, „Transatlantická dohoda o obchodu a investicích“ a „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“. 
2. S pomocí internetového archivu ČRo ‒  iRadio.cz  (http://hledani.rozhlas.cz/iRadio  ), opět se 3 variantami vyhledávacích výrazů: „TTIP“, „Transatlantická dohoda o obchodu a investicích“, „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“.
Hledání v nejširším možném záběru, tj. s nastavením „fulltextovém hledání“  + „bez omezení“. 
3. Databáze Newton Media Search (dostupné jen registrovaným uživatelům), výběr na 1 rok (25.5.2014‒24.5.2015);  toto hledání  bylo spíše kontrolní a pro porovnání s jinými druhy českých médií (pořady ČRo nejsou v dané databázi významněji zpracovávány).
Pozor ‒ ne vždy jsou vyhledané příspěvky opravdu o TTIP, je nutné se se všemi podrobně seznámit,  evidentně totiž některé aplikace vyhledávají ne přesně celé víceslovné fráze, ale jednotlivá slova.  Níže uvádím linky a kopíruji u 1. a 2. rešerše všechny nalezené příspěvky (resp. to, co se zobrazuje – název, datum, začátek příspěvku), tj. včetně těch, které o TTIP nejsou.    Odlišuji to poznámkami i  v uváděných součtech. Na problém duplikací/pouhých anoncí upozorňuji níže.
---------------------------------------
poznámka editora blogu:
detailní rešerše viz konec originální přílohy na webu Rady Česk=ho rozhlasu – odkaz http://media.rozhlas.cz/_binary/03395636.doc
----------------------------------------

v Praze, 27. 5. 2015

Petr Šafařík
p.safarik@seznam.cz
Rada Českého rozhlasu
Vinohradská 12
120 99 Praha 2
■     ■



čtvrtek 7. května 2015

Chápeme Vaše psaní jako „hlasování“ pro to, aby se Rada Českého rozhlasu zajímala o kvalitu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu

Stížnost posluchačky S. Vráblíkové na zvukovou grafiku ČRo (duben 2015)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015
■     ■

Text emailové stížnosti
 
Vážená a ctěná rado ČRO,

s nadšením až mladickým jsem si přečetla Váš závazek vyslovený ve vyjádřění ke "Stížnosti posluchače V. Cimického na slogany ČRo (únor 2015)". A totiž, že v případě, že se objeví více negativních ohlasů na tzv. positioning (to slovo jsem dodneška neznala, děkuji za dovzdělání, miluju totiž profesní slang a obzvláště jeho používání v textech určených veřejnosti), necháte "claimy" (poděkování - viz závorka výše) posoudit nezávislým expertem.

Moc vás prosím, udělejte to a vyberte, prosím, takového, u které je vysoký předpoklad, že doporučí úplné vyřazení zmiňovaných "claimů" z vysílání.  

Ovšem je-li vedení ČRO milejších pár surferů (abych si taky přisadila) po radiových vlnách, kteří nevědí, co, koho a kdy chtějí poslouchat, než skupina stálých posluchačů, pak naopak frekvenci této zvukové i informační vaty ještě zvyšte.

S dokonalou i dokonanou úctou
Simona Vráblíková 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Vráblíková, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš e-mail z 12. března. 
Těší nás, že čtete odpovědi Rady ČRo posluchačům. Sdílíme Váš názor, že v komunikaci s širokou veřejností není na místě používat profesní žargon.
Chápeme Vaše psaní jako „hlasování“ pro to, aby se Rada Českého rozhlasu zajímala o kvalitu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu i prostřednictvím zadání odborného posudku. 
Příprava zadávacího řízení k veřejné zakázce na analýzy pro potřeby Rady ČRo je v běhu. 
Vážená paní Vráblíková, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o úroveň vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Autor:  Klára Koblížková
■     ■


pondělí 4. května 2015

Stížnost posluchače K. Gavlase na úroveň vysílání ČRo Dvojka (duben 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015
■     ■
Text emailové stížnosti
 
Dobrý den, 
nebudu vás zahlcovat, tedy stručně. 
Jako koncesionář a bývalý náruživý posluchač stanice Praha – „Dvojka“, kterou jsem měl naladěnou ve všech pokojích, abych o nic nepřišel, vám jen oznamuju, že ty doby jsou pryč, a rádio zapínám jen na dobu nezbytně nutnou k tomu, abych vyslechl své oblíbení moderátory a pořady. Současný styl vysílání už mi nevyhovuje. Upoutávky, různé vstupy a ujišťování v průběhu jednotlivých pořadů mě ruší a rozčilují. Další kapitolou je vstupování do hovoru hostům, které dodá možná některým moderátorům slastný pocit, že Oni jsou tam ti hlavní, ale dořečené by mnohdy mohlo být zajímavější. O vaší neúctě k autorům, kterým ničíte jejich práci a spolehlivě rozbíjíte atmosféru pořadů, je snad zbytečné se zmiňovat stejně tak, jak zbytečné je zřejmě i toto sdělení, máte své jisté, ale dát vám svůj názor na vědomí jsem považoval za potřebné. 
Vaši odpověď nepotřebuju, lze si snadno domyslet, jak by vypadala. Výsledky vašich snah jsou, případně budou i bez ni zřejmé po zapnutí rádia. 
S pozdravem 
Karel Gavlas 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Gavlasi,  
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš e-mail z 24. března 2015.
Byl směřován Českému rozhlasu a Rada ČRo byla obeslána jen v kopii. Přesto Vám odpovídáme, neboť Vámi zmiňovanou problematiku pokládáme za důležitou. 
Nejste sám, kdo dává ‒ i směrem k Radě ČRo ‒ najevo svou nespokojenost např. s tzv. zvukovou grafikou stanic Českého rozhlasu (různé upoutávky atp. a jejich četnost).
Pokud by se dále množily stížnosti, jako je ta Vaše, je možné, že by Rada ČRo zadala nezávislou odbornou analýzu vybraných aspektů vysílání Dvojky. Tedy například i ohledně pojetí moderace, k němuž se rovněž vyjadřujete kriticky. 
Vážený pane Gavlasi, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Autor:  Klára Koblížková
■     ■


sobota 2. května 2015

Humor oné relace byl pokleslý, dává Rada Českého rozhlasu za pravdu posluchačce Čermákové

Stížnost posluchačky A. Čermákové na nevhodné vtipy ve vysílání ČRo Dvojka (duben 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015
■     ■

Text emailové stížnosti

STÍŽNOST
DVOJKA ráno dne 12.1.2015
Nechutné vtipy po ránu?
Vážený pane řediteli-
Vím, že hranice vkusu se posunuly a posunují - věřím, že pouze u lehce ovlivnitelné části lidí
Vím, že prakticky vše je dovoleno co se týká nemorálnosti
Ale nehodlám se k tomuto proudu přidat, a nechci přehlížet a mávnout rukou nad tím, jaké vtipy pouštíte po ránu
Nechápu proč..
Tento druh vtipu, pokud se tomu dá říci vtip se hodí hospody 4. kategorie
Abych mlčela, na to si českého rozhlasu příliš vážím-
Anna Čermáková 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Čermáková, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 10. 2. 2014.
Předně se Vám omlouváme za zpoždění odpovědi. Vzniklo tím, že si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu také audionahrávku Vámi kritizovaného pořadu, ale obdržela ji až 3. dubna, tedy po své březnové veřejné schůzi.
Dáváme Vám za pravdu v tom, že humor oné relace byl pokleslý. Rada ČRo v té souvislosti apelovala na vedení Českého rozhlasu, aby bylo pozornější k úrovni podobných relací.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka.

Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 29. dubna 2015. Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti ‒ sdělení Ing. Dittricha o tom, že humor na Dvojce má kultivovanou úroveň, nemáme doloženo žádnou analýzou atp. Pokud by se množily stížnosti, jako je ta Vaše, je možné, že by Rada ČRo zadala nezávislou odbornou analýzu vybraných zábavních pořadů ČRo. 

Vážená paní Čermáková, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem  
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■

Vyjádření vedení ČRo ke stížnosti paní A. Čermákové ohledně vtipů na stanici Dvojka
 
V ranním vysílání Českého rozhlasu Dvojka dne 12. 1. 2015 zazněl ve vysílání žert, který interpretoval známý zpěvák a komik Ivan Mládek. Tuto i ostatní anekdoty vybíráme z už odvysílaných zábavných pořadů naší stanice. Možná, že vtip takto vytržený z kontextu celého pořadu vyzněl ostřeji, než bychom si my sami přáli. Byl to ojedinělý případ, jinak si humor na Dvojce má kultivovanou úroveň. 
Miroslav Dittrich
šéfredaktor Český rozhlas Dvojka 
Autor:  Klára Koblížková
■     ■


sobota 25. dubna 2015

Středa 29. dubna 2015: Brňané, přijďte osobně poznat členy Rady Českého rozhlasu!!!


Český rozhlas Brno - Foto: Eva Odstrčilová
Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 29. dubna 2015 od 13:00 hod. v budově Českého rozhlasu Brno, Beethovenova 4.

Z programu:

- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- zpráva o činnosti DK Rady ČRo za 1. čtvrtletí 2015
- informace o prodeji nemovitého majetku ČRo
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr
odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

pondělí 13. dubna 2015

Osudy, „Osudy“ a věda v Českém rozhlase

10. 4. 2014 napsal Tomáš Němec


Některé Osudy na stanici Český rozhlas 3 - Vltava jsou opravdu zajímavé. Dnes vyprávěl divadelní vědec a publicista Vladimír Just pátý díl těch svých - http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/_zprava/osudy-vladimira-justa--1474605 . Připomnělo mi to stejně spletitý osud, který vyprávěl, tuším předloni, dramatik a dramaturg Jan Vedral. Zatímco nedávné Osudy, ve kterých přední čeští vědci vyprávěli o osudech žen ve světové vědě, mi připadaly jaksi prázdné. Přímo bolestně poukazovaly na to, jak Český rozhlas dlouhodobě vytěsnil ze svého vysílání vědu a její popularizaci a nahradil ji laškovnými rozhovory hereckých moderátorek či ve večerních hodinách i moderátorů (také s vědci) na stanici Český rozhlas Dvojka anebo takřka obscénním pořadem nazvaným Laboratoř na stanici Český rozhlas Plus - místo pro váš názor, kde komicky diskutují o vědeckých poznatcích herci a vědci tak, "aby tomu rozuměl i naprostý laik herec" způsobem zábavné divadelní frašky. Ale Osudy, ve kterých vyprávějí o svém životě nejrůznější lidé a kde jsou vystříhány zvídavé otázky redaktorů, jsou skutečně přitažlivé. Doporučuji všem přehrát si celé Osudy Vladimíra Justa z rozhlasového archivu, či případně příští týden ještě ve vysílání na stanici Český rozhlas Vltava. 
Zkuste si pustit alespoň poslední díl Justových Osudů, ve kterém bilancuje svůj život jak z pozitivního, tak z negativního hlediska. Takový pohled na svůj život by si z nás starších měl udělat snad každý. Odkaz na 10. díl Osudů Vladimíra Justa - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3360208

středa 8. dubna 2015

Quo vadis, Dvojko a co tím sledujete?

7. 4. 2015 napsala Lena Lenová na facebookové stránce tohoto blogu

Po zrušení diskuze na Dvojce, bylo posluchačům sděleno, že se hledají nové způsoby komunikace a bylo jim doporučeno, aby zatím využívali sociální sítě. Na facebooku Dvojky v současné době nejde na stránku přidat příspěvek, k mnohým článkům nejde ani přidat komentář, ba mnohé kritické a nepohodlné komenty jsou někým mazány! Quo vadis, Dvojko a co tím sledujete? Je to součást manipulace jakou je i váš vypečený slogan: Spolu je nám dobře?