Rozhlasu kvůli tajným playlistům hrozí soud

 13. 4.  2012  napsal Ondřej Golis  na serveru Lidovky.cz

PRAHA - Kvůli tajným playlistům by se už brzy mohl Český rozhlas ocitnout před soudem. Chystá se ho tam hnát aktivista Svatopluk Bártík, který neuspěl se žádostí o vydání seznamu hraných skladeb na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Bártík žádal od Českého rozhlasu playlist za letošní únor, jenže narazil. "Právě jsem si byl vyzvednout rozhodnutí o odmítnutí informace s tím, že jde o jejich obchodní tajemství," krčí rameny.

Rozhlas ale trvá na svém. "Jaké skladby a kdy hrajeme považujeme za naše obchodní tajemství a jakési know-how, proto playlisty samovolně nezveřejňujeme," řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Jakub Čížek. Bártíka ale takovým zdůvodněním neuspokokojil. "Je to naprosto úchylné a protiústavní argumentace," zlobí se.

Proti rozhodnutí se aktivista odvolá a pokud neuspěje, je rozhodnutý jít k soudu. "Já samozřejmě půjdu dál, zažaluji je a prolomím to, protože tohle není možné," říká rozhodně. Svoji žalobu chce opřít o ústavně zaručené právo přijímat a šířit informace.  "Český rozhlas je podle zákona veřejnoprávní subjekt a i hudbu vysílá za veřejnoprávním účelem, ne za účelem konkurence s komerčními rádii, jak argumentuje," tvrdí Bártík.

Jaká píseň vás nejvíc štve? Server Lidovky.cz vyhlašuje anketu o nejhorší píseň, kterou Radiožurnál pouští. Jaká skladba vám nejvíc vadí? Pište své postřehy a názory na e-mailovou adresu internet@lidovky.cz.

Rozhlas neplánuje zveřejňovat playlisty ani do budoucna, na internetu dokonce vznikla webová stránka, kde posluchači Radiožurnálu vytváří databázi hraných skladeb sami. A nasbíraný vzorek podle provozovatele  Ladislava Ševcůje ukazuje, že Radiožurnál nahrazuje ohrané skladby novou muzikou. 

odkaz  http://www.lidovky.cz/rozhlasu-kvuli-tajnym-playlistum-hrozi-soud-fan-/ln-media.asp?c=A120412_164921_ln-media_ogo

---------------------------------------------------------
Doporučujeme k přečtení též článek (klikněte na)

Lidovky.cz získaly část tajného playlistu Radiožurnálu, podívejte se

Vzpomínka na jeden pláč

16. 4.2012 napsal Jan Burien v Týdeníku Rozhlas. číslo 17/2012

Před nedávnem jsem prodělal „významné životní jubileum“, a tak mě pozvali i na několik rozhovorů do médií. V Radiožurnálu sice nepustili žádnou mou píseň, ale při vyprávění o své nové desce jsem si zase mohl vyslechnout zpěváka Petra Koláře, uleželý hit skupiny Alphaville a píseň z filmu Pretty Woman, což také mělo svůj půvab. Na ČT24 i na Frekvenci 1 se mě pak moderátoři shodně zeptali, jak se dneska dívám na to, že jsme kdysi v televizním pořadu rozplakali mistryni světa v aerobiku Olgu Šípkovou. Asi je to důležitá otázka, tak se pokusím na ni odpovědět trochu zeširoka.

Mám za sebou zhruba sto padesát televizních rozhovorů s různými lidmi a vždycky jsem tu práci považoval za jakýsi doučovací kroužek života. Ty rozhovory se dají rozdělit na dva typy. První byla takzvaná Posezení, k nimž jsme si s režisérkou Janou Hádkovou zvali hosty, které jsem obdivoval, a chtěl jsem, aby se tyto pocity přenesly i na diváctvo. Říkal jsem si vždycky, že chci být kobercem, na kterém by moji hosté mohli tančit, a byla to radostná práce.

Druhý typ rozhovorů byl pro mne naopak někdy až utrpením. Pořad se jmenoval Burianův den žen a hlavními spoluautory byli Vít Klusák a Filip Remunda. V tomto případě nebylo cílem informovat o životě a díle našich hrdinek ani jim dělat reklamu, ale spíš jim položit na první pohled jednoduchou otázku: Proč děláte to, co děláte, právě tím způsobem, jakým to děláte?

