sobota 20. září 2014

Podzimní novinky na Dvojce. Otázky a odpovědi

15. 9. 2014 napsal Jakub Hritz na webu stanice Dvojka Českého rozhlasu
(poznámka editora blogu: zvukové záznamy v článku si můžete poslechnout nejsnadněji kliknutím zcela dole na původní odkaz anebo kliknutím na nápis "vložit na svůj web")



V pondělí 15. září 2014 spustila Dvojka několik novinek ve vysílání. Jde především o změnu zvukové grafiky stanice i některých pořadů, změnu sloganu, změnu moderátorských dvojic pořadu Dobré ráno, Česko! a změnu ve stopáži pořadů Jak to vidíte?, Odpoledne s Dvojkou a Šťastnou cestu. 
Chcete nahlédnout do zákulisí změn? Připravili jsme pro vás odpovědi na vaše nejčastější otázky! 
Proč dochází ke změně zvukové grafiky? 
Nová zvuková grafika je návratem k tradici a zvýrazněním motivu Symfonické básně Vyšehrad Bedřicha Smetany, který provází stanici po celou dobu její existence.  


        
Poslechněte si jednu z verzí nové znělky Dvojky!
Rozumím změně zvukové grafiky. Ale proč byly nahrazené znělky tradičních pořadů Meteor, Tobogan a Šťastnou cestu? 
Meteor
Tak, jak se za 50 let existence pořadu Meteor změnil svět vědy, tak se i nová znělka snaží reflektovat současnou podobu světa vědy a techniky. Porovnejte si sami, jak moderně teď Meteor zní. A že v mnohém vychází ze znělky původní. 


        
Nová znělka Meteoru. Poslechněte si!


        
Původní znělka Meteoru
Tobogan
Pořad je u posluchačů oblíbený svým obsahem a moderátorem Alešem Cibulkou, nikoli znělkou. Dosavadní znělka neodpovídala nynějšímu hudebnímu výrazu stanice. 


        
Nová znělka Toboganu. Líbí se vám?


        
Původní znělka Toboganu
Šťastnou cestu s Janem Rosákem
Podobně jako u Meteoru svět vědy, změnil se i svět cestování a turistiky. Parní lokomotivou už dnes pojedete těžko, stejně jako už vám dnes nedělá problémy špatně startující auto. Navíc není obsah pořadu určený pouze motoristům. Objevují se v něm reportáže ze zahraničí, pozvánky, ale i kulturní akce. Znělka tedy neodpovídala obsahu pořadu.  


        
Nová znělka pořadu Šťastnou cestu. Nebude se vám teď na cesty vyrážet líp?


        
Stará znělka pořadu Šťastnou cestu
Proč používá Dvojka nový slogan? 
Slogan "Spolu je nám hezky" vychází z velmi podrobného dotazovaní mezi posluchači, z něhož vyplynulo, že původní slogan "Na vlně pohody" nebyl posluchači vnímán jednoznačně. Nový slogan lépe vystihuje jejich vztah ke své stanici. Jsme Dvojka a rádi bychom ji plnili i ve vztahu k našim posluchačům. Chceme zůstat vašimi partnery, ať už k zábavě nebo když potřebujete poradit nebo diskutovat. Chceme být ve všem spolu s vámi. 
Z jaké důvodu dochází ke změně moderátorů v pořadu Dobré ráno, Česko? 
Rozhlasová stanice je živý organismus, který se neustále vyvíjí a reaguje na své okolí. Cítíme potřebu novými hlasy oslovit posluchače, kteří si k poslechu Dvojky zatím nenašli cestu. Volbou jsme si jistí a věříme, že je přijmou i stávající posluchači.  
Co bude s původními moderátory? 
Jitka Lukešová a Světla Magni se objeví v podvečerních a večerních pořadech Dvojky, Jiří Holoubek bude nadále uvádět pořad Dobré ráno, Česko! a ani Pavel Kučera rozhlas neopouští. Nově bude moderovat pořady na regionální stanici.  
Proč dochází k prodloužení odpoledního vysílání? 
Pro odpolední vysílání je připraveno velké množství námětů, objeví se nové rubriky a nebylo možné všechno vměstnat do stávajících tří hodin. Prodloužení o třicet minut nám umožní vám nabídnout zajímavější obsah.  
To zní zajímavě, ale můj oblíbený pořad Jak to vidíte? je zkrácený o polovinu. Proč? 
Pořad Jak to vidíte? je sice o půl hodiny kratší, ale jeho scénář je postaven tak, že bude zcela vynechána hudba a zhuštěný čas poskytne více prostoru pro daná témata. Samozřejmě zůstane zachovaný prostor pro vaše telefonáty.  
Vážení posluchači, pokud jste v předchozích otázkách a odpovědích nenašli to, co vás zajímá, napište nám na e-mail info@rozhlas.cz nebo volejte na infolinku 221 551 313 (8.30–17.00 hod.)  
Děkujeme! 
napsal: Jakub Hritz

