Pokus po devíti letech

 slouží k nastavení

Blog „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ končí

23. 1. 2016 napsal Tomáš Němec

Milí přátelé, milí příznivci Českého rozhlasu a jeho vysílání, ať z té či oné strany barikády!

   Rozhodl jsem se, že tímto článkem ukončím aktualizaci tohoto blogu, zveřejňování mediálních informací o Českém rozhlase, které jsem se dozvěděl z rozhlasového vysílání, z tisku nebo z internetu a psaní vlastních analytických či postřehových článků a blog tím „uložím k ledu“.  Blog ani k němu náležející facebookovou stránku neodstraním. Mohou v budoucnu posloužit případným zájemcům jako archivní poznatky k vývoji situace kolem stanice Praha / Dvojka v posledních pěti letech. Pokud se ovšem za několik měsíců bez aktualizace nepropadne tak hluboko v internetových vyhledávačích, že ho nepůjde nalézt.

   Blog a stejnojmennou facebookovou stránku jsem založil před pěti lety, koncem ledna 2011, abych umožnil posluchačům, kteří nebyli spokojeni s programovými změnami na stanici Praha a s jejím následným přejmenováním na Dvojku vyjádřit se svobodně k tomuto problému na jednom místě. Český rozhlas začal totiž hned od počátku cenzurovat posluchačskou diskusi na svém webu. Nejdříve to zdůvodňoval změnou diskusního systému. Hledání diskuse na nepřehledných stránkách stanice Dvojka rozhlas  také velmi znesnadnil. Nakonec tuto diskusi více než před rokem úplně zrušil - viz http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2015/01/cesky-rozhlas-zrusil-diskusi-posluchacu.html  . Nepomohly ani stížnosti posluchačů Radě Českého rozhlasu. Ta se sice distancovala od vyjádření šéfredaktora Dvojky Dittricha, ale nápravu zjednat nemohla.

   Rada Českého rozhlasu sice nemůže zasahovat do vysílání a rozhodování Českého rozhlasu, ale jednou za čas může určit směr, kterým se bude ubírat jeho vývoj. Tím časem je volba nového generálního ředitele. Ta poslední se odehrála 21. ledna 2016, tedy před několika dny. Rada Českého rozhlasu dostala 26 přihlášek zájemců o tuto pozici. Z tohoto počtu bylo 11 lidí přímo z Českého rozhlasu anebo těch, kteří delší dobu pro Český rozhlas pracovali. Mnozí z nich ve svých projektech nastínili směr nápravy škod, které ve vysílání Českého rozhlasu a jeho vnitřních  vztazích  způsobil.předchozí ředitel Peter Duhan. Rada téměř všechny projekty lidí z Českého rozhlasu hodila do koše.  Do užšího výběru poslala jen jediného. René Zavorala, Duhanova nejbližšího spolupracovníka, který se na těchto změnách, z mého hlediska většinou špatných, podílel a realizoval je.

    Rada Českého rozhlasu zastupuje směrem k vedení Českého rozhlasu veřejnost, tedy nás všechny.  Zvolením Reného Zavorala generálním ředitelem dala jasně najevo, že si nepřeje návrat stanice Praha, že souhlasí se zrušením stanice Leonardo, že se jí líbí, že se ze stanice Dvojka stala propagační platforma pražských umělců a jiných celebrit známých z televize, že vidí smysl rozhlasového vysílání v neustálém omílání sloganů „spolu nám je hezky“, „“Víme to první“, „Když chcete vědět víc“ a dalších marketingových výkřiků, které ruší vysílání.

   Jak jsem napsal v úvodním odstavci, když jsem založil blog a facebookovou stránku „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ v lednu 2011, doufal jsem, že se stanou místem ke vzájemné domluvě většího počtu posluchačů.  Bohužel se tak nestalo. Do současné volby generálního ředitele jsem však také doufal, že se situace po odchodu Petera Duhana z nejvyšší funkce zlepší ve prospěch směru, ve kterém já vidím veřejnoprávní vysílání. A to nikoli jen formou marketingových frází. Nyní je jasné, že nejméně na šest let, ale spíše na dvanáct let (dvě volební období René Zavorala), bude Český rozhlas postupovat směrem, který vytýčil Peter Duhan a ve kterém bude pokračovat René Zavoral. Já jsem se za uplynulých pět let posunul do věkové kategorie důchodců. Nemá pro mě už smysl, abych se dral mezi ty, kteří by měli poukazovat na chyby Českého rozhlasu.

   Závěrem ještě poděkování. To první poděkování patří PhDr, Petru Šafaříkovi, členu Rady Českého rozhlasu, který byl delší čas i ve funkci místopředsedy a tiskového mluvčího rady a několik měsíců i jejím předsedou. Řadu let jsem docházel na veřejné schůze rady Českého rozhlasu. Bylo to například za předsednictví Michala Prokopa, Jiřího Floriana, Dany Jaklové, Tomáše Ratiborského. Vyjma období předsednictví Michala Prokopa jsem měl dlouhou dobu dojem, že rada se v podstatě za jakéhokoli vedení poplácává po rameni s managementem Českého rozhlasu a posluchači jsou jí jen na obtíž. Když přišel do rady Petr Šafařík, začal se cíleně zabývat stížnostmi posluchačů a otevírat tato témata na veřejných schůzích. Měl jsem dojem, že jeho kolegové byli nejdříve jeho vystoupeními pobaveni, považovali je za jakousi kulturní vložku. Když Šafařík otevíral nezodpovězená témata i na dalších schůzích, zdáli se být ostatní radní popuzeni zbytečným protahováním schůze. Po odchodu Tomáše Ratiborského z rady se stal předsedou Michal Stehlík a Petr Šafařík místopředsedou. Ani tehdy se radním nelíbilo Šafaříkovo otevírání posluchačských témat a vyžadování odpovědí od manažerů Českého rozhlasu. Ale mlčky ho trpěli.  Šafařík však docílil toho, že od poloviny roku 2013 zveřejňuje rada na svých webových stránkách stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu. To považuji za velký pokrok, protože posluchači, kteří mají zájem, si mohou tyto dokumenty prostudovat a případně na ně navázat ve svých vlastních stížnostech.  Svou důsledností ve sledování témat se však Šafařík stal nepohodlným pro vedení rozhlasu. Několikrát jsem zažil, jak bývalý ředitel Duhan netrpělivě zvýšil hlas, když Šafařík vyžadoval podrobné odpovědi na své otázky. Možná, že byl nepohodlný i pro některé své kolegy radní, kteří by třeba byli raději, kdyby vztahy s vedením rozhlasu byly na úrovni uhlazených nicneříkajících frází. Pořád jsem si říkal, odkud dostane Šafařík symbolický výchovný pohlavek, důrazné upozornění, aby se držel s ostatními v jednom šiku. Připadalo mi podivné, když se před volbou nového generálního ředitele vzdali funkce v předsednictvu předseda Stehlík a místopředseda Vejvoda. Ze Šafaříka se náhle stal předseda a bylo na něj vidět. Pak přišla náhlá kauza s e-maily v soukromé schránce předsedy vlády a Šafařík v den volby nového generálního ředitele oznamuje před naplněným Studiem S1, že za dva měsíce rezignuje na  funkci předsedy Rady Českého rozhlasu. A už je to tady, napadlo mě hned.  Nejsem si jist, zda Petr Šafařík odejde z rady před koncem svého mandátu, ani jestli se ještě tak intenzivně bude věnovat posluchačským stížnostem.  V této situaci a proti panu René Zavoralovi to půjde jen těžko. Jistě ani ostatní radní si to nebudou chtít rozházet s generálním ředitelem, kterého zrovna zvolili. Avšak při příležitosti ukončení své aktivity na tomto posluchačském blogu považuji za svou povinnost vyslovit velký dík panu PhDr. Petru Šafaříkovi za to, jak důsledně se v období vlády Petra Duhana zabýval posluchačskými stížnostmi, že zabránil tomu, aby byly smeteny pod stůl pomocí odpovědi s předem připravenou frází a že dokonce u některých odpovědí dokázal prosadit, že rada se neztotožnila s odpovědí vedoucího pracovníka Českého rozhlasu, například šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka. Děkuji, pane doktore Šafaříku!