Hned v prvním pořadu, jehož protagonistkou byla pornoherečka, která zrovna shodou okolností očekávala potomka, jsem zjistil, že je to úplně jiný druh práce, než jsem dosud dělal. Když mi pornomanželé pohoršeně vyprávěli, jak se chtěli vzít v kostele, ale panu faráři se to nelíbilo a chtěl po nich, aby alespoň projevili lítost nad svým způsobem obživy, přistihl jsem se, že mám tendenci tomu faráři před kamerou souhlasně přikyvovat. Byl jsem zvyklý se zvědavě vyptávat, ale ne totálně nesouhlasit, jenže jsem se to musel rychle naučit, abych nevypadal, jako že jsme všichni jedna prima parta. A pak přišly ty neslušné otázky: těhotné pornoherečky jsem se zeptal, co řekne, až se její dítě zeptá, čím se živí maminka a tatínek. Řekla, že „rejpu“, a jestli prý nepřestanu, nebude dál natáčet. Slavného moderátora jsem se zeptal, jestli mu nepřipadá nechutné, když v televizním pořadu žoviálně konverzuje s Českou Miss o tom, jestli je opravdu ještě panna. Řekl, že ne a že to diváky zajímá. Zpěvačky spotřebních šlágrů pop-music jsem se zeptal, jestli jí nepřipadá divné zpívat takové kýče, když vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě. Namísto odpovědi se mě zeptala, kolik mi je let. Ministryně kultury, která odstoupila z funkce po dvou týdnech úřadování, jsem se zeptal, proč to vzdala. Pravila, že je to tajemství. A tak jsem se i majitelky fitness centra ptal podobným způsobem – chtěl jsem, aby mi jako podnikatelka vysvětlila, proč dělá to, co dělá, právě tím způsobem, kterým to dělá. Ptal jsem se tak dlouho, až se rozplakala před kamerou a zrušila natáčení. Byla to oboustranná prohra, nedozvěděli jsme se nic, a tak abychom to celé zlehčili, šli jsme si s panem režisérem raději zaběhat do fitka. Pro některé lidi jsem se tehdy stal hulvátem roku. Já, ne ten moderátor, který si posiloval ego žertováním o panenství oné dívky.

Náš pořad naštěstí nekončil jen prohrami, dosáhli jsme i mnohých zajímavých vítězství, například tehdy, když nám ambiciózní ultrapravicová politička před kamerou přiznala, že na parlament ještě není zralá, nebo když manželka tehdejšího předsedy významné politické strany před kamerou během jedné minuty změnila názor. Ale na vítězství se zapomíná snadněji než na pláč a slzy. Poučení, které z toho všeho plyne, je, že ona otázka „proč děláte to, co děláte, právě tím způsobem, kterým to děláte“ je u nás považována za nemravnou a hlavně nežádoucí. Co z toho plyne a proč to tak je, to si musí domyslet každý sám.

Jan Burian, písničkář a spisovatel

odkaz http://www.radioservis-as.cz/tydenik/17_glo.htm

Čeština ve veřejném prostoru

16.4.2012 napsala posluchačka Eva Ondřejová  v diskusi na webu stanice Praha/Ostrá dvojka

Tak jsme to v Čaji pro dva všichni slyšeli, jsem zvědavá, jestli si pan Ostrý Čaj poslechne a konečně s moderátory, hlavně však moderátorkami, začne pracovat.

-----------------------------------------------------------

poslechněte si Čaj pro dva ze 16. dubna 2012 na téma „Čeština ve veřejném prostoru“ - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2607409

16.4.2012 16:05 Čeština ve veřejném prostoru - nakolik ovládáme náš mateřský jazyk? Jak umí mluvit politici, moderátoři v médiích? Odpovědi přinesl Martin Ježek s herečkou Janou Postlerovou a Karlem Hanzelkou.
 --------------------------------------------------------------

Slyšeli jsme, že nejlépe jsou poslouchatelné níže posazené hlasy. Proto je Dvojka plná žen, které nezřídka posazují hlas ještě výše, než by musely. Přitom jsem už psala, že mužský hlas se poslouchá daleko lépe.

Kritika častého ééé, hmmm zazněla také.

Ač nerada, musím jmenovat. Paní Lukešová je příkladem, jak moderátorka mluvit nemá. Všechny ženy na této stanici hovoří tímto způsobem - některé více, některé méně. Tvoří z věty zvlněný oceán ve snaze být moderní. Mnohokrát jsme zde na to zbytečně poukazovali. Světlou výjimkou je paní Brůhová.