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/podzimni-novinky-na-dvojce-otazky-a-odpovedi--1396608

Bulvární stanici komerčního typu Český rozhlas prostě provozovat nesmí!

20. 9. 2014 napsal posluchač  Přemysl Doksanský  v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Meteor.
   Dnes v 08:05 jsem myslel, ze "spadnu ze židle". Co to mělo být? Nová znělka Meteoru? Čekal jsem nějaký vylepšený sound, ale že si někdo dovolí, poté co jsme vloni slavili 50 let vysílání Meteoru, tradiční znělku zcela zrušit, to je neuvěřitelné. Arogance neskutečná! K tradici rozhlasu už nemáte vůbec žádnou úctu, rodinné stříbro vyhazujete oknem jako nepotřebné, místo toho si domů taháte cingrlátka z pouti. Hlavně, že je vám spolu dobře.
   Odpověď nepotřebuji, sousloví "návrat k tradici" považuji v této souvislosti za naprosté chucpe. Otevřu-li si knihu Od mikrofonu k posluchačům, tak čtu o skutečné tradici stanice Praha... a trochu se utěšuji tím, že rozhlas už překonal daleko těžší časy, tudíž se snad někdy v budoucnosti najde někdo rozumný, kdo nebude považovat návrat k názvu stanice Praha za svou politickou prohru. Zároveň odežene všechny herce, zpěváky, tanečníky a další lidi bez rozhlasové praxe a najme skutečné "rozhlasáky", protože posluchač má přeci právo na kvalitu, když už si nás ze zákona musí platit, že? Bulvární stanici komerčního typu ČRo prostě provozovat nesmí!
   Na to má však páku jen Rada ČRo. Tak to mi řekněte, koho už příště volit, aby se situace obrátila k lepšímu.

pátek 19. září 2014

Prznění stanice pokračuje

19. 9. 2014 napsal posluchač  Jiří 12  v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Prznění stanice pokračuje. Tvůrce změn a nových znělek prohlásil v pořadu eRko, že je pro něj prvořadé ctít tradice "dvojky". Co je to za nesmysl, když dvojka žádné tradice nemá a to, co její tvůrci za jejího trvání provedli, je pouze sérií pokusů a omylů, které ve finále vysílání zhoršují. Proč stále za každou cenu něco měnit, naposledy i znělky takových pořadů jako je Meteor (jehož obsah mimochodem také upadá), kolotoč atd. Zdůvodnění, že je dnes jiná doba, než když vznikly původní znělky neobstojí, naopak na skutečné tradice, jako byla původní "vyšehradská" znělka by měl být rozhlas hrdý. My teď hlavně slyšíme "...spolu je nám hezky...". Idiot, který tohle vymyslel a nechává to tak často spouštět si patrně neuvědomuje, že se to dá vykládat tak, že nezvané partičce ignorantů, která nastoupila do rozhlasu s pány Duhanem a Ostrým je "spolu dobře". To, co chtěli říci by muselo znít "spolu s vámi je nám hezky", ale to těmto kamarádíčkům nedochází a navíc pocit, že je někomu s někým hezky, musí mít především obě strany. A já takový pocit po týdnu inovovaného vysílání rozhodně nemám.


středa 17. září 2014

Poslední dvě léta slyším víc podbízivosti

17. 9. 2014 napsala posluchačka  Anna  v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

   Dvojku - Prahu poslouchám už léta, také přidám svůj názor. Mám svoje pořady, které určitě budu poslouchat, pokud nezmizí, ale mrzí mne, že poslední asi tak dvě léta slyším tady víc podbízivosti. Počínaje vstupy moderátorky p. Lukešové jsem začala ladit jinam. Stanici Plzeň a hlavně její moderátory hodnotím výše v přístupu k posluchačům - jsou slušní, milí, ale nepodbízí se, a přitom pořady jsou zajímavé, ať jim to vydrží.

