28. 2. 2014 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz
KANDIDÁTI DO RADY ČESKÉHO ROZHLASU
Jan KrůtaBývalý ředitel Bontonu, nakladatelství mu zkrachovalo na „dobrých knížkách“, pak založil PR agenturu, ta prý taky tolik nejde. „Štěkat hodně nahlas a občas roztrhnout nějakou nohavici,“ zakončuje svůj
fejeton, který zvolil jako formu představení se, závazkem textař Jan Krůta. „Proboha, proč se do Rady České televize všichni tak derou? To mají za vzor Helenu Fibingerovou?“ ptal se v průběhu fejetonu. „Helenou Fibingerovou nikdy nebudu,“ odhadl nato. „Nemá cenu dělat ramena, že vím všechno,“ vyhýbá se zprvu otázce na nový okruh Českoho rozhlasu a žádá o sto dní hájení. Není pro dětské rádio Junior, dal by důraz na mládež. Výhodou rozhlasu oproti televizi je hudební archiv, který Český rozhlas má.
Pavel HekelaTřináct let pracoval v Českém rozhlasu,
loni na podzim přišel o místo ředitele olomouckého studia, když neuspěl ve výběrovém řízení na přeobsazení pozice. Práce v rozhlasu ho bavila natolik, že chce pracovat v jeho radě. Viděl by „velký prostor pro ombudsmana v Radě Českého rozhlasu“, jak směrem k zaměstnancům, tak v roli smírčího orgánu vůči veřejnosti. Poslanci Kortemu to přijde jako alibismus, protože takovou roli má mít právě rada jako taková. Hekela zdůrazňuje význam regionálního vysílání – lokální studia by měla být malé Dvojky v regionech, a Dvojka by neměla být jen rodinná. „Tak striktní vznik zpravodajských center podvázalo regionální zpravodajství,“ kritizuje Duhanovu restrukturalizaci. Řízení z centra podle něj není metodické, ale direktivní
Mikoláš Chadima
„Stárnoucímu rockerovi na volné noze se začaly krátit příjmy a tak jsem začal uvažovat o novém zaměstnání.“ Klepou se mu prý nohy, poněvadž nikdy ještě nebyl grilován. „Práci jsem neflákal ani za minulého režimu.“ Vy jste možná jako jedinej pochopil, v čem je to členství v radě,“ děkuje poslanec Jandák. Chadima totiž začal tím, že nenese vizi o světlých zítřků rozhlasu, protože nebude generální ředitel, ale dohlížející radní. Poslanec Berkovec se táže na program České televize, opraven, že už jde o rozhlas. „Světlé místo je Vltava, stanice, kterou asi jako jedinou poslouchám. Moje žena poslouchá Radiožurnál a máme spolu půtky, mluvené slovo se dá, hudba ne.“ Následuje diskuse na téma pokleslého vkusu populace. „Jste aktivní člen OSA, jak byste řešil střet zájmů, kdy byste jako radní Českého rozhlasu projednával novou smlouvu a měl byste hájit rozhlas?“ zajímá poslance Kolovratníka. Chadimova zdrcující upřímnost pokračuje: „Já bych ho moc nehájil, protože jsem především autor.“
Hana Dohnálková
Vystudovaná hudební vědkyně z Filozofické fakulty UK, nyní muzikoložka ve filharmonii. Po jejím rozboru s části pro otázky klade poslanec Holík záludný dotaz, zda by byla pro větší prostor pro vzdělávací pořady na úkor populárních. Odpovědí je, že to radním nepřísluší.