Výslovnost na této stanici je, řekla bych správná, to je snad to jediné, co lze pochválit.
Také není ve větší míře používána vata (jako, jakoby, vlastně....)

Na přirozené tempo řeči také není brán zřetel. Předem si rozmyslet, co chtějí říci, někteří moderátoři také nepovažují za důležité, z toho pak vznikají půvabné věty, typu:  

"Roztomilá panenka oblečená do bílého trička s dlouhými vlasy.",    "Chtěl po pokladní s pistolí v ruce peníze." ,

 "Evropa se připravuje na konferenci o budoucnosti Talibanu v evropském Bonnu.",  

" Památník si prohlédl v doprovodu jednoho z jeho tvůrců, Olbrama Zoubka, den před jeho otevřením." (tento případ ozřejmují čárky, ale přečteno rychle bez pauz je to nesmysl),     "Zjistili nelegálně zadržené zbraně." ,

 " O knížce si budeme povídat s Markétou Křížovou, která jak je útlá, tak je zábavná.",     "Vysvobozovali oběti z pokrouceného kovu."

Nemohu uvést všechno, co jsem nasbírala ve vysílání nejen rozhlasu, ale i televize. Napsala jsem však tyto příklady hlavně kvůli těm, kteří si myslí, že věta o vstávání z Dvojky ČRo je snad ojedinělá.

odkaz na diskusi http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Dvojky dvojky na facebooku

Na obrázku samé dvojky našeho veřejnoprávního bulváru

odkaz http://www.facebook.com/CRoDvojka

Radním rozhlasu se může stát neúspěšný kandidát na šéfa Matoulek či ředitel Národního muzea

13.4.2012  napsal server Médiář.cz

Sněmovní volební výbor na svém čtvrtečním zasedání vybral celkem 12 kandidátů na uprázdněná místa v radách České televize a Českého rozhlasu. Do každé z těchto rad budou poslanci z navržených kandidátů volit po dvou nových členech. Výbor zúžil původní celkový počet 27 kandidátů do obou rad tak, že poslancům na jedno volné místo v radě nabídl v souladu se zákonem tři jména.

Do Rady ČT členové výboru navrhli například dosavadního člena této rady Jana Brandejse, jemuž mandát vypršel loni v listopadu. Spolu s ním navrhli Richarda Kořána, odborníka na svobodný přístup k informacím Oldřicha Kužílka, Milenu Mackovou, Daniela Nováka a Petra Žantovského.

Do rozhlasové rady pak výbor na kandidátku zařadil Petra Burdu, generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše, Jaroslava Kravku, Petra Matoulka, který se v minulosti neúspěšně ucházel o místo generálního ředitele rozhlasu, Jaroslava Růžičku a dosavadního člena rady Petra Šafaříka, jemuž v březnu vypršel mandát.

Poslanci by měli nové členy rad zvolit na dubnové schůzi sněmovny. Na návrhu programu, který ve čtvrtek schválil sněmovní organizační výbor, však tento bod zatím ještě zařazen není, poslanci ho tam ale můžou dodatečně zařadit.

Rada ČT má mít 15 členů, Rada ČRo devět členů. Jejich funkční období je šest let. Vždy po dvou letech se třetina rady obměňuje.

K posláním obou rad patří kontrola hospodaření veřejnoprávního média, projednávání stížností veřejnosti nebo jmenování a odvolávání jeho generálního ředitele. Obě rady tuto funkci obsazovaly loni.

odkaz http://www.mediar.cz/radnim-rozhlasu-se-muze-stat-neuspesny-kandidat-na-sefa-matoulek-ci-reditel-narodniho-muzea/

24. 2. 2012 napsal Jan Potůček na serveru digizone.cz

Chci méně stanic a více posluchačů, říká nový šéf programu Českého rozhlasu

24. 2. 2012 0:00 Jan Potůček

Český rozhlas bude mít od 1. března nového šéfa programu. Stane se jím Jan Menger, nynější ředitel krajského studia ČRo Region Středočeský kraj. Oficiálně bude jedním ze tří náměstků generálního ředitele ČRo Petra Duhana a jedním ze čtyř členů nejvyššího vedení veřejnoprávního rozhlasu. Pod Mengera budou spadat ředitelé připravovaných center výroby, zpravodajství a vysílání. „Chci posílit kvalitu vysílání na úkor kvantity,“ řekl Menger v rozhovoru pro server DigiZone.cz krátce poté, co jej v nové funkci potvrdila Rada ČRo.

S jakou vizí přicházíte do funkce náměstka generálního ředitele Českého rozhlasu pro program?