   Na dvojce mám pořád oblíbené pořady - Jak to vidím, Meteor, užitečnou poradnu s p. Simajchlem, vybírám si z pořadů rozhovorů mezi 11. a 12. hodinou,jako byl dnes s panem Svěrákem, ráda poslouchám i sobotní pořady K. Gotta, jeho hudební paměti.
Dovolím si ještě poznámku k moderování pořadu „Jak to vidím“ paní Senkovou, i když je mi sympatická. I při tak kráceném pořadu často nevhodně přeruší řeč komentátora, který pro nedostatek času pak ani nedokončí myšlenku. Ale ne u těch osob, které zřejmě více respektuje, tam se drží zpátky.
  
   Máte řadu dobrých pořadů, samozřejmě každý máme jiné gusto. Je ale škoda, že se mezi nimi stále častěji objevuje slovní pošťuchování a hlasitý smích moderátorů, prostě je to úplně zbytečné, nikoho to nenadchne, to si radši poslechnu veselou hudbu. Myslím si, že lidi zvyklé na halekání, např. rádia F1 a pod.,  stejně nezískáte, pro ty je to nuda, to byste museli nasadit těžší kalibr, ale nás postupně odradíte. 

Dnes si raději pustím Country rádio

17. 9. 2014 napsala posluchačka  Dušková v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Poslech dvojky je ztrátou času, stejně se člověk nic nového nedozví, musí poslouchat staré odrhovačky a navíc ho rozčilují neumětelové dosazení do rolí moderátorů. Při vzpomínce na milovanou Prahu, je mi stále smutno, smutek se střídá s bezmocným vztekem a žere mě otázka, proč měl někdo potřebu zničit skvělou rodinnou stanici? Odpovím si sama. Školství už, asi dle zadání mocných, vychovává snadno ovlivnitelnou generaci bez vlastního myšlení a bylo potřeba zpracovat i tu část starší generace, která si ještě kousek zdravého rozumu zachovala, nepodlehla Nově a jejím "zábavným" pořadům a poslouchala vzdělávací pořady na Praze. Dnes si raději pustím Country rádio, kde aspoň dobře hrají, někdy se i něco zajímavého dozvím. Je to mnohem příjemnější poslech, všem, kdo mají rádi tento žánr, to doporučuji. Aspoň se nemusím rozčilovat nad tou neprofesionalitou a bláboly ve veřejnoprávním rozhlase, ale přece jenom, ta Praha mi moc chybí.


pondělí 15. září 2014

Nová znělka a nový zvukový design Dvojky

Zvukový záznam pořadu eRko ze 14. 9. 2014 (zvukový archiv Českého rozhlasu)

eRko (14.09.2014 10:05)
Magazín o Českém rozhlase. Nová znělka a nový zvukový design Dvojky. Nové moderátorské dvojice ranního programu na Dvojce. Retro se vrací. Pojďte nahlédnout do rozhlasové kuchyně. Moderuje Jan Kovařík.

Nevalný nástupce stanice Praha má mít od zítřka zase nové znělky

14. 9. 2014 napsal posluchač Radek Svoboda v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Tak jsem „už“ (sic!) přišel na to (ovšem ne díky sobě), kam z Meteoru zmizel pan Marek Janáč (ovšem „proč“, toť otázka). Nyní působí v redakci časopisu „Vesmír“. Stačí zadat do prohlížeče vesmir(tečka)cz (lomítko) about. (Popřípadě na úvodní stránce v horní liště kliknout na odkaz „O nás“.)

Mimochodem, nevalný nástupce stanice Praha má mít od zítřka zase nové znělky? (Což jsem se dozvěděl na Radiožurnálu, dnes okolo 16:45.) Prý má být použito (i) hudebního motivu Vyšehradu či tak nějak...