Jiří Florian
Přichází bývalý předseda Rady Českého rozhlasu, za jeho působení rada vyhodila tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka, zpackala to tak, že přitom porušila svá jednací pravidla. Florian 45 let dělá v České televizi v Brně, nyní na externí smlouvu. „Český rozhlas mám rád, je to významná kulturní instituce, zanedlouho bude slavit 90 let,“ podotkl Florian k výročí, které proběhlo loni. „Udělám vše pro to, aby se rozhlas rozvíjel do výšek stále vyšších a aby měl dav spokojených posluchačů,“ prohlásil. Poslanec Kolovratník, tehdy manažer rozhlasu, následně zvedl téma přehmatů Florianovy rady, hlavně obvinění rádia Wave z propagace fašismu. „První problém, na který rada narazila, že Wave v jednom pořadu ve večerních hodinách moderátor zřejmě pod vlivem, vyzýval posluchače, aby volali, jak prezident Klaus s jeho paní intimně žijí. Byla z toho tehdy velká nepříjemnost, rada se tím začala zabývat, generální ředitel odvolal ředitele stanice, od té doby mělo Wave jen šéfredaktorku. Pracovníci rádia to těžce nesli a měl jsem pocit, že obviňovali radu, že zlá rada to zařídila. Tentýž expert, co odhalil předchozí prohřešek, doložil pak českým překladem konkrétní písně, že se v ní zpívalo něco o hákových křížích a podobně. Rada na toto téma začala diskutovat a přepis se pak objevil v médiích.“ Čtenáři měli pocit, že to je přepis oficiální, nějakých verdiktů. „Rada neobvinila rádio Wave, že by propagovala fašismus. Obviněn nikdo nebyl a neexistuje usnesení rady, že rada rádio Wave tak obvinila z propagce fašismu. Šlo pouze o diskusi, která byla velmi živá a byla daná tím, že tentýž expert odhalil problém i předtím. Pak se ukázalo, že ten překlad byl špatný.“ Dál Florian musí odpovídat na nesrovnalosti v systému odměn pro předsednictvo své tehdejší rady.
Jaroslav RůžičkaPrávník, předseda
Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Je pro efektivnější výběr rozhlasových poplatků, aniž by se zákonem navyšovaly. Tím by se podle něj dalo vybrat víc na redaktory. Dala by se také pronajímat prostory regionálních studií, které nejsou naplno využívané právě rozhlasem. Použít je pro činnost kulturního centra v regionech, což by přilákalo jak mladé, tak starší. Cestou, jak získat víc peněz, je podle Růžičky zpeněžit bohatý archiv, hudební nahrávky, vydávat je víc než teď. Nadnáší také téma užší spolupráce ČT a rozhlasu právě nad archivem, byť po tristní zkušenosti Slováků není vyloženě pro spojení.
Tomáš Ratiborský
Rekapituluje svou šestiletou práci v Radě Českého rozhlasu, které nyní předsedá. Za šest let dali tisíc usnesení, odvolali Kasíka a naopak instalovali řádného nového šéfa Duhana. „Myslím, že jsme zvolili dobře.“ Jako červená nit se jeho mandátem v radě vinula problematika rekonstrukce ústředního sídla na pražské Vinohradské třídě, která nedávno skončila účtem zhruba o 120 milionů vyšším než bylo plánováno. „Myslím, že jsem zdravým oponentem [maanagementu],“ odpovídá Ratiborský poslanci Kolovratníkovi, který je opačného názoru. Ratiborský potvrzuje, že byl v Soči, a to s náměstkem Koliandrem, jel v jiném turnusu než Duhan. Financoval to Český olympijský výbor, rada hradila diety na pět dní, celkem 250 eur. Výbor pozval rozhlas, ten pak postoupil dvě místa radním. „To bychom museli zasedat dva dni,“ ohrazuje se šéf rady proti tomu, že některé věci se rozhodují, respektive předpřipravují na neveřejných předsednictvech. „Hlavně mě to baví,“ říká k motivaci dál kandidovat. „To je podezřelý,“ reaguje poslanec Jandák.
Václav Chalupa
Známý veslař olympionik rekapituluje své působení vrcholového sportovce. Nyní technický ředitel sportovního centra v Račicích. „Tady vstupujete do vod zcela odlišných,“ začíná se ptát poslanec Korte. Zkouší z prodecur stížnosti veřejnosti směrem k radě. Pan Chalupa trochu tápe. Do placení koncesí ale apeluje vnést právě fair play, za něž byl oceněn – kdo poslouchá, ať platí. Veslaři, kteří Chalupu nominovali, jej prý přesvědčili, že v radě by mohlo být jeho místo, chce zastupovat obyčejné lidi.
