Moderátor roku 2012 - Klub přátel Šestky má odlišný názor na výklad Kodexu Českého rozhlasu než Rada ČRo

10. 2. 2013 Klub přátel Šestky a Tomáš Němec

   Na setkání Klubu přátel Šestky podepsali jeho členové protest proti anketě roku :Moderátor roku 2012“,

http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2012/11/dojmy-z-listopadoveho-setkani-klubu.html

která podle jejich názoru porušila Kodex Českého rozhlasu.  Tento protest zaslali Radě Českého rozhlasu. Ta postupovala podle svého obvyklého nemastného neslaného způsobu a dopis postoupila k vyjádření  náměstkovi generálního ředitele Českého rozhlasu  pro strategický rozvoj,  Mgr. René Zavoralovi.  Ten samozřejmě nemohl uznat žádné pochybení  u tohoto projektu, jehož iniciativa možná původně vzešla zevnitř Českého rozhlasu. (První ročník soutěže „Moderátor roku 2011“ se konal jako součást „podnikového“ festivalu „Prix Bohemia Radio  2011“ v Poděbradech

Odpověď pana Zavorala je  poněkud  úsměvná, protest zlehčuje a uvádí, že Český rozhlas umístění svých moderátorů v předních místech ankety považuje za velký úspěch a zcela opačně než stěžovatelé svojí účast v této soutěži pokládá za naplňování čl. 16 odst. 16.1 Kodexu.  Rada Českého rozhlasu, která zpravidla nemá názor a její působení jako kontrolního orgánu veřejnosti bývá značně bezzubé, vyjádření pana Zavorala „vzala na vědomí“. Posluchač je pak na pochybách,  zda Rada s odpovědí pana Zavorala souhlasi nebo zda je jí tato odpověď zcela lhostejná.  Níže si můžete přečíst oba texty, tedy Protest proti anketě ČRo a ARO „Moderátor roku“ a odpověď Rady Českého rozhlasu tak, jak byly zveřejněny na webu Klubu přátel Šestky  i na facebookové stránce Klubu přátel Šestky.

 Tomáš Němec

■     ■

TEXT PROTESTU KPS podepisovaném členskou základnou na Setkání KPS v budově  rozhlasu v listopadu 2012:

Rada ČRo                                                                V Praze, dne 10.11.2012

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

Protest proti anketě ČRo a ARO „Moderátor roku“

Vážená Rado Českého rozhlasu!

My, zde podepsaní posluchači Českého rozhlasu, důrazně protestujeme proti pořádání výše uvedené společné ankety Českého rozhlasu a Asociace rozhlasových organizací.

Náš protest zdůvodňujeme takto :

anketu zaštiťuje generální ředitel Českého rozhlasu, který je povinen vždy dodržovat Kodex Českého rozhlasu. V případě ankety Moderátor roku však došlo k porušení odst. 6.8., článku 6, Hlavy II Kodexu Českého rozhlasu:

„Český rozhlas je při získávání a zpracování informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti“  a „Zamlžení určité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti“.

1. Anketa Moderátor roku podsouvá posluchačům, že údajně hledá „nejoblíbenějšího moderátora a moderátorku českých rádií“ (Asociace rozhlasových organizací), popř. „nejlepšího moderátora v českém éteru“

(ČRo).

Ve skutečnosti však se jedná o „soutěž“ několika předem vybraných moderátorů tří soukromých rozhlasových stanic a ČRo (z jehož dvou desítek stanic se smělo účastnit pouze 5). Několik desítek komerčních a veřejnoprávních stanic, stejně jako drtivá většina moderátorů zúčastněných stanic, byly tedy ze soutěže vyloučeny.

2. Anketa Moderátor roku předstírá, že se jedná o soutěž posluchačského výběru, přičemž ve skutečnosti je skupina zúčastněných soutěžících předem vybrána rozhlasovými organizacemi (v roce 2012 se jednalo o 21 moderátorů).

3. Anketa Moderátor roku předstírá rovné podmínky soutěže. Tyto však nejsou dány, protože jsou do soutěže zahrnuty stanice s velkou posluchačskou obcí vedle stanic s malým posluchačským dosahem, z čehož vyplývá, že moderátoři menších stanic jsou tím znevýhodněni, nezávisle na kvalitě své práce.

4. Anketa Moderátor roku předstírá rovnost při hlasování, poněvadž lze hlasovat pouze internetovou cestou či zasláním sms. Domníváme se, že tyto dva jedině přípustné způsoby hlasování znevýhodňují starší a nejstarší posluchače, kteří obvykle nemají přístup k internetu a mobilním technologiím.

  

V anketě Moderátor roku je nepřímo porušován odst. 16.1., čl. 16, Hlavy II Kodexu Českého rozhlasu: „Český rozhlas je zavázán dbát o kultivovanost jazykového projevu. Vyjadřování hlasatelů, moderátorů a redaktorů ve vysílání musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že posluchači mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam.“.

Moderátoři Českého rozhlasu, pro které je závazný Kodex Českého rozhlasu, jsou přitom zařazováni do stejné soutěže jako moderátoři komerčních rádií, kteří nepodléhají přísným nárokům na moderaci (v roce 2012 Těžkej Pokondr, Ruda z Ostravy, Impulsovi atd.). Umístění komerčních moderátorů před moderátory ČRo na základě hledisek popularity či rozšířenosti (v roce 2012 na prvním místě Leoš Mareš a ranní tým Evropy 2 a na druhém místě Ruda z Ostravy) může mít neblahé důsledky v ohledu jazykově normotvorném:

-          jednak na pracovníky ČRo

-          jednak na posluchače ČRo.

Vážená Rado ČRo, domníváme se, že standardy veřejnoprávního Českého rozhlasu by neměly ovlivňovat „projevy“ Těžkého Pokondra či Rudy z Ostravy, ale kultivované projevy Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky, Jiřího Ješe či Lídy Rakušanové. Akce Moderátor roku je proto zásadním pochybením ČRo.

■     ■

p. David Klíma a spol. - odpověď na stížnost

č.j. O12CRO0061053

Vážený pane Klímo,

potvrzuji přijetí Vaší stížnosti ze dne 4. 12. 2012 a sděluji, že Rada ČRo si vyžádala k Vaší výzvě stanovisko náměstka GŘ ČRo pro strategický rozvoj, pana Mgr. René Zavorala.

Členové Rady si prostudovali oba materiály a vzali vysvětlení pana Zavorala na vědomí.

Vážený pane, věřím, že přijmete toto konstatování jako věcnou skutečnost a zůstanete i nadále pozorným posluchačem stanic a studí Českého rozhlasu.