A závěrem? Vyjma všeho ostatního (souvisejícího se stanicí Praha, resp. jejím zmizením a nahrazením vysíláním jakési party diletantů) moc kvalitní nejsou (resp. spíše jsou zmatené) celé internetové stránky Českého rozhlasu (skutečným „požitkem“ třeba je hledání starých článků, třeba ke starým vysíláním pořadu Meteor). Tedy vskutku unikátem je nový program vysílání - kde že se pouze dozvím, co se vysílá právě teď (k čemuž mi ovšem stačí pouhé zapnutí radia - resp. přeladění mezi stanicemi). Ale dozvědět se, co že bude například na programu ve večerním vysílání, či zítra nebo za týden... To zjistit je už skutečně výkon. Nepopletli si, čirou náhodou, tvůrci webových stránek ČRo zadání? K čemu mi je „program“, kde se nedozvím, co se (teprve) vysílat bude?!

Pro ty, kterým toto nevyhovuje (a navíc jim nechtějí zvyšovat návštěvnost na onom nepotřebném provedení „programu“)... Já používám jednoduchý odkaz (lze buď přidat do „oblíbených položek“ webového prohlížeče, nebo třeba jen nakopírovat z textového souboru do adresního řádku): stačí napsat program(tečka)rozhlas(tečka)cz(lomítko)html - načte to dnešní program ve „starém“ provedení.

Srdečně tímto zdravím všechny „vytrvalé stěžovatele“, Radek Svoboda

čtvrtek 28. srpna 2014

Více herců do vědy, více vědců do umění by mohlo přispět ke zvýšení poslechovosti stanice Český rozhlas Plus

28. 8. 2014 napsala Markéta Škodová na facebookovou stránku stanice Český rozhlas Plus

   Dobrý den. Chci vám poděkovat za diskusní pořad, v němž se pravidelně setkávají vědci a herci. Formát, v němž se "lidé kumštu" zasvěceně a obšírně vyjadřují k tématům reprezentovaným "lidmi vědy" z příslušných oborů, nejenže skvěle koresponduje s vaší pozicí intelektuálně exkluzivní rozhlasové stanice, ale rovněž zcela jistě výrazně posouvá hranice poznávání světa, alespoň u nás, vašich posluchačů. 

   Dovoluji si vám namátkově navrhnout několik témat a hostů pro příští díly, jež by - jak věřím - mohli jeho filozofii dále rozšířit i prohloubit a současně přispět k vyšší poslechovosti, o kterou samozřejmě vůbec nejde:

"K epidemii dětské obezity přispívají polyaromatické uhlovodíky ze znečištěného vzduchu." (Hosté: Marek Eben, Artur Štaidl).

"Znásilnění: Historický kontext a genderové stereotypy." (Host: Květa Fialová)


"Výše IQ s úspěchem v práci nijak nesouvisí." (Hosté: Vítězslav Jandák, Kateřina Brožová).

"Finanční gramotnost klesá a lidé si neumí spočítat ani úroky." (Hosté: Jiří Pomeje, Tomáš Řepka).

 Vybírám pro vás z brainstormingu nad nastoleným tématem:

   Kolega Dan Čermák se zasazuje o díl "Paradox lékařských fakult-učí studenty pomáhat lidem okolo či sobě samým?" (hosté: David Rath, Martin Barták, Jaromír Hanzlík, Zlata Adamovská).

   Kolegyně Irena Reifová by pak uvítala samostatný pořad, v němž bychom my vědci a vědkyně mohli předvádět umělecké výkony (zpěv, tanec, recitaci, malbu etc.)

Doufáme, ze naše podněty zvážíte.
Díky a srdečně zdravím.


úterý 5. srpna 2014

Generálnímu řediteli Českého rozhlasu Peteru Duhanovi jsem nikdy příliš nerozuměl

5. 8. 2014 napsal Mirek Tengler

Generálnímu řediteli Českého rozhlasu – Peteru Duhanovi - jsem nikdy příliš nerozuměl.  Nešlo tu ale o jazykovou bariéru, jak by se dalo očekávat. Pan generální ředitel je sice původem Slovák, ale česky mluví poměrně obstojně. To, co mi u pana Duhana vždy chybělo a dodnes chybí, je vnitřní logika jeho reformních kroků.  Abych své tvrzení podložil fakty, nabízím čtyři body (zcela jistě by se jich našlo i více, ale tyto čtyři považuji za nejdůležitější).