    Druhé poděkování patří i těm z Vás, kteří taktéž nelitovali času ani energie a poslali stížnost (někdy i opakovaně) šéfredaktorům stanic a když to nepomohlo a nedočkali jste se žádné reakce, pak i Radě Českého rozhlasu. Víc jsme nemohli udělat. Většina manažerů Českého rozhlasu ani radních možná nezačala o těch posluchačských podnětech přemýšlet, protože jednak mají hroší kůži a jednak věnují více času sledování televizi než poslechu rozhlasu.

   Nevylučuji, že i já budu za dva roky příjemně překvapen prací nového generálního ředitele Mgr. Reného Zavorala. Jedno pozitivum na něm vidím už dnes. Je mladý, ale není příliš mladý.  Ale hlavně doba je už vzdálena  tolik od roku 1989, že nikdo se nemůže rýpat v tom, co dělal před tímto datem, protože tehdy byl ještě dítětem.

Milí přátelé, milí příznivci Českého rozhlasu a jeho vysílání, ať z té či oné strany barikády!

   Sám se divím, že jsem dokázal na tomto blogu pracovat celých pět let. Představoval jsem si, že výsledek bude jiný, aspoň v tom směru, že se mi podaří stmelit větší počet posluchačů Českého rozhlasu. Nepodařilo se. Občas jsem měl dojem, že si na blog chodí číst víc lidí z Českého rozhlasu než z míst, kam dosahují vlny jeho vysílání. V žádném případě však nelituji času ani energie, které jsem za pět let tomu blogu věnoval. Cíl byl poměrně jasný, důležité bylo vytrvat. Od počátku jsem si byl vědom toho, že já sám ani malá skupinka nesourodých a spolu většinou nijak nekomunikujících posluchačů nemůžeme ovlivnit dění v Českém rozhlase.

   Stanice Praha Českého rozhlasu je navždy zrušena. Obsahově i názvem. Přeji vám příjemný poslech jiných stanic.

Tomáš Němec

editor blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“

Generálním ředitelem Českého rozhlasu se na příštích šest let stal René Zavoral

20. ledna 2016 byl generálním ředitelem Českého rozhlasu na příštích šest let zvolen Mgr. René Zavoral.

   Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu ve Studiu S1

 Slyšení kandidáta Mgr. René Zavorala

       René Zavoral : Umím chybu uznat a napravit.

video (klikněte na obrázek) René Zavoral zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu

Blahopřejeme!

video (klikněte na obrázek

DNES 20. ledna 2016 od 14 hodin volba generálního ředitele Českého rozhlasu !

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 20. ledna 2016 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Studio S1, Vinohradská 12, Praha 2. 
Návrh programu:
- zahájení

- veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele ČRo

- volba generálního ředitele     ČRo

- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- závěr

odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Šafařík nešafařík! Volba generálního ředitele Českého rozhlasu se blíží! Stanoveno datum, hodina i místo!

16.1. 2016 napsal Tomáš Němec

   Po zvláštní mezihře, kterou způsobil rozruch s ukradenými e-maily z internetové schránky premiéra Sobotky, kde figurovalo i jméno současného předsedy Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka, přece jen se na stránkách Rady ČRo objevila pozvánka na veřejnou schůzi, při níž se bude volit generální ředitel.  Schůze Rady ČRo neoplývají vysokou návštěvností, a proto se poslední rok odehrávají v nevelkém prostoru rozhlasového muzea zvaného Galerie Vinohradská 12.  Nyní po rozruchu způsobeném říjnovým odstoupením Petra Duhana z funkce a současné aféry s údajnými e-maily Petra Šafaříka Bohuslavu Sobotkovi však Rada patrně usoudila, že zájem o její schůzi bude podstatně větší, proto ji umístila do největšího studia na Vinohradské ulici – do studia S1.

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 20. ledna 2016 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Studio S1, Vinohradská 12, Praha 2. 
Návrh programu:
- zahájení

- veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele ČRo

- volba generálního ředitele     ČRo

- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- závěr

odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

    









  

   Při této příležitosti bych rád připomněl jednu okolnost. Blog „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ vznikl jako reakce na násilné experimentální změny, které provedl tehdejší (zatím ještě prozatímní) ředitel Peter Duhan na stanici Praha. K realizaci pozval Jaromíra Ostrého z Brna. Ten nejenže nenechal v programu stanice kámen na kameni, ale aby jeho památka hned tak nevymizela z pražského ústředí Českého rozhlasu, dokonce změnil i tradiční název stanice Praha na Dvojku.

   Počátkem roku 2011 zahájila Rada Českého rozhlasu volbu generálního ředitele Českého rozhlasu po odstoupivším Richardu Medkovi.

Tehdy o změně názvu stanice pochybovali i členové Rady Českého rozhlasu. V prvním kole volby tuto pochybnost nejotevřeněji vyslovil radní Ladislav Jíša, který však za několik dní zemřel po operaci srdce.  Tím se snížil počet členů tehdy již neúplné Rady ČRo na počet, se kterým nemohla být volba generálního ředitele uskutečněna a tak se čekalo několik měsíců, až Poslanecká sněmovna doplní zbylý počet radních.