Děkuji Vám za pozornost našemu sdělení a

zůstávám s pozdravem

Mgr. Bohuš Zoubek

místopředseda Rady ČRo

---------------------------------------------------------

příloha- vyjádření náměstka GŘ ČRo pro strategický rozvoj, pana Mgr. René Zavorala

Reakce  Českého  rozhlasu  na  stížnost  posluchačů  Českého

rozhlasu – p. David Klíma a spol.

Český  rozhlas  si  velmi  váží  zájmu   a  názorů  posluchačů  ve  stížnosti podepsaných,  avšak  nesouhlasí  s tvrzeními,  kterými  stěžovatelé  obviňují Český rozhlas z porušování Kodexu Českého rozhlasu. Kodex  Českého  rozhlasu  je jednou  ze  základních  norem,  kterými  se  Český rozhlas  při  poskytování  veřejné  služby  v  oblasti  rozhlasového  vysílání řídí, jeho dodržování všemi svými zaměstnanci bere velmi vážně a jakékoliv podezření či nařčení z porušení této normy velmi pečlivě zkoumá. V tomto případě však účastí moderátorů Českého rozhlasu v soutěži Moderátor roku  k porušení  žádného  ustanovení  Kodexu  nedošlo.  V  tom,  že  se  Český rozhlas účastní této soutěže a nominuje do ní svoje moderátory, kteří se v anketě uchází o hlasy veřejnosti, nelze spatřovat porušení Kodexu a pokud jsou stěžovatelé opačného názoru, tak je to zcela chybný a účelový výklad této  normy.  Oba  stěžovateli  citované  články  Kodexu  nemají  žádnou souvztažnost k účasti Českého rozhlasu v anketě Moderátor roku. Citované články Kodexu se týkají vysílání. V prvém případě se jedná o "získávání a zpracování informací", které jsou určeny pro vysílání. V druhém případě se jedná  o  "kultivovanost  jazykového  projevu  hlasatelů,  moderátorů  a redaktorů", opět ve vysílání. Stěžovatelé ve stížnosti netvrdí, že by se moderátoři  Českého  rozhlasu  dopouštěli  porušování  Kodexu,  naopak  nepřímo potvrzují,  že  Kodex  dodržují. Porušení  Kodexu  spatřují  v tom,  že  došlo k přímému  poměření  oblíbenosti  moderátorů  Českého  rozhlasu  s moderátory komerčních  stanic,  jejichž  projev  není  dle  názoru  stěžovatelů  dost kultivovaný. 

Český rozhlas umístění svých moderátorů v předních místech ankety považuje za velký úspěch a zcela opačně než stěžovatelé svojí účast v této soutěži pokládá za naplňování čl. 16 odst. 16.1 Kodexu. Svojí účastí v této anketě Český rozhlas šíří kultivovaný projev i mezi posluchači komerčních stanic, čímž v konečném důsledku může dojít i k rozšíření spektra jeho posluchačů.

Český rozhlas je moderním médiem, které si nemůže dovolit žít odtrženě od okolní reality, jejíž součástí jsou i produkty víceméně konzumního rázu. Poměření  oblíbenosti  svých  moderátorů s moderátory  komerčních  stanic nepovažuje Český rozhlas za něco špatného, co by jej jakkoliv znevažovalo v očích posluchačů nebo bylo pod jeho úroveň. Pokud to tak posluchači cítí, nelze jim takový pocit upřít.

Český  rozhlas  je  veřejnoprávním  médiem,  které  poskytuje  službu  co nejširšímu spektru osob. Při poskytování této služby postupuje svobodně a se svým nejlepším svědomím tak, aby byl naplněn zákon o Českém rozhlase, respektive Kodex  Českého  rozhlasu.  Ačkoli  se  jednání  Českého  rozhlasu nemusí  stěžovatelům  líbit,  neznamená  to  vždy,  že  takové  jednání  musí znamenat porušení nějaké normy. Žijeme ve svobodné společnosti a svobody

při  svém  jednání  požívá  i  Český  rozhlas.  Přistoupení  na  účelové  výklady norem vede v konečném důsledku k potlačení práv, což stěžovatelé, kteří za svoje  vzory  ve  stížnosti  prohlašují  Karla  Čapka  a  Ferdinanda  Peroutku, jistě nechtějí.

■     ■

web Klubu přátel šestky – odkaz https://sites.google.com/site/klubpratelsestky/

Český rozhlas - tři stanice mluveného slova budou spojeny do jedné

Na konci února 2013 zaniknou tři stanice Českého rozhlasu: Český rozhlas 6, Český rozhlas Leonardo a Rádio Česko. Místo nich vznikne na středovlnných frekvencích nynějšího Českého rozhlasu 6 nová stanice mluveného slova, Český rozhlas Plus. Její šéfredaktor Daniel Raus,  dosavadní šéfredaktor Českého rozhlasu 6, píše na nově vytvořeném podwebu Českého rozhlasu:

Český rozhlas Plus

Daniel Raus, šéfredaktor nové stanice

Foto: Vendula Kosíková

Nová stanice Plus doplní programové portfolio Českého rozhlasu. Stanice bude komentovat a vykládat současnost a aktuální dění v širších a hlubších souvislostech historických, politických, ekonomických či kulturních.

Doba vysílání
Programové schéma se bude odvíjet od měnícího se denního rytmu. S tím, jak se odpoledne bude měnit ve večer a večer v noc, budeme od co nejširšího posluchačského záběru směřovat k formátům určeným pro stále přesněji vymezené posluchačské skupiny. 

Program a novinářské osobnosti
Začínáme magazínem Leonardo, který zaujme každého, koho zajímá svět kolem nás. Pravidelně se zde budeme setkávat například s astronomem Jiřím Grygarem.
Po 17. hodině dostane slovo pořad Den podle... Ten bude postavený na výrazných osobnostech typu Libora Dvořáka či Lídy Rakušanové, které budou se svými hosty rozebírat několik hlavních událostí dne. Po 18. hodině zařazujeme tradiční pořad Názory a argumenty, který považujeme za dědictví Svobodné Evropy a Šestky. 