1) Vedení Českého rozhlasu nejprve zničilo rodinnou stanici Český rozhlas 2 - Praha, kde měly mimo jiné svůj program malé i starší děti, aby později založilo novou dětskou stanici Rádio Junior. Problém je v tom, že nová stanice byla vytvořena jen pro jednu věkovou skupinu dětí, a to pro tu, která ještě není sama schopna rozhlas sledovat. Rádio Junior navíc - na rozdíl od Prahy - nevysílá v pásmu VKV, ale jen v DVB-T (tedy přes televizní přijímač), dále v pásmu DAB (kdo jej dneska má???) a na internetu. Tam však tyto malé děti většinou bez pomoci rodičů nedosáhnou. Starším dětem není Rádio Junior určeno, protože dětské písničky a pohádky by je těžko zaujaly. Závěr: Finanční prostředky, za které byla stanice Rádio Junior vybudována, a za které je dodnes provozována, byly doslova vyhozeny do vzduchu.  

2) Vedení Českého rozhlasu zlikvidovalo tři zavedené stanice (Český rozhlas 6, Rádio Česko a Leonardo). Důvodem měly být výrazné finanční úspory v řádech desítek miliónů korun ročně. Zajímavé je sledovat, kam tyto uspořené prostředky následně poděly. Část financí byla investována do pochybné reklamy na ještě pochybnější program stanic Český rozhlas Dvojka (nástupce zlikvidované Prahy) a Rádia Junior. Jako příklad bych mohl uvést dodnes zadávanou reklamu na šílený dopolední program „Je jaká je“. Za několik let jeho vysílání nedosáhl takové sledovanosti, jakou od něho reformátoři žádali. Logicky by se dalo očekávat, že vedení rozhlasu přistoupí ke změnám, nebo pořad zcela zruší. Ne tak vedení Českého rozhlasu. To s hroší kůží nadále trvá na úspěšnosti nového pořadu a nadále potají investuje další a další finanční prostředky do reklamy, ačkoli je jasné, že program nikdy neměl žádnou úroveň.  Závěr: Jedná se o další příklad neefektivního nakládání s prostředky koncesionářů.

3) Když už jsme u někdejší rozhlasové stanice Rádio Česko, tak u ní ještě malou chvíli zůstaňme. Česko bylo jedinou čistě zpravodajskou stanicí, kterou veřejnoprávní rozhlas kdy měl. Někomu však zřejmě vadila a proto byla v rámci výše zmíněných reforem zrušena.  Zpravodajství na stanici Radiožurnál bylo následně zploštěno na úroveň bulvárního tlachání, a honění se za prapodivnými rekordy. Navíc, Radiožurnál nebyl v podstatě nikdy čistě zpravodajskou stanicí, ale vzhledem k poměru hudby a slova (60 : 40) spíše hudebně - zpravodajskou stanicí, což je zcela jiný projekt. Uběhlo pár let a náhle objevilo vedení Českého rozhlasu Ameriku: Bude se budovat "nové zpravodajství". O čempak nás chce Český rozhlas informovat? O tom, kdo navštívil pana Duhana, co právě „zreformoval“ pan Menger, nebo snad co právě dělá ředitelka - všeumělka Zorka Jandová? Závěr: Vedení Českého nejprve zlikvidovalo kvalitní zpravodajství, aby následně zjistilo, že tento formát ve vysílání chybí a bude tedy nutné jej znovu vytvořit. Výsledkem bude (jak jinak) spousta neúčelně investovaných finančních prostředků, protože jak známo, reforma stojí vždy více, než provoz zavedené stanice.

4) Za velké finanční prostředky a ještě většího humbuku provedlo vedení Českého rozhlasu od 1. 1. 2014 reformu regionálního vysílání, jejímž jediným výsledkem byla odměna ředitelů regionálních studií tak, že tyto pozice obsadili přátelé pana generálního ředitele. Samotný program regionů se nijak výrazně nezměnil, ačkoli to bylo posluchačům slibováno. Mimochodem, udivuje mě, proč doposud nebylo sloučeno vysílání stanice Český rozhlas Dvojka a regionů do jedné stanice, když je už delší čas jasné, že Dvojka i regiony vysílají pro podobnou (nebo dokonce totožnou) skupinu posluchačů, kterou pan ředitel ve svém geniálním projektu nazývá skupinou „50 +“). Kdyby bylo vysílání spojeno, vyřešil by se problém s trvale neúspěšným pořadem „Je jaká je“, regionům by zůstalo jen o trochu méně místa, než jaké mají ve vysílání dnes, ale především by se uvolnila jedna celá vysílací síť, kterou by mohl Český rozhlas následně věnovat buď stanici Český rozhlas Plus, nebo jinému ještě kvalitnějšímu programu.  Závěr: Český rozhlas vysílá hned na dvou okruzích pro přibližně stejnou skupinu posluchačů. Audit frekvencí je sice několik let slibován, ale dodnes nebyly veřejnosti předloženy žádné závěry.  Jediným výsledkem současné reformy regionálního vysílání bylo obsazení postů ředitelů lidmi, jako je pan Ostrý v Brně, nebo pan Kudrna v Hradci Králové a Pardubicích.

