Stížnost R. Svobody na vysílání Českého rozhlasu
(prosinec 2015)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 16.
12. 2015
■ ■
■ ■
Text stížnosti
Vážení členové Rady Českého rozhlasu,
dovoluji si Vás oslovit se stížností (viz příloha
0027-2015.pdf) na vysílání Českého rozhlasu. Mimo to si dovoluji připojit
několik vlastních postřehů, které jsou sepsány v souboru
post_scriptum.pdf.
K mému někdejšímu podnětu, který byl směřován dřívější Radě
ČRo již v roce 2011 (nicméně z důvodů uvedených v post scriptum bych
vskutku uvítal, kdyby se si jej současná rada alespoň přečetla), jde o soubor
0027.pdf, musím dodat, že mnou zmíněná paní numeroložka (sic!)
Tamchynová není v žádném příbuzenském ani jiném vztahu vůči redaktoru ČRo panu
Robertu Tamchynovi. To uvádím raději hned a to z toho důvodu, že tehdy vznikl
jistý zmatek a pan Tamchyna (kterému se tímto znovu omlouvám) byl nucen
objasňovat, že jednak za ono numerologické vystoupení sám nikterak nemůže, a
jednak že s onou osobou nemá pranic společného...
Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda
------------------------------------------
20. října 2015
Adresát:
Rada Českého rozhlasu
Odesilatel: R. Svoboda
Věc: stížnost na vysílání ČRo
Vážení členové Rady Českého rozhlasu,
dovoluji si Vás oslovit ohledně několika
zajímavostí (či jak to nazvat, bez toho že by člověk volil expresivní výrazy)
ve vysílání Českého rozhlasu. Lze napsat, že příčin ke stížnostem na ČRo by
byla celá řada (přinejmenším od té doby, kdy se prozatimním ředitelem Českého
rozhlasu stal Mgr. art. Peter Duhan, zejména pak od „vzniku“ celoplošné stanice
DVOJKA, vysílající na vlnách někdejšího ČRo2 PRAHA), nicméně po jistou
poměrně dlouhou dobu jsem nabyl dojmu, že jakékoli stížnosti adresované Radě
jsou zcela zbytečně vynaloženým úsilím.
O opaku — poté, co Radu opustili Mgr. MgA. Dana
Jaklová a Bc.Tomáš Ratiborský — mne přesvědčilo projití vcelku náhodně
vybraných cca třiceti stížností (přístupných na internetové stránce Rady, na
webu Českého rozhlasu), vyřízených za poslední necelé dva roky. (Dovolím si z
odpovědi citovat pouze krátkou část — mnou, samozřejmě, zcela účelově
vytrženou, nicméně domnívám se, že charakterizuje odlišný postoj nynější Rady k
postupům vedení ČRo; stejnou či obdobnou formulaci mnou zvýrazněné druhé věty
citovaného textu, v první z odkazované stížnosti, lze najít v řadě odpovědí na
stížnosti posluchačů.)
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505636
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505634
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1495102
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1484647
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1470864
»Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení
ČRo v oné záležitosti — sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že
zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně.«
Jako
koncesionář ČRo (tedy jako člověk, který se podílí na financování činnosti veřejnoprávního
Rozhlasu — za což ovšem na oplátku očekávám vskutku kvalitní veřejnoprávní
vysílání, zcela v intencích KODEXU ČESKÉHO ROZHLASU a STATUTU ČESKÉHO
ROZHLASU ) stále ještě cítím potřebu vyjádřit se vůči mnohému, co ČRo
vysílá (ba snad dokonce i k tomu, co se v ČRo děje).
Úvodem
ještě zkusím (pokud možno stručně — bohužel ale, stručnost nepatří k mým dobrým
stránkám) zmínit několik krátkých postřehů. Dříve — poté, co zanikla stanice
Praha — jsem měl snahu komunikovat s vedením (jak tehdejším s panem
šéfredaktorem Ostrým — který ovšem všeobecně nejevil přílišný zájem o
komunikaci s kýmkoli z posluchačů — tak i s panem ředitelem, či tehdy ještě
prozatimním ředitelem, panem Duhanem; ten ovšem fakticky komunikoval pouze do
té doby, než začal mít dojem, že se vše „usazuje“ a hlavně že má zastání v
Radě, ať již vedené paní Jaklovou či panem Ratiborským), popřípadě i (tehdejší)
Radou ČRo.
Jak jsem mohl vysledovat z odpovědí, které
vedení ČRo tvoří na stížnosti posluchačů, situace se za celé čtyři roky v
nejmenším nezměnila. Dovolil bych si tento přístup nazvat jako arogantní —
posluchači plať koncesionářské poplatky a do toho, co Rozhlas tvoří se nám
nepleť. Což byl přístup, který minulým radám přišel zcela v pořádku… Odpovědi
posluchačům, které jsou v Rozhlase vypracovávány za dobu, kdy byl ředitelem pan
Peter Duhan — či alespoň přinejmenším od února 2011 —, nelze popsat jinak, než
jako vágní a zcela bezobsažné (to mne také v druhém zaslaném textu vede k
poukazu na způsob, jakým byla „vyřešena“ moje tehdejší stížnost Radou — její
obsah ve slovním popisu, který je slyšet na zvukovém záznamu, byl při nejmenším
poněkud zkreslen). Za svým způsobem charakteristický, ohledně vnímání změn na
stanici Praha samotnými posluchači, je záznam z veřejného vysílání ze dne 1.
