Dlouholetý šéf české redakce BBC Vít Kolář vrací generálnímu řediteli Českého rozhlasu Peteru Duhanovi ostrý výpad, že místní pobočka BBC může za konec Rádia Česko na VKV. „Ani v lednu, kdy už jim šlo o všechno, nepředložilo vedení Českého rozhlasu BBC jediný reálný návrh alternativního řešení či možnosti pokračování spolupráce,“ tvrdí Kolář v rozhovoru pro Médiář.cz.
Místní firmu BBC Radiocom včera převzala místní filiálka francouzského koncernu Lagardere a rozhlas v týž den zavřel osm let fungující zpravodajské Rádio Česko. Mluvené slovo ode dneška vysílá jen na střední vlně, v podobě nové stanice Český rozhlas Plus.
Vít Kolář. Repro: ČT24
Kdy a proč začala BBC uvažovat, že změní fungování své české pobočky? Bylo hlavním důvodem, že už nechtěla platit provoz v Česku poté, co zavřela místní redakci?
BBC World Service začala hledat nové řešení již v roce 2010, na základě tzv. comprehensive spending review, kdy bylo jasné, že po roce 2012, do kdy platila původní licence, nebude schopna vysílání do ČR nadále ve stejném rozsahu financovat. BBC chtěla udržet alespoň 8 hodin vysílání BBC World Service v angličtině na VKV v Česku a zároveň se chtěla zbavit právní subjektivity a také finanční zodpovědnosti. S tím jsem v říjnu 2010 oslovil Český rozhlas s dotazem na možnost pokračování spolupráce v těchto nových podmínkách po červenci 2012. Tato jednání bohužel nikam nevedla. Proto jsem se obrátil na Český rozhlas znovu koncem roku 2011, kdy už byl v čele řádně jmenovaný generální ředitel Peter Duhan.
Český rozhlas při jednání s BBC od samého začátku velmi lavíroval, jakoby si nebyl celým podnikem jist. Při zpětném pohledu to vypadá, že vedení rozhlasu během jednání s námi již kalkulovalo s možností novelizace zákona o Českém rozhlasu, která by vytvořila 4. celostátní okruh, jehož základem by byla právě FM síť BBC.
Pokrytí rádia BBC v České republice. Zdroj: licenční podmínky BBC, RRTV
Naše žádost o rozšíření vzájemné spolupráce byla nakonec s velkým časovým zpožděním způsobeným právě Českým rozhlasem podána na RRTV. Ta hra na čas je klíčová, protože vedení rozhlasu vědělo, že BBC hodlá svou operaci v Česku financovat jen do začátku července 2012. BBC se tím dostala do velké časové tísně a dalo se lehce předpokládat, že po zamítnutí žádosti BBC nic jiného nezbyde, než licenci prostě vrátit. A zdá se, že Český rozhlas s tímto scénářem počítal – jak jinak si vysvětlit, že vedení Českého rozhlasu pár týdnů po zamítavém rozhodnutí RRTV pracovníkům Rádia Česko oznámilo, že do konce srpna ještě budou vysílat na VKV, a pak do konce roku jen na digitálu.
Šéf Českého rozhlasu Duhan tvrdí, že neexistovala jiná cesta další spolupráce s BBC poté, co rada zamítla loňskou žádost na rozšíření spolupráce. Jedinou cestu, kterou připouští, by byla podle něj bývala možnost, že by společné vysílání rozhlas platil, což Duhan podle svých slov odmítl. Jak to bylo?
V případě, že by RRTV žádost schválila, rozhlas měl svůj příspěvek na společné vysílání stejně zásadně navýšit, abychom se přiblížili k výše uvedeným podmínkám londýnského vedení BBC.