   Co dodat? Tak obrovská organizace, jakou je Český rozhlas, potřebuje do svého čela OSOBNOST, která umí vést velký kolektiv lidí, zná organizaci zevnitř a ví, co chtějí posluchači. Předpokladem pro výkon tak vysoké funkce je proto rozumný projekt, který má vnitřní logiku. Změny v projektu, který dnes vypadá zcela jinak, než jak byl předkládán Radě Českého rozhlasu, a neustálé chaotické kroky, však o kvalitě práce pana Duhana příliš nesvědčí. Přesto se právě on stal generálním ředitelem Českého rozhlasu.  Od původní rady to byla osudová chyba, kterou jí část posluchačů nikdy nezapomene.

úterý 15. července 2014

Telefonáty posluchačů - šéfredaktor stanice Vltava umí sám reagovat v diskusi na webu stanice (na rozdíl od šéfredaktora stanice Dvojka)

10. května 2014 napsali Přemysl Doksanský a Lukáš Hurník v diskusi na webu stanice ČRo Vltava
■     ■
Přemysl Doksanský 
Dobrý den,
dovolil bych si malou poznámku k pořadu Telefonotéka.
Neberte ji prosím nikdo jako kritiku, je možné, že se mýlím, spíše bych chtěl nadhodit téma k diskusi... Telefonáty ano či ne, popř. kdy a v jaké míře. Teď, když se pořad Telefonotéka stal základním pořadem všednodenního dopoledního vysílání, vystoupil tento fenomén do popředí i na stanici Vltava. Nevím, jakou hodnotu mají telefonáty přinést posluchačům Vltavy, za sebe říkám, že jsem z nich velmi nešťastný. Polovina volajících stále nepochopila, že je nutné ztlumit svůj přijímač, většina volajících nemá ani žádnou otázku, pouze minutu směřuje k tomu, že poděkuje. Zvláštní skupinou jsou pak dávní přátelé hostů, kteří v éteru řeší svou "soukromou korespondenci", s hostem si tykají a kladou otázky pouze řečnické. Zda je host z takových "setkání po 30 letech" za přítomnosti všech posluchačů Vltavy šťastný, trochu pochybuji. 
Přitom pořady jsou tak zajímavé!
   Nejživěji mám v paměti samozřejmě včerejší povídání s p. Antonínem Dvořákem (vnukem), seděl jsem u rádia jako přikovaný. Jenže pak přišel telefonát, pak další, p. Dvořák byl klidně přerušen uprostřed věty, protože "posluchač má v našem pořadu absolutní přednost", jak jsem se dozvěděl, poté volal známý p. Dvořáka... ... ... a přiznám se - poté, co známý p. Dvořáka zavolal znovu, zaklel jsem, přepnul na Classic a pořad nedoposlouchal. Moje hloupost, horká hlava, vím... ale dopadlo to tak... :-(
   Je mi jasné, že ani moderátor, ani host, ani další tvůrci pořadu za nic nemohou, je to zřejmě nově přijatá koncepce, která tlačí na jakousi interaktivitu ve vysílání, teď už i na Vltavě. Já jen pochybuji, že většině posluchačů Vltavy tento styl vyhovuje, těch, kteří mají nutkání do živých pořadů volat, je podle mě velmi málo. Ostatní trpí. Konzultoval jsem svůj pohled na věc s dvěma kolegy-posluchači a zjistil, že zastávají stejný názor. Pokud si tedy budete dělat čárky pro a proti, prosím za nás 3x proti. :-)
   Možná by stálo za úvahu, zda by alespoň pořad nemohl být rozdělen na část "nepřerušovanou" a závěrečný "prostor pro telefonáty", popř. lépe - zavést pouze nějaký chat, odkud by si moderátor a host mohli vybírat otázky, které by sami považovali za zajímavé (viz ČT24). Vím, že původní nedělní Telefonotéka měla shodnou koncepci, ale přeci jen - teď je to 5x týdně.
   Ale abych se vrátil na úplný začátek - je to možná jen můj osobní názor (+2) a drtivé většině posluchačů telefonáty nevadí, nevím. Snažil jsem se jen naznačit, proč mně ve vysílání telefonáty ruší.
Velmi by mě zajímaly další názory posluchačů Vltavy (pokud budu přehlasován, předem se za tento svůj, v takovém případě nepatřičný, vstup omlouvám).

