Poznámky konference konference
konané 23. 10. 2014 zapsal Josef Zemek na facebookovou stránku spolku SLOVO O
SLOVĚ
■ ■
Ondřej KUNDRA • novinář, časopis Respekt
- rozdělil oněch 25 let na 3 období:
1. po revoluci - náklad Respektu před 25 lety byl 100 000
2. - média v cizích rukou – MFD patřila Němcům a mohla svobodně psát. Vlastníky zajímal jen výdělek
3. - média v českých rukou: vlastníci v nich prosazují své politickoekonomické zájmy
- Právo je „nezávislé“, ale také pod tlakem, neboť má málo inzerce
dnešní situace: 4 deníky dohromady čte půl milionu lidí
Lidové noviny mají vnitřní autocenzuru: jak mají psát o Babišovi? Každý den...
MFD: redakce se vyprázdnila.
Bakala nemá polit. ambice a nikdy nevolal do redakce, jak a co o něm mají psát.
Z novin mizí polit. zpravodajství kvůli obavám z autocenzury. A důležité je to, o čem noviny nepíší.
Novináři mají omezené zdroje – nikdo do nich nechce investovat, a když ano, tak proč? - není investor oligarchou?
V. Bělohradský se prý ptal: promění se Babiš v elitu, tj. bude kromě svých zájmů hájit i ty celospolečenské?
Penta se na Slovensku chová hůř než v ČR – proplétá tam byznys s politikou. Koupila SME, a ze MSE odešli novináři.
V ČR je to v novinách podobné, i když K Šafaříková v LN dělá špičkovou práci. Ta je znehodnocena nesmyslnými články v příloze Česká pozice u příležitosti Babišových šedesátin.
DISKUSE
Paní KARÁSKOVÁ se zeptala, zda u nás existuje něco jako disent. Moderátor David SMOLJAK to překroutil na „existuje cenzura?“
KUNDRA- Ne. Někteří novináři se prožívají jako disentní – např. Echo vůči Babišovi
Radko KUBIČKO - Není, cenzura je definovaná jako činnost např. vládních orgánů a to se neděje. Ale dějí se jiné věci. Např. autocenzura počátkem 90. let byli novináři „pravicoví“. Působí i „mainstream“ - co do něj nezapadá, se neotiskne. Taková jsou i média veřejné služby.
DOTAZ - Je pryč doba, kdy tisk byl stranický?
KUNDRA - Přibývá novin, jež chtějí kritizovat, ale ne analyzovat. Stranické sekretariáty ale do novin nevolají – novináři by řvali.
Hana MARVANOVÁ - Nediskutuje se o tom, zda je etické, že politik vlastní média, ale omezují se výdaje stran na předvolební kampaň. Přitom billboardy nejsou nejúčinnější. Nejlepší předvolební kampaň je koupit si média.
KUNDRA - V ČR chybí mediální podnikatel dýchající za kvalitu novinařinu. Kdyby si na sebe novináři vydělali, přineslo by jim to svobodu. Když bude Babiš chtít koupit Novu, ÚHOS by mu to neměl dovolit.
KUBIČKO - Kontrola ÚHOS ano, ale zákaz vlastnění médií politiky ne. Kdyby Babiš ty noviny nekoupil, zkrachovaly by.
KARÁSKOVÁ nastínila problém: novinář líčí způsob provedení útoku, ale princip fungování zbran+ popíše nesmyslně.
KUNDRA - Novináři na svou práci mají málo času kvůli brzké uzávěrce. Na kvalitní práci nejsou peníze. Investigativa klouže po povrchu.
- rozdělil oněch 25 let na 3 období:
1. po revoluci - náklad Respektu před 25 lety byl 100 000
2. - média v cizích rukou – MFD patřila Němcům a mohla svobodně psát. Vlastníky zajímal jen výdělek
3. - média v českých rukou: vlastníci v nich prosazují své politickoekonomické zájmy
- Právo je „nezávislé“, ale také pod tlakem, neboť má málo inzerce
dnešní situace: 4 deníky dohromady čte půl milionu lidí
Lidové noviny mají vnitřní autocenzuru: jak mají psát o Babišovi? Každý den...
MFD: redakce se vyprázdnila.
Bakala nemá polit. ambice a nikdy nevolal do redakce, jak a co o něm mají psát.
Z novin mizí polit. zpravodajství kvůli obavám z autocenzury. A důležité je to, o čem noviny nepíší.
Novináři mají omezené zdroje – nikdo do nich nechce investovat, a když ano, tak proč? - není investor oligarchou?