Proti zamítnutí RRTV bylo možné podat žalobu u správního soudu, která podle názoru odborníků měla dobrou šanci na úspěch. BBC by ale musela financovat vysílání v ČR dalších asi 6 měsíců, než by se žaloba vyřídila. To ovšem Londýn nechtěl. S provozovateli vysílačů byla proto dojednána značná sleva a generální ředitel Duhan také slíbil, že Český rozhlas přispěje. Proto nám dal Londýn počátkem srpna souhlas k podání žaloby. Jenže v polovině srpna se mnou přestal generální ředitel komunikovat.
A ve stejnou dobu jsem se v článku náměstka Zavorala v MF Dnes dočetl, že: „za stávající situace hodlá Český rozhlas usilovat o změnu zákona, která by mu umožnila [...] další program vysílat v pásmu FM vedle současných tří celoplošných stanic“. A ve stejný den, tedy loni 15. srpna, generální ředitel Duhan na předsednictvu Rady Českého rozhlasu „připomněl, že RRTV neudělila provozovateli BBC Radiocom Praha, s.r.o. souhlas se změnou programového a vysílacího schématu. Nyní Český rozhlas připravuje návrh na legislativní změnu, která v Poslanecké sněmovně bude projednána cca do půl až tři čtvrtě roku, ve zkráceném řízení výrazně dříve. Radio Česko – po skončení BBC (sic) – bude vysílat v digitální formě, minimálně do konce roku“.
Po týdnu mi Peter Duhan zavolal a oznámil, že není schopen dodržet dohodu o spolufinancování, kterou předtím doslova „garantoval“. To bylo naposledy, co jsem s někým z Českého rozhlasu jednal.
BBC v Londýně na rozhodnutí Českého rozhlasu reagovalo tím, že mne požádalo, zda by se rychle nenašel komerční partner v České republice. Přitom zároveň vyšlo najevo, že se několik českých mediálních firem již přímo v Londýně zajímalo o možnost spolupráce s BBC v Česku.
Bývalý šéfredaktor Rádia Česko Robert Břešťan komentuje jeden z našich textů na Médiáři, že mohl proběhnout „prodej BBC Radiocom řekněme ‘spřátelené skupině investorů blízké rozhlasu’, s jejímiž emisary Duhan osobně jednal“. Mohl byste to blíže popsat?
Nevím, co tím Robert myslel. Připadá mi to spíše jako mírné zmatení pojmů.
Uvádí také, že „rozhlas se neodvolal proti rozhodnutí RRTV, když BBC chtěla“. Jak probíhalo jednání s rozhlasem poté, co rada loni zamítla návrh na rozšíření spolupráce?
To už jsem popisoval.
Kdy, jak a proč jste zahájili jednání s tuzemskou pobočkou francouzského koncernu Lagardere?
Jednání s Lagardere začala v září loňského roku, tedy až poté, co po dohodě s londýnským ústředím BBC byla vypovězena smlouva o spolupráci s Českým rozhlasem a kdy Londýn usoudil, že z nabídek na spolupráci v Česku je nabídka Lagardere nejzajímavější a nejserióznější.
Jen na okraj, Český rozhlas na naší výpověď z konce srpna 2012 absolutně nereagoval. To, že ji obdržel, se mi potvrdilo nepřímo tím, že vedení Českého rozhlasu prodloužilo fungování Rádia Česko do konce výpovědní lhůty, tedy do 28. února 2013. A teprve měsíc poté, co BBC Radiocom požádal RRTV o předběžný souhlas s převodem obchodního podílu z BBC Londýn na Lagardere, tedy až v polovině ledna letošního roku, rozpoutal Český rozhlas mediální vřavu, začal psát stížnosti na všechny strany a tlačit na RRTV, aby souhlas nedala. Avšak ani v lednu, kdy už jim šlo o všechno, nepředložilo vedení Českého rozhlasu BBC jediný reálný návrh alternativního řešení či možnosti pokračování spolupráce.
Kdo tato jednání za BBC vedl?