Miloš Rejchrt
Bývalý radní České televize z doby krize v letech 2011 a 2012. „Úroveň Českého rozhlasu, zvlášť co se týče etických otázek, je velmi slušné a napomáhá prostředí, v němž vůbec etické povědomí může vznikat.“ Hovoří se o bohoslužbách ve vysílání, i ateistická část veřejnosti je podle Rejchrta „tak nějak k nedělnímu kafíčku potřebuje“. Tázán na názor ohledně snižování stavů v rozhlasu, nemá názor, neví, zato se poslanců ptá, jak nakládají s Kodexem, který rozhlas sněmovně podle zákona předložil. Poslanci zlehka tápou, slovo si vzal přítomný Štěpán Kotrba, bývalý radní rozhlasu.
Antonín Zelenka
Bývalý radní rozhlasu chce do kontrolního orgánu zas. „Moje jméno je značně profláklé, nesu si různá stigmata, jako škůdce v době televizní krize a destruktora rozhlasu,“ práskl se hned s odkazem na nedávné texty MF Dnes. „Břetislavu Rychlíkovi se omlouvám, že mu už čtrnáct let piju krev.“ Vrací se ke kauze Wave a fašismus, říká, že „se rada tehdy sekla“, za což se prý omluvila. Dostává se k tomu, proč kandiduje: „Je to prozaický důvod, jsem dvacet měsíců bez práce, protože nemohu jako radní po skončení mandátu dva roky pracovat v rozhlasu. Kdybyste se na to tedy podívali.“ Ano, rady jsou tu podle něj kvůli hlídání účelného nakládání s penězi, ale vždy je to podle něj věc subjektivního názoru. „Je účelné vynaložit několik milionů na projekt Odhalení?“ a „dívat se na opičky“, ptá se. „Už třináct let nejsem členem ODS ani žádné politické strany,“ říká v odpovědi poslanci Kolovratníkovi. „To neříkáte správně,“ kárá později Kolovratníka v debatě o střetu zájmů, když poslanec říká, že radní by nikdy zároveň neměl dělat pro ministerstvo. Regionální studia veřejnoprávních médií podle Zelenky vznikla zákonem proto, aby „hejtmanství měla svou vlnu“. „Pro naši zemičku“ to je ale naddimenzované řešení. „Je to zbytečné, je to drahé. Mělo by to podléhat velmi vážné debatě.“
Oldřich ŠestákPředloni v červnu odvolaný náměstek pro správu a provoz generálního ředitele Duhana, s nímž se jejich cesty od blízké spolupráce (
Šesták vedl Duhanovi kancelář, pak ho Duhan udělal výkonným ředitelem rádia) rozcházely, až se rozešly právě začátkem léta 2012. Šesták mohl zůstat ve vedení programu, ale nedokázal si představit, že by s Duhanem dál dělal. Jeho kroky před poslanci kritizuje. Není ujasněn počet okruhů, není jasné, jak budou fungovat regiony. „Stanice mluveného slova [Plus] odstartovala nešťastně, nevědělo se, kde vysílá. Jsou v ní spojena tři neslučitelná rádia, mnoho lidí kvůli tomu rozhlas opustilo.“ V rozhlasu je podle něj „finanční nestabilita“. Poslance Berkovce zajímá, jak tedy najdou s Duhanem znovu společnou řeč. „S bývalými partnerkami i milenkami vycházím dobře, i když se nestýkáme,“ odvětil Šesták. Dál kritizuje stanici Plus, název je podle něj nešťastný, plete se podle něj třeba s plzeňským FM Plus. Šestákovi přijde, že došlo „k prolnutí vedení rozhlasu a rady“, ta tak není příliš kritická. Šesták rovněž napadl nedávné přeobsazení míst ředitelů regionálních studií. „Zaměstnanci věděli výsledky dopředu,“ tvrdí.