Chci preferovat kvalitu, nikoli kvantitu. To je základ, ze kterého je třeba vycházet. Moje vize je navázaná na vznik tří center – výroby, zpravodajství a vysílání – v nichž dojde ke koncentraci kvalitních lidí, zaměřených na jednu z těchto konkrétních oblastí. Povede to ke zkvalitnění obsahu vysílání a také k zefektivnění celého provozu.

Jaký bude vztah ředitelů center s řediteli jednotlivých stanic Českého rozhlasu?

V čele každého centra bude ředitel, přičemž veškeré stanice Českého rozhlasu, kromě regionálních, které ze zákona spadají přímo pod generálního ředitele, budou spadat pod centrum vysílání. Kompetence budou naprosto jasné: u centra zpravodajství není třeba nic vysvětlovat, centrum výroby bude vyrábět komponované pořady náročnějšího charakteru, a na centru vysílání bude jasná odpovědnost za tvorbu programových schémat a zároveň bude jeho ředitel zodpovídat za dohled nad stanicemi, aby si takzvaně „nelezly do zelí“, ale programově se doplňovaly.

Když se tedy zeptám polopaticky, kdo bude přímým nadřízeným šéfredaktorů jednotlivých stanic Českého rozhlasu? Ředitelé jednotlivých center, nebo přímo náměstek generálního ředitele pro program, tedy vy?

Přímým nadřízeným by pro ně měl být ředitel centra vysílání. Ale šéfové regionálních studií budou přímo řízeni generálním ředitelem, což vyplývá ze zákona o Českém rozhlase.

Na včerejším zasedání Rady ČRo jste prohlásil, že uvažujete o redukci počtu stanic Českého rozhlasu. Máte už nějakou představu, jak by to mělo vypadat?

Upřímně, o tom bych teď nechtěl moc hovořit, jelikož je slušné tyto věci nejdříve probrat s lidmi, kterých se to bude týkat. Je to součást určité koncepce a vychází to i z projektu pana generálního ředitele. Jsou to tedy věci, které jsou všeobecně známy. Na konci března, respektive začátkem dubna tyto záležitosti představíme podrobněji.

Připadá v úvahu i redukce počtu krajských studií, respektive omezení některých studií na roli krajské redakce, jak to funguje v případě Karlových Varů, Liberce nebo Zlína?

Naše úvahy se v tuto chvíli tímto směrem vůbec neubírají.

Takže byste redukovali spíše speciální stanice, mezi které spadá Rádio Česko, D-dur, Leonardo a Radio Wave?

Počkejte si na začátek dubna.

Před třemi lety jste se zúčastnil naší veřejné debaty o Radiu Wave v pražském Divadle Archa. Tehdy jste Wave podporoval, jak si představujete jeho budoucnost?

Obecně si myslím, že stanici pro mladé Český rozhlas potřebuje. Na druhou stranu se ve mně míchají dva pocity, že sice takovou stanici potřebujeme, ale nejlepší období pro její vznik Český rozhlas lehce propásl. Takže z mé strany má stanice pro mladé podporu, i s ohledem na to, že Český rozhlas by měl oslovovat široké spektrum všech obyvatel České republiky, ale konkrétněji to teď nebudu komentovat.

Český rozhlas nedávno vypsal výběrové řízení na vedoucího centra pro děti a mládež a v zadání je i předložení koncepce stanice pro děti. Počítáte s jejím vznikem už v letošním roce? A bude spadat mezi tzv. speciální stanice, které vysíláte přes digitální platformy, nebo to bude čistě internetové rádio?

Zatím o tom diskutujeme, takže vás znovu odkážu na začátek dubna. Nicméně naše debaty se skutečně pohybují v pozici internetového rádia. Český rozhlas 2 bude samozřejmě dál oslovovat rodiny s dětmi, nicméně vnímám, že je nešťastné, když na ČRo 2 skončí dechovka a hned po ní začíná pořad pro děti Domino. Toto by měl být speciální projekt zaměřený výhradně na děti.

Nebojíte se, že dětské posluchače k sobě už stáhl provozovatel Frekvence 1 a Evropy 2, který před rokem spustil dětské Pigy rádio na internetu a žádá pro něj i FM frekvenci v Praze?

Právě proto se musíme hnout dopředu. V některých věcech dýcháme kolegům z komerčních rádií na záda, a oni přitom rozvíjejí projekty, které jsou z mého pohledu dosti veřejnoprávní. Musíme přidat.