S pozdravem
věrný posluchač Vltavy
Přemysl Doksanský

■     ■

Lukáš Hurník  (šéfredaktor stanice Vltava)
Vážený pane Doksanský, v Telefonotéce je domluveno, že posluchači mohou od začátku pořadu reagovat na reflektor@rozhlas.cz, později, obvykle v poslední třetině pořadu, vyhlásíme telefonní číslo pro dotazy. Ano, pokud se z tázajícího nakonec vyklube příbuzný, není to to pravé, ale to je prostě riziko živého vysílání. Formát Telefonotéky si postupně "sedá", zároveň jsme ale rádi, že na nový pořad posluchači živě reagují.
Srdečně zdraví Lukáš Hurník
■     ■


pondělí 23. června 2014

Telefonáty posluchačů

23. 6. 2014 napsal Tomáš Němec

Poslouchal jsem v neděli večer rozhlasový pořad, tzv. Noční mikrofórum na stanici Český rozhlas Dvojka (pořád mají na facebooku klasicky napsáno Český rozhlas 2 - Praha) . Pořad vedl rozhlasový dramaturg Dan Moravec a diskutéry byli dva studenti JAMU a pedagožka a redaktorka ČRo doc. Alena Blažejovská.

   Pořad se týkal rozhlasového dokumentu a podle pravidel, která před třemi a půl lety zavedl (nyní ředitel ČRo Brno) Jaromír Ostrý, byly umožněny i živé telefonáty posluchačů. Pan Dan Moravec by zasloužil nakopat do zadku za to, jak celý pořad vedl a zvláště za to, jak odpovídal telefonujícím posluchačům. Vážení rozhlasáci, když posluchači kladou otázky o Českém rozhlase a vy na ně neumíte odpovědět nebo se bojíte, vůbec živé telefonáty do vysílání nezařazujte a pak si tam můžete plácat, co chcete. MediaProjekt Vám tak jako tak potvrdí vysokou poslechovost.

čtvrtek 5. června 2014

Veselá příhoda z natáčení

5. 6. 2014 napsal Tomáš Němec

   Včera jsem šel tady u nás na Vinohradech kolem hlavní budovy Českého rozhlasu a tu ke mně přistoupil mladý hoch s mikrofonem.  Mikrofon  měl na sobě logo Českého rozhlasu, ale ne to nové s tím R, ale staré s tou tříbarevnou vlnkou. Zeptal se, jestli mi může položit dvě anketní otázky. Jedna z nich byla, jestli a jak si dělám domácí archiv a jak si archivuji vzpomínky. Povídal jsem mimo jiné i o tom, že jsem si dělal i archiv zvukový - od doby klasických magnetofonových pásků až po dnešní digitální záznamy. Po natočení odpovědí se mě zeptal, jestli nedělám také v rozhlase. Podivil jsem se, ale jak se ukázalo, on to usoudil z toho, že jsem sám od sebe věděl, co je magnetofonový pásek. Ukázalo se, že on je v ČRo krátce a že o něm neví vůbec nic. Nevěděl ani, že stanice ČRo jsou buď celoplošné, nebo regionální. Říkal, že anketu natáčí pro pořad "Čaj pro dva". Když jsem mu řekl, že pořad se jmenuje v současné době "Jak to vidíte....", řekl: ale mě napsali, že je to pro Čaj pro dva. Řekl jsem mu, že jsem posluchač a že jsem poslouchal stanici Praha. Řekl, že se nějak neorientuje, ale že má pocit, že ta stanice byla sloučena s Plusem. Zeptal jsem se ho, jestli ví, kdo je pan Duhan. Zase chvíle váhání, měl jsem dojem, že se mu ta jména v rozhlase pletou. A pak povídal: TO JE SNAD NĚJAKÝ NEOBLÍBENÝ ŘEDITEL. A to mě fakt potěšilo. Potěšilo mě, že mladý rozhlasový reportér, který neví o Českém rozhlase téměř nic, má se jménem Duhan spojeno přídavné jméno NEOBLÍBENÝ.

neděle 18. května 2014

Rada Českého rozhlasu se může těšit na dobré jídlo

17. 5. 2014 napsal Tomáš Němec

 Nový člen Rady Českého rozhlasu Ivan Vodochodský sice ještě nenavštívil veřejnou schůzi Rady Českého rozhlasu, ale již ho pozval vedoucí výroby pořadů Českého rozhlasu Jiří Mejstřík do pořadu Noční mikrofórum na stanici Dvojka Českého rozhlasu, aby spolu dne 17. května 2014 pohovořili o jídle a pití a o kulinářských pořadech. Kulinářští kamarádi se nezapřeli. Myslím, že pan Vodochodský dobře předestřel, kam bude směřovat jeho úsilí v Radě Českého rozhlasu.


pondělí 21. dubna 2014

Proč se nevysílá pořad Textempore

6. 4. až 12. 4.  2014 napsali posluchači Hanka 39,  Jiří 12,  Tomáš Němec, Karel Nývlt,  Milena a šéfredaktor stanice ČRo Dvojka Miroslav Dittrich  prostřednictvím marketingového pracovníka Jakuba Hritze  v  diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Hanka39 
Nesleduju mediální hádky, takže jsem se neinformovaně dnes těšila na další TEXTEMPORE Františka Novotného — a ono nikde. Kam se podělo? Odstěhovalo se, nebo umřelo? Není snad dost sledované posluchačem, který si libuje v klepech, hulvátství, nadirigovaném smíchu a uřvanosti? A co my ostatní, kteří máme rádi Františka, Spirituály, poezii a vtipné komentáře? Možná nás ubývá, ale to by neměl být pro ČR důvod, aby preferoval většinu ve jménu sledovanosti. Jako by na kvalitu postupně rezignoval.

Jakub Hritz  
Vážení posluchači,
pořad Textempore Františka Novotného na vlnách Dvojky prozatím opravdu skončil. Stalo se tak proto, že jsme v zájmu i ostatních stanic Českého rozhlasu uvolnili místo novému pořadu „eRko“, který bude informovat o dění v celém Českém rozhlase. A protože se „eRko“ bude vysílat na většině stanic ČRo, dostanou se informace o pořadech Dvojky i k dalším posluchačům Českého rozhlasu. Jsme si vědomi, že tento pořad měl své posluchače a že František Novotný je kvalitní rozhlasový autor. S Františkem Novotným jsme nadále v kontaktu. Kromě toho, že uvádí nedělní Dobrá rána, právě v těchto dnech připravuje pilotní pořad s Luďkem Munzarem, který bude navazovat na cyklus „To je život“. Nevylučujeme, že při dalších změnách schématu Dvojky, se k pořadu Textempore vrátíme.
Miroslav Dittrich
šéfredaktor Dvojky

Jiri 12 
Kdo nám to vlastně odpovídá? Nebo došlo ke vtělení pana Hritze do pana šéfredaktora? Pokud by tomu tak bylo, navrhuji uspořený plat za jeho tabulkové místo ukládat na budoucí financování návratu k názvu i schématu ČRo 2 Praha. (když už se nevylučují "další změny schématu Dvojky", jak je v odpovědi řečeno)...

Jakub Hritz  
Dobrý večer,
reakce je přímo pana šéfredaktora, je možné si to ověřit.
Jakub Hritz

Tomáš Němec 
Jsou ovšem jiné pořady, které by mohly být bez číkoli lítosti nahrazeny, například tlachárna paní Švejnohové.

Jiri 12 
Nejhorší je, že nejenom je to obsahem tlachárna, ale samotný přeslazený projev jeho uvaděčky je těžko poslouchatelný. Teprve teď začínám plně chápat pojem "nepřekonatelný odpor",,,

Karel Nývlt 
Ano, poslouchat, jak se snaží vytěžit jakoukoliv pikantérii z hosta a pak se tomu servilně zasmát, je někdy opravdu nemožné. Určitě by se uplatnila v nějakém bulváru. Odkud ostatně přišla ?

Milena 

Za nasazení paní Švejnohové do vysílání Dvojky,by se měl rozhlas velmi stydět.Tu dámu by snad ani nejbulvárnější soukromé rádio nepřijalo.