29. 1. 2014 publikováno na serveru Mediaguru
REAKCE VEDENÍ ČESKÉHO ROZHLASU NA OTEVŘENÝ DOPIS OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ
SLOVO O SLOVĚ ZASLANÝ RADĚ ČESKÉHO ROZHLASU DNE 14. LEDNA 2014
Dne 14. ledna 2014 byl Radě Českého rozhlasu
občanským sdružením Slovo o slově zaslán formou Otevřeného dopisu podnět k prošetření fungování ČRo. Tento dokument zpochybňuje veřejnoprávní službu ČRo, restrukturalizační změny, rušení
stanic, programovou skladbu nové stanice Plus i ostatních stanic, organizační změny v
instituci, personální politiku i hospodaření s finančními prostředky rozhlasu.
Tento Otevřený dopis je, více než konkrétně,
psán emotivně s řadou osobních invektiv, vedených proti současnému generálnímu řediteli. Je
pochopitelné, že v nás vzbuzuje pocit, že jde o podnět zcela účelový a související s očekávanou
volbou nových radních Českého rozhlasu. I proto, z pozice vedení této veřejnoprávní instituce, nemůžeme
nechat výše uvedený podnět k prošetření bez odezvy. Cítíme jako svou povinnost reagovat na
zmíněné výtky, a to jak z hlediska profesního, tak z hlediska osobního.
Český rozhlas je na začátku
roku 2014 plně stabilizovaným, sebevědomým, finančně zdravým, dynamickým a moderním médiem veřejné služby a
v porovnání s rozhlasy veřejné služby ve vyspělých evropských demokraciích zcela
obstojí. Na půdě Evropské vysílací unie je ČRo považován za silnou a úspěšnou členskou organizaci. Na domácí mediální scéně pak v posledních
dvou letech postavení Českého rozhlasu
jednoznačně posílilo. Nárůst podílu
na trhu, výstupy z mappingových i
evaluačních průzkumů, zpětná posluchačská vazba či celkové období „bez
závažných kauz“ toto konstatování jen
potvrzují. Za výše uvedenými fakty stojí bezesporu i úspěšně zvládnutá restrukturalizace, která byla Radou ČRo
schválena a proběhla v letech 2012 a 2013. Po celou dobu restrukturalizačního procesu byla Rada ČRo
průběžně informována a svými usnesení ho na svých zasedáních vzala na vědomí.
Negativní závěry o nepříznivém dopadu restrukturalizace,
posluchačské nespokojenosti a finančních nesrovnalostech, na které Otevřený dopis
poukazuje, jsou zcela nepravdivé a jsou v rozporu se současnými výsledky Českého rozhlasu.
Netušíme, jak pisatelé Otevřeného dopisu došli k přesvědčení, že ČRo není funkční organizací.
Rádi bychom proto tyto jejich jednotlivé domněnky uvedli na pravou míru.
Pisatelé kritizují současné vedení Českého
rozhlasu v několika oblastech. Jednou z nich jsou programové změny a změny na úrovni
rozhlasových stanic - zánik tří stanic (ČRo Leonardo, ČRo Radio Česko, ČRo 6) a jejich nahrazení stanicí
mluveného slova ČRo Plus. Koncepce stanice mluveného slova byla Radě ČRo předložena vedením rozhlasu v
říjnu 2012, na listopadové veřejné schůzi pak byla Radou schválena. Jednalo se o největší úpravu
programové nabídky posledního desetiletí a je tak logické, že měla také své odpůrce. Z výsledků
výzkumů ale bylo zřejmé, že vzhledem k dosud dominantní roli poslechu rádia v rámci
analogového vysílání pociťovali posluchači čistě digitálních stanic jako výrazný handicap, že tyto programy
nejsou takto dostupné. Výzkumy také ukazovaly na překryvy zájmů posluchačů obsahově
náročnějších programů. Např. posluchače
ČRo 6 zajímaly obecně kognitivně
zaměřené programy, popularizace vědy apod., soustředěné na ČRo Leonardo. V září 2013 byla realizována první výzkumná
sonda s posluchači ČRo Plus, která ukazovala, že zvláště mezi posluchači mladší střední generace je
programový koncept ČRo Plus přijímán pozitivně – byť s připomínkami k některým částem programu,
které se dosud ustalují ve formě i obsahu. U většiny ostatních stanic došlo k zpřesnění jejich
charakteru a programových schémat tak, že se navzájem doplňují. Postupně byly
odstraňovány programové překryvy a přežité či neúspěšné programové formáty. Cílem bylo a je vytvoření kvalitní
programové nabídky pro co nejširší okruh posluchačů. To vše při samozřejmém respektování zákona č.
484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, Statutu ČRo, Etického kodexu a obecně veřejné služby, kterou ČRo
naplňuje.