„hard talk“ rozhovor Dva na jednoho
Proti televiznímu zpravodajství zařazujeme v sedm večer každodenní kontaktní pořad Radiofórum: každý, kdo chce sdělit svůj názor a debatovat o něm, bude mít možnost. Nebudeme se zde opírat jen o telefonické spojení, chceme v maximální míře využít i sociální sítě. Osmá hodina je v televizi filmová a seriálová a my na tuto dobu nasazujeme, jak nám velí odpovědnost veřejnoprávního média, alternativu – pořady vyžadující soustředění a zájem o téma: Politická literatura, Lidé pera, Portréty, Kořeny, tedy víceméně tradiční pořady, které posluchači Šestky už znají. Součástí večera bude od deváté hodiny pořad s názvem Pro a proti, ve kterém osobnosti odlišných názorů budou mít možnost prezentovat a obhájit v diskusi své argumenty. Po tomto střetu idejí už přijde čas na zklidnění: po 22. hodině poběží profilový rozhovor a výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií – a konečně a po 23. hodině budeme v souladu s tradicí Šestky reprízovat pár pořadů, mezi nimi erbovní Názory a argumenty. 

Jak a kde si nás naladíte
Vysílat budeme denně od šestnácté hodiny do půlnoci, a to na středních vlnách, na internetu a v multiplexu DVB-T. Vysílat budeme na středovlnných frekvencích 639, 954 a 1332 kHz. Jednotlivé pořady si můžete pustit po odvysílání také v iRadiu. 

Těšíme se na setkání na vlnách nové stanice Plus! 

---

Nejčastěji se vyskytující otázky a odpovědi: 

Proč vzniká nová stanice? 

Vznik stanice Český rozhlas Plus byl jedním z bodů volebního programu generálního ředitele MgA. Petera Duhana a změn vedoucích ke zkvalitnění a zefektivnění vysílání i chodu ČRo. 

Český rozhlas Plus vzniká jako přidaná hodnota navíc nejen vůči jiným stanicím Českého rozhlasu, ale také například vůči ČT 24. Plus bude stanicí analytické publicistiky. Našim sloganem je: Český rozhlas Plus - rádio s názorem. 

Současná podoba nové stanice vychází ze zkušeností a z požadavku vytvoření co možná nejlepší nabídky posluchači Českého rozhlasu. 

Jak si naladím stanici Plus, kdy a kde ji mohu poslouchat? 

Stanice Český rozhlas Plus vysílá od svého startu 1. 3. 2013 od 16.00 na středních vlnách, digitálně (set-top-box, satelit, kabel, IPTV) a přes internet. 

Proč vysílá stanice jen na středních vlnách? 

Hned v úvodu je důležité zdůraznit, že příjem na středních vlnách nabízí řadu výhod pro posluchače. Tou hlavní je, že střední vlny pokrývají 99 % území České republiky. Český rozhlas má navíc všech AM vysílačích instalovány moderní digitální zpracování signálu, signál se optimalizuje a využívá vysílač způsobem, který byl ještě nedávno nedosažitelný. Výsledkem je významné zlepšení přenosu vyšších zvukových kmitočtů . Nová stanice vástak zcela jistě překvapila také čistým a srozumitelným zvukem. Našim záměrem bylo spuštění stanice vedle středních vln též v síti VKV vysílačů BBC Radiocom. Zamítavé rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ale existenci této stanice na VKV prozatím znemožnilo. Jedinou platformou, na které stanice vysílá, jsou střední vlny, internet a digitální vysílání (DVB-T,DVB-S, DVB-C a digitálním rádiu DAB+). 

odkaz http://www.rozhlas.cz/plus/portal/_zprava/1171437

Programové priority a změny ve vysílání některých stanic Českého rozhlasu

2.2. 2013 vybral a poznámkami opatřil Mirek Tengler

 Z materiálu generálního ředitele ČRo – Petera Duhana: Programové priority 2013

■     ■

Český rozhlas 1 – Radiožurnál:

-          věková skupina posluchačů: 25 – 60 let

-         navýšení podílu hudby ve vysílání (hudba x mluvené slovo 60:40)

-         modernizace zvukové grafiky, větší důraz na práci s jingly a identifikátory jednotlivých

         programových prvků

Český rozhlas 2 – Praha:

-        věková skupina posluchačů: 50 – 79 let + děti

-        podíl hudby a slova: 45:55

-       podíl domácí a zahraniční hudební produkce: 70:30

-        jedna z nejvýznamnějších priorit stanice – oslovit dětského posluchače

-        Jak to vidíte? – diskusní pořad (dříve Čaj pro dva) s možností komunikace s posluchači 

         prostřednictvím telefonu, e-mailu, sociálních sítí

V roce 2013 čeká stanici úprava programového schématu ve prospěch posílení role hudby a zábavy ve vysílání při zachování tradičních vzdělávacích a informačních pilířů programu, zásadně větší důraz bude kladen na vysílání pro dětského posluchače.

Český rozhlas 3 – Vltava:

-           v podstatě beze změn

Český rozhlas 4 – Wave:

-           v podstatě beze změn

Český rozhlas 5 – regiony:

-         tady jsou plány trochu jiné pro každou regionální stanici

-        věková skupina posluchačů: většinou 50 + (kromě Reginy, Ostravy, které jsou zaměřené 

        i na  mladší posluchače)

-         posílení vysílání pro seniory

Český rozhlas Plus:

-         nová stanice začne vysílat od 1.3.2013

-          zaměřena bude na analytickou publicistiku, vědu, atd.

■     ■

------------------------------------------------------------  

 Poznámky:

-          Ačkoli se v materiálu pana ředitele říká, že jedním z cílů Českého rozhlasu v roce 2013 je: „…profilovat formáty jednotlivých stanic tak, aby odrážely potřeby dnešních posluchačů a splňovaly požadavek co nejpřehlednější, nejpestřejší a zároveň vyvážené programové nabídky“, tak  mám  dojem, že hned dvě stanice Českého rozhlasu budou programově zacíleny především na seniory a to Český rozhlas 2 – Praha a regionální vysílání (Čro 5). Je tedy nesmysl mluvit o lepší profilaci stanic, aby na sobě vzájemně neparazitovaly. Parazitovat zřejmě budou.

-          Co se týká regionálního vysílání: Znám hned několik regionálních studií Českého rozhlasu a opravdu nemám pocit, že by bylo nutné právě zde posilovat vysílání pro seniory. Ti už regiony dávno poslouchají a jakékoli změny nesou většinou mnohem hůře, než mladší posluchači. Ti by mohli naopak regionální studia zcela opustit a hledat si „svou“ stanici mimo Český rozhlas. Stojí to panu Duhanovi za to riziko?

-          Lidem preferujícím zpravodajství bez hudby není od 1.3.2013 věnována žádná stanice (Rádio Česko končí své vysílání k 28.2.2013). Český rozhlas ke stejnému datu ukončuje spolupráci s provozovatelem vysílání BBC. To je jedna z největších proher pana ředitele Duhana!!