Lenka Procházková
Spisovatelka, signatářka Charty 77, dcera Jana Procházky popisuje svou zkušenost z minulého režimu. Nedostatky rozhlasu vidí ve zpravodajství, i když jich ve srovnání ČT není tolik, chybí jí v něm pluralita názorů. Přesvědčila se o tom, když organizovala povědomí o církevních restitucích. „Česká televize na nás skoro poštvala policii, když jsme tiskovku uspořádali u jejích dveří, aby si toho konečně všimli.“ „Včasná komunikace kontroverzních témat snižuje napětí ve společnosti, smyslem veřejnoprávních médií je udržovat soudržnost, a ne aby to napětí vytvářela.“
Martin Engel
Trojnásobný mistr republiky v zápasu, bývalý zaměstnanec Fondu národního majetku, bývalý (osm let) středočeský zastupitel za ODS. Řekl, že jako laik nemá bližší vztah k rozhlasu. S poslanci rozebral spíše právní problematiku, zastoupování
Marek Šváb
Středoškolský učitel ekonomických předmětů je pozorným posluchačem a častým přispěvatelem do diskusí o rozhlase i komerčních rádiích, erudovaný diskutér. Člen a řadový zastupitel ČSSD v Trutnově. Neúspěšný kandidát do Rady Českého rozhlasu z roku 2010. Poslanec Komárek míní, že být zastupitelem a zároveň radním je střet zájmů, Šváb myslí, že když je zastupitelem řadovým, konflikt to není, ale byl-li by zvolen, je připraven se věnovat práci v radě „skutečně naplno“, tedy zřejmě rezignovat na zastupitelstvo. „Nový management zpřehlednil struktur stanic, u regionálního vysílání nejsem přesvědčen, zda je to v pořádku, ale projekt Regiony teprve začíná.“
Jiří Vejvoda
Osm let býval členem vedení rozhlasu, v letech 2004 až 2010 šéf ČRo2-Praha. Čtyři roku už nemá s rozhlasem nic společného. „Rozhlas silně klopýtá za tím, co dokáže BBC.“ „BBC neprohrála bitvu o mladého posluchače, kterou Český rozhlas prohrál.“ Vzorem je také americké rádio veřejné služby NPR. Poslanec Korte se ptá na Vejvodovu současnou tvorbu. Ten říká, že dělá pro Classic FM. „Můžu to ukončit, ale bude mě to mrzet.“ „Setsakra“ by ho ale bavila práce koncepční, a tou vidí právě práci v radě. Hovoří také o funkci ombudmana veřejnoprávního rádia.
Karel MichalBývalý zástupce šéfredaktora a ekonomický náměstek Svobodné Evropy. Volá po návratu dob, kdy rada působila „impulsivně a pozitivně“. Teď je vztah symbiotický, „jako že se nic neděje“. Odvolává se na iniciativu
Slovo o slově. Vystoupil ostře proti nové značce veřejnoprávního rádia: „To je jako kdyby Mercedes změnil logo.“ Kritizuje stanici Plus, která nahradila zpravodajské Česko, publicistickou Šestku a Leonardo o vědě: „Dva různé svetry, každý mají zip, každý je jiný, když se chtějí spojit, nejde to.“
Předseda dozorčí rady Tablet Media Petr Schönfeld, dále porevoluční vydavatel Playboye a také spolužák poslance Korteho (ten nechal do zápisu zaznačit svou otázku, proč Chocholouš jako bývalý člen ÚV SSM vůbec chce do rady) Ivan Chocholouš a televizní kuchař a zastupitel v Královéhradeckém kraji Ivan Vodochodský dnes nepřišli. Poslanci přečetli jejich dopisy. Všichni tři napsali, že jsou v zahraničí.
Volba radních proběhne na schůzi sněmovny ve středu 5. března od 10.00.