V. Bělohradský se prý ptal: promění se Babiš v elitu, tj. bude kromě svých zájmů hájit i ty celospolečenské?
Penta se na Slovensku chová hůř než v ČR – proplétá tam byznys s politikou. Koupila SME, a ze MSE odešli novináři.
V ČR je to v novinách podobné, i když K Šafaříková v LN dělá špičkovou práci. Ta je znehodnocena nesmyslnými články v příloze Česká pozice u příležitosti Babišových šedesátin.
DISKUSE
Paní KARÁSKOVÁ se zeptala, zda u nás existuje něco jako disent. Moderátor David SMOLJAK to překroutil na „existuje cenzura?“
KUNDRA- Ne. Někteří novináři se prožívají jako disentní – např. Echo vůči Babišovi
Radko KUBIČKO - Není, cenzura je definovaná jako činnost např. vládních orgánů a to se neděje. Ale dějí se jiné věci. Např. autocenzura počátkem 90. let byli novináři „pravicoví“. Působí i „mainstream“ - co do něj nezapadá, se neotiskne. Taková jsou i média veřejné služby.
DOTAZ - Je pryč doba, kdy tisk byl stranický?
KUNDRA - Přibývá novin, jež chtějí kritizovat, ale ne analyzovat. Stranické sekretariáty ale do novin nevolají – novináři by řvali.
Hana MARVANOVÁ - Nediskutuje se o tom, zda je etické, že politik vlastní média, ale omezují se výdaje stran na předvolební kampaň. Přitom billboardy nejsou nejúčinnější. Nejlepší předvolební kampaň je koupit si média.
KUNDRA - V ČR chybí mediální podnikatel dýchající za kvalitu novinařinu. Kdyby si na sebe novináři vydělali, přineslo by jim to svobodu. Když bude Babiš chtít koupit Novu, ÚHOS by mu to neměl dovolit.
KUBIČKO - Kontrola ÚHOS ano, ale zákaz vlastnění médií politiky ne. Kdyby Babiš ty noviny nekoupil, zkrachovaly by.
KARÁSKOVÁ nastínila problém: novinář líčí způsob provedení útoku, ale princip fungování zbran+ popíše nesmyslně.
KUNDRA - Novináři na svou práci mají málo času kvůli brzké uzávěrce. Na kvalitní práci nejsou peníze. Investigativa klouže po povrchu.
■ ■
Radko KUBIČKO • Český rozhlas Plus, editor a moderátor
Pořádnou žurnalistiku lze dělat jen v médiích veřejné služby, ale nedělá se tam.
Model médií veřejné služby vznikl v BBC kvůli elektronickým médiím, kam byl rozhlas zařazen.
Zlom (ve vývoji českých porevolučních médií) znamenala opoziční smlouva (1997-8). Dvě strany si rozdělily vliv v médiích (včetně soukromých – Nova). Strany začaly do mediálních rad posílat své bývalé politiky.
Pokračováním toho pak byla tzv. televizní válka /2000). Po ní si politici dali pozor na zasahování do médií.
Za Langra se separátně scházeli členové rady zvolení za ODS
Nejhorší doba médií veřejné služby byla za premiéra Paroubka, jenž si sám psal články.
Dnes je to jinak. Babiš ovládl soukromé noviny, zatím ne média veřejné služby, ale možná na to zatím jen nemá čas.
Média veřejné služby mají dost peněz z koncesionářských poplatků. Je to lepší než na Slovensku, ale horší než v Polsku. ČRo má na Ukrajině 2 lidi, polský asi 30 a BBC asi 50.
I. Langr chtěl ČRo a ČT privatizovat, naštěstí se mu to nepovedlo.
První soukromé rádio Alfa mělo velké plány na zpravodajství (taktéž Nova), ale právě ono se vytratilo. Pořádná žurnalistika byly Impulsy V. Moravce.
DISKUSE
Televize v ČR nemají investigativní programy (Reportéři a 168 hodiny jsou „odvar“). Skutečně investigativní programy řeší problémy. Ani Otázky V. Moravce je neřeší.
MARVANOVÁ - Strany jsou vazalské, člen rady je členem za stranu – domluveno. Rada jede na exkurzi do BBC za peníze ČT.
KUBIČKO - Jak se tedy má zajistit jmenování do rad? Dřív členové= nebyli navrhováni stranami, ale strany založily účelová občanská sdružení a jejich členy – své lidi – pak navrhly.
Dnes je to lepší než dřív, Babiš na tohle nemá čas.