-          K 28.2.2013 končí své vysílání rovněž stanice Leonardo. Jejímu programu bude vyhrazena hodina vysílání na novém okruhu Český rozhlas Plus. Co se tam z dříve bohatého programu vejde, je otázkou. Další špatná zpráva!

-          Stanice Český rozhlas 6 rovněž končí k 28.2.2013, ale podstatná část jejího programu přechází ve zkrácené formě do stanice Český rozhlas Plus, která bude vysílat v pásmu středních vln, na internetu, dále v pásmu DVB-T, DAB a DVB – S.  Vzhledem k tomu, že naprostá většina posluchačů hledá své stanice v pásmu VKV, bude mít nové Rádio Plus velmi ztížený start.

odkaz na materiál „PROGRAMOVÉ PRIORITY 2013“  - http://www.ceskamedia.cz/multimedia/104000/103319.pdf

Program veřejné schůze Rady ČRo 30. 1. 2013

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 30. 1. 2013 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Volba členů do Dozorčí komise Rady ČRo 
- Rozhlasové poplatky - informace 
- Aktuální situace k žádosti provozovatele BBC Radiocom
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr

Podle generálního ředitele ČRo Duhana čas prý oponou trhnul

19. 1. 2013 napsal Mirek Tengler na facebookové stránce tohoto blogu

     16. ledna 2013 zodpovídal generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan telefonické dotazy posluchačů na stanici Český rozhlas 2 – Praha (Dvojka). Pořad si můžete přehrát ze zvukového archivu Českého rozhlasu - odkaz http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2810803

     Tak jsem si pořad poslechl ze záznamu a mám k němu několik připomínek.

      1) Pan ředitel Duhan na počátku pořadu řekl, že změny, které stanici Český rozhlas 2 postihly od 31.1.2011, měly za cíl "znáročnit Dvojku". No, přiznám se, že jsem od pana ředitele slyšel už lecjaký žvást, ale že změny Dvojku "znáročnily", to je jasný adept na výrok roku. Já mám totiž přesně opačný pocit - tedy že změny měly za cíl stanici Český rozhlas 2 zjednodušit (lépe řečeno - zbulvarizovat) - aby tak přitáhla nové posluchače. To se zřejmě skutečně podařilo, ovšem za cenu zničení původního širokozáběrového rodinného vysílání stanice a upřednostnění modelu stanice "plkající, hihňající se a zajímající se o celebrity místo podpory kvalitního mluveného slova, vědy a kultury". Ostatně, pánové Duhan a Ostrý to tehdy říkali jasně. Dnes, jak slyším, se pan Duhan k tomuto modelu již nehlásí. Není to pokrytecké?

      2) "Čas prý oponou trhnul", říká pan ředitel Duhan, když vysvětloval změny, které zničily stanici Český rozhlas 2 - Praha. Dnes, jak slyším, čas zřejmě opět trhnul oponou a tak se potichu připouští, že ne všechny změny byly k lepšímu a bylo by tedy vhodné znovu upravit vysílací schéma. Vemte si, kolik stálo přeformátování stanice Český rozhlas 2 finančních prostředků, aby se následně přišlo na to, že některé změny posluchači vytrvale odmítají (například název) a mluví o stanici i nadále jako o Praze. Dokonce i pan ředitel Duhan tento původní název několikrát použil - a zřejmě nikoli náhodně, ale s jistým záměrem. Pak se ale ptám, proč vedení rozhlasu (a pan ředitel Duhan osobně) změny dříve nekonzultovalo s posluchači stanice, než jim oblíbený program za velké peníze nahradilo jiným, který se ovšem ujal jen z části. Mohlo si ušetřit spoustu času. Není právě toto neuvěřitelné plýtvání prostředky všech koncesionářů? A pokud je to plýtvání, tak se ptám proč? Protože se někdo chtěl představit jako "velký reformátor" a ono se to nepovedlo?? Kolik prostředků nás ještě budou stát všechny ty nedomyšlené "reformy", než Rada Českého rozhlasu konečně pochopí, že udělala kozla zahradníkem?!

     3) Dozvěděli jsme se tedy, že stanice Český rozhlas Dvojka dostane po dvou letech experimentů opět nový název. Posluchači prý mají přijít s nápady. Ale vždyť oni s těmi nápady už dávno přišli - nebo lépe řečeno - nikdy nepřestali bojovat za návrat původního označení!! Dvojce totiž stále říkají "Praha". Proč se vedení rozhlasu nezeptalo posluchačů rovnou, jak chtějí, aby se jejich stanice jmenovala? Proč se pan ředitel Duhan ptá až dnes? Protože zjistil, že Dvojka je absolutně "out"! Ale aby se ukázal jako ředitel, který má v kapse vždycky nějaký kvalitní návrh, tak nabídnul název "Regina". Tak nějak při tvůrčím zaujetí zapomněl, že stejný název má už regionální vysílání pro hlavní město Prahu. Ví pan ředitel o tom, že tato stanice existuje? A pokud svůj názor skutečně považuje za relevantní a plánuje-li přejmenovat Dvojku na Reginu, jak se bude jmenovat dnešní Regina? Ach jo. Mají takovéhle nápady vůbec smysl? K čemu je takové střílení od boku?

     4) Od jedné posluchačky padl zajímavý návrh: Aby bylo vysílání stanice Český rozhlas 2 doplněno některými vybranými pořady z Leonarda. Pokud má stanice Český rozhlas Leonardo skutečně k 28.2.2013 zaniknout,  je právě toto jedna z šancí, jak její pořady nabídnout širší posluchačské obci, která dnes využívá výhradně VKV a střední vlny už dávno neposlouchá. Rádio Plus, které má být jakýmsi pokračovatelem tradice, bude na SV skomírat a s ním i pořady Leonarda, které tam budou přemístěny. Nebylo by lepším řešením znovu rozšířit záběr stanice Český rozhlas 2 a vrátit tam popularizační vědecké pořady? Já jsem jednoznačně pro.

      A na závěr bych chtěl podotknout, že pan ředitel Duhan si plete systém vysílání DAB (tedy digitální rozhlas) a systém DVB-T (tedy digitální televizi, který jako doplněk přenáší také některé rozhlasové programy). Pokud pan ředitel poslouchá rozhlasové stanice na televizi, rozhodně to nebude v systému DAB, ale spíše v DVB-T. To jen tak na okraj. Nemyslím si, že generální ředitel musí vědět všechno, ale pokud něčemu nerozumí, má se zeptat odborníků. Jistě jich má v Českém rozhlase spousty.

odkaz http://www.facebook.com/pages/Neru%C5%A1te-n%C3%A1zev-stanice-Praha-%C4%8Cesk%C3%A9ho-rozhlasu/146179198767013

Devalvace značek „Gustav Oplustil“ a „Aleš Cibulka“

12. 1.  2013  napsali posluchači  Pavel Roháček  a Přemysl Doksanský

■     ■

Pavel  Roháček

Včera jsem při návratu do ČR nevěřil vlastním uším: Ona už se Káva o čtvrté (později Ostrý Čaj pro dva) jmenuje taky Jak to vidíte? Hned od nástupu Ostrého do funkce bylo zřejmé, že má a bude mít problémy s obsahovou náplní vysílání (proto to neustálé omílání archivu a záplava "známých jmen", založená  na stejném principu jako bulvár), ale ty jeho průhledné reklamní triky už mi vážně začínají lézt krkem.

