Český rozhlas příští týden představí nové korporátní logo i identitu svých programů

20. 2. 2013 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Necelý rok po České televizi změní svoje logo i Český rozhlas. Autorem nové korporátní identity je studio Marvil.

Nové korporátní logo i loga všech svých stanic představí příští středu 27. února Český rozhlas.„Tématem tiskové konference bude představení nového základního logotypu Českého rozhlasu, nových logogtypů všech rozhlasových stanic a dalších vybraných značek ČRo včetně ukázky vizuálního stylu a jeho aplikace,“ informoval mluvčí ČRo Jakub Čížek. Autorem nové vizuální identity veřejnoprávního rozhlasu je Studio Marvil.

Veřejnou soutěž na nové korporátní logo a vizuální identitu vypsal rozhlas loni v srpnu. Zájemci se mohli hlásit do 4. září. Rozhlas plánoval za nové logotypy zaplatit 2,5 milionu korun, na dalších 7,5 milionu Kč odhadnul nálady spojené z uvedením nové korporátní identity do praxe. Nynější logo ČRo vytvořila v letech 1995 a 1996 agentura Men on the Moon. Ke změně loga dojde necelý půlrok po České televizi, pro níž nový vizuál i logo vytvořilo Studio Najbrt.

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/cesky-rozhlas-pristi-tyden-predstavi-nove-korporatni-logo-i-identitu-svych-programu/

Změny v Českém rozhlase

20.2.2013 napsal Jan Menger na webu Českého rozhlasu

Budova Českého rozhlasu Vinohradská 12Foto: Karel Šanda

Vážení posluchači,
součástí kandidátského projektu Mgr. art. Petera Duhana na post generálního ředitele Českého rozhlasu bylo i zefektivnění vysílání a práce v rozhlase a s ním související vznik stanice mluveného slova.

Nová stanice zahájí své vysílání 1. března 2013 pod názvem Český rozhlas Plus a vznikne integrací Českého rozhlasu 6, Českého rozhlasu Rádio Česko a Českého rozhlasu Leonardo do jedné stanice, která bude vysílat pouze mluvené slovo (bez hudby). Základními žánry nové stanice budou analytická publicistika, dokumenty, diskuze, komentáře, reportáže a populárně naučné pořady. 

Součástí Českého rozhlasu Plus bude i hodinový pořad Leonardo, který budeme vysílat šest dní v týdnu a svou skladbou a obsahem zůstane věrný dosavadní tradici produkce stanice Leonardo. Redaktoři si budou zvát přední osobnosti české vědy, budou přinášet aktuality z domova i zahraničí, natáčet populárně-vědecké reportáže. Chybět nebudou ani pravidelné seriály věnované posluchačsky atraktivním tématům ze široké oblasti technických, přírodních a společenských věd. Speciální místo ve vysílání pořadu Leonardo (v sobotu) bude mít i astronomie. Tvorbu těchto pořadů připravuje pro celý Český rozhlas od 1. 1. 2013 Tvůrčí skupina popularizace vědy a techniky, jejíž dominantní část tvoří bývalá redakce Českého rozhlasu Leonardo. Kromě rozhlasových příspěvků bude mít tato tvůrčí skupina na starosti i tematický web o vědě a technice leonardo.rozhlas.cz, který bude navazovat na současné webové stránky Českého rozhlasu Leonardo. 

Stanice Český rozhlas Plus bude zatím vysílat v pásmu středních vln, na internetu a digitálně (DVB-T, DVB-S, DVB-C a digitální rádio DAB+). Původním záměrem bylo spustit její vysílání v síti velmi krátkých vln VKV (FM) vysílačů společnosti BBC Radiocom, to znamená v síti, kde byli posluchači zvyklí poslouchat Český rozhlas Rádio Česko. Zamítavé rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v červenci 2012 ale existenci této stanice v uvedeném pásmu VKV (FM) bohužel znemožnilo. 

Český rozhlas Plus bude v první fázi vysílat osm hodin denně (od 16:00 do 24:00 hodin) v síti středovlnných vysílačů, které v ostatních hodinách využívá Dvojka Českého rozhlasu. Tím dojde k omezení poslechu této stanice na středních vlnách, posluchači ji však mohou naladit v síti VKV, i dalšími způsoby, které naleznou na webových stránkách Českého rozhlasu rozhlas.cz. 