Politici nemají potřebu zasahovat do ČT, neboť ta je nekvalitní a nekonfliktní – zpravodajství je spotřebitelská servis.
KUBIČKO - Kdyby média veřejné služby měla garantovaný příjem ze státního rozpočtu, mohla by víc vysílat pro menšiny. Tak funguje např. Národní divadlo.
ČRo Plus přesvědčuje přesvědčené posluchače.
Mají média vychovávat?
MARVANOVÁ - Chybí nám dvouhodinové diskusní pořady, v té délce lze zachovat vyváženost. Takové pořady (Snění, Respektování) soukromá rádia vysílat nebudou.
KUBIČKO - vychvaluje 10minutové zprávy na ČRo Plus.
Rady se staly převodovou pákou.
Pořádnou žurnalistiku lze dělat jen v médiích veřejné služby, ale nedělá se tam.
Model médií veřejné služby vznikl v BBC kvůli elektronickým médiím, kam byl rozhlas zařazen.
Zlom (ve vývoji českých porevolučních médií) znamenala opoziční smlouva (1997-8). Dvě strany si rozdělily vliv v médiích (včetně soukromých – Nova). Strany začaly do mediálních rad posílat své bývalé politiky.
Pokračováním toho pak byla tzv. televizní válka /2000). Po ní si politici dali pozor na zasahování do médií.
Za Langra se separátně scházeli členové rady zvolení za ODS
Nejhorší doba médií veřejné služby byla za premiéra Paroubka, jenž si sám psal články.
Dnes je to jinak. Babiš ovládl soukromé noviny, zatím ne média veřejné služby, ale možná na to zatím jen nemá čas.
Média veřejné služby mají dost peněz z koncesionářských poplatků. Je to lepší než na Slovensku, ale horší než v Polsku. ČRo má na Ukrajině 2 lidi, polský asi 30 a BBC asi 50.
I. Langr chtěl ČRo a ČT privatizovat, naštěstí se mu to nepovedlo.
První soukromé rádio Alfa mělo velké plány na zpravodajství (taktéž Nova), ale právě ono se vytratilo. Pořádná žurnalistika byly Impulsy V. Moravce.
DISKUSE
Televize v ČR nemají investigativní programy (Reportéři a 168 hodiny jsou „odvar“). Skutečně investigativní programy řeší problémy. Ani Otázky V. Moravce je neřeší.
MARVANOVÁ - Strany jsou vazalské, člen rady je členem za stranu – domluveno. Rada jede na exkurzi do BBC za peníze ČT.
KUBIČKO - Jak se tedy má zajistit jmenování do rad? Dřív členové= nebyli navrhováni stranami, ale strany založily účelová občanská sdružení a jejich členy – své lidi – pak navrhly.
Dnes je to lepší než dřív, Babiš na tohle nemá čas.
Politici nemají potřebu zasahovat do ČT, neboť ta je nekvalitní a nekonfliktní – zpravodajství je spotřebitelská servis.
KUBIČKO - Kdyby média veřejné služby měla garantovaný příjem ze státního rozpočtu, mohla by víc vysílat pro menšiny. Tak funguje např. Národní divadlo.
ČRo Plus přesvědčuje přesvědčené posluchače.
Mají média vychovávat?
MARVANOVÁ - Chybí nám dvouhodinové diskusní pořady, v té délce lze zachovat vyváženost. Takové pořady (Snění, Respektování) soukromá rádia vysílat nebudou.
KUBIČKO - vychvaluje 10minutové zprávy na ČRo Plus.
Rady se staly převodovou pákou.
■ ■
Hana MARVANOVÁ • právnička a politička
Úloha veřejnoprávnosti je v zákoně dobře popsaná, ale nedodržuje se to.
Původní rady neměly jako členy politiky, i když to v zákoně nebylo určeno. Byly vybrány osobnosti, pak s nimi byl pohovor, zjišťující zda jsou s to hájit své názory i proti názorům jiných lidí, To se povedlo, ale vedení stran (i ODS) si to představovalo jinak.
Etapa opoziční smlouvy: původní poslanci už tam nebyli Ti dnešní pokládají obsazování rad podle polit. klíče za samozřejmé.
Mělo by existovat těleso odvozené od Rad, jež by hlídalo využití peněz v médiích veřejné služby, To, že v radách nemají být politici, do zákona patří.
pozvánka na konferenci - odkaz http://www.clovekamedia.cz/konference/konference_2014_podzim.html
Žádné komentáře:
Okomentovat