Každá nově instalovaná "celebrita" , která se neumí prosadit svou prací, musí být několikrát propasírovaná Toboganem (viz Zora Jandová, jejíž dětské vysílání vykazuje obdobné vlastnosti jako stejnojmenný salám), a i ráno vysílaný soubor nesmyslných zvuků se musí jmenovat "Jak to vidí" Tlučhořovi (zde Ostrý už správě odhadl předem, že na pouhou značku "Tlučhořovi" už nikoho nenaláká). Nicméně se opět ukazuje, že posluchače ČRo2 zajímá hlavně vysílání, které má obsah, jenže to pan Ostrý jaksi nedokáže rozpoznat, on si pořád myslí, že název osvědčeného pořadu přilepí k nějakému balastu a lidé to začnou poslouchat. Viz příklad Kolotoče zahraničních zajímavostí, z nějž se stal Kolovrátek rozhlasového archivu. Jinak Káva o čtvrté reklamu nepotřebuje, to je zajímavý pořad, akorát možná ve špatný čas (z hlediska poslechovosti).

Jednou z největších tragedií je ale devalvace značky "Gustav Oplustil". Jako projektant ten na první pohled možná nevděčný styl práce dobře znám - člověk se musi na několik měsíců zavřít do komory, z níž prakticky nevychází, ale když si tam vše v klidu promyslí a připraví, a teprve pak s tím vyjde na světlo, tak ho léta všichni plácají po zádech. Tak zřejmě dříve fungoval i Oplustil, jenže teď na stará kolena začal chodit do Kalicha, kde vždy plácne jednu větu aby dostal honorář, a teď už ho Ostrý strčil i do Kolovrátku. No a výsledek jsme slyšeli na Silvestra. To byl propadák i pro Rádio Proglas, a ne tak pro "zábavnou Dvojku".   

Další tragedií je Aleš Cibulka. Asi je to slušný člověk, bezesporu profesionál, ale ten rektální alpinismus vůči Ostrému vedení a jeho "skvělým" programům, který občas předvádí, už mi také začíná vadit. Hlavně proto, že kdyby se lidé jako on v ČRo spojili a začali něco podnikat, tak by ta intelektuální bída vysílání nemusela zacházet tak daleko...           

■     ■

Přemysl Doksanský

Výstižně napsané, děkuji!

Právě v této chvíli poslouchám na Vltavě skvělý pořad Tomáše Černého a Pavla Ryjáčka NASHLEDANOU V LEPŠÍCH ČASECH. Srovnání s vysíláním na Praze ani není možné - není s čím srovnávat. Přitom před pár lety obdobné pořady vysílala právě stanice Praha.

A proti tomu běží na Praze jeden z nejbulvárnějších pořadů Nezatloukat. Taková úroveň pokleslé zábavy je pro mě naprosto nepřijatelná. Nejde jen o to, co se tam říká, ale také JAK. Pro poslech něčeho takového je zřejmě potřeba zcela odhodit vkus a vypnout 95% mozku. :-(

Na nočním stolku mám neustále knihu OD MIKROFONU K POSLUCHAČŮM, kterou před deseti lety vydal ČRo k 80. výročí vysílání. Nepravidelně, ale přeci jen často, v ní čtu o historii rozhlasu a skutečných osobnostech, které rozhlasu věnovaly celý svůj život. Nějak si nedovedu představit, že by dnes mohla vyjít obdobná kniha k 90. výročí vysílání, a v závěru by byla přidána kapitola VO TOM, JAK JSME PRAHU PŘEJMENOVALI A PAK JSME TO NA DVOJCE KONEČNĚ ROZJELI.
Pokud by dnešní vysílání Prahy slyšel třeba pan Nepil, jistě by na Vinohradskou už nikdy nezavítal...

A za tohoto stavu věcí přichází geniální tah - zrušení Leonarda, ČRo6 a Česka - zbylé stanice, pro jejichž poslech mozek potřebujete. Co jiného v tom chcete vidět než cílenou debilizaci posluchače. Náhrada stanicí PLUS, která bude muset vysílat jen na středních vlnách, není samozřejmě žádnou náhradou - navíc po seznámení se s programovým schéma vidím, že z celého Leonarda zůstane 50 minut vědy 6x do týdne. Pche!

POSLUCHAČI - TY MYSLÍŠ ??? NEMYSLI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Omlouvám se za silná slova, jsou chvíle, kdy mne při poslechu jisté stanice přepadá vztek.

■     ■

odkaz  http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Peter Duhan se ohradil proti označování ČRo2 - Dvojky bulvární stanicí

18. 12. 2012 napsal Tomáš Němec

   Schůze Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 byla na rozdíl od mnoha předešlých nabita hutným programem. Vyberu však jen jeden detail, který mě zaujal nejvíce. Po mnoha měsících přišlo na přetřes to, na co už dlouho  poukazovali mnozí posluchači. Že druhý okruh Českého rozhlasu, papírově stále zvaný Český rozhlas 2 – Praha, ale ve vysílání už téměř dva roky Český rozhlas  dvojka, se postupně pod nadvládou  nynějšího šéfredaktora Jaromíra Ostrého bulvarizoval. K obsahové náplni se tentokráte otevřeně vyslovil na přímý dotaz i generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.  Nedostatky vidí pouze v bloku ranního vysílání, zvaného „Dobré ráno, Česko“. Duhan se však zásadně ohradil proti označování programu dvojky za bulvární. Jeho vyjádření si poslechněte v následujícím čtyřminutovém  zvukovém příspěvku:

Zdá se Vám, že pan ředitel Duhan nemá pravdu a že se jedná jen o změnu stylu vysílání stanice a nikoli o její bulvarizaci? Pak si poslechněte krátký vzkaz, který vám posílá Rada Českého rozhlasu.

   Nezeptali jste se dosud Rady písemně nebo jste se spokojili jen s přeposlanou formální odpovědí odpovědného zaměstnance Českého rozhlasu? Pak si opět pustťe krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu. A třeba několikrát.  Funkční období pana ředitele Duhana končí až v roce 2017, což jest ještě téměř za pět let.  Pouze pasivita posluchačů dovolí, aby stanice, nazývaná dnes dvojka vysílala do té doby po celý den  informace o životech vybraných celebrit, ať už žijících nebo  zemřelých nebo stále opakované humorné scénky  z archivu šedesátých let minulého století. Vzdělávací funkce, kterou měla stanice Praha několik desítek let před nástupem pana Ostrého, bude i nadále potlačena ve prospěch zábavy, ať už si o ní myslíme, že je bulvární nebo že je pokrokovým trendem ve vysílání Českého rozhlasu.

   Jak jsem napsal výše, bylo jednání Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 opravdu hutné. Proto doporučuji těm, kteří chtějí pochopit, co se teď v Českém rozhlase odehrává, poslech obou dvou částí zvukového záznamu. Záznam není příliš kvalitní a poslech proto vyžaduje soustředěnou pozornost. Je s podivem, že instituce, která disponuje nejmodernější nahrávací technikou nedokáže zajistit, aby dvouhodinový záznam byl po celou dobu dobře srozumitelný.

odkaz na 1. část audiozáznamu – http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777184

odkaz na 2. část audiozáznamu -  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777183

    Předpokládám, že tento článek nenajde mnoho čtenářů, návštěvnost tohoto blogu za posledního půl roku silně poklesla. Už jen malá skupinka posluchačů hodnotí vysílání dvojky Českého rozhlasu na jedné ze stovek diskusních stránek, které jsou na webu Českého rozhlasu. Neustále se domáhají odpovědí od vedení stanice, vedení Českého rozhlasu nebo dokonce i Rady Českého rozhlasu. Jenže diskusi na svých vlastních stránkách nepovažuje patrně vedení rozhlasu za adekvátní místo k odpovědím.

   Milí čtenáři těchto řádek a posluchači Českého rozhlasu, máte – li zásadní výhrady k obsahu vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu, přehrajte si opět krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu:

   Rozhodnete-li se  napsat Radě Českého rozhlasu, musí vaše korespondence splňovat náležitosti, které uvádí Rada ČRo na své webové stránce – viz http://www.rozhlas.cz/rada/kontakt

Připadá-li vám zbytečné se na Radu Českého rozhlasu vytrvale obracet, pak můžete očekávat změnu směru ve vysílání Českého rozhlasu nejdříve v roce 2018.  Je ovšem možné, že pan ředitel Duhan má pravdu, že současné vysílání Českého rozhlasu a tedy i stanice Český rozhlas 2 – dvojka, je takové, jaké požaduje většina posluchačů.

Program veřejné schůze Rady ČRo 28. 11. 2012

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 28. 11. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Zpráva o činnosti Dozorčí komise Rady ČRo za 3. čtvrtletí 2012
- Poslechovost - výsledky Radioprojektu v období od 1. 4. - 30. 9. 2012 
- Informace o předvolebních průzkumech využívaných ČRo pro krajské volby 2012 
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr

RadioProjekt II.+III.Q’12: Český rozhlas zazářil rovněž v denní poslechovosti

19. 11. 2012 napsal Jerry Prohaska  na serveru radiotv.cz

ANALÝZA DENNÍ POSLECHOVOSTI - Rádio Impuls si denně naladí 1,053 milionu posluchačů, od minulého průzkumu polepšilo o 11 tisíc, meziročně o 46 tisíc posluchačů, jedná se však jen o minimální čísla v rámci statistické odchylky. Frekvence 1 je s výsledkem 949 tisíc posluchačů denně nadále druhou nejposlouchanější českou stanicí. Vyplývá to z průzkumu poslechovostiRadioProjekt II. + III. Q. 2012, který pro RS SKMO zpracoval STEM/MARK Median.

Dnes vás v analýze průzkumu poslechovosti seznámíme s výsledky denního ukazatele. V této vlně RadioProjektu bylo dotazováno asi 15 tisíc náhodně vybraných respondentů. Věková struktura vzorku se pohybuje v rozmezí 12-79 let ve sledovaném období 1. dubna až 30. září 2012.

Analýza týdenní poslechovosti: Radiožurnál mezikvartálně vyniknul s největším absolutním posílením

Všechna následující data udávají počet posluchačů v tisících, jedná se o denní ukazatel poslechovost, tedy počet posluchačů, kteří danou stanici ladili každý den. V článku jsou uvedena výhradně čísla z celostátního pohledu. V článku se věnujeme jen signifikantním posunům, kompletní výsledky přikládáme v přiloženém dokumentu.

Celoplošné stanice

Rádio Impuls si každý den naladí 1,053 milionu posluchačů, v mezikvartálním výsledku získává 11 tisíc, meziročně 46 tisíc. Druhá Frekvence 1 (949 / +14 / +12) i třetí Evropa 2 (877 / -13 / +25) nezaznamenaly v rámci měření poslechovosti žádné výkyvy poslechovosti a prakticky se jejich výkon nezměnil. Český rozhlas 1 - Radiožurnál (783 / +73 / +86) si připisuje signifikantní nárůst v obou srovnáních a dostává se velmi blízko k hranici 800 tisíc posluchačů. Velmi dobře se dařilo tentokrát také Českému rozhlasu 2 - Praha (437 / +49 / +66). ČRo 3 - Vltava (64 / -3 / +5) nevybočuje z normálu.

celý článek najdete v odkazu http://www.radiotv.cz/p_radio/radioprojekt-iiiiiq%E2%80%9912-cesky-rozhlas-zazaril-rovnez-v-denni-poslechovosti/

Trialog B - rozhovor Jakuba Kamberského s rozhlasovými režiséry Weinlichem a Mančalem – čtvrtek 15.11. od 20. hod. v Praze

napsal Jakub Kamberský na facebookové stránce Trialog B

čtvrtek 15.11. 2012 od 20. hod. klubu Biograf v Praze 5, Plzeňská 210

zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4

Budeme společně vzpomínat na profesní začátky obou hostů, tedy rozhlasových režisérů Karla Weinlicha a Petra Mančala, vzpomeneme na kolegy a lidi, kteří oba ovlivnili či někam nasměrovali, zamyslíme se nad úlohou rozhlasu v jeho zlaté éře 60. let a dnes, zazní i ukázky z režijních prací, dojde jistě i na nějaké veselé historky z natáčení, jak se s oblibou říká.
Půjde o dílem připravený, dílem improvizovaný večer, jehož součástí budou i dotazy návštěvníků.