      Podívejte se v následujícím videu na dvouminutové vystoupení Ladislava Jíši, kterým se zastal stanice Praha. Toto video tady do dnes zůstává jako vzkaz ze záhrobí. Ladislav Jíša vzkazuje: ponechme název stanice Praha !

Vzkaz ze záhrobí:

radní Ladislav Jíša vzkazuje: posluchači mají pravdu

Hledá se ředitel veřejnoprávního rozhlasu. Kdo by se jím měl stát v době rozvinutého babišismu?

8. 1. 2016 napsal Daniel Kaiser v týdeníku Echo, číslo 1, strana 21

Přijďte na setkání s dirigentem Jiřím Bělohlávkem ve čtvrtek 14. 1. 2016 do Galerie Vinohradská 12

zveřejněno na internetové stránce stanice ČRo Vltava

Přijďte na setkání s Jiřím Bělohlávkem

Šéfdirigent České filharmonie Jiří BělohlávekFoto:  Česká filharmonie

Jiří Bělohlávek je šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie, která v těchto dnech oslavuje 120 let své existence. On sám zároveň v příštím měsíci oslaví své 70. narozeniny. Ve čtvrtek 14. ledna bude tento v současné době nejznámější český dirigent hostem Českého rozhlasu Vltava. V pořadu Telefonotéka bude prezentovat své nahrávky děl Antonína Dvořáka a názory na historii a současnost našeho prvního orchestru.

Vysíláme 14. ledna v 9:50. 

Pořad vysíláme živě za účasti veřejnosti z Galerie Vinohradská 12 v pražské budově Českého rozhlasu a to od 9:50 do 11:30 hodin. Srdečně zveme také posluchače. Návštěva živého vysílání pořadu Telefonotéka je pro veřejnost možná každý čtvrtek od 9:50 do 11:30 hodin. Vstup je samozřejmě vždy volný. 

odkaz http://www.rozhlas.cz/vltava/host/_zprava/prijdte-na-setkani-s-jirim-belohlavkem--1571345

Poslanci budou vyšetřovat, zda šéf Rady Českého rozhlasu nevynáší informace o volbě jeho nového ředitele

9. 1. 2016 napsala Adéla Paclíková v deníku MF DNES

(Pro lepší čitelnost můžete zvětšit text článku, když na něj kliknete myší, pro návrat zpět zmáčknete tlačítko Esc.)

Čtyři manažeři Českého rozhlasu (Dittrich, Jandová, Nevoralová, Oweyssi) se spojili a sepsali přezíravou odpověď na rozsáhlou stížnost posluchače. Rada Českého rozhlasu se s jejich odpovědí neztotožnila

Stížnost R. Svobody na vysílání Českého rozhlasu (prosinec 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 16. 12. 2015

■     ■

■     ■

Text stížnosti
 

Vážení členové Rady Českého rozhlasu, 

dovoluji si Vás oslovit se stížností (viz příloha 0027-2015.pdf) na vysílání Českého rozhlasu. Mimo to si dovoluji připojit několik vlastních postřehů, které jsou sepsány v souboru post_scriptum.pdf. 

K mému někdejšímu podnětu, který byl směřován dřívější Radě ČRo již v roce 2011 (nicméně z důvodů uvedených v post scriptum bych vskutku uvítal, kdyby se si jej současná rada alespoň přečetla), jde o soubor 0027.pdf, musím dodat, že mnou zmíněná paní numeroložka (sic!) Tamchynová není v žádném příbuzenském ani jiném vztahu vůči redaktoru ČRo panu Robertu Tamchynovi. To uvádím raději hned a to z toho důvodu, že tehdy vznikl jistý zmatek a pan Tamchyna (kterému se tímto znovu omlouvám) byl nucen objasňovat, že jednak za ono numerologické vystoupení sám nikterak nemůže, a jednak že s onou osobou nemá pranic společného... 

Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda

------------------------------------------ 

20. října 2015

 Adresát: Rada Českého rozhlasu

 Odesilatel: R. Svoboda

Věc: stížnost na vysílání ČRo

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

dovoluji si Vás oslovit ohledně několika zajímavostí (či jak to nazvat, bez toho že by člověk volil expresivní výrazy) ve vysílání Českého rozhlasu. Lze napsat, že příčin ke stížnostem na ČRo by byla celá řada (přinejmenším od té doby, kdy se prozatimním ředitelem Českého rozhlasu stal Mgr. art. Peter Duhan, zejména pak od „vzniku“ celoplošné stanice     DVOJKA, vysílající na vlnách někdejšího ČRo2 PRAHA), nicméně po jistou poměrně dlouhou dobu jsem nabyl dojmu, že jakékoli stížnosti adresované Radě jsou zcela zbytečně vynaloženým úsilím.

O opaku — poté, co Radu opustili Mgr. MgA. Dana Jaklová a Bc.Tomáš Ratiborský — mne   přesvědčilo projití vcelku náhodně vybraných cca třiceti stížností (přístupných na internetové stránce Rady, na webu Českého rozhlasu), vyřízených za poslední necelé dva roky. (Dovolím si z odpovědi citovat pouze krátkou část — mnou, samozřejmě, zcela účelově vytrženou, nicméně domnívám se, že charakterizuje odlišný postoj nynější Rady k postupům vedení ČRo; stejnou či obdobnou formulaci mnou zvýrazněné druhé věty citovaného textu, v první z odkazované stížnosti, lze najít v řadě odpovědí na stížnosti posluchačů.) 
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505636 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505634 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1495102 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1484647 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1470864

»Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti — sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně.«

   Jako koncesionář ČRo (tedy jako člověk, který se podílí na financování činnosti veřejnoprávního Rozhlasu — za což ovšem na oplátku očekávám vskutku kvalitní veřejnoprávní vysílání, zcela v intencích KODEXU ČESKÉHO ROZHLASU a STATUTU ČESKÉHO ROZHLASU     ) stále ještě cítím potřebu vyjádřit se vůči mnohému, co ČRo vysílá (ba snad dokonce i k tomu, co se v ČRo děje).

   Úvodem ještě zkusím (pokud možno stručně — bohužel ale, stručnost nepatří k mým dobrým stránkám) zmínit několik krátkých postřehů. Dříve — poté, co zanikla stanice Praha — jsem měl snahu komunikovat s vedením (jak tehdejším s panem šéfredaktorem Ostrým — který ovšem všeobecně nejevil přílišný zájem o komunikaci s kýmkoli z posluchačů — tak i s panem ředitelem, či tehdy ještě prozatimním ředitelem, panem Duhanem; ten ovšem fakticky komunikoval pouze do té doby, než začal mít dojem, že se vše „usazuje“ a hlavně že má zastání v Radě, ať již vedené paní Jaklovou či panem Ratiborským), popřípadě i (tehdejší) Radou ČRo.