února 2011 (to ovšem Dvojka vysílala teprve druhý den — začalo v pondělí 31.
ledna). Viz zde:
1. 2. 2011
16:05 Popiska pořadu v audioarchivu stanice: Byli jsme ve společnosti hostů
Romany Růžičkové. Prvním byl novinář a
publicista Jan Petránek, který komentoval situaci v Egyptě. Druhým hostem byl
pak šéfredaktor Dvojky Jaromír Ostrý, jenž hovořil o novém programu stanice.
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2247947
Popravdě,
vzhledem k nastalému poprasku se pan šéfredaktor Ostrý nadále neodvažoval
přijít „naživo“ mezi své posluchače.
Přičemž ze
stížností posluchačů, které jsou již nějaký čas zveřejňovány, nadále vnímám, že
si nic za celou tu dobu „nesedlo“ („nesedlo“ — řečeno slovy lidí z tehdejší
Rady a vedení ČRo, lze například odkázat na dvoudílný záznam schůze Rady ČRo z
31. března 2011). Posluchači přitom stále vyjadřují tytéž stížnosti, které
zaznívaly už tehdy a stále se opakují — na nekvalitu vysílání, na užší výběr
nabídky pořadů, které jsou navíc stále stejného typu. Mimo jiné tak zmizela
jistá obsahová pestrost vysílání — kupříkladu každý všední den máme od 20.
hodiny pouze „kontaktní pořad“, byť na různá témata. (Za unikátní bych označil
své pozorování, že od začátku vysílání DVOJKY
až do dneška mají prakticky všechny večerní četby, vysílané od 22. hodiny,
buď 5, 10 či 15 dílů — nikdy se nestává, že by četba končila během týdne. Brání
snad nějaký konkrétní důvod tomu, aby četby měly třeba 7 či 11 dílů, či
libovolný jiný počet? Dovolím si vyslovit domněnku, že toto vysílání omezuje
výběr možných děl k zpracování — leda snad, že by se dramaturg či redaktor
rozhodl, že oproti původnímu dílu bude text zkrácen.) Mohu přitom odkázat na
vlastní stížnost, kterou jsem odeslal 21. února 2011. Ve skutečnosti se dodnes
nic nezměnilo. Můžeme se podívat na tehdejší vyjádření pana šéfredaktora
Ostrého, či pana René Zavorala (tehdy ovšem ještě zastával pozici ředitele Odboru
komunikace a vnějších vztahů ČRo ; zřejmě tehdy zcela splnil očekávání pana
ředitele, vzhledem k tomu, jakou pozici zastává nyní):
http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/846126
(U odkazu
výše si můžeme povšimnout, že veškeré odkazované „související články“ zřejmě
zmizely z internetových stránek Rozhlasu. Ovšem k poznámce pana šéfredaktora v
odstavci „Dramatická a literární tvorba“ si dovolím poznamenat, že četby v
Meteoru se naposledy vysílaly v době, kdy jej připravoval pan Josef Kleibl!)
http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/861134
http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/970105
Nicméně
zpět k mým nynějším stížnostem.
1.) Reklama
vysílaná na stanici Vltava dnes, tedy dne 20. října 2015 v dopoledních
hodinách, tuším v čase cca 08:09. Poněkud mne udivilo reklamní oznámení znějící
zhruba v tomto duchu: Jak lze legalizovat
černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES.
Vím, že v
dnešní době se lze setkat s ledasčím. Nicméně mne udivilo, že při jednání,
které patrně je v rozporu se zákony (tj. provedení černé stavby) se snad máme
dočkat rady v novinách (tj. nikoli nějak pokoutně), nemluvě o tom, že tuto
reklamu slyším z veřejnoprávního Českého rozhlasu? Při nejmenším mi takovéto
počínání přijde jako neetické či nemravné, byť si nedovolím odhadovat, nakolik
to může být považováno za jednání ve zřejmém rozporu s posláním veřejnoprávního
média, jehož činnost upravují Statut
Českého rozhlasu spolu s Kodexem
Českého rozhlasu.