Pigy rádio vysílá i mluvené pohádky, které nakoupil od Radioservisu, tedy z archivu Českého rozhlasu.

Na to vám nedokážu odpovědět, protože tyto informace nemám a teprve se s nimi budu seznamovat.

Jaké budou vaše první kroky po nástupu do funkce náměstka generálního ředitele pro program?

Nejdřív se seznámím s veškerou agendou a pohovořím s kolegy. Máme pevně dané záležitosti, které se týkají koncepce restrukturalizace Českého rozhlasu. Budeme na ní intenzivně pracovat a komunikovat o ní s lidmi z rozhlasu tak, aby byla skutečně koncem března hotová a generální ředitel ji na začátku dubna mohl prezentovat veřejnosti.

Bavíte se v nejvyšším vedení rozhlasu o digitalizaci a digitálním vysílání ČRo?

V Českém rozhlase existuje speciální tým, který se digitalizací průběžně zabývá. Závěry ze svých jednání průběžně předkládá vedení Českého rozhlasu.

Nemyslel jsem z technického hlediska, ale ohledně obsahu, zda neuvažujete o tom, které stanice by měly být šířeny digitálně v rozhlasových sítích a nikoli v televizním multiplexu, jako je to nyní.

To je hodně daleká budoucnost, musím se s těmito věcmi detailně seznámit. Teď bych jen fabuloval.

Takže se nejdřív soustředíte na celoplošné stanice v FM pásmu?

Určitě ano. Musím si být stoprocentně jist, že to, co vysíláme v analogu, je kvalitní, a teprve potom se můžeme bavit, zda v rámci našeho portfolia zřídíme třeba stanici pro děti. Musíme si vyhodnotit, zda v tomto případě zůstaneme jen u internetového projektu, nebo zda se bude do budoucna zamýšlet něco víc.

Jak velkou roli pro vás bude hrát poslechovost jednotlivých stanic Českého rozhlasu?

Poslechovost vnímám jako důležitý faktor hlavně z hlediska efektivity vynaložení prostředků. Samozřejmě na rozdíl od komerčních stanic bych rozhodně nechtěl cílit na masové publikum. Je tady duální systém, a ten bych chtěl plně respektovat. Nicméně i veřejnoprávní rozhlas by měl být rád, že ho poslouchá dostatek posluchačů, a proto je důležité oslovovat určité penzum lidí, které vyjadřují výsledky poslechovosti. Český rozhlas by podle mne do budoucna měl mít 25procentní podíl na trhu.

Dnes má podíl 20 procent.

Ano.

Také jste radním Českého rozhlasu řekl, že za poslední léta přibyla třetina stanic, ale celková poslechovost rozhlasu o třetinu klesla.

Ano, to považuji za dost nešťastné.

Čili chcete snížit počet stanic a zvýšit celkovou poslechovost Českého rozhlasu?

Upřímně řečeno, ono to přece není o počtu stanic. Záleží na tom, jaké děláte produkty a jak jsou kvalitní. Při větším počtu stanic se také může kvalita vysílání rozmělnit. Ale zase mě nechytejte za slovo, tyto záležitosti nyní debatujeme, analyzujeme a začátkem dubna se určitě dozvíte více.

Také jste řekl, že hlavní prioritou programu pro letošní rok je vznik nové stanice mluveného slova, o které se hovoří už několik let. V jaké fázi je tento projekt? Pokud by měla stanice mluveného slova odstartovat letos, patrně byste ho už museli mít hotový.

Konkrétní představa, včetně člověka, který by tuto stanici vedl, existuje. Ale opět – podrobnosti zveřejníme v dubnu.

Jakým způsobem budete ony změny, které dopracujete do konce března, komunikovat? Chystáte nějakou tiskovou konferenci, setkání s novináři, kampaň?

Tuto otázku je lepší směřovat na kolegu Jakuba Čížka, který je zodpovědný za komunikaci Českého rozhlasu, ten by vám k tomu určitě řekl více.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz


odkaz http://www.digizone.cz/clanky/chci-mene-stanic-a-vice-posluchacu-rika-menger/

Diskuse posluchačů

Ostré názory

navazuje na  (klikněte na) Diskuse posluchačů – archiv č. 9

Zde si mohou vyměňovat posluchači jakékoli názory na vysílání stanice PRAHA/Ostrá dvojka Českého rozhlasu.