     Jak jsem mohl vysledovat z odpovědí, které vedení ČRo tvoří na stížnosti posluchačů, situace se za celé čtyři roky v nejmenším nezměnila. Dovolil bych si tento přístup nazvat jako arogantní — posluchači plať koncesionářské poplatky a do toho, co Rozhlas tvoří se nám nepleť. Což byl přístup, který minulým radám přišel zcela v pořádku… Odpovědi posluchačům, které jsou v Rozhlase vypracovávány za dobu, kdy byl ředitelem pan Peter Duhan — či alespoň přinejmenším od února 2011 —, nelze popsat jinak, než jako vágní a zcela bezobsažné (to mne také v druhém zaslaném textu vede k poukazu na způsob, jakým byla „vyřešena“ moje tehdejší stížnost Radou — její obsah ve slovním popisu, který je slyšet na zvukovém záznamu, byl při nejmenším poněkud zkreslen). Za svým způsobem charakteristický, ohledně vnímání změn na stanici Praha samotnými posluchači, je záznam z veřejného vysílání ze dne 1. února 2011 (to ovšem Dvojka vysílala teprve druhý den — začalo v pondělí 31. ledna). Viz zde:

   1. 2. 2011 16:05 Popiska pořadu v audioarchivu stanice: Byli jsme ve společnosti hostů Romany Růžičkové. Prvním byl novinář a publicista Jan Petránek, který komentoval situaci v Egyptě. Druhým hostem byl pak šéfredaktor Dvojky Jaromír Ostrý, jenž hovořil o novém programu stanice. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2247947 

   Popravdě, vzhledem k nastalému poprasku se pan šéfredaktor Ostrý nadále neodvažoval přijít „naživo“ mezi své posluchače.

   Přičemž ze stížností posluchačů, které jsou již nějaký čas zveřejňovány, nadále vnímám, že si nic za celou tu dobu „nesedlo“ („nesedlo“ — řečeno slovy lidí z tehdejší Rady a vedení ČRo, lze například odkázat na dvoudílný záznam schůze Rady ČRo z 31. března 2011). Posluchači přitom stále vyjadřují tytéž stížnosti, které zaznívaly už tehdy a stále se opakují — na nekvalitu vysílání, na užší výběr nabídky pořadů, které jsou navíc stále stejného typu. Mimo jiné tak zmizela jistá obsahová pestrost vysílání — kupříkladu každý všední den máme od 20. hodiny pouze „kontaktní pořad“, byť na různá témata. (Za unikátní bych označil své pozorování, že od začátku vysílání DVOJKY až do dneška mají prakticky všechny večerní četby,   vysílané od 22. hodiny, buď 5, 10 či 15 dílů — nikdy se nestává, že by četba končila během týdne. Brání snad nějaký konkrétní důvod tomu, aby četby měly třeba 7 či 11 dílů, či libovolný jiný počet? Dovolím si vyslovit domněnku, že toto vysílání omezuje výběr možných děl k zpracování — leda snad, že by se dramaturg či redaktor rozhodl, že oproti původnímu dílu bude text zkrácen.) Mohu přitom odkázat na vlastní stížnost, kterou jsem odeslal 21. února 2011. Ve skutečnosti se dodnes nic nezměnilo. Můžeme se podívat na tehdejší vyjádření pana šéfredaktora Ostrého, či pana René Zavorala (tehdy ovšem ještě zastával pozici ředitele Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo ; zřejmě tehdy zcela splnil očekávání pana ředitele, vzhledem k tomu, jakou pozici zastává nyní): 

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/846126

   (U odkazu výše si můžeme povšimnout, že veškeré odkazované „související články“ zřejmě zmizely z internetových stránek Rozhlasu. Ovšem k poznámce pana šéfredaktora v odstavci „Dramatická a literární tvorba“ si dovolím poznamenat, že četby v Meteoru se naposledy vysílaly v době, kdy jej připravoval pan Josef Kleibl!)

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/861134

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/970105

   Nicméně zpět k mým nynějším stížnostem.

   1.) Reklama vysílaná na stanici Vltava dnes, tedy dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách, tuším v čase cca 08:09. Poněkud mne udivilo reklamní oznámení znějící zhruba v tomto duchu: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES.

   Vím, že v dnešní době se lze setkat s ledasčím. Nicméně mne udivilo, že při jednání, které patrně je v rozporu se zákony (tj. provedení černé stavby) se snad máme dočkat rady v novinách (tj. nikoli nějak pokoutně), nemluvě o tom, že tuto reklamu slyším z veřejnoprávního Českého rozhlasu? Při nejmenším mi takovéto počínání přijde jako neetické či nemravné, byť si nedovolím odhadovat, nakolik to může být považováno za jednání ve zřejmém rozporu s posláním veřejnoprávního média, jehož činnost upravují Statut Českého rozhlasu      spolu s Kodexem Českého rozhlasu.

   2.) Další moje stížnost, či námět směrem k Radě, se týká šéfredaktorky dětského vysílání (Rádio Junior), paní Zory Jandové. Jde o již starší vysílání pohádkového seriálu  Tatrmani, jehož je paní Jandová autorkou (je to přímo uvedeno na stránkách ČRo, viz odkaz):

 »Pro Rádio Junior také napsala vodnické čtení na pokračování Tatrmani.«  

     http://www.rozhlas.cz/lide/radiojunior/_zprava/1178671

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady_nevysilane/_porad/100975

     Bohužel, ani z druhého odkazu není patrné, zda-li v té době už pracovala jako šéfredaktorka Rádia Junior. Nicméně zcela jistě již byla vedoucí tehdejšího dětského vysílání na DVOJCE    (jediným vysloveně dětským pořadem zůstalo vysílání od 19. hodin, přičemž v oné době dokonce toto již nebylo vysíláno o weekendech; nejprve byl zkrácen na polovinu vysílacího času a později byl zcela zrušen dětský pořad Periskop, který byl vysílán v neděli dopoledne). Popravdě řečeno by mne velice zajímalo, jakým způsobem tento text ČRo získal — nelze snad předpokládat, že o jeho zakoupení rozhodla — coby vedoucí dětského vysílání, popř. šéfredaktorka Rádia Junior — sama paní Jandová. Nicméně otázka způsobu, kterým ČRo Tatrmany získal, by se mohla jevit zajímavou. Ovšem i v případě, že by jej schválil některý z dramaturgů, stále zůstává jistá pochybnost (přinejmenším etická) o tom, zdali současně lze být vedoucím dětského vysílání a přitom pro toto vysílání dodávat texty k nahrání a odvysílání. (Věcí zcela jinou pak je kvalita onoho textu, nicméně zde se jedná o mé ryze subjektivní hodnocení, pokud napíšu, že jej považuji za škvár.)