2.) Další
moje stížnost, či námět směrem k Radě, se týká šéfredaktorky dětského vysílání
(Rádio Junior), paní Zory Jandové. Jde o již starší vysílání pohádkového
seriálu Tatrmani, jehož je paní
Jandová autorkou (je to přímo uvedeno na stránkách ČRo, viz odkaz):
»Pro Rádio Junior také napsala vodnické čtení
na pokračování Tatrmani.«
http://www.rozhlas.cz/lide/radiojunior/_zprava/1178671
http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady_nevysilane/_porad/100975
Bohužel,
ani z druhého odkazu není patrné, zda-li v té době už pracovala jako
šéfredaktorka Rádia Junior. Nicméně zcela jistě již byla vedoucí tehdejšího
dětského vysílání na DVOJCE
(jediným vysloveně dětským pořadem zůstalo vysílání od 19. hodin, přičemž v oné
době dokonce toto již nebylo vysíláno o weekendech; nejprve byl zkrácen na
polovinu vysílacího času a později byl zcela zrušen dětský pořad Periskop,
který byl vysílán v neděli dopoledne). Popravdě řečeno by mne velice zajímalo,
jakým způsobem tento text ČRo získal — nelze snad předpokládat, že o jeho zakoupení
rozhodla — coby vedoucí dětského vysílání, popř. šéfredaktorka Rádia Junior —
sama paní Jandová. Nicméně otázka způsobu, kterým ČRo Tatrmany získal, by se mohla jevit zajímavou. Ovšem i v případě, že
by jej schválil některý z dramaturgů, stále zůstává jistá pochybnost
(přinejmenším etická) o tom, zdali současně lze být vedoucím dětského vysílání
a přitom pro toto vysílání dodávat texty k nahrání a odvysílání. (Věcí zcela
jinou pak je kvalita onoho textu, nicméně zde se jedná o mé ryze subjektivní hodnocení,
pokud napíšu, že jej považuji za škvár.)
Další
připomínkou k práci paní Jandové potom je vysílání jejích písniček, a to jednak
v dětském vysílání (lze je kupříkladu slyšet od 19. hodiny v hodinovém dětském
vysílání na DVOJCE, a to zejména když
vysílání moderuje přímo paní Jandová), jednak také ve vysílání pořadu Noční
mikrofórum, které poměrně často uvádí — viz odkazy
.
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D=R
%C3%A1dio+Junior&porad%5B%5D=&offset=0&sort=docdatetime
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D=
%C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=No%C4%8Dn%C3%AD+Mikrof
%C3%B3rum&offset=0&sort=docdatetime
I kdyby
snad toto počínání bylo ryze formálně po všech stránkách v pořádku, přinejmenším
to lze brát jako jistý způsob sebepropagace (což je kupříkladu znát i ze
způsobu jejího moderování Nočního mikrofóra, kdy host pořadu bývá spíše
upozaděn; o případném hihotání, které lze v pořadech zaznamenat tehdy, když má
za hosta některou kamarádku, se snad nemá cenu rozepisovat; během let se k
nevhodnému způsobu projevu paní Jandové vyjadřovala celá řada posluchačů Rozhlasu), což je
přinejmenším značně nevkusné.
3.)
Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film v hlavních
vysílacích časech. (Dovoluji si upozornit, že naprostá většina repríz jiných
pořadů se odvysílá během nočního vysílání. Zde ovšem máme reprízu během dne — a
to hned dvakrát během jednoho weekendu.) Již delší dobu jsem v programu ČRo
zaznamenával, že přinejmenším některé tyto pořady jsou označovány poznámkou, že
se jedná o reprízu (a to hned u „prvního“ vysílání, tedy v sobotu po 09:00),
ovšem vzhledem k tomu, že se nepočítám k obdivovatelům a posluchačům Mistra,
nikterak jsem toto nesledoval. Nicméně nakonec jsem si při systematičtějším
hledání v programu povšiml, že již žádné nové díly nebudou a nadále jsou
vysílány pouze reprízy — což ale kupříkladu z popisek v audioarchivu vůbec
nevyplyne, ostatně že výroba programu již byla ukončena nevyplyne ani z
aktuálního programu stanice, viz druhý odkaz níže.
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D=
%C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d
%C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime
09:04
Karel Gott - Zpátky si dám tenhle film. Jednička na Dvojce. Legenda české
populární hudby vás provází svými vzpomínkami. Repríza.
http://program.rozhlas.cz/html/2015-10-17
Teprve v audioarchivu je u 27 června 2015 tato
zmínka (ale v programu z onoho dne opět nic): V nejlepším se má skončit. Poslední díl hudebního pořadu. Moderuje
Karel Gott.
http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D=
%C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d
%C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime&from=27.6.2015&to=28.6.2015&dateLimi
t=TL_INTERVAL
http://program.rozhlas.cz/html/2015-06-27
http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/100306
Původně byl tento pořad vysílán v premiéře v
sobotu po 09:00 a reprízován byl hned následující den, po 15. hodině. Nicméně
přijde mi vskutku unikátní, že tento pořad, jehož výroba již byla ukončena, je
v reprízách i nadále vysílán ve stejných časech? (A to dokonce, i když je
přístupný v internetovém archivu vysílání Českého rozhlasu.) Vzhledem k faktu,
že při vzniku Dvojky byla prostě a jednoduše bývalým panem šéfredaktorem Ostrým
celá řada pořadů zrušena, čímž bývalá stanice Praha přišla do značné míry o
rozmanitost a pestrost programové nabídky, je mi takové počínání přinejmenším
nepochopitelné. Nemluvě pak o tom, že mezi takto „postiženými“ byla řada
programů pro děti a mládež (totiž, z původních prohlášení šéfredaktora p.