Vznik stanice Český rozhlas Plus má za úkol zabránit tříštění sil několika dosavadních rozhlasových stanic a staničních projektů, které vznikly v předchozím období extenzivního rozrůstání Českého rozhlasu. Navazuje na proces jasné profilace jednotlivých programových okruhů, kdy zejména posun Radiožurnálu směrem k rychlému aktuálnímu zpravodajství a Dvojky směrem k zábavě si žádá doplnění portfolia Českého rozhlasu o stanici analyticko-publicistickou, která bude určena především pro posluchače, kteří vyhledávají informace a vzájemné hlubší souvislosti o politickém, ekonomickém a společenském dění a bude doplněním programového portfolia Českého rozhlasu, nikoliv dublováním již existujících stanic. 

Podstatným důvodem pro sloučení tří stanic do jedné je rovněž hledisko ekonomické. Český rozhlas musí využívat prostředky, získané od poplatníků, co nejúsporněji a udržování tří stanic s omezeným množstvím vlastního programu, délkou vysílání a také způsobem šíření signálu bylo zbytečně nákladné. Jejich integrace do jedné silné stanice je tak zcela logickým krokem, zvláště v situaci, kdy program všech tří stanic je z hlediska posluchačů kompatibilní, což potvrzují i provedené výzkumy. 

O smysluplnosti provozování stanice tohoto typu svědčí rovněž dobré zkušenosti zahraničních veřejnoprávních vysilatelů s provozováním obdobných stanic. Nový programový okruh zvýší prestiž Českého rozhlasu jako moderního mediálního domu a nabídne novou kvalitu veřejné služby. 

Pevně věříme, že se podaří pro nově vzniklou stanici v blízké budoucnosti zajistit plnohodnotnou vysílací síť v pásmu VKV. 

V úctě 

Jan Menger
náměstek generálního ředitele pro program a vysílání 

odkaz http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/zmeny-v-ceskem-rozhlase--1178127

Český rozhlas na křižovatce

19.2.2013 napsal Milan Brož v Deníku

Oprava tiskové chyby:
Omlouvám se za chybu - nesprávně pojmenovanou Radu Českého rozhlasu, která vznikla záměnou připravovaného a konečného textu. V některém z následujících čísel bude uveřejněna oprava názvu na "Rada Českého rozhlasu". Děkuji Milan Brož

Moderátor roku 2012 - Klub přátel Šestky má odlišný názor na výklad Kodexu Českého rozhlasu než Rada ČRo

10. 2. 2013 Klub přátel Šestky a Tomáš Němec

   Na setkání Klubu přátel Šestky podepsali jeho členové protest proti anketě roku :Moderátor roku 2012“,

http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2012/11/dojmy-z-listopadoveho-setkani-klubu.html

která podle jejich názoru porušila Kodex Českého rozhlasu.  Tento protest zaslali Radě Českého rozhlasu. Ta postupovala podle svého obvyklého nemastného neslaného způsobu a dopis postoupila k vyjádření  náměstkovi generálního ředitele Českého rozhlasu  pro strategický rozvoj,  Mgr. René Zavoralovi.  Ten samozřejmě nemohl uznat žádné pochybení  u tohoto projektu, jehož iniciativa možná původně vzešla zevnitř Českého rozhlasu. (První ročník soutěže „Moderátor roku 2011“ se konal jako součást „podnikového“ festivalu „Prix Bohemia Radio  2011“ v Poděbradech

Odpověď pana Zavorala je  poněkud  úsměvná, protest zlehčuje a uvádí, že Český rozhlas umístění svých moderátorů v předních místech ankety považuje za velký úspěch a zcela opačně než stěžovatelé svojí účast v této soutěži pokládá za naplňování čl. 16 odst. 16.1 Kodexu.  Rada Českého rozhlasu, která zpravidla nemá názor a její působení jako kontrolního orgánu veřejnosti bývá značně bezzubé, vyjádření pana Zavorala „vzala na vědomí“. Posluchač je pak na pochybách,  zda Rada s odpovědí pana Zavorala souhlasi nebo zda je jí tato odpověď zcela lhostejná.  Níže si můžete přečíst oba texty, tedy Protest proti anketě ČRo a ARO „Moderátor roku“ a odpověď Rady Českého rozhlasu tak, jak byly zveřejněny na webu Klubu přátel Šestky  i na facebookové stránce Klubu přátel Šestky.

 Tomáš Němec

■     ■

TEXT PROTESTU KPS podepisovaném členskou základnou na Setkání KPS v budově  rozhlasu v listopadu 2012:

Rada ČRo                                                                V Praze, dne 10.11.2012

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

Protest proti anketě ČRo a ARO „Moderátor roku“

Vážená Rado Českého rozhlasu!