     Další připomínkou k práci paní Jandové potom je vysílání jejích písniček, a to jednak v dětském vysílání (lze je kupříkladu slyšet od 19. hodiny v hodinovém dětském vysílání na DVOJCE, a to zejména když vysílání moderuje přímo paní Jandová), jednak také ve vysílání pořadu Noční mikrofórum, které poměrně často uvádí — viz odkazy
. http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D=R %C3%A1dio+Junior&porad%5B%5D=&offset=0&sort=docdatetime

http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=No%C4%8Dn%C3%AD+Mikrof %C3%B3rum&offset=0&sort=docdatetime

     I kdyby snad toto počínání bylo ryze formálně po všech stránkách v pořádku, přinejmenším to lze brát jako jistý způsob sebepropagace (což je kupříkladu znát i ze způsobu jejího moderování Nočního mikrofóra, kdy host pořadu bývá spíše upozaděn; o případném hihotání, které lze v pořadech zaznamenat tehdy, když má za hosta některou kamarádku, se snad nemá cenu rozepisovat; během let se k nevhodnému způsobu projevu paní Jandové vyjadřovala celá  řada posluchačů Rozhlasu), což je přinejmenším značně nevkusné.

     3.) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film v hlavních vysílacích časech. (Dovoluji si upozornit, že naprostá většina repríz jiných pořadů se odvysílá během nočního vysílání. Zde ovšem máme reprízu během dne — a to hned dvakrát během jednoho weekendu.) Již delší dobu jsem v programu ČRo zaznamenával, že přinejmenším některé tyto pořady jsou označovány poznámkou, že se jedná o reprízu (a to hned u „prvního“ vysílání, tedy v sobotu po 09:00), ovšem vzhledem k tomu, že se nepočítám k obdivovatelům a posluchačům Mistra, nikterak jsem toto nesledoval. Nicméně nakonec jsem si při systematičtějším hledání v programu povšiml, že již žádné nové díly nebudou a nadále jsou vysílány pouze reprízy — což ale kupříkladu z popisek v audioarchivu vůbec nevyplyne, ostatně že výroba programu již byla ukončena nevyplyne ani z aktuálního programu stanice, viz druhý odkaz níže.

     http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime

09:04 Karel Gott - Zpátky si dám tenhle film. Jednička na Dvojce. Legenda české populární hudby vás provází svými vzpomínkami. Repríza.

http://program.rozhlas.cz/html/2015-10-17

Teprve v audioarchivu je u 27 června 2015 tato zmínka (ale v programu z onoho dne opět nic): V nejlepším se má skončit. Poslední díl hudebního pořadu. Moderuje Karel Gott.

 http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime&from=27.6.2015&to=28.6.2015&dateLimi t=TL_INTERVAL

http://program.rozhlas.cz/html/2015-06-27

http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/100306

     Původně byl tento pořad vysílán v premiéře v sobotu po 09:00 a reprízován byl hned následující den, po 15. hodině. Nicméně přijde mi vskutku unikátní, že tento pořad, jehož výroba již byla ukončena, je v reprízách i nadále vysílán ve stejných časech? (A to dokonce, i když je přístupný v internetovém archivu vysílání Českého rozhlasu.) Vzhledem k faktu, že při vzniku Dvojky byla prostě a jednoduše bývalým panem šéfredaktorem Ostrým celá řada pořadů   zrušena, čímž bývalá stanice Praha přišla do značné míry o rozmanitost a pestrost programové nabídky, je mi takové počínání přinejmenším nepochopitelné. Nemluvě pak o tom, že mezi takto „postiženými“ byla řada programů pro děti a mládež (totiž, z původních prohlášení šéfredaktora p. Ostrého vyznívalo, že Praha je a má být i nadále stanicí pro celou rodinu, či přinejmenším že nemá jít o stanici pro cílovou skupinu „šedesát plus“ — což se ovšem v reálu neděje, existuje tudíž jistá disproporce mezi slovy a reálnými činy; to se ovšem netýká pouze p. Ostrého, nýbrž většiny současného vrcholného managementu ČRo).

      4.) Dále se musím připojit k celé řadě posluchačů, kteří si stěžují na „zvukovou grafiku“ („positioning“, slogany, motta, claimy, jingly, etc., etc.) Sice vím, že řada posluchačů si na toto již stěžovala (stěžuje si celá léta, od vzniku DVOJKY  ), nicméně stále bezúspěšně. Ovšem 4 vzhledem k tomu, že rovněž lze v odpovědích Rady již nějaký čas nalézt text zhruba ve znění, že pokud si bude stěžovat více posluchačů, bude se hlouběji věnovat i této problematice, nezbývá mi, než se k nim připojit.

     Prvním je dotaz, kolik peněz od konce roku 2010 ČRo vydal na znělky a zvukovou grafiku stanice ČRo 2 PRAHA a DVOJKA. Řada změn v tehdy zcela nových upoutávkách nastala již krátce po zahájení vysílání DVOJKY v únoru 2011, kdy se z větší části ukázaly jako zcela   nevhodné upoutávky namluvené hercem p. Postráneckým, proti kterým se zvedla značná nevole. Mimochodem i přes řadu dotazů ČRo nikdy neobjasnil, kdo je autorem a režisérem oněch zcela prvních upoutávek DVOJKY s panem Postráneckým — lze tak jen vyslovit   domněnku, že to nejspíše byl osobně pan Ostrý, ovšem k autorství se nikdo nepřihlásil. (Rovněž nepříliš zdařenou se ukázala i znělka DVOJKY, kdy dnes máme novou. A jak nám bylo laskavě sděleno vedením stanice, tak „s tradičními motivy Vyšehradu“.) Proto se rovněž ptám, proč se ČRo raději nevrátí k původní znělce, kterou stanice měla (spolu s názvem) po desítky let, již před II. světovou válkou? (Patrně je přitom zcela zbytečné ptát se, co pro současné celé vedení ČRo znamenají slova „tradice“, či „kontinuita“.) Že lze vnímat všelijak známý (a vedením evidentně značně oblíbený — budeme-li vycházet z frekvence používání) slogan „Je nám spolu hezky“, snad je nasnadě. Že je neoblíben u posluchačů je tuším naprosto zjevné — také bývá mnohdy komentován (a také mnohokrát býval přímo na již zrušené „diskusi“ na stránkách ČRo DVOJKA, viz moje stížnost bod 5) v tom smyslu, že… „jim — nikoli ovšem nám — je spolu dobře, bohužel ale zcela bez ohledu na posluchače“.

