10. května 2014 napsali Přemysl
Doksanský a Lukáš Hurník v diskusi na webu stanice ČRo Vltava
■ ■
Přemysl Doksanský
Dobrý den,
dovolil bych si malou poznámku k pořadu Telefonotéka.
Neberte ji prosím nikdo jako kritiku, je možné, že se mýlím, spíše bych chtěl nadhodit téma k diskusi... Telefonáty ano či ne, popř. kdy a v jaké míře. Teď, když se pořad Telefonotéka stal základním pořadem všednodenního dopoledního vysílání, vystoupil tento fenomén do popředí i na stanici Vltava. Nevím, jakou hodnotu mají telefonáty přinést posluchačům Vltavy, za sebe říkám, že jsem z nich velmi nešťastný. Polovina volajících stále nepochopila, že je nutné ztlumit svůj přijímač, většina volajících nemá ani žádnou otázku, pouze minutu směřuje k tomu, že poděkuje. Zvláštní skupinou jsou pak dávní přátelé hostů, kteří v éteru řeší svou "soukromou korespondenci", s hostem si tykají a kladou otázky pouze řečnické. Zda je host z takových "setkání po 30 letech" za přítomnosti všech posluchačů Vltavy šťastný, trochu pochybuji. Přitom pořady jsou tak zajímavé!
dovolil bych si malou poznámku k pořadu Telefonotéka.
Neberte ji prosím nikdo jako kritiku, je možné, že se mýlím, spíše bych chtěl nadhodit téma k diskusi... Telefonáty ano či ne, popř. kdy a v jaké míře. Teď, když se pořad Telefonotéka stal základním pořadem všednodenního dopoledního vysílání, vystoupil tento fenomén do popředí i na stanici Vltava. Nevím, jakou hodnotu mají telefonáty přinést posluchačům Vltavy, za sebe říkám, že jsem z nich velmi nešťastný. Polovina volajících stále nepochopila, že je nutné ztlumit svůj přijímač, většina volajících nemá ani žádnou otázku, pouze minutu směřuje k tomu, že poděkuje. Zvláštní skupinou jsou pak dávní přátelé hostů, kteří v éteru řeší svou "soukromou korespondenci", s hostem si tykají a kladou otázky pouze řečnické. Zda je host z takových "setkání po 30 letech" za přítomnosti všech posluchačů Vltavy šťastný, trochu pochybuji. Přitom pořady jsou tak zajímavé!
Nejživěji mám v paměti
samozřejmě včerejší povídání s p. Antonínem Dvořákem (vnukem), seděl jsem u
rádia jako přikovaný. Jenže pak přišel telefonát, pak další, p. Dvořák byl
klidně přerušen uprostřed věty, protože "posluchač má v našem pořadu
absolutní přednost", jak jsem se dozvěděl, poté volal známý p. Dvořáka...
... ... a přiznám se - poté, co známý p. Dvořáka zavolal znovu, zaklel jsem,
přepnul na Classic a pořad nedoposlouchal. Moje hloupost, horká hlava, vím...
ale dopadlo to tak... :-(
Je mi jasné, že ani
moderátor, ani host, ani další tvůrci pořadu za nic nemohou, je to zřejmě nově
přijatá koncepce, která tlačí na jakousi interaktivitu ve vysílání, teď už i na
Vltavě. Já jen pochybuji, že většině posluchačů Vltavy tento styl vyhovuje,
těch, kteří mají nutkání do živých pořadů volat, je podle mě velmi málo.
Ostatní trpí. Konzultoval jsem svůj pohled na věc s dvěma kolegy-posluchači a
zjistil, že zastávají stejný názor. Pokud si tedy budete dělat čárky pro a
proti, prosím za nás 3x proti. :-)
Možná by stálo za úvahu,
zda by alespoň pořad nemohl být rozdělen na část "nepřerušovanou" a
závěrečný "prostor pro telefonáty", popř. lépe - zavést pouze nějaký
chat, odkud by si moderátor a host mohli vybírat otázky, které by sami
považovali za zajímavé (viz ČT24). Vím, že původní nedělní Telefonotéka měla
shodnou koncepci, ale přeci jen - teď je to 5x týdně.
Ale abych se vrátil na
úplný začátek - je to možná jen můj osobní názor (+2) a drtivé většině
posluchačů telefonáty nevadí, nevím. Snažil jsem se jen naznačit, proč mně ve
vysílání telefonáty ruší.
Velmi by mě zajímaly další názory posluchačů Vltavy (pokud budu přehlasován,
předem se za tento svůj, v takovém případě nepatřičný, vstup omlouvám).
S pozdravem
věrný posluchač Vltavy
Přemysl Doksanský
věrný posluchač Vltavy
Přemysl Doksanský
■ ■
Lukáš Hurník (šéfredaktor stanice Vltava)
Vážený pane Doksanský, v
Telefonotéce je domluveno, že posluchači mohou od začátku pořadu reagovat na
reflektor@rozhlas.cz, později, obvykle v poslední třetině pořadu, vyhlásíme
telefonní číslo pro dotazy. Ano, pokud se z tázajícího nakonec vyklube
příbuzný, není to to pravé, ale to je prostě riziko živého vysílání. Formát
Telefonotéky si postupně "sedá", zároveň jsme ale rádi, že na nový
pořad posluchači živě reagují.
Srdečně zdraví Lukáš Hurník
Srdečně zdraví Lukáš Hurník
■ ■
Tak to je fór, ono si to sedá...na tom už jede Český rozhlas (dvojka) několik let. A pro mě - nesedlo si! Vždycky taky trpím při telefonátech a zpravidla též vypínám. Děs běs zpravidla. Mě fakt nezajímá názor někoho z posluchačů, ale když už poslouchám, tak chci slyšet hosta, zajímavé povídání redaktora. Kam by to asi došlo, kdybychom volali všichni? Jak by se ten pořad asi jmenoval? Teleblekocání do vysílání nepatří. Ať si tvůrci těchto pořadů říkají co chtějí. Mě to tedy nebaví.
OdpovědětVymazatNo, já si myslím, že by to nemusel být špatný nápad zřídit stanici založenou na telefonátech posluchačů. Pominu teď otázku, kolik lidí by takovou stanici poslouchalo. Jenže by taková stanice musela být postavena jinak. Předně by předem muselo být jasné, že je to podstatou takové stanice. Problémem je, jak omezit, aby tam volali jen samí blázni, kteří se neumí vyjadřovat a přitom mají potřebu národu cokoli sdělit - od nadávání na prezidenta, na komunisty nebo na kapitalisty až po to, že by sdělovali, že jsou třeba převtělením Mistra Jana Husa. Ale i takovým lidem bych dal prostor. Kdysi byl na pražské stanici ČRo Regina takový pořad, kde byl moderátor a ten jen dohlížel na to, aby volající nepřesáhl časový limit 3 minuty. Byla to jakási půlhodinová sestava monologů. Jenže na současné Dvojce a částečně i na jiných stanicích je dán prostor jen pro "dotazy posluchačů" , i když ty se často změní v jakýsi monolog, kdy si posluchač chce popovídat s přítomnou celebritou o tom, že před několika lety ji osobně viděl v divadle nebo na dovolené. Stanice Dvojka je špatná především tím, že telefonáty posluchačů a nepřipravené žvatlání celebrit živě na mikrofon je prorostlé do celého dne, ale vysílání se tváří, že jde o "pořady".
Vymazat