Zpočátku já spolu s jednatelem BBC Radiocom Praha [Michalem Strouhalem – pozn. red.], v pozdější fázi pak jednala BBC Londýn přímo s Lagardere (LARI) Paříž.
Lagardere tvrdí, že chce zachovat víceméně dosavadní podobu informačního rádia na frekvencích BBC. Jakou kontrolu a jakou formou si ponechává BBC nad novým programem?
Žádnou. BBC nebude toto nové vysílání financovat, a tedy ani kontrolovat. Lagardere samozřejmě nemůže zasahovat do vysílání BBC World Service v angličtině.
Bude BBC na nové podobě vysílání s Lagardere spolupracovat?
Nikoliv.
Ponese toto vysílání značku BBC?
Ne, bude to rozhlasová stanice skupiny Lagardere, na níž si budou moci posluchači v Česku naladit minimálně 8 hodin denně anglického vysílání BBC World Service.
Jedná BBC nebo Lagardere s Českým rozhlasem o tom, že by spolupráce pokračovala i od 1. března v rozsahu, který předepisují stávající licenční podmínky BBC?
BBC už s nikým jednat ani nemůže, protože obchodní podíl v BBC Radiocom již byl oficiálně převeden na Lagardere. Zdali jedná Lagardere, to vám jistě rád sdělí nový jednatel BBC Radiocom Praha pan dr. Hrnko. Ten vám také přesněji vysvětlí, co opravdu „předepisují“ licenční podmínky BBC. Existuje i jiný výklad, než ten, který do omrzení opakuje Český rozhlas.
Podmínky vysílání Rádia Česko na vlnách BBC, schválené v září 2006. Zdroj: licenční podmínky BBC, RRTV
A ještě jedna věc: Český rozhlas tvrdí, že jste prodejem zobchodovali lukrativní kmitočty, které kdysi pro BBC vyjednala u prezidenta Havla ministerská předsedkyně paní Thatcherová. Souhlasíte s touto interpretací?
To je poněkud naivní argumentace. BBC nic nezobchodovala, převodem obchodního podílu dosáhla BBC pouze svých cílů – udržet v České republice minimálně 8 hodin vysílání BBC World Service v angličtině, pokud možno do konce platnosti současné licence, a zároveň se zbavit právní subjektivity a nutnosti operaci financovat.
Kdyby Český rozhlas vynaložil před červencovým schvalováním rozšíření vzájemné spolupráce v RRTV stejnou aktivitu, jakou vynakládá nyní, možná bychom dál společně vysílali.
Přidělení kmitočtů BBC Londýn v roce 1992 bylo projevem díku za pomoc, kterou BBC od roku 1939 poskytlo Československu v jeho boji za demokracii. Podobně byla odměněna Svobodná Evropa, která dostala celoplošnou střední vlnu.
Jelikož první licenci BBC v roce 1992 přidělovala československá předchůdkyně dnešní RRTV – tuším pod předsednictvím Ivana Medka – dalo by se předpokládat, že kmitočtový příděl byl z komerčního spektra FM. Tato licence vypršela v roce 1998. Mezitím se změnil zákon, BBC Londýn musela v ČR založil českou firmu – BBC Radiocom (Praha) s.r.o. –, která pak v licenčním řízení v témže roce získala normální komerční licenci na rozhlasové vysílání.
To, že na těchto frekvencí znělo vysílání veřejné služby, nic nemění na právním postavení BBC Praha i jejích VKV frekvencí. Ať už se fakta masírují, jak chtějí.
UVNITŘ KOMUNIKÉ RRTV – Lavina kritiky se snesla na RRTV za to, že neumožnila pokračování vysílání Českého rozhlasu na frekvencích BBC. Ta to oficiálně odmítá.
UVNITŘ POZVÁNKA – Nová stanice mluveného slova nahradí již tento pátek zanikající zpravodajské Rádio Česko, vědecko-populární ČRo Leonardo a publicistický ČRo 6