      Veškerý positioning ve vysílání veřejnoprávního Rozhlasu osobně považuji za naprosto zbytečný. (Ano… Vedení stanice na to má expertízy odborníků — které dozajista nebyly zadarmo. Ovšem i tak vedení stanice není schopno dospět k vysílacímu schématu a vysílání takovému, aby alespoň bylo — například vzhledem k počtu stížností na vysílání — na téže úrovni, kde před lety bývala stanice Praha. Kolik let na to asi ještě bude potřeba?) Ano, komerční stanice se tak snaží odlišit jedna od druhé. Ovšem zvláštností ve zvuku veřejnoprávního rozhlasu (která samozřejmě právě tímto vnímavému posluchači umožňovala, aby věděl, které stanice poslouchá) byla právě absence těchto, přičemž stačilo běžné ohlášení redaktora a to ještě nanejvýš tak na začátku vysílání zpravodajské relace — bez proplétání různými hudebními náměty a s podivnou dikcí lidí, které tyto upoutávky namlouvají. Které prostě ve všech podobách považuji za naprosto rušivý zásah do pořadů (dokonce se toto již dostalo i do vysílání pořadu Meteor — který toho byl ještě do nedávné doby ušetřen). Musím se rovněž vyjádřit i ke znělce samotného Meteoru, která byla velmi necitlivě nahrazena velmi nevkusnou „moderní“ a „s dobou jdoucí“ nápodobou oné původní. Sice nevím, zdali se ke změně znělky vyjadřovalo směrem k Radě více posluchačů (zaznamenal jsem pouze stížnost paní Ing. Nadi Dragounové), nicméně právě vzhledem k odpovědi Rady se k její stížnosti musím připojit. Odpověď pana šéfredaktora Ing. Dragounové považuji za zcela směšnou — stanice se tak reálně vzdává části, či jednoho ze znaků, svého „rodinného stříbra“ (obdobným způsobem, tj. s použitím spojení „rodinné stříbro“, se přitom prosím vyjadřují i lidé z vedení Rozhlasu). Mimo to jiné znělky se nemění — potom ovšem nevidím důvod proč za každou cenu měnit znělku zrovna Meteoru, pořadu s více než půlstoletím tradice. Stanice přitom totiž například stále používá v původní podobě znělku pořadu Mikrofórum (nyní Noční mikrofórum — které ovšem s oním původním, od něhož si tuto „vypůjčilo“, nemá pranic společného).

      Po pravdě řečeno… Čtu-li si v odkazovaných ročenkách a padnu na odstaveček Tradice i rozvoj (dbáme o zachování kontinuity rozhlasového vysílání a současně reflektujeme proměny společnosti), či Úcta (ctíme posluchače a nasloucháme jejich potřebám, názorům, přáním a požadavkům, náš posluchač je pro nás na prvním místě ), potom musím napsat, že použití slova tradice (vyskytující se ve stejně formulovaných odstavcích rok za rokem), kdy můžeme zřetelně vidět rozdíl mezi slovy a činy současného nejvyššího managementu (jako celku), na mne působí jako výsměch ze strany současného vedení — což se skutečně nevztahuje pouze na (již téměř bývalého) pana ředitele Duhana.

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa/_zprava/798070

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03434485.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03161935.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02954433.pdf

     Či zde: Hodnoty (Jsme si plně vědomi toho, že jsme placeni veřejností, plníme službu veřejnosti a pro naplnění svého poslání ctíme tyto základní hodnoty: 1. Důvěryhodnost, 2. Kvalita, 3. Rozmanitost, 4. Tradice i rozvoj, 5. Úcta.)

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02318701.pdf

Programové priority ČRo 2013

http://media.rozhlas.cz/_binary/02813927.pdf

Český rozhlas 2012-2014

http://media.rozhlas.cz/_binary/02618658.pdf

5.) Zrušení možnosti diskuse (kdysi dokonce tato byla i mezi posluchači a lidmi z Českého rozhlasu — jenomže něčeho tak pro ně riskantního se již kdokoli z vedoucích či šéfredaktorů, zejména pak DVOJKY, již léta neodvažuje) na internetových stránkách ČRo. (Týká se to ovšem nejen „názorů a dotazů posluchačů Dvojky“, nýbrž i jednotlivých šéfredaktorů — ovšem rušení „diskusí“ u managementu zřejmě započalo na internetovém profilu právě u p. Ostrého. Také se není čemu divit, vzhledem k počtu negativních reakcí posluchačů na jeho práci.) Jinak viz zde: http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/322948

Diskuse byla zrušena

Nyní zvažujeme nové, modernější způsoby komunikace s posluchači. Zatím můžete svoje podněty směřovat na následující kontakty.

      Kontakt a možnost přidat komentář (na oné stránce viditelný) ČRo zrušil již 6. ledna 2015, s tím, že odkazuje na e-mailové kontakty, popřípadě na facebook. Nicméně z onoho vyjádření lze soudit, že (někdo) uvažuje o nějakém dalším způsobu komunikace — který by měl onen zrušený nahradit. Nicméně musím se zeptat kdy tak učiní, když se to za více, než tři čtvrtě roku stále ještě nezdařilo?

     Závěrem se musím omluvit — přinejmenším za značnou rozvláčnost mého dopisu.

     Se srdečným pozdravem,

     R. Svoboda

   0027 - 2015.pdf

   post_scriptum.pdf

   0027 - 2011.pdf

■     ■

■     ■

 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Svobodo,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z 21. 10. 2015.  

Vaše kritika v mnohém rezonuje s tím, jakým způsobem se rada v minulosti vyjadřovala ke stížnostem směřovaným vůči stanici ČRo Dvojka.

Právě v těchto dnech Rada ČRo finalizuje kroky k tomu, aby se i některé Vámi uvedené stránky ČRo Dvojka staly předmětem jedné z nezávislých odborných analýz iniciovaných Radou ČRo.

Všechny analýzy vzniklé pro potřeby Rady Českého rozhlasu budou zveřejněny na jejích internetových stránkách. První skupina těchto nových analýz by se tam měla objevit nejpozději během druhé poloviny března (pokud tedy ve vypsaném minitendru o zadání projeví zájem některý z analytických týmů vybraných v nedávno dokončeném výběrovém řízení).

K některým jednotlivým bodům Vašeho psaní: také se domníváme, že Vámi kritizovaný reklamní slogan, který zazněl na stanici Vltava, vzbuzuje pochybnosti. Pokládáme za samozřejmost, aby pořady, které jsou reprízami, byly jako takové v programech ČRo označovány. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je Ing. Miroslav Dittrich ‒ šéfredaktor stanice ČRo Dvojka, MgA.Bc. Zora Jandová ‒ šéfredaktorka Radia Junior, Mgr. Zuzana Nevoralová ‒ vedoucí Oddělení obchodu a Ing. Ruzbeh Oweyssi -  pověřený vedením Centra nová média Text připojujeme v příloze. 

Rada Českého rozhlasu se s ním neztotožňuje. Chápejme ho prosím jako dokument o míře sebereflexe Českého rozhlasu. Pro radu je zklamáním, že i po opakovaných odpovědích posluchačům, ve kterých upozornila na problematické prvky ve vyjádřeních ČRo, se v nynějším vyjádření opět objevují. Zde je jejich krátký výčet a krátký komentář k nim: 

1) Jak rada opakovaně vedení ČRo upozorňovala, smyslem vyjádření, které k některým podnětům a stížnostem vyžaduje od vedení ČRo, nemá být psaní paušálních sebechvalných výroků typu „Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci“ (citát začátku nynějšího vyjádření). Místo toho by měl ČRo věcně a konkrétně reagovat na kritiku, že onu veřejnoprávní funkci neplní bez chyb. 

2) Vyjádření uvádí: „Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem“. Oceňujeme upřímnost té pasáže, ovšem Český rozhlas má řadu jiných možností k propagaci svých aktivit, v samotných pořadech by měl být se sebepropagací velmi obezřetný. Nejlepší „propagací“ média veřejné služby je kvalita jeho pořadů. 

3) Tvrzení „Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu“ ‒ míněna je „nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka“, je zavádějící. Ve stížnostech posluchačů, které rada předala vedení ČRo k vyjádření, bylo těchto stížností několik. 

4) Ke zrušení diskuse na webu Dvojky (systém DISQUS) opakujeme to, co jsme napsali nedávno k vyjádření Ing. M. Dittricha v téže věci. Je evidentní, že šlo ze strany ČRo o odstranění veřejně dostupné kritiky. Argument, že byl systém DISQUS zrušen „pro malý zájem publika“, pokládáme za zástupný. Rada Českého rozhlasu vedení ČRo znovu doporučí, aby možnost veřejné zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval.  

Vážený pane Svobodo, jak víte, Rada Českého rozhlasu bude brzy vybírat nového generálního ředitele ČRo. Jistě bude hrát určitou roli také to, nakolik kandidáti projeví obdobný náhled na problémy Českého rozhlasu, jak se jeví v zrcadle odpovědí Rady Českého rozhlasu na podněty a stížnosti posluchačů. 

Vážený pane Svobodo, děkujeme Vám za důkladnou kritickou zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu. 

S pozdravem  

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo 

■     ■

■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci. V průzkumech veřejného mínění, které se týkají objektivity a důvěryhodnosti médií, se Český rozhlas umísťuje na předních příčkách. Stejně tak
zaznamenáváme velké množství ohlasů, které vyjadřují spokojenost s naším programem i dalším směřováním rozhlasu jako takového. Stejně jako je Český rozhlas svobodný a nezávislý navenek, je rovněž svobodný a nezávislý i uvnitř. Vedení ČRo nikdy nemělo problém s názorovou pluralitou, naopak ji vítalo a podporovalo. Nové podněty, konstruktivní diskuse a názorová konfrontace totiž vždy mohou znamenat přínos a mohou posunout služby Českého rozhlasu jako média veřejné služby kupředu. 

Rozhlasová četba na pokračování je jeden z nejtradičnějších rozhlasových žánrů, jehož historie je více než půlstoletá. Od samého počátku byl koncipován a vytvářen jako svébytný zvukový umělecký tvar, který není pouhým ozvučením původní literární předlohy. Tím se mimochodem zásadně liší od v poslední době stále více populárních audioknih. Rozhlasová četba na pokračovaní je tak vždy výběrem podstatných pasáží z knižní předlohy, případně jejich úpravou pro vícehlasou interpretaci, což například znamená vynechání některých uvozovacích či popisných vět. Rozhlasová četba na pokračování je tak vždy do určité míry zkrácením textu původního díla. 

Český rozhlas vysílá pravidelně četby na pokračování na několika svých stanicích – tradičně na Dvojce a na Vltavě, ale najdeme je i v programu některých regionálních studií Českého rozhlasu, v minulosti je vysílala digitální stanice Leonardo a v současné době je hodlá zařazovat do svého programu stanice Plus. Je přirozené a logické, že dramaturgická práce s četbou na pokračování se na jednotlivých stanicích Českého rozhlasu do určité míry liší, a to jak výběrem konkrétních titulů, tak způsobem jejich zařazování do vysílání. Český rozhlas Dvojka v současné době vysílá četbu na pokračování vždy od pondělí do pátku, neboť se snaží maximálně respektovat zájmy a zvyklosti svých posluchačů, které se u převážné většiny z nich liší ve všední dny a o víkendu. Právě kvůli lepší orientaci a komfortu svých posluchačů preferuje Dvojka četby, jejichž počet dílů tvoří násobky pěti. Ale v žádném případě to není absolutní dogma. Například letos na jaře odvysílala Dvojka dvanáctidílnou četbu z knihy Petra Stančíka „Pérák“, neboť se dramaturgicky jevila jako vhodná součást programových aktivit k 70. výročí konce 2. světové války. 

Nyní ke konkrétním dotazům posluchače:

1) Reklama vysílaná na stanici Vltava dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES

Za obsah reklamního spotu odpovídá jeho zpracovatel a zadavatel, tj. v tomto případě byla zadavatelem společnost MAFRA, vydavatel deníku MF DNES. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu jako šiřitel reklamy neporušil žádnou ze svých zákonných povinností stanovených v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů či v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 

Český rozhlas je toho názoru, že ani samotný obsah vámi označeného reklamního
spotu není v rozporu se zákonem. Z hlediska celkového vyznění tohoto reklamního spotu jej lze charakterizovat jako spot natočený s reklamním apelem ironie a nadsázky, což byl kreativní záměr tvůrce, jenž právě dané téma akcentuje a poukazuje na alarmující dopady některých postupů, které jsou dále rozvedeny v propagovaném článku zadavatele. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu neporušil Kodex Českého rozhlasu.
  

2) Zora Jandová a dětské vysílání v Českém rozhlase

V roce 2012 (leden – září) se pro dětské posluchače vysílala na Dvojce ČRo ve všední dny 1 hodina pořadu Domino denně včetně pohádky od Hajaji (19:00 – 20:00). V sobotu odpolední hodinová hra pro mládež + Hajaja (přibližně 10 minut) a v neděli hodinová pohádka + Hajaja (10 min). Tedy necelých 10 hodin týdně. 

(Periskop se na Dvojce ČRo vysílal do konce ledna 2011. Poté tento pořad včetně výroby jeho obsahu kompletně převzala stanice Leonardo vysílající do února 2013.) 

MgA.Bc. Zora Jandová nastoupila do ČRo po tříkolovém výběrovém řízení do Centra výroby na pozici vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež 1.6.2012. Jejím úkolem bylo podílet se manažersky, autorsky a interpretačně na rozhlasové tvorbě pro děti a postavit v časovém horizontu přibližně dvou let plnohodnotnou rozhlasovou internetovou a digitální stanici pro dětského posluchače. 