Informace

Trialogy B jsou večery besedního charakteru, pořádané v nově otevřeném klubu Biograf, Plzeňská 210 Praha 5, bývalé kino Na zámečnici. Poblíž tramvajové zastávky č. 9, 10, 16, vedle rohové restaurace Ladronka.

Popis

Tyto komorní večery budou koncipovány tak, že autor a moderátor v jedné osobě, kulturolog a rozhlasový publicista Jakub Kamberský si vždy bude zvát dva hosty, kteří mají něco společného, nejen profesně, ale hlavně pak lidsky. Mělo by jít o atraktivní zavedená jména, ale i začínající umělce. Jednou podmínkou je, aby nešlo o celebritu, druhou pak, aby měli daní hosté návštěvníkům co sdělit.

Trialogy b vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.

zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4

odkaz - http://www.facebook.com/events/530211467004523/

Dojmy z listopadového setkání Klubu přátel Šestky

11. 11. 2012 napsal Tomáš Němec

    V sobotu 10. listopadu  jsem měl možnost zúčastnit se setkání Klubu přátel Šestky, to jest posluchačů stanice Český rozhlas 6.  Pozval mě pan David  Klíma, koordinátor Klubu. Já sám nejsem členem tohoto klubu, i když zmíněnou stanici poslouchám velmi často. Pan Klíma mě však pozval spíše jako  zájemce o činnost celého Českého rozhlasu, jehož aktivita se projevuje také správou a editací tohoto blogu.

   Nechci tady podávat kompletní informaci o průběhu  sobotního setkání, spíš se podělit o několik dojmů a asociací.  Klub přátel Šestky se liší od jiných posluchačských seskupení tím, že má konkrétní členskou základnu a úzkou skupinku dobrovolníků z různých míst republiky, kteří častěji komunikují mezi sebou a zároveň schraňují náměty a názory, které případně předávají redaktorům stanice Český rozhlas 6.

        Celé setkání se neslo ve znamení nejistoty, jaký bude osud jednotlivých pořadů stanice po jejím sloučení s dosud internetovou a digitální vědeckopopulární stanicí Český rozhlas Leonardo, případně se stanicí Český rozhlas  Rádio Česko, která v současné době ještě vysílá v síti BBC.  Posluchači jsou už  totiž poučeni změnami, které v minulosti dávnější i nedávné ovlivnily stanice  Radiožurnál a Praha a které vedly ke zhoršení programu. Každý z přítomných přinesl nějaký námět, na který chtěl znát odpověď od pracovníků rozhlasu. Diskutovalo se také o právě proběhlé anketě „Moderátor roku“, která podle přítomných nebyla hodna Českého rozhlasu a odporovala i některým bodům kodexu Českého rozhlasu. V tomto smyslu byl sestaven dopis Radě Českého rozhlasu, který jsem podepsal i já.

   Na druhou polovinu přišli i redaktoři stanice Daniel Raus, Terezie Jirásková, Libor Dvořák , Ivan Štern a Jan Rejžek, aby diskutovali o právě probíhajících změnách. Nejpodrobněji analyzoval celou situaci první šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern.  Pohovořil  i o celém uplynulém desetiletí od založení stanice po zrušení českého vysílání Svobodné Evropy.  Připomněl, že tehdy se také vyskytly protesty a nespokojenost s ukončením vysílání Svobodné Evropy, ale že posluchači si pak zvykli na stanici ČRo6.

   Členové Klubu přátel Šestky argumentovali tím, že po direktivních změnách na stanici Praha došlo k výraznému snížení kvality vysílání a zvýšení plytkosti pořadů.  Rozhlasoví redaktoři však nedokázali dát konkrétnější informace o pořadech na chystané stanici mluveného slova Český rozhlas Plus.  Bylo patrné, že zatím ještě o ničem nerozhodují. Líbil se mi dotaz jedné paní,  zda pan Peter Duhan, nynější generální ředitel, ale také bývalý šéfredaktor ČRo6 „nezblbnul“ a nekope proti zájmům  proti své „mateřské“ stanice. Na to se jí ovšem nemohlo ze strany rozhlasových pracovníků dostat kladné odpovědi. Naopak, ti se snažili  pana Duhana bránit prostřednictvím ne zcela jasných informací, které sami měli k dispozici.  Šéfredaktor Daniel Raus se snažil vysvětlit změny, které nastanou  činností programových center .

   Myslím, že členům Klubu přátel Šestky to mnoho neřeklo, protože těžko mohou být podrobněji zasvěceni do chodu Českého rozhlasu.  Stále zůstává nepochopeno sloučení ČRo 6  a ČRo Leonardo, kteréžto stanice mají zcela odlišnou programovou náplň. Daniel Raus ujišťoval, že sloučení těchto programových náplní je reálné.  Ivan Štern vysvětloval, že změny  se budou dít za pochodu a že to ani jinak nejde. Posluchačům nebylo jasné, jak se to  všechno vměstná do času, který bude jen o dvě hodiny delší než současné vysílání ČRo6.  Štern poukázal na to, že v současné době je řada pořadů ČRo6 i Leonarda založena pouze na tom, že si redaktor sedne do studia s hosty a naplní určený čas mluvením, protože na hlubší zpracování materiálu není čas. Poukázal na to, že ke zvýšení informační úrovně pořadů by bylo dobré, kdyby se s natočenými materiály dalo pracovat jako se surovinou, ze které se vytvoří analytický pořad. Členové Klubu přátel Šestky se úplně  neshodli na účelnosti kontaktních pořadů, tj. aby posluchači měli možnost telefonicky vstupovat do vysílání. Někteří chtěli, aby tato možnost byla rozšířena, jiní poukazovali na to, že v současnosti volají do pořadů často lidé, kteří nemají k tématu co říci a pořad rozmělňují. Proti takovému rozmělňování však byli jak posluchači, tak redaktoři. Ivan Štern uvedl příklad jedné německé stanice, která dokáže i do filozofické debaty vhodně zapojit posluchače tím, že hovory probíhají na účet volaného, tedy na účet stanice a režisér pořadu může před vstupem posluchače do vysílání vyzpovídat a do debaty vpustit jen ty, kteří umějí mluvit k tématu.

   Přes vcelku otevřenou diskusi mi setkání s redaktory ČRo6 připadlo poměrně rozpačité. Patrně se instrukce „zeshora“, tedy od rozhlasového ředitele a jeho náměstků průběžně mění, takže se vlastní vysílání začne připravovat až na poslední chvíli a pan ředitel Duhan bude sdělovat Radě Českého rozhlasu, že si vysílání časem „sedne“, tak jako to udělal při změně stanice Praha na stanici Dvojka. Princip změn na stanici Dvojka spočíval v tom,  že program stanice Praha byl postaven na hlavu a čekalo se, co to udělá s posluchači. Vedení stanice pak vyhodnocovalo e-mailové i internetové reakce a nyní se pozvolna vrací k původnímu způsobu vysílání. Tím nemyslím, jen rozhlasové formáty, ale hlavně používání spisovné češtiny tzv. moderátory (dříve redaktory) a výběr  hudby.  Co dnes stanici Dvojka chybí, jsou vědeckotechnické pořady, které byly na stanici Praha před vznikem Leonarda.  Vznikem internetových (později digitálních) stanic  Leonardo,  Radio Wave, D-Dur, ČRo Jazz a Junior, byly obsahově ochuzeny dosud analogové stanice. Pamatuji, když pan Miroslav Bobek zakládal Leonardo a internetovou sekci Českého rozhlasu ČRo Online, měl to být předstupeň k úplné digitalizaci stanic Českého rozhlasu a obecně rozhlasových stanic. Soukromé rozhlasové stanice  však  zájem o digitalizaci neprojevily, ani vysílací podmínky nejsou ještě zdaleka pro přechod na digitalizaci připraveny a tak i Český rozhlas zpomalil.  Bohužel současné polovičaté řešení vedlo ke snížení obsahové pestrosti stanic Českého rozhlasu.

Závěrem mohu napsat, že to, jak bude vypadat stanice mluveného slova, bude možná překvapením nejen pro posluchače, ale i pro pracovníky této stanice. Otázkou je, zda to nebude překvapení nepříjemné.

-----------------------------------------

Pod čarou:

Klub přátel Šestky má svůj web, na který se dostanete kliknutím na zvýrazněnou první část této věty. Tam si jistě jeho členové vymění své názory. Pokud by však někdo z nich chtěl svůj příspěvek umístit současně i na tomto blogu, bude vítán, A to případně včetně informativní fotografie z tohoto setkání.  Každé umístění bude mít jistě své čtenáře.Samostatné příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu nerustestanicipraha@seznam.cz

Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný  Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.

Český rozhlas chystá „nový Radiožurnál“. Má to být proudové vysílání, s hudbou víc pro muže

30. 10. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

"V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Už teď dokážeme reagovat na události téměř online," tvrdí šéfredaktor stanice Jan Pokorný.

Rádio není náměstí pro revoluci, míní šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas

Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu pod vedením šéfredaktora Jana Pokorného se má k 1. lednu 2013 představit jako „nový Radiožurnál“. Tak o chystané modernizaci prvního okruhu veřejnoprávního rádia hovoří aktuální interní plány, které v říjnu předložil náměstek pro program a vysílání instituce Jan Menger a do nichž Médiář.cz nahlédl.

V rámci Mengerem vedené sekce programu a vysílání by zároveň začátkem příštího roku měla začít plnohodnotně pracovat tři centra – vysílání, zpravodajství a výroby. Už od 1. listopadu má fungovat dětský stream Rádio Junior a napřesrok 1. března pak odstartovat stanice mluveného slovaoznačovaná jako Český rozhlas Plus, vznikající ze tří dosud samostatných stanic ČRo 6, Rádio Česko a ČRo Leonardo.

Zatímco stanice ČRo4 Plus, která má vysílat na středních vlnách, se staví ve formátu news/talk a zahrne analytickou publicistiku, investigativu, dokument, diskuse, komentáře a vědu, modernizovaný Radiožurnál má ctít formát news/music a přinášet tedy zprávy, servisní informace a hudbu. To vše v proudovém vysílání, tedy bez pevně ohraničených pořadů.

„Ve všední dny už v programu žádné ‘magazíny’ nejsou ani večer. Večerní Radiožurnál začíná v 19.00 a trvá do 24.00, včetně Hosta Radiožurnálu před půlnocí,“ připomíná šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. „V těchto dnech debatujeme o víkendovém schématu. Jak zachovat formát zpravodajského Radiožurnálu a přitom reflektovat víkendové rozpoložení posluchačů. Nechceme jít cestou ‘dva v jednom’, tedy přiblížit se o víkendu spíš formátu Dvojky. Na druhou stranu, některé dosavadní programy vysílané v sobotu nebo v neděli zejména večer pravděpodobně budou mít časem své místo na stanici mluveného slova.“

Na „proud“ už Radiožurnál najel. „V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Máme silnější tým editorů. Už teď dokážeme mnohem operativněji reagovat na události téměř online. Častěji vysíláme mimořádná vystoupení k různým událostem – pro ilustraci: části tiskovek vyšetřovatelů k metanolové aféře, důležitá sdělení politiků. Tak, aby když někomu pípne na mobilu sms, že se někde něco děje, posluchač ‘návykově’ ladil Radiožurnál, protože ví, že tam o tom budou mluvit,“ představuje si šéfredaktor.

Novinky mají přijít též v dopravním zpravodajství Zelené vlny či ve zprávách o počasí, v tomto ale Pokorný zatím nebyl konkrétní. „Brzy se posluchači od nás dočkají častějších informací ze spotřebitelských témat všeho druhu,“ doplnil.

Změnit se má také zvukový obal stanice, tedy znělky: „Předpokládáme, že od Nového roku nasadíme inovovanou znělkovou grafiku, hlavní znělky, jingly a podobně a přijdeme i s novými claimy. To proto, že chceme mít Radiožurnál nejenom rychlý, pestrý, důvěryhodný, ale i hezký.“

A pokračuje též proměna playlistu – výběru a nasazování hudby. „Hudební složku bereme vážně. Obecně – playlist víc reflektuje složení publika. O něco víc ve prospěch mužů. Ti ve skladbě posluchačů mírně převažují. Ale jsem v debatách o hudbě navenek dlouhodobě opatrný. Ten diskusní kvas se odehrává uvnitř Radiožurnálu,“ přiblížil na dotaz Médiáře Pokorný. Hudební složka se podle něj mění průběžně: „Postupně. Rádio není náměstí pro revoluci. I ten nejzarputilejší odpůrce hudebního formátu Radiožurnálu musí uznat, že se výběr hudby proměnil.“

Aktuální změna se podle Pokorného neobejde bez personálních přesunů, nebudou prý ale převratné: „Už jsem říkal, že jsme doplnili tým editorů o další zkušené novináře. Průběžně hledáme i šikovné reportéry a zpravodajské moderátory. Ale žádný ‘přestup roku’ se zatím nerýsuje.“

odkaz  http://www.mediar.cz/cesky-rozhlas-chysta-novy-radiozurnal-ma-to-byt-proudove-vysilani-s-hudbou-vic-pro-muze/