Veškeré podstatné změny v
programu byly podloženy relevantními výzkumy, testováním hudby, analýzou vlastního vysílání jednotlivých
stanic a mappingovými a evaluačními studiemi. Pro roky 2012 a 2013 byly nastaveny programové
priority, které byly naplněny. Vývoj poslechovosti, který má stoupající trend, jasně ukazuje, že programové
změny byly správné. Díky vzniku Centra
zpravodajství zajištěno efektivnější
fungování zpravodajství. Odstraněny byly duplicity při pokrývání událostí, umožněno bylo důslednější plánování a
důkladnějšího „vytěžení“ tématu pro všechny stanice ČRo. Kromě toho byly stanoveny jasné odpovědnosti u
jednotlivých procesů a byla zavedena jasná pravidla a standardy práce žurnalistů. Vznikem Centra
zpravodajství došlo k lepší koordinaci práce, možnosti výměny příspěvků a informací a k
efektivnějšímu nastavení zpravodajské agendy. Zavedeny byly také jednotné technické standardy. V neposlední
řadě musíme zmínit zvýšení efektivity při vynakládání finančních prostředků na zpravodajství a
aktuální publicistiku.
Cílem změn v oblasti programu
a vysílání bylo vytvoření tří programových center tak, aby došlo k oddělení vysílání od výroby. Bylo tím
zajištěno zprůhlednění, zefektivnění a zjednodušení celého výrobně-vysílacího procesu. Zároveň tak bylo možné
stanovit jasné odpovědnosti za jednotlivé procesy. Díky novému systému programových
center se tak stanice mohou koncentrovat jen na to, co a jak svým posluchačům předkládají, a to
bez zátěže produkčních, organizačních a dalších činností, které s výrobou pořadů souvisejí. Soustředění
odborných redaktorů, dramaturgů a produkčních do jednotlivých specializovaných center umožnilo
koncentraci sil, myšlenek, racionální výměnu zkušeností, vzájemné tvůrčí obohacování a ve
svém důsledku lepší koordinaci činností a s ní související efektivnější využívaní finančních
prostředků. Důrazně odmítáme tvrzení, že
centralizací finančních prostředků došlo
ke zrušení nebo oslabení programové nezávislosti jednotlivých stanic. Je to
tvrzení nelogické. Můžeme se pouze
domnívat, že za ním mohou stát lidé, jimž samostatné rozpočty vyhovovaly z důvodu menší
kontrolovatelnosti finančních toků, nikoliv však „řadoví posluchači“.
Co se týče kritiky personální situace v Českém
rozhlase, ani zde nemůžeme souhlasit. Generální ředitel Peter Duhan již před zahájením
restrukturalizace informoval, a to nejen Radu ČRo, ale také širokou veřejnost, o plánu snižování počtu
zaměstnanců, a to právě z důvodu větší efektivity organizace jako takové. V Otevřeném dopise
jsou účelově zmiňována jména bývalých zaměstnanců ČRo, kteří však z rozhlasu odešli zcela dobrovolně
nebo jejich kvality na těžkou úlohu při přerodu ČRo nedosahovaly. V současné době má Český rozhlas stabilní a
kvalitní tým zaměstnanců, kteří ochotně přispívají
k přechodu od starého k novému.
Za nejvážnější pak z našeho
pohledu považujeme očerňování vedení Českého rozhlasu a útoky na čestné jednání jeho členů. Ostře se ohrazujeme
proti informacím o vyvádění financí z Českého rozhlasu, jeho „privatizování“ či tunelování. A
to ať v souvislosti s jeho rebrandingem nebo provozem organizace.
Finanční prostředky, vynaložené na změnu
loga Českého rozhlasu, byly alokovány nikoli z koncesionářských poplatků, jak kritici píší, ale pouze z příjmů za
reklamu. Logo Českého rozhlasu bylo
měněno po sedmnácti letech a jeho změna byla nevyhnutelná. Stejně, jako se
změnil a posunul kupředu Český rozhlas, bylo nutné tuto změnu evokovat také v
posluchačích. Výzkumy ukazovaly na potřebu
rebrandingu vzhledem ke klesající znalosti toho, které stanice a s jakým
zaměřením patří pod značku Český rozhlas
a celkové nepřehlednosti používaných grafických prvků. Český rozhlas na základě výzkumu po několik let opakovaně
ověřoval tyto faktory jak z hlediska pojmenování stanic, tak z hlediska jednotného loga. Současná podoba
loga byla testována před zavedením a byla vybrána varianta, která byla posluchači hodnocena z
různých aspektů nejlépe. Tyto finanční prostředky se Českému rozhlasu
jednoznačně vrací ve vnímání posluchačů. Sjednocení logotypů jednotlivých
stanic vysílá do společnosti signál o
silné, jednotné a moderní instituci, která přináší moderní a kvalitní zpravodajství a programy.