Ostrého vyznívalo, že Praha je a má být i nadále stanicí pro celou rodinu, či
přinejmenším že nemá jít o stanici pro cílovou skupinu „šedesát plus“ — což se
ovšem v reálu neděje, existuje tudíž jistá disproporce mezi slovy a reálnými
činy; to se ovšem netýká pouze p. Ostrého, nýbrž většiny současného vrcholného
managementu ČRo).
4.) Dále se musím připojit k celé řadě
posluchačů, kteří si stěžují na „zvukovou grafiku“ („positioning“, slogany,
motta, claimy, jingly, etc., etc.) Sice vím, že řada posluchačů si na toto již
stěžovala (stěžuje si celá léta, od vzniku DVOJKY ),
nicméně stále bezúspěšně. Ovšem 4 vzhledem k tomu, že rovněž lze v odpovědích
Rady již nějaký čas nalézt text zhruba ve znění, že pokud si bude stěžovat více
posluchačů, bude se hlouběji věnovat i této problematice, nezbývá mi, než se k
nim připojit.
Prvním
je dotaz, kolik peněz od konce roku 2010 ČRo vydal na znělky a zvukovou grafiku
stanice ČRo 2 PRAHA a DVOJKA. Řada změn v tehdy zcela nových
upoutávkách nastala již krátce po zahájení vysílání DVOJKY v únoru 2011, kdy se z větší části ukázaly jako zcela
nevhodné upoutávky namluvené hercem p. Postráneckým, proti kterým se zvedla
značná nevole. Mimochodem i přes řadu dotazů ČRo nikdy neobjasnil, kdo je
autorem a režisérem oněch zcela prvních upoutávek DVOJKY s panem Postráneckým — lze tak jen vyslovit domněnku, že
to nejspíše byl osobně pan Ostrý, ovšem k autorství se nikdo nepřihlásil.
(Rovněž nepříliš zdařenou se ukázala i znělka DVOJKY, kdy dnes máme novou. A jak nám bylo laskavě sděleno vedením
stanice, tak „s tradičními motivy Vyšehradu“.) Proto se rovněž ptám, proč se
ČRo raději nevrátí k původní znělce, kterou stanice měla (spolu s názvem) po
desítky let, již před II. světovou válkou? (Patrně je přitom zcela zbytečné
ptát se, co pro současné celé vedení ČRo znamenají slova „tradice“, či
„kontinuita“.) Že lze vnímat všelijak známý (a vedením evidentně značně
oblíbený — budeme-li vycházet z frekvence používání) slogan „Je nám spolu
hezky“, snad je nasnadě. Že je neoblíben u posluchačů je tuším naprosto zjevné
— také bývá mnohdy komentován (a také mnohokrát býval přímo na již zrušené
„diskusi“ na stránkách ČRo DVOJKA, viz moje stížnost bod 5) v tom smyslu, že… „jim — nikoli ovšem nám — je spolu dobře,
bohužel ale zcela bez ohledu na posluchače“.
Veškerý positioning ve vysílání
veřejnoprávního Rozhlasu osobně považuji za naprosto zbytečný. (Ano… Vedení
stanice na to má expertízy odborníků — které dozajista nebyly zadarmo. Ovšem i
tak vedení stanice není schopno dospět k vysílacímu schématu a vysílání
takovému, aby alespoň bylo — například vzhledem k počtu stížností na vysílání —
na téže úrovni, kde před lety bývala stanice Praha. Kolik let na to asi ještě
bude potřeba?) Ano, komerční stanice se tak snaží odlišit jedna od druhé. Ovšem
zvláštností ve zvuku veřejnoprávního rozhlasu (která samozřejmě právě tímto
vnímavému posluchači umožňovala, aby věděl, které stanice poslouchá) byla právě
absence těchto, přičemž stačilo běžné ohlášení redaktora a to ještě nanejvýš
tak na začátku vysílání zpravodajské relace — bez proplétání různými hudebními
náměty a s podivnou dikcí lidí, které tyto upoutávky namlouvají. Které prostě
ve všech podobách považuji za naprosto rušivý zásah do pořadů (dokonce se toto
již dostalo i do vysílání pořadu Meteor — který toho byl ještě do nedávné doby
ušetřen). Musím se rovněž vyjádřit i ke znělce samotného Meteoru, která byla
velmi necitlivě nahrazena velmi nevkusnou „moderní“ a „s dobou jdoucí“
nápodobou oné původní. Sice nevím, zdali se ke změně znělky vyjadřovalo směrem
k Radě více posluchačů (zaznamenal jsem pouze stížnost paní Ing. Nadi
Dragounové), nicméně právě vzhledem k odpovědi Rady se k její stížnosti musím
připojit. Odpověď pana šéfredaktora Ing. Dragounové považuji za zcela směšnou —
stanice se tak reálně vzdává části, či jednoho ze znaků, svého „rodinného
stříbra“ (obdobným způsobem, tj. s použitím spojení „rodinné stříbro“, se
přitom prosím vyjadřují i lidé z vedení Rozhlasu). Mimo to jiné znělky se
nemění — potom ovšem nevidím důvod proč za každou cenu měnit znělku zrovna
Meteoru, pořadu s více než půlstoletím tradice. Stanice přitom totiž například
stále používá v původní podobě znělku pořadu Mikrofórum (nyní Noční mikrofórum
— které ovšem s oním původním, od něhož si tuto „vypůjčilo“, nemá pranic
společného).
Po pravdě řečeno… Čtu-li si v odkazovaných
ročenkách a padnu na odstaveček Tradice i
rozvoj (dbáme o zachování kontinuity rozhlasového vysílání a současně
reflektujeme proměny společnosti), či Úcta (ctíme posluchače a nasloucháme
jejich potřebám, názorům, přáním a požadavkům, náš posluchač je pro nás na
prvním místě ), potom musím napsat, že použití slova tradice (vyskytující
se ve stejně formulovaných odstavcích rok za rokem), kdy můžeme zřetelně vidět
rozdíl mezi slovy a činy současného nejvyššího managementu (jako celku), na mne
působí jako výsměch ze strany současného vedení — což se skutečně nevztahuje
pouze na (již téměř bývalého) pana ředitele Duhana.
http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa
http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa/_zprava/798070
http://media.rozhlas.cz/_binary/03434485.pdf
http://media.rozhlas.cz/_binary/03161935.pdf
http://media.rozhlas.cz/_binary/02954433.pdf
Či zde: Hodnoty (Jsme si plně vědomi toho, že jsme
placeni veřejností, plníme službu veřejnosti a pro naplnění svého poslání ctíme
tyto základní hodnoty: 1. Důvěryhodnost, 2. Kvalita, 3. Rozmanitost, 4. Tradice
i rozvoj, 5. Úcta.)
http://media.rozhlas.cz/_binary/02318701.pdf
Programové priority ČRo 2013
http://media.rozhlas.cz/_binary/02813927.pdf
Český rozhlas 2012-2014
http://media.rozhlas.cz/_binary/02618658.pdf
5.) Zrušení možnosti diskuse (kdysi dokonce tato
byla i mezi posluchači a lidmi z Českého rozhlasu — jenomže něčeho tak pro ně riskantního se již kdokoli z vedoucích
či šéfredaktorů, zejména pak DVOJKY,
již léta neodvažuje) na internetových stránkách ČRo. (Týká se to ovšem nejen
„názorů a dotazů posluchačů Dvojky“,
nýbrž i jednotlivých šéfredaktorů — ovšem rušení „diskusí“ u managementu zřejmě
započalo na internetovém profilu právě u p. Ostrého. Také se není čemu divit,
vzhledem k počtu negativních reakcí posluchačů na jeho práci.) Jinak viz zde: http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/322948
Diskuse
byla zrušena
Nyní
zvažujeme nové, modernější způsoby komunikace s posluchači. Zatím můžete svoje
podněty směřovat na následující kontakty.
Kontakt a možnost přidat komentář (na oné
stránce viditelný) ČRo zrušil již 6. ledna 2015, s tím, že odkazuje na e-mailové
kontakty, popřípadě na facebook. Nicméně z onoho vyjádření lze soudit, že
(někdo) uvažuje o nějakém dalším způsobu komunikace — který by měl onen zrušený
nahradit. Nicméně musím se zeptat kdy tak učiní, když se to za více, než tři
čtvrtě roku stále ještě nezdařilo?
Závěrem
se musím omluvit — přinejmenším za značnou rozvláčnost mého dopisu.
Se
srdečným pozdravem,
R.
Svoboda
■ ■
■ ■
Odpověď Rady ČRo
Vážený pane Svobodo,
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z
21. 10. 2015.
Vaše kritika v mnohém rezonuje s tím, jakým způsobem se rada
v minulosti vyjadřovala ke stížnostem směřovaným vůči stanici ČRo Dvojka.
Právě v těchto dnech Rada ČRo finalizuje kroky k tomu, aby se i některé Vámi
uvedené stránky ČRo Dvojka staly předmětem jedné z nezávislých odborných analýz
iniciovaných Radou ČRo.
Všechny analýzy vzniklé pro potřeby Rady Českého rozhlasu budou zveřejněny na
jejích internetových stránkách. První skupina těchto nových analýz by se tam
měla objevit nejpozději během druhé poloviny března (pokud tedy ve vypsaném
minitendru o zadání projeví zájem některý z analytických týmů vybraných v
nedávno dokončeném výběrovém řízení).
K některým jednotlivým bodům Vašeho psaní: také se domníváme, že Vámi
kritizovaný reklamní slogan, který zazněl na stanici Vltava, vzbuzuje
pochybnosti. Pokládáme za samozřejmost, aby pořady, které jsou reprízami, byly
jako takové v programech ČRo označovány.
Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím
generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je
Ing. Miroslav Dittrich ‒ šéfredaktor stanice ČRo Dvojka, MgA.Bc. Zora Jandová ‒
šéfredaktorka Radia Junior, Mgr. Zuzana Nevoralová ‒ vedoucí Oddělení obchodu a
Ing. Ruzbeh Oweyssi - pověřený vedením
Centra nová média Text připojujeme v příloze.
Rada Českého rozhlasu se s ním neztotožňuje. Chápejme ho prosím jako dokument o
míře sebereflexe Českého rozhlasu. Pro radu je zklamáním, že i po opakovaných
odpovědích posluchačům, ve kterých upozornila na problematické prvky ve
vyjádřeních ČRo, se v nynějším vyjádření opět objevují. Zde je jejich krátký
výčet a krátký komentář k nim:
1) Jak rada opakovaně vedení ČRo upozorňovala, smyslem
vyjádření, které k některým podnětům a stížnostem vyžaduje od vedení ČRo, nemá
být psaní paušálních sebechvalných výroků typu „Český rozhlas je nezávislé,
sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci“
(citát začátku nynějšího vyjádření). Místo toho by měl ČRo věcně a konkrétně
reagovat na kritiku, že onu veřejnoprávní funkci neplní bez chyb.
2) Vyjádření uvádí: „Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum
na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž
je ČRo mediálním partnerem“. Oceňujeme upřímnost té pasáže, ovšem Český rozhlas
má řadu jiných možností k propagaci svých aktivit, v samotných pořadech by měl
být se sebepropagací velmi obezřetný. Nejlepší „propagací“ média veřejné služby
je kvalita jeho pořadů.
3) Tvrzení „Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost
tohoto typu“ ‒ míněna je „nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou
stanice Český rozhlas Dvojka“, je zavádějící. Ve stížnostech posluchačů, které
rada předala vedení ČRo k vyjádření, bylo těchto stížností několik.
4) Ke zrušení diskuse na webu Dvojky (systém DISQUS)
opakujeme to, co jsme napsali nedávno k vyjádření Ing. M. Dittricha v téže
věci. Je evidentní, že šlo ze strany ČRo o odstranění veřejně dostupné kritiky.
Argument, že byl systém DISQUS zrušen „pro malý zájem publika“, pokládáme za
zástupný. Rada Českého rozhlasu vedení ČRo znovu doporučí, aby možnost veřejné
zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval.
Vážený pane Svobodo, jak víte, Rada Českého rozhlasu bude
brzy vybírat nového generálního ředitele ČRo. Jistě bude hrát určitou roli také
to, nakolik kandidáti projeví obdobný náhled na problémy Českého rozhlasu, jak
se jeví v zrcadle odpovědí Rady Českého rozhlasu na podněty a stížnosti
posluchačů.
Vážený pane Svobodo, děkujeme Vám za důkladnou kritickou
zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.
S pozdravem
PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo
■ ■
■ ■
Vyjádření vedení ČRo
Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium,
které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci. V průzkumech veřejného mínění,
které se týkají objektivity a důvěryhodnosti médií, se Český rozhlas umísťuje
na předních příčkách. Stejně tak
zaznamenáváme velké množství ohlasů, které vyjadřují spokojenost s naším
programem i dalším směřováním rozhlasu jako takového. Stejně jako je Český
rozhlas svobodný a nezávislý navenek, je rovněž svobodný a nezávislý i uvnitř. Vedení
ČRo nikdy nemělo problém s názorovou pluralitou, naopak ji vítalo a podporovalo.
Nové podněty, konstruktivní diskuse a názorová konfrontace totiž vždy mohou znamenat
přínos a mohou posunout služby Českého rozhlasu jako média veřejné služby
kupředu.
Rozhlasová četba na pokračování je jeden z nejtradičnějších
rozhlasových žánrů, jehož historie je více než půlstoletá. Od samého počátku
byl koncipován a vytvářen jako svébytný zvukový umělecký tvar, který není
pouhým ozvučením původní literární předlohy. Tím se mimochodem zásadně liší od
v poslední době stále více populárních audioknih. Rozhlasová četba na
pokračovaní je tak vždy výběrem podstatných pasáží z knižní předlohy, případně jejich
úpravou pro vícehlasou interpretaci, což například znamená vynechání některých uvozovacích
či popisných vět. Rozhlasová četba na pokračování je tak vždy do určité míry zkrácením
textu původního díla.
Český rozhlas vysílá pravidelně četby na pokračování na několika
svých stanicích – tradičně na Dvojce a na Vltavě, ale najdeme je i v programu
některých regionálních studií Českého rozhlasu, v minulosti je vysílala
digitální stanice Leonardo a v současné době je hodlá zařazovat do svého
programu stanice Plus. Je přirozené a logické, že dramaturgická práce s četbou
na pokračování se na jednotlivých stanicích Českého rozhlasu do určité míry
liší, a to jak výběrem konkrétních titulů, tak způsobem jejich zařazování do
vysílání. Český rozhlas Dvojka v současné době vysílá četbu na pokračování vždy
od pondělí do pátku, neboť se snaží maximálně respektovat zájmy a zvyklosti
svých posluchačů, které se u převážné většiny z nich liší ve všední dny a o
víkendu. Právě kvůli lepší orientaci a komfortu svých posluchačů preferuje Dvojka četby, jejichž počet dílů tvoří násobky pěti. Ale
v žádném případě to není absolutní dogma. Například letos na jaře odvysílala
Dvojka dvanáctidílnou četbu z knihy Petra Stančíka „Pérák“, neboť se dramaturgicky
jevila jako vhodná součást programových aktivit k 70. výročí konce 2. světové
války.
Nyní ke konkrétním dotazům posluchače:
1) Reklama vysílaná na stanici Vltava dne 20. října 2015 v dopoledních
hodinách: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v
Mladé frontě DNES
Za obsah reklamního spotu odpovídá jeho zpracovatel a zadavatel, tj. v tomto
případě byla zadavatelem společnost MAFRA, vydavatel deníku MF DNES. Český
rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu jako šiřitel reklamy neporušil
žádnou ze svých zákonných povinností stanovených v zákoně č. 40/1995 Sb., o
regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů či v zákoně č. 231/2001 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších
předpisů.
Český rozhlas je toho názoru, že ani samotný obsah vámi
označeného reklamního
spotu není v rozporu se zákonem. Z hlediska celkového vyznění tohoto reklamního
spotu jej lze charakterizovat jako spot natočený s reklamním apelem ironie a
nadsázky, což byl kreativní záměr tvůrce, jenž právě dané téma akcentuje a
poukazuje na alarmující dopady některých postupů, které jsou dále rozvedeny v
propagovaném článku zadavatele. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního
spotu neporušil Kodex Českého rozhlasu.
2) Zora Jandová a dětské vysílání v Českém rozhlase
V roce 2012 (leden – září) se pro dětské posluchače vysílala na Dvojce ČRo ve
všední dny 1 hodina pořadu Domino denně včetně pohádky od Hajaji (19:00 –
20:00). V sobotu odpolední hodinová hra pro mládež + Hajaja (přibližně 10
minut) a v neděli hodinová pohádka + Hajaja (10 min). Tedy necelých 10 hodin
týdně.
(Periskop se na Dvojce ČRo vysílal do konce ledna 2011. Poté
tento pořad včetně výroby jeho obsahu kompletně převzala stanice Leonardo
vysílající do února 2013.)
MgA.Bc. Zora Jandová nastoupila do ČRo po tříkolovém výběrovém
řízení do Centra výroby na pozici vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež
1.6.2012. Jejím úkolem bylo podílet se manažersky, autorsky a interpretačně na
rozhlasové tvorbě pro děti a postavit v časovém horizontu přibližně dvou
let plnohodnotnou rozhlasovou internetovou a digitální stanici pro dětského
posluchače.
Za tři měsíce od jejího nástupu, 3. září 2012, se začal vysílat
Klub Rádia Junior (namísto Domina) na Dvojce 19:00 – 20:00. Zora Jandová prosadila
rozšíření dětského vysílání na Dvojce ČRo i na sobotní a nedělní večery. Od
listopadu 2012 bylo Rádio Junior možné poslouchat i na internetu. Od března
2013 Rádio Junior začalo vysílat živě a stalo se plnohodnotnou digitální
stanicí ČRo.
Rádio Junior v současnosti vysílá každý den, tj. 161 hodin
týdně + 7 hodin na Dvojce.
(Nedělní pohádky, rozhlasové hry pro mládež a pohádky od Hajaji jsou v
kompetenci Centra výroby, resp. Dvojky ČRo, nikoli Rádia Junior.)
Tatrmani aneb Vodnické čtení na pokračování vzniklo na
podzim 2012 v Centru výroby přímo pro Rádio Junior, tzv. na míru v souvislosti
s tříměsíční soutěží propojené s weby a s vysíláním na téma Voda a pohádkové
bytosti. 52 dílů (10 – 12 minutových) napsala Zora Jandová za podpory
dramaturgyně ČRo Václavy Ledvinkové, resp. Kristiny Žantovské. V režii Natálie
Deákové, Jaroslava Kodeše a Vláda Ruska načetl Jiří Lábus. Honorář Z. Jandové
činil celkem 52 Kč, tedy 1 Kč za díl. Soutěž byla strategicky propojena s
vysíláním a s textem na webech Rádia Junior.
Za období 1.6. až 31.10. se v programu Rádia Junior objevilo
celkem 347 interpretů, mezi nimi je v pořadí nejhranějších interpretů Zora
Jandová na 25. místě (na prvních příčkách mj. Svěrák-Uhlíř, Hradišťan, Kašpárek
v rohlíku, Molavcová, Skoumal, Nohavica, Pískomil se vrací, Reifová, Nesvadba
atd.). Zastoupení písniček zpívaných Zorou Jandovou vychází na procentní podíl
0,9%. Hranost naprosto odpovídá i zastoupení v celé databázi – pokud v ní máme
zatím zhruba 1500 písniček a z toho 1 album písniček Zory Jandové. Obecně lze k
databázi Rádia Junior uvést, že ji tvoří především moderní česká původní
písničková tvorba pro děti posledních cca pětadvaceti let tak, jak ji formovali
Skoumal, Svěrák-Uhlíř,
Nohavica a další. K význačným albům 90.let, na kterých se databáze staví a na
které
navázali současní interpreti pro děti jako Karolína Kamberská, Kašpárek v
rohlíku, Amálka Třebická, Pískomil a další, patří i album Ryba z Havaje Zory
Jandové. Proto byly písničky z desky do vysílání zařazeny. Do vysílání patří kvůli
schopnosti přiblížit dětem méně obvyklé pojmy (exotická zvířata, ochrana
přírody, život v přírodě), jednotlivé písničky jsou vtipné i poetické, vhodné
pro děti mladšího školního věku.
Další dvě skladby (pro dospělé posluchače) Zory Jandové má
ve své databázi Dvojka, za minulý rok (celý rok, tj. od poloviny května 2014)
je (obě skladby dohromady) zahrála celkem 4x. Zora Jandová moderuje Noční
Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo
projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem.
3) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film
Natáčení premiér pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, skončilo v
červnu 2015 na základě přání pana Karla Gotta. Od té doby pořad nadále
reprízujeme s tím, že během víkendu (v sobotu po deváté hodině a v neděli po
patnácté hodině) odvysíláme dvě různé reprízy. Od prosince budeme měnit schéma
sobot a nedělí a pořad pana Karla Gotta přestaneme vysílat.
4) Zvuková grafika („positioning“), slogany, motta,
claimy, jingly, etc.,
Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a
rychleji
zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj
nejen v České republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních
stanic napříč celou Evropou. Není to tedy pouze doména soukromých rádií.
Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je to nedílná součást značky
stanice. Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině vysílání jen
několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl.
Zvuková grafika každé rozhlasové stanice se časem mění, tak
jak se mění svět kolem nás. Znělka s motivem Smetanova Vyšehradu, kterou Dvojka
vysílá od 15. 9. 2014, je moderním návratem k původním tradicím. Motiv
Vyšehradu je v této poslední verzi znělky bezesporu nejvíce poznatelný.
Náklady na výrobu znělek a zvukové grafiky vůbec nejsou v
kompetenci stanice. A co se týče nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou
stanice Český rozhlas Dvojka? Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto
typu.
5) Zrušení možnosti diskuze na internetových stránkách ČRo
Na webu ČRo používáme dva diskusní formáty:
1) Nejpoužívanější je systém DISQUS přímo pod jednotlivými
články, např. pod Dvaceti minutami Radiožurnálu. Diskutovat mohou pouze uživatelé
přihlášení do otevřeného systému DISQUS, který používají i jiná média.
2) Na vybraných stránkách používáme vlastní diskusní platformu,
která umožňuje přispívat všem návštěvníkům prostřednictvím webového formuláře,
zároveň integruje reakce ze sociálních sítí Facebook a Twitter, příspěvky lze
posílat i SMS zprávami. Tuto formu diskuse nabízí ČRo Plus, ČRo Region
Vysočina, ČRo Sever a Noční linka ve společném vysílání regionálních
stanic.
K diskusi mohou posluchači využít také kterýkoli profil
Českého rozhlasu na sociálních sítích, především na Facebooku, Twitteru,
Google+ nebo i na YouTube. Kromě hlavního profilu Českého rozhlasu mají vlastní
profily na Facebooku i všechny celoplošné a regionální stanice a také některé
pořady, např. Kupředu do minulosti stanice Dvojka.
Na stránkách Dvojky byl systém DISQUS pro malý zájem publika
zrušen. Alternativně mohou posluchači Dvojky psát své komentáře na facebookový
profil Dvojky a na profily pořadů Meteor a Kupředu do minulosti. Diskuze s
širokou paletou posluchačů také probíhá každodenně ve vysílání Dvojky.
Moderátoři také využívají názorů posluchačů posílaných mailem, ale i
prostřednictvím Facebooku, či webu. Pochopitelně, že vedení stanice i dramaturgové
průběžně odpovídají na dotazy, stížnosti i pochvaly posluchačů.
Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor ČRo Dvojka
MgA.Bc. Zora Jandová, šéfredaktorka Radia Junior
Mgr. Zuzana Nevoralová, vedoucí Oddělení obchodu
Ing. Ruzbeh Oweyssi, pověřen vedením Centra nová média
■ ■
■ ■