Klikněte v modrém pruhu pod článkem na počet komentářů (např. "0 komentářů" , „1 komentářů“, „7 komentářů“ a ty se  rozbalí. Pod komentáři je odpovědní okénko, kam můžete vložit svůj příspěvek.

Aby se nad Vaším komentářem objevilo vaše jméno,  musíte si před odesláním komentáře vybrat pod  odpovědním okénkem  v roletce "Komentovat jako".  Vyberte "Název/adresa URL". Jako název vyplníte svoje jméno, adresa URL necháte prázdné. Po odeslání se vaše jméno objeví nad příspěvkem,

SOBOTNÍ VIDEOREPORTÁŽ: Veřejné slyšení kandidátů do Rady ČT a Rady ČRo

7. 4. 2012 zveřejněno na serveru Česká média


Volební výbor poslanecké sněmovny v úterý vyslechl kandidáty do Rad Českého rozhlasu a České televize. Po výzvě předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové navrhly neziskové organizace do těchto rad celkem dvacet sedm lidí. Nečekaně svižné jednání překvapilo nakonec přítomné kandidáty i poslance. A nezpůsobila to jen nepřítomnost pěti kandidátů. Z patnácti členů volebního výboru na veřejné slyšení přišlo jen šest poslanců. A jejich otázky byly tak sporadické, že v průměru stačily na posouzení názorů každého z uchazečů o místo radního pouhé čtyři minuty.
Václav Mencl a Vítězslav Jandák (ČSSD) měli občasné připomínky k představám kandidátů o náplni práce radního.
Ivana Levá (KSČM) si brala slovo nejčastěji. Petra Burdy se ptala na regionální vysílání Českého rozhlasu, současného člena dozorčí komise Rady ČRo Jaroslava Růžičku na zahraniční vysílání, Mileny Mackové jaké mám mít radní vlastnosti.
Walter Bartoš (ODS) se dotazoval kulturního kritika Vladimíra Hendricha na hudbu hranou Českým rozhlasem a právníka Jaroslava Kravky, jak by definoval veřejnou službu. Daniela Nováka požádal o bližší vysvětlení, v čem vidí rezervy ČT oproti BBC.
Petr Tluchoř nepromluvil.
Otázky bývalého ministra kultury Jiřího Bessera na rozdíl od jeho kolegů směřovaly nikoliv na věcný obsah práce člena mediální rady, nýbrž přímo na osobu. Vybral si tři cíle. Dostatek času pro výkon funkce zpochybnil jen u ředitele Národního muzea Michala Lukeše. Nad organizací, která kandidáta navrhla, se pozastavil jen u Vladimíra Kuby (rybáři jsou asi divnější než včelaři), a jen u Petra Žantovského se podivil, proč chce do Rady ČT, když byl dříve v radě jiné.
Jak probíhalo celé veřejné slyšení můžete zhlédnout ve videozáznamu. (127 minut, část věnovaná Českému rozhlasu je v úvodu záznamu a trvá 62 minuty)

odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/429789/sobotni-videoreportaz-verejne-slyseni-kandidatu-do-rady-ct-a-rady-cro

Básničková soutěž na téma TÁTA, MÁMA, RÁNO, DVOJKA pokračuje i v dubnu

Po ránu je pro tatínka, máma jenom dvojka.

Nepomůže valentinka, nepomůže ČOIka.

Snídaně,  pak kafe, rtěnka

a už je tu zase Lenka.

Žádná dvojka, ale máma,

až do rána bude s náma.

A teď s pravdou ven:

proč chcete být místo Prahy

dvojka celý den?

Nejlepší básnička na téma TÁTA, MÁMA, DVOJKA

Básnička byla odvysílaná v pořadu Dobré ráno, Česko na stanici ČRo2 - Praha/Ostrá dvojka. Opravdu nemá chybu!!!

Táta a máma jsou veselá dvojka,

hned ráno když skončí spaní,

pustí mi rádio Blaník.

Vedoucí Centra pro děti a mládež ČRo bude znám v polovině dubna

27. 3.2012 napsal server Česká média

Vedoucí Centra pro děti a mládež Českého rozhlasu (ČRo) bude znám v polovině dubna. V týdnu po 9. dubnu přitom proběhne výběr vítěze z deseti uchazečů, které poslala do finále hodnotící komise. Českým médiím to řekl tiskový mluvčí rozhlasu Jakub Čížek v návaznosti na informace z nedělního rozhovoru s ředitelem odboru lidských zdrojů Marianem Ferenčíkem pro náš server. Jména finalistů chce rozhlas nechat prozatím v utajení. Komise je ale pětičlenná, složená ze zaměstnanců ČRo, kteří mají co do činění s výrobou vysílání pro děti. Jedním ze členů komise je například Jaromír Ostrý, šéfredaktor ČRo2-Praha (Dvojka). Základní koncepci dětského vysílání připravil na sklonku loňského roku rozhlasový tým vedený vedoucím redakce tematických webů Filipem Rožánkem. Koncepci pak interně schválilo grémium generálního ředitele Petra Duhana. Tento materiál, který prozatím Český rozhlas nezveřejnil, poslouží novému vedoucímu Centra pro děti a mládež jako základ, na kterém bude dále pracovat a rozvíjet jej. Například bude jeho úkolem analyzovat a určit vhodné platformy pro šíření vysílání rádia pro děti. "Slibujeme si ve výsledku oslovení dětí od nejmladší generace od 5 do 6 let až po žáky 2. stupňů základních škol. Jde tedy o širokou cílovou skupinu 5-15 let,“ řekl ČM Jakub Čížek s připomenutím, že rozhlas již disponuje speciálními projekty pro děti a mládež jako je Webík či digitální Rádio Wave.

odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/428520/media-vedouci-centra-pro-deti-a-mladez-cro-bude-znam-v-polovine-dubna

Přehled návrhů kandidátů na člena Rady ČRo (21.3.2012)

21. 3. 2012 zveřejnil Volební výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

odkaz http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4112&z=3625

Rádio hlásí revoluci

5.3. - 11.03.2012 napsali Jan H. Vitvar a Pavel Turek v časopise Respekt, č. 10. 2012

*******************

********************

******************

******************

odkaz http://service.ihned.cz/backup/respekt/54868550.html

TÁTA, MÁMA, RÁNO, DVOJKA

13 .3. 2012 napsala Eva Ondřejová

Z výstavy fotografií Váš vztah k dvojce

název: Pavlačová dvojka

poslala posluchačka  Dagmar z Nymburka

Táta, máma a my děti
radujem se velice,
budeme zas víc věděti.
Běží ráno na Dvojce.

"Dobré ránóóó" zní sladký hlas,
všichni už se těší
na to, co nám připravili
z Dvojky milí naši.

Známé písně a plkání,
"moudré rady" k tomu.
I Gotta slyšet volání,
když už jdeme z domu.

Jen babička,která doma
tiše sklání hlavu,
vzpomíná a marně ladí
milovanou Prahu.

Ona totiž pamatuje
v vysílání kvalitu.
Vzpomíná si, představuje,
v duchu slyší Prahu tu.

Rada: Novátoři,všichni směle
          v jednom šiku vpřed,
          jděte všichni do "tři tečky"
          a nechoďte zpět!

Opět alternativa k vysílání Ostré dvojky - hlavně pro Pražáky

Český rozhlas Leonardo, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír a Vás zvou na diskusní setkání

Mozek, jak ho (ne)známe

Sci-fi nebo reality?

Nové objevy ve výzkumu mozku.

Neurovědy a léčba mozkových onemocnění.

Mozek – okno do naší mysli.

Jaké jsou možnosti a hranice současné vědy a medicíny?

Hosté:

Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc.

Prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc.

MUDr. Jiří Paleček, CSc.

Moderuje:

Robert Tamchyna, Český rozhlas Leonardo

Pozor – změna místa konání:

Středa 21. března 2012 od 19. hodin, sál č. 205

budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1 (sál č. 205)

Prosíme o další šíření této pozvánky.

RNDr. Stanislav Vaněk

Vesmír, časopis akademické obce

www.vesmir.cz

http://www.facebook.com/casopis.vesmir

událost na facebooku http://www.facebook.com/events/331299333585171/ 

Srovnání úrovně angličtiny spíkrů BBC a češtiny řady moderátorů Českého rozhlasu je ostudné

6. 3. 2012 napsal Milan Pokorný v Týdeníku Rozhlas číslo 11, rok 2012

To je Dvojek!!!! Která to zase asi je?

odkaz http://www.satelitnatv.sk/2012/03/12/nickyho-rodinu-spolocne-odvysielaju-dvojka-a-ct2/

Gott na ČT. Od června bude mít vlastní pořad

6. 3.  2012  napsal server lidovky.cz

Mnohonásobný "zlatý slavík" Karel Gott bude v České televizi moderovat vlastní televizní pořad. Půjde o hodinovou relaci s názvem Kávu ti osladím podle jeho známé písně Kávu si osladím.