Za tři měsíce od jejího nástupu, 3. září 2012, se začal vysílat Klub Rádia Junior (namísto Domina) na Dvojce 19:00 – 20:00. Zora Jandová prosadila rozšíření dětského vysílání na Dvojce ČRo i na sobotní a nedělní večery. Od listopadu 2012 bylo Rádio Junior možné poslouchat i na internetu. Od března 2013 Rádio Junior začalo vysílat živě a stalo se plnohodnotnou digitální stanicí ČRo. 

Rádio Junior v současnosti vysílá každý den, tj. 161 hodin týdně + 7 hodin na Dvojce.
(Nedělní pohádky, rozhlasové hry pro mládež a pohádky od Hajaji jsou v kompetenci Centra výroby, resp. Dvojky ČRo, nikoli Rádia Junior.) 

Tatrmani aneb Vodnické čtení na pokračování vzniklo na podzim 2012 v Centru výroby přímo pro Rádio Junior, tzv. na míru v souvislosti s tříměsíční soutěží propojené s weby a s vysíláním na téma Voda a pohádkové bytosti. 52 dílů (10 – 12 minutových) napsala Zora Jandová za podpory dramaturgyně ČRo Václavy Ledvinkové, resp. Kristiny Žantovské. V režii Natálie Deákové, Jaroslava Kodeše a Vláda Ruska načetl Jiří Lábus. Honorář Z. Jandové činil celkem 52 Kč, tedy 1 Kč za díl. Soutěž byla strategicky propojena s vysíláním a s textem na webech Rádia Junior. 

Za období 1.6. až 31.10. se v programu Rádia Junior objevilo celkem 347 interpretů, mezi nimi je v pořadí nejhranějších interpretů Zora Jandová na 25. místě (na prvních příčkách mj. Svěrák-Uhlíř, Hradišťan, Kašpárek v rohlíku, Molavcová, Skoumal, Nohavica, Pískomil se vrací, Reifová, Nesvadba atd.). Zastoupení písniček zpívaných Zorou Jandovou vychází na procentní podíl 0,9%. Hranost naprosto odpovídá i zastoupení v celé databázi – pokud v ní máme zatím zhruba 1500 písniček a z toho 1 album písniček Zory Jandové. Obecně lze k databázi Rádia Junior uvést, že ji tvoří především moderní česká původní písničková tvorba pro děti posledních cca pětadvaceti let tak, jak ji formovali Skoumal, Svěrák-Uhlíř,
Nohavica a další. K význačným albům 90.let, na kterých se databáze staví a na které
navázali současní interpreti pro děti jako Karolína Kamberská, Kašpárek v rohlíku, Amálka Třebická, Pískomil a další, patří i album Ryba z Havaje Zory Jandové. Proto byly písničky z desky do vysílání zařazeny. Do vysílání patří kvůli schopnosti přiblížit dětem méně obvyklé pojmy (exotická zvířata, ochrana přírody, život v přírodě), jednotlivé písničky jsou vtipné i poetické, vhodné pro děti mladšího školního věku. 

Další dvě skladby (pro dospělé posluchače) Zory Jandové má ve své databázi Dvojka, za minulý rok (celý rok, tj. od poloviny května 2014) je (obě skladby dohromady) zahrála celkem 4x. Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem.

3) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film
Natáčení premiér pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, skončilo v červnu 2015 na základě přání pana Karla Gotta. Od té doby pořad nadále reprízujeme s tím, že během víkendu (v sobotu po deváté hodině a v neděli po patnácté hodině) odvysíláme dvě různé reprízy. Od prosince budeme měnit schéma sobot a nedělí a pořad pana Karla Gotta přestaneme vysílat.
 

4) Zvuková grafika („positioning“), slogany, motta, claimy, jingly, etc.,
Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a rychleji
zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj nejen v České republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních stanic napříč celou Evropou. Není to tedy pouze doména soukromých rádií. Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je to nedílná součást značky stanice. Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině vysílání jen několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl. 

Zvuková grafika každé rozhlasové stanice se časem mění, tak jak se mění svět kolem nás. Znělka s motivem Smetanova Vyšehradu, kterou Dvojka vysílá od 15. 9. 2014, je moderním návratem k původním tradicím. Motiv Vyšehradu je v této poslední verzi znělky bezesporu nejvíce poznatelný. 

Náklady na výrobu znělek a zvukové grafiky vůbec nejsou v kompetenci stanice. A co se týče nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka? Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu.

5) Zrušení možnosti diskuze na internetových stránkách ČRo
Na webu ČRo používáme dva diskusní formáty: 

1) Nejpoužívanější je systém DISQUS přímo pod jednotlivými články, např. pod Dvaceti minutami Radiožurnálu. Diskutovat mohou pouze uživatelé přihlášení do otevřeného systému DISQUS, který používají i jiná média. 

2) Na vybraných stránkách používáme vlastní diskusní platformu, která umožňuje přispívat všem návštěvníkům prostřednictvím webového formuláře, zároveň integruje reakce ze sociálních sítí Facebook a Twitter, příspěvky lze posílat i SMS zprávami. Tuto formu diskuse nabízí ČRo Plus, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever a Noční linka ve společném vysílání regionálních stanic. 

K diskusi mohou posluchači využít také kterýkoli profil Českého rozhlasu na sociálních sítích, především na Facebooku, Twitteru, Google+ nebo i na YouTube. Kromě hlavního profilu Českého rozhlasu mají vlastní profily na Facebooku i všechny celoplošné a regionální stanice a také některé pořady, např. Kupředu do minulosti stanice Dvojka. 

Na stránkách Dvojky byl systém DISQUS pro malý zájem publika zrušen. Alternativně mohou posluchači Dvojky psát své komentáře na facebookový profil Dvojky a na profily pořadů Meteor a Kupředu do minulosti. Diskuze s širokou paletou posluchačů také probíhá každodenně ve vysílání Dvojky. Moderátoři také využívají názorů posluchačů posílaných mailem, ale i prostřednictvím Facebooku, či webu. Pochopitelně, že vedení stanice i dramaturgové průběžně odpovídají na dotazy, stížnosti i pochvaly posluchačů. 

Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor ČRo Dvojka
MgA.Bc. Zora Jandová, šéfredaktorka Radia Junior
Mgr. Zuzana Nevoralová, vedoucí Oddělení obchodu
Ing. Ruzbeh Oweyssi, pověřen vedením Centra nová média 

■     ■

■     ■

odkaz   http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-r-svobody-na-vysilani-ceskeho-rozhlasu-prosinec-2015--1565255