Jak bylo výše uvedeno, díky restrukturalizaci
se Českému rozhlasu daří snižovat provozní náklady. V roce 2013 byla nově zřízena Oddělení
controllingu a Oddělení centrálního nákupu, která přispívají ke kontrole a snižování nákladů ČRo. Současné vedení Českého rozhlasu tak dbá na
efektivní nakládání s rozhlasovými
poplatky. Ačkoli žijeme v demokratickém státě, kde každý má právo na svůj svobodný názor, nepodložená tvrzení
občanského sdružení Slovo o slově musíme považovat za očerňující a protiprávní. Český rozhlas v tuto
chvíli v reakci na takovou pomluvu zvažuje právní kroky.
Vedení Českého rozhlasu je
připraveno nadále pokračovat se svými posluchači v plnohodnotné diskusi o fungování organizace a programových
změnách, které vycházejí z výzkumů a programových
preferencí posluchačů tak, aby byli se službami ČRo co nejvíce spokojeni. Chápeme, že probíhající změny mohou někomu vadit, ať z
důvodu osobních finančních či jiných zájmů či neochotě zvykat si na nové věci. I Český
rozhlas, coby médium veřejné služby, však musí reagovat na společenský a kulturní vývoj a obstát ve
složitém mediálním prostředí.
Z výše uvedeného je zřejmé, že
cílem otevřeného dopisu občanského sdružení Slovo o slově je účelový a neopodstatněný útok na vedení
instituce a snaha záměrně destabilizovat Český rozhlas.
V Praze 28. ledna 2014
Mgr. art. Peter Duhan,
generální ředitel Českého rozhlasu
Mgr. René Zavoral,
náměstek generálního ředitele pro program a vysílání
Bc. Jan Menger, náměstek
generálního ředitele pro regionální vysílání
Ing. Michal Koliandr,
náměstek generálního ředitele pro správu a provoz
Ing. Jiří Svoboda, náměstek generálního ředitele pro
strategický rozvoj odkaz http://www.mediaguru.cz/aktuality/vedeni-cro-odpovida-na-stiznost-slovo-o-slove/#.UvJ7RmJ5OSq
Mnoho cizích slov nás má přesvědčit o správnosti přejmenování stanice Praha a všech těch divných změn. To, že někteří oslovení nedokázali rozlišit, které stanice a s jakým zaměřením patří pod značku Český rozhlas znamená, že ho neposlouchají, ale takoví ani poslouchat nebudou! Vedení rozhlasu zřejmě počítá s hloupnutím národa, zvláště mladých lidí, a tomu svoje vysílání přizpůsobuje. Takže místo toho, aby na mládež z rozhlasu mluvili moderátoři krásnou a spisovnou češtinou, posloucháme neskutečné bláboly pronášené mluvou velmi lidovou.
OdpovědětVymazatSebechvála, také chvála, ale já s takovými změnami nesouhlasím, já jsem ještě nezhloupla a Dvojce se raději vyhýbám, až na některé vybrané pořady, které zbyly ze staré dobré Prahy. Alena Dušková
Paní Aleno, stručně, jasně a výstižně jste to napsala! Naprosto s vámi souhlasím. Jenže je nám to oběma platné, s prominutím, jako mrtvému zimník.
VymazatChápeme, že probíhající změny mohou někomu vadit, ať z důvodu osobních finančních či jiných zájmů či neochotě zvykat si na nové věci. I Český rozhlas, coby médium veřejné služby, však musí reagovat na společenský a kulturní vývoj a obstát ve složitém mediálním prostředí- tak přesně podle hesla čím více zdůvodňování, tím lépe, hlavně ať se v tom posluchač nevyzná. Obzvláště mě "pobavila" pasáž v závěru, tj. ta, kterou jsem zkopírovala. Jaká neochota zvykat si na nové věci - neochota zvykat si na HORŠÍ, to je to oč tu běží. A poslední věta o obstání v mediálním světě - hm, tak to už je opravdu na pováženou! Tak proto to zhoršení, ahaaaaa. Hlavně se přizpůsobit, co na tom, že kvalita jde dolů. A že se jim opravdu daří. Zmizel další kultivovaný pořad na dvojce To je život. Nejsou snad pánové František Novotný a Luděk Munzar dost kvalitní??? Ostatních pár pořadů Láska za lásku, Hvězdný prach už jsou pouze v reprízách. Co nového kvalitního přináší Český rozhlas, resp. dvojka? Bohužel, zdůvodňování efektivity centralizace atd. je prostě jen a jen obhajoba něčeho, co nejspíš vyhovuje pánům podepsaným pod zdůvodněním, nikoli však posluchačům.
OdpovědětVymazatNechápu logiku názvu rozhlasové stanice pro Prahu. Všechna hlavní města mají rozhlasovou stanici nazvanou podle názvu svého hlavního města. V České republice mají svou rozhlasovou stanici nazvanou podle města pouze krajská města. To je pomsta za to, že v Praze byla rozhlasová stanice už v roce 1923, kdežto v krajských městech později? Olomouc od roku 1936, Ostrava od roku 1929, České Budějovice od 5. května 1945, Liberec od roku 1960.
OdpovědětVymazat