Pilotní díl televize odvysílá v sobotu 24. června od 20:00, tedy v hlavním vysílacím čase. Dvaasedmdesátiletý Gott tak vůbec poprvé kývl na vlastní televizní pořad, v němž se zhostí role moderátora. Mělo by jít o klasickou talk-show, do které si zpěvák bude zvát hosty. Půjde především o mladé zpěváky. Měl by s nimi také zpívat a poradit jim, jakým směrem se vydat dál.

"Natáčet začínáme v květnu," řekl Blesku Radan Dolejš, který bude společně s Karlem Šípem psát k pořadu scénář. Režii má na starost Petr Soukup a na scénáři a hudební dramaturgii se bude podílet i Gottův tajemník Jan Adam. Dolejš doplnil, že pořad by měl být čtvrtletník. Zlatý slavík by měl za jeden díl inkasovat 70 tisíc korun.

Gott se tak stane konkurentem své ženy Ivany Gottové, která uvádí pořad VIP zprávy na konkurenční FTV Prima, napsal dnešní Blesk.

odkaz http://www.lidovky.cz/karel-gott-bude-mit-porad-v-ceske-televizi-fgb-/ln-media.asp?c=A120306_081211_ln-media_sm

Mlčeti zlato aneb Když nic nevím, mlčím

10. 3. 2012 napsala v Lidových novinách Marta Švagrová, redaktorka LN

  Ranní povídání v rádiu pomáhá překlenout  ty chvíle mezi vstáváním, snídaní a prací a je prima, že takovou možnost nabízí. Většinou rádio člověk trochu bezmyšlenkovitě pouští jedním uchem tam a druhým zpátky,  sem tam,  ale něco uvízne v povědomí.  Někdy se ale člověk nevěřícně zastaví a sám k sobě musí pronést:  je to vůbec možný?

  Tuhle dámská část ranní moderátorské dvojice, té obzvlášť  “kontaktní”, se sonorní dikcí jen těžko snesitelnou, povídá: “Tak to byli dva krásní lidé na Dvojce, Hana Hegerová a Petr Hapka..” Zrovna totiž dozpíval Jarek Nohavica s Hanou Hegerovou. Jindy zase, poté, co dozněla píseň Hej Jude, tatáž dáma prohodí, že píseň má také českou verzi, ale nemůže si vzpomenout,  kdo ji zpívá.

  Přece Marta Kubišová, volají a píší e-maily ti, co s nervy nevydrželi.

Kde začíná a kde končí profesionalita

  

   Člověk by se neměl rozčilovat zbytečně a neměl by dopustit, aby ho vytáčely malichernosti.  Jenže jsou tohle maličkosti?  Kde začíná  a kde končí profesionalita? Kolik lidí tuhle stanici po ránu poslouchá?  A kolika z nás jde na nervy třeba to, že moderátoři neskloňují číslovky?  Kolik posluchačů napadne,  že když nevím, nemluvím.  Že mýlit se je lidské,  neumět a nevědět ale není ani roztomilé, ani lidové.

  Lepší vypnout a jít po svých.  Jenže zase, předevčírem, to bylo osmého března, opět tatáž dáma na mě z rádia volá: “Krásný sváteční den!” V člověku hrkne, že na nějaký významný svátek snad zapomněl.  Ale ne, to byl Mezinárodní den žen.

  Tak říkám tomu rádiu: “Není to svátek, určitě ne můj.”  Nemám nic proti tradici ani proti památce těch, kterým byla původně pieta určena,  chápu,  že je lákavé vykládat o dni ukradeném a zneužitém komunisty.  Jen bych si přála, aby o tom všem vyprávěli ti, kteří, když nevědí, aspoň se někde poučí.

  Jinak ať proboha mlčí.

Hvězda stanice Dvojka ing. Pavel Kudrna na návštěvě na stanici Český rozhlas 2 - PRAHA - dokumentární foto

1. 3. 2012

Hvězdný MODERÁTOR Ostré dvojky přišel sdělit ve 12:50 sdělit do studia stanice Praha, co bude příští tři hodiny vysílat ve studiu Ostré dvojky. 

Po třinácté hodině pouští ing. Pavel Kudrna ze záznamu pochvalné telefonáty posluchačů na vysílání Ostré dvojky. Důležité je, aby on sám nezapomněl dost často vyslovovat slovo DVOJKA. To je důležité proto, aby bylo jasné, že pan ing. Kudrna je opravdu hvězdným MODERÁTOREM a jedničkou dvojky.