My, zde podepsaní posluchači Českého rozhlasu, důrazně protestujeme proti pořádání výše uvedené společné ankety Českého rozhlasu a Asociace rozhlasových organizací.

Náš protest zdůvodňujeme takto :

anketu zaštiťuje generální ředitel Českého rozhlasu, který je povinen vždy dodržovat Kodex Českého rozhlasu. V případě ankety Moderátor roku však došlo k porušení odst. 6.8., článku 6, Hlavy II Kodexu Českého rozhlasu:

„Český rozhlas je při získávání a zpracování informací plně povinen zjistit a posluchačům zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti“  a „Zamlžení určité informace nebo potlačení jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti“.

1. Anketa Moderátor roku podsouvá posluchačům, že údajně hledá „nejoblíbenějšího moderátora a moderátorku českých rádií“ (Asociace rozhlasových organizací), popř. „nejlepšího moderátora v českém éteru“

(ČRo).

Ve skutečnosti však se jedná o „soutěž“ několika předem vybraných moderátorů tří soukromých rozhlasových stanic a ČRo (z jehož dvou desítek stanic se smělo účastnit pouze 5). Několik desítek komerčních a veřejnoprávních stanic, stejně jako drtivá většina moderátorů zúčastněných stanic, byly tedy ze soutěže vyloučeny.

2. Anketa Moderátor roku předstírá, že se jedná o soutěž posluchačského výběru, přičemž ve skutečnosti je skupina zúčastněných soutěžících předem vybrána rozhlasovými organizacemi (v roce 2012 se jednalo o 21 moderátorů).

3. Anketa Moderátor roku předstírá rovné podmínky soutěže. Tyto však nejsou dány, protože jsou do soutěže zahrnuty stanice s velkou posluchačskou obcí vedle stanic s malým posluchačským dosahem, z čehož vyplývá, že moderátoři menších stanic jsou tím znevýhodněni, nezávisle na kvalitě své práce.

4. Anketa Moderátor roku předstírá rovnost při hlasování, poněvadž lze hlasovat pouze internetovou cestou či zasláním sms. Domníváme se, že tyto dva jedině přípustné způsoby hlasování znevýhodňují starší a nejstarší posluchače, kteří obvykle nemají přístup k internetu a mobilním technologiím.

  

V anketě Moderátor roku je nepřímo porušován odst. 16.1., čl. 16, Hlavy II Kodexu Českého rozhlasu: „Český rozhlas je zavázán dbát o kultivovanost jazykového projevu. Vyjadřování hlasatelů, moderátorů a redaktorů ve vysílání musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že posluchači mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam.“.

Moderátoři Českého rozhlasu, pro které je závazný Kodex Českého rozhlasu, jsou přitom zařazováni do stejné soutěže jako moderátoři komerčních rádií, kteří nepodléhají přísným nárokům na moderaci (v roce 2012 Těžkej Pokondr, Ruda z Ostravy, Impulsovi atd.). Umístění komerčních moderátorů před moderátory ČRo na základě hledisek popularity či rozšířenosti (v roce 2012 na prvním místě Leoš Mareš a ranní tým Evropy 2 a na druhém místě Ruda z Ostravy) může mít neblahé důsledky v ohledu jazykově normotvorném:

-          jednak na pracovníky ČRo

-          jednak na posluchače ČRo.

Vážená Rado ČRo, domníváme se, že standardy veřejnoprávního Českého rozhlasu by neměly ovlivňovat „projevy“ Těžkého Pokondra či Rudy z Ostravy, ale kultivované projevy Karla Čapka, Ferdinanda Peroutky, Jiřího Ješe či Lídy Rakušanové. Akce Moderátor roku je proto zásadním pochybením ČRo.

■     ■

p. David Klíma a spol. - odpověď na stížnost

č.j. O12CRO0061053

Vážený pane Klímo,

potvrzuji přijetí Vaší stížnosti ze dne 4. 12. 2012 a sděluji, že Rada ČRo si vyžádala k Vaší výzvě stanovisko náměstka GŘ ČRo pro strategický rozvoj, pana Mgr. René Zavorala.

Členové Rady si prostudovali oba materiály a vzali vysvětlení pana Zavorala na vědomí.

Vážený pane, věřím, že přijmete toto konstatování jako věcnou skutečnost a zůstanete i nadále pozorným posluchačem stanic a studí Českého rozhlasu.

Děkuji Vám za pozornost našemu sdělení a

zůstávám s pozdravem

Mgr. Bohuš Zoubek

místopředseda Rady ČRo

---------------------------------------------------------

příloha- vyjádření náměstka GŘ ČRo pro strategický rozvoj, pana Mgr. René Zavorala

Reakce  Českého  rozhlasu  na  stížnost  posluchačů  Českého

rozhlasu – p. David Klíma a spol.

Český  rozhlas  si  velmi  váží  zájmu   a  názorů  posluchačů  ve  stížnosti podepsaných,  avšak  nesouhlasí  s tvrzeními,  kterými  stěžovatelé  obviňují Český rozhlas z porušování Kodexu Českého rozhlasu. Kodex  Českého  rozhlasu  je jednou  ze  základních  norem,  kterými  se  Český rozhlas  při  poskytování  veřejné  služby  v  oblasti  rozhlasového  vysílání řídí, jeho dodržování všemi svými zaměstnanci bere velmi vážně a jakékoliv podezření či nařčení z porušení této normy velmi pečlivě zkoumá. V tomto případě však účastí moderátorů Českého rozhlasu v soutěži Moderátor roku  k porušení  žádného  ustanovení  Kodexu  nedošlo.  V  tom,  že  se  Český rozhlas účastní této soutěže a nominuje do ní svoje moderátory, kteří se v anketě uchází o hlasy veřejnosti, nelze spatřovat porušení Kodexu a pokud jsou stěžovatelé opačného názoru, tak je to zcela chybný a účelový výklad této  normy.  Oba  stěžovateli  citované  články  Kodexu  nemají  žádnou souvztažnost k účasti Českého rozhlasu v anketě Moderátor roku. Citované články Kodexu se týkají vysílání. V prvém případě se jedná o "získávání a zpracování informací", které jsou určeny pro vysílání. V druhém případě se jedná  o  "kultivovanost  jazykového  projevu  hlasatelů,  moderátorů  a redaktorů", opět ve vysílání. Stěžovatelé ve stížnosti netvrdí, že by se moderátoři  Českého  rozhlasu  dopouštěli  porušování  Kodexu,  naopak  nepřímo potvrzují,  že  Kodex  dodržují. Porušení  Kodexu  spatřují  v tom,  že  došlo k přímému  poměření  oblíbenosti  moderátorů  Českého  rozhlasu  s moderátory komerčních  stanic,  jejichž  projev  není  dle  názoru  stěžovatelů  dost kultivovaný. 

Český rozhlas umístění svých moderátorů v předních místech ankety považuje za velký úspěch a zcela opačně než stěžovatelé svojí účast v této soutěži pokládá za naplňování čl. 16 odst. 16.1 Kodexu. Svojí účastí v této anketě Český rozhlas šíří kultivovaný projev i mezi posluchači komerčních stanic, čímž v konečném důsledku může dojít i k rozšíření spektra jeho posluchačů.

Český rozhlas je moderním médiem, které si nemůže dovolit žít odtrženě od okolní reality, jejíž součástí jsou i produkty víceméně konzumního rázu. Poměření  oblíbenosti  svých  moderátorů s moderátory  komerčních  stanic nepovažuje Český rozhlas za něco špatného, co by jej jakkoliv znevažovalo v očích posluchačů nebo bylo pod jeho úroveň. Pokud to tak posluchači cítí, nelze jim takový pocit upřít.

Český  rozhlas  je  veřejnoprávním  médiem,  které  poskytuje  službu  co nejširšímu spektru osob. Při poskytování této služby postupuje svobodně a se svým nejlepším svědomím tak, aby byl naplněn zákon o Českém rozhlase, respektive Kodex  Českého  rozhlasu.  Ačkoli  se  jednání  Českého  rozhlasu nemusí  stěžovatelům  líbit,  neznamená  to  vždy,  že  takové  jednání  musí znamenat porušení nějaké normy. Žijeme ve svobodné společnosti a svobody

při  svém  jednání  požívá  i  Český  rozhlas.  Přistoupení  na  účelové  výklady norem vede v konečném důsledku k potlačení práv, což stěžovatelé, kteří za svoje  vzory  ve  stížnosti  prohlašují  Karla  Čapka  a  Ferdinanda  Peroutku, jistě nechtějí.

■     ■

web Klubu přátel šestky – odkaz https://sites.google.com/site/klubpratelsestky/

Český rozhlas - tři stanice mluveného slova budou spojeny do jedné

Na konci února 2013 zaniknou tři stanice Českého rozhlasu: Český rozhlas 6, Český rozhlas Leonardo a Rádio Česko. Místo nich vznikne na středovlnných frekvencích nynějšího Českého rozhlasu 6 nová stanice mluveného slova, Český rozhlas Plus. Její šéfredaktor Daniel Raus,  dosavadní šéfredaktor Českého rozhlasu 6, píše na nově vytvořeném podwebu Českého rozhlasu:

Český rozhlas Plus

Daniel Raus, šéfredaktor nové stanice

Foto: Vendula Kosíková

Nová stanice Plus doplní programové portfolio Českého rozhlasu. Stanice bude komentovat a vykládat současnost a aktuální dění v širších a hlubších souvislostech historických, politických, ekonomických či kulturních.

Doba vysílání
Programové schéma se bude odvíjet od měnícího se denního rytmu. S tím, jak se odpoledne bude měnit ve večer a večer v noc, budeme od co nejširšího posluchačského záběru směřovat k formátům určeným pro stále přesněji vymezené posluchačské skupiny. 

Program a novinářské osobnosti
Začínáme magazínem Leonardo, který zaujme každého, koho zajímá svět kolem nás. Pravidelně se zde budeme setkávat například s astronomem Jiřím Grygarem.
Po 17. hodině dostane slovo pořad Den podle... Ten bude postavený na výrazných osobnostech typu Libora Dvořáka či Lídy Rakušanové, které budou se svými hosty rozebírat několik hlavních událostí dne. Po 18. hodině zařazujeme tradiční pořad Názory a argumenty, který považujeme za dědictví Svobodné Evropy a Šestky. 

„hard talk“ rozhovor Dva na jednoho
Proti televiznímu zpravodajství zařazujeme v sedm večer každodenní kontaktní pořad Radiofórum: každý, kdo chce sdělit svůj názor a debatovat o něm, bude mít možnost. Nebudeme se zde opírat jen o telefonické spojení, chceme v maximální míře využít i sociální sítě. Osmá hodina je v televizi filmová a seriálová a my na tuto dobu nasazujeme, jak nám velí odpovědnost veřejnoprávního média, alternativu – pořady vyžadující soustředění a zájem o téma: Politická literatura, Lidé pera, Portréty, Kořeny, tedy víceméně tradiční pořady, které posluchači Šestky už znají. Součástí večera bude od deváté hodiny pořad s názvem Pro a proti, ve kterém osobnosti odlišných názorů budou mít možnost prezentovat a obhájit v diskusi své argumenty. Po tomto střetu idejí už přijde čas na zklidnění: po 22. hodině poběží profilový rozhovor a výběr toho nejzajímavějšího ze světových médií – a konečně a po 23. hodině budeme v souladu s tradicí Šestky reprízovat pár pořadů, mezi nimi erbovní Názory a argumenty. 

Jak a kde si nás naladíte
Vysílat budeme denně od šestnácté hodiny do půlnoci, a to na středních vlnách, na internetu a v multiplexu DVB-T. Vysílat budeme na středovlnných frekvencích 639, 954 a 1332 kHz. Jednotlivé pořady si můžete pustit po odvysílání také v iRadiu. 

Těšíme se na setkání na vlnách nové stanice Plus! 

---

Nejčastěji se vyskytující otázky a odpovědi: 

Proč vzniká nová stanice? 

Vznik stanice Český rozhlas Plus byl jedním z bodů volebního programu generálního ředitele MgA. Petera Duhana a změn vedoucích ke zkvalitnění a zefektivnění vysílání i chodu ČRo. 

Český rozhlas Plus vzniká jako přidaná hodnota navíc nejen vůči jiným stanicím Českého rozhlasu, ale také například vůči ČT 24. Plus bude stanicí analytické publicistiky. Našim sloganem je: Český rozhlas Plus - rádio s názorem. 

Současná podoba nové stanice vychází ze zkušeností a z požadavku vytvoření co možná nejlepší nabídky posluchači Českého rozhlasu. 

Jak si naladím stanici Plus, kdy a kde ji mohu poslouchat? 

Stanice Český rozhlas Plus vysílá od svého startu 1. 3. 2013 od 16.00 na středních vlnách, digitálně (set-top-box, satelit, kabel, IPTV) a přes internet. 

Proč vysílá stanice jen na středních vlnách? 

Hned v úvodu je důležité zdůraznit, že příjem na středních vlnách nabízí řadu výhod pro posluchače. Tou hlavní je, že střední vlny pokrývají 99 % území České republiky. Český rozhlas má navíc všech AM vysílačích instalovány moderní digitální zpracování signálu, signál se optimalizuje a využívá vysílač způsobem, který byl ještě nedávno nedosažitelný. Výsledkem je významné zlepšení přenosu vyšších zvukových kmitočtů . Nová stanice vástak zcela jistě překvapila také čistým a srozumitelným zvukem. Našim záměrem bylo spuštění stanice vedle středních vln též v síti VKV vysílačů BBC Radiocom. Zamítavé rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ale existenci této stanice na VKV prozatím znemožnilo. Jedinou platformou, na které stanice vysílá, jsou střední vlny, internet a digitální vysílání (DVB-T,DVB-S, DVB-C a digitálním rádiu DAB+). 

odkaz http://www.rozhlas.cz/plus/portal/_zprava/1171437

Programové priority a změny ve vysílání některých stanic Českého rozhlasu

2.2. 2013 vybral a poznámkami opatřil Mirek Tengler

 Z materiálu generálního ředitele ČRo – Petera Duhana: Programové priority 2013

■     ■

Český rozhlas 1 – Radiožurnál:

-          věková skupina posluchačů: 25 – 60 let

-         navýšení podílu hudby ve vysílání (hudba x mluvené slovo 60:40)

-         modernizace zvukové grafiky, větší důraz na práci s jingly a identifikátory jednotlivých

         programových prvků

Český rozhlas 2 – Praha:

-        věková skupina posluchačů: 50 – 79 let + děti

-        podíl hudby a slova: 45:55

-       podíl domácí a zahraniční hudební produkce: 70:30

-        jedna z nejvýznamnějších priorit stanice – oslovit dětského posluchače

-        Jak to vidíte? – diskusní pořad (dříve Čaj pro dva) s možností komunikace s posluchači 

         prostřednictvím telefonu, e-mailu, sociálních sítí

V roce 2013 čeká stanici úprava programového schématu ve prospěch posílení role hudby a zábavy ve vysílání při zachování tradičních vzdělávacích a informačních pilířů programu, zásadně větší důraz bude kladen na vysílání pro dětského posluchače.

Český rozhlas 3 – Vltava:

-           v podstatě beze změn

Český rozhlas 4 – Wave:

-           v podstatě beze změn

Český rozhlas 5 – regiony:

-         tady jsou plány trochu jiné pro každou regionální stanici

-        věková skupina posluchačů: většinou 50 + (kromě Reginy, Ostravy, které jsou zaměřené 

        i na  mladší posluchače)

-         posílení vysílání pro seniory

Český rozhlas Plus:

-         nová stanice začne vysílat od 1.3.2013

-          zaměřena bude na analytickou publicistiku, vědu, atd.

■     ■

------------------------------------------------------------  

 Poznámky:

-          Ačkoli se v materiálu pana ředitele říká, že jedním z cílů Českého rozhlasu v roce 2013 je: „…profilovat formáty jednotlivých stanic tak, aby odrážely potřeby dnešních posluchačů a splňovaly požadavek co nejpřehlednější, nejpestřejší a zároveň vyvážené programové nabídky“, tak  mám  dojem, že hned dvě stanice Českého rozhlasu budou programově zacíleny především na seniory a to Český rozhlas 2 – Praha a regionální vysílání (Čro 5). Je tedy nesmysl mluvit o lepší profilaci stanic, aby na sobě vzájemně neparazitovaly. Parazitovat zřejmě budou.

-          Co se týká regionálního vysílání: Znám hned několik regionálních studií Českého rozhlasu a opravdu nemám pocit, že by bylo nutné právě zde posilovat vysílání pro seniory. Ti už regiony dávno poslouchají a jakékoli změny nesou většinou mnohem hůře, než mladší posluchači. Ti by mohli naopak regionální studia zcela opustit a hledat si „svou“ stanici mimo Český rozhlas. Stojí to panu Duhanovi za to riziko?

-          Lidem preferujícím zpravodajství bez hudby není od 1.3.2013 věnována žádná stanice (Rádio Česko končí své vysílání k 28.2.2013). Český rozhlas ke stejnému datu ukončuje spolupráci s provozovatelem vysílání BBC. To je jedna z největších proher pana ředitele Duhana!!

-          K 28.2.2013 končí své vysílání rovněž stanice Leonardo. Jejímu programu bude vyhrazena hodina vysílání na novém okruhu Český rozhlas Plus. Co se tam z dříve bohatého programu vejde, je otázkou. Další špatná zpráva!

-          Stanice Český rozhlas 6 rovněž končí k 28.2.2013, ale podstatná část jejího programu přechází ve zkrácené formě do stanice Český rozhlas Plus, která bude vysílat v pásmu středních vln, na internetu, dále v pásmu DVB-T, DAB a DVB – S.  Vzhledem k tomu, že naprostá většina posluchačů hledá své stanice v pásmu VKV, bude mít nové Rádio Plus velmi ztížený start.

odkaz na materiál „PROGRAMOVÉ PRIORITY 2013“  - http://www.ceskamedia.cz/multimedia/104000/103319.pdf

Program veřejné schůze Rady ČRo 30. 1. 2013

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 30. 1. 2013 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Volba členů do Dozorčí komise Rady ČRo 
- Rozhlasové poplatky - informace 
- Aktuální situace k žádosti provozovatele BBC Radiocom
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr

Podle generálního ředitele ČRo Duhana čas prý oponou trhnul

19. 1. 2013 napsal Mirek Tengler na facebookové stránce tohoto blogu

     16. ledna 2013 zodpovídal generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan telefonické dotazy posluchačů na stanici Český rozhlas 2 – Praha (Dvojka). Pořad si můžete přehrát ze zvukového archivu Českého rozhlasu - odkaz http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2810803

     Tak jsem si pořad poslechl ze záznamu a mám k němu několik připomínek.

      1) Pan ředitel Duhan na počátku pořadu řekl, že změny, které stanici Český rozhlas 2 postihly od 31.1.2011, měly za cíl "znáročnit Dvojku". No, přiznám se, že jsem od pana ředitele slyšel už lecjaký žvást, ale že změny Dvojku "znáročnily", to je jasný adept na výrok roku. Já mám totiž přesně opačný pocit - tedy že změny měly za cíl stanici Český rozhlas 2 zjednodušit (lépe řečeno - zbulvarizovat) - aby tak přitáhla nové posluchače. To se zřejmě skutečně podařilo, ovšem za cenu zničení původního širokozáběrového rodinného vysílání stanice a upřednostnění modelu stanice "plkající, hihňající se a zajímající se o celebrity místo podpory kvalitního mluveného slova, vědy a kultury". Ostatně, pánové Duhan a Ostrý to tehdy říkali jasně. Dnes, jak slyším, se pan Duhan k tomuto modelu již nehlásí. Není to pokrytecké?

      2) "Čas prý oponou trhnul", říká pan ředitel Duhan, když vysvětloval změny, které zničily stanici Český rozhlas 2 - Praha. Dnes, jak slyším, čas zřejmě opět trhnul oponou a tak se potichu připouští, že ne všechny změny byly k lepšímu a bylo by tedy vhodné znovu upravit vysílací schéma. Vemte si, kolik stálo přeformátování stanice Český rozhlas 2 finančních prostředků, aby se následně přišlo na to, že některé změny posluchači vytrvale odmítají (například název) a mluví o stanici i nadále jako o Praze. Dokonce i pan ředitel Duhan tento původní název několikrát použil - a zřejmě nikoli náhodně, ale s jistým záměrem. Pak se ale ptám, proč vedení rozhlasu (a pan ředitel Duhan osobně) změny dříve nekonzultovalo s posluchači stanice, než jim oblíbený program za velké peníze nahradilo jiným, který se ovšem ujal jen z části. Mohlo si ušetřit spoustu času. Není právě toto neuvěřitelné plýtvání prostředky všech koncesionářů? A pokud je to plýtvání, tak se ptám proč? Protože se někdo chtěl představit jako "velký reformátor" a ono se to nepovedlo?? Kolik prostředků nás ještě budou stát všechny ty nedomyšlené "reformy", než Rada Českého rozhlasu konečně pochopí, že udělala kozla zahradníkem?!

     3) Dozvěděli jsme se tedy, že stanice Český rozhlas Dvojka dostane po dvou letech experimentů opět nový název. Posluchači prý mají přijít s nápady. Ale vždyť oni s těmi nápady už dávno přišli - nebo lépe řečeno - nikdy nepřestali bojovat za návrat původního označení!! Dvojce totiž stále říkají "Praha". Proč se vedení rozhlasu nezeptalo posluchačů rovnou, jak chtějí, aby se jejich stanice jmenovala? Proč se pan ředitel Duhan ptá až dnes? Protože zjistil, že Dvojka je absolutně "out"! Ale aby se ukázal jako ředitel, který má v kapse vždycky nějaký kvalitní návrh, tak nabídnul název "Regina". Tak nějak při tvůrčím zaujetí zapomněl, že stejný název má už regionální vysílání pro hlavní město Prahu. Ví pan ředitel o tom, že tato stanice existuje? A pokud svůj názor skutečně považuje za relevantní a plánuje-li přejmenovat Dvojku na Reginu, jak se bude jmenovat dnešní Regina? Ach jo. Mají takovéhle nápady vůbec smysl? K čemu je takové střílení od boku?

     4) Od jedné posluchačky padl zajímavý návrh: Aby bylo vysílání stanice Český rozhlas 2 doplněno některými vybranými pořady z Leonarda. Pokud má stanice Český rozhlas Leonardo skutečně k 28.2.2013 zaniknout,  je právě toto jedna z šancí, jak její pořady nabídnout širší posluchačské obci, která dnes využívá výhradně VKV a střední vlny už dávno neposlouchá. Rádio Plus, které má být jakýmsi pokračovatelem tradice, bude na SV skomírat a s ním i pořady Leonarda, které tam budou přemístěny. Nebylo by lepším řešením znovu rozšířit záběr stanice Český rozhlas 2 a vrátit tam popularizační vědecké pořady? Já jsem jednoznačně pro.

      A na závěr bych chtěl podotknout, že pan ředitel Duhan si plete systém vysílání DAB (tedy digitální rozhlas) a systém DVB-T (tedy digitální televizi, který jako doplněk přenáší také některé rozhlasové programy). Pokud pan ředitel poslouchá rozhlasové stanice na televizi, rozhodně to nebude v systému DAB, ale spíše v DVB-T. To jen tak na okraj. Nemyslím si, že generální ředitel musí vědět všechno, ale pokud něčemu nerozumí, má se zeptat odborníků. Jistě jich má v Českém rozhlase spousty.

odkaz http://www.facebook.com/pages/Neru%C5%A1te-n%C3%A1zev-stanice-Praha-%C4%8Cesk%C3%A9ho-rozhlasu/146179198767013

Devalvace značek „Gustav Oplustil“ a „Aleš Cibulka“

12. 1.  2013  napsali posluchači  Pavel Roháček  a Přemysl Doksanský

■     ■

Pavel  Roháček

Včera jsem při návratu do ČR nevěřil vlastním uším: Ona už se Káva o čtvrté (později Ostrý Čaj pro dva) jmenuje taky Jak to vidíte? Hned od nástupu Ostrého do funkce bylo zřejmé, že má a bude mít problémy s obsahovou náplní vysílání (proto to neustálé omílání archivu a záplava "známých jmen", založená  na stejném principu jako bulvár), ale ty jeho průhledné reklamní triky už mi vážně začínají lézt krkem.

Každá nově instalovaná "celebrita" , která se neumí prosadit svou prací, musí být několikrát propasírovaná Toboganem (viz Zora Jandová, jejíž dětské vysílání vykazuje obdobné vlastnosti jako stejnojmenný salám), a i ráno vysílaný soubor nesmyslných zvuků se musí jmenovat "Jak to vidí" Tlučhořovi (zde Ostrý už správě odhadl předem, že na pouhou značku "Tlučhořovi" už nikoho nenaláká). Nicméně se opět ukazuje, že posluchače ČRo2 zajímá hlavně vysílání, které má obsah, jenže to pan Ostrý jaksi nedokáže rozpoznat, on si pořád myslí, že název osvědčeného pořadu přilepí k nějakému balastu a lidé to začnou poslouchat. Viz příklad Kolotoče zahraničních zajímavostí, z nějž se stal Kolovrátek rozhlasového archivu. Jinak Káva o čtvrté reklamu nepotřebuje, to je zajímavý pořad, akorát možná ve špatný čas (z hlediska poslechovosti).

Jednou z největších tragedií je ale devalvace značky "Gustav Oplustil". Jako projektant ten na první pohled možná nevděčný styl práce dobře znám - člověk se musi na několik měsíců zavřít do komory, z níž prakticky nevychází, ale když si tam vše v klidu promyslí a připraví, a teprve pak s tím vyjde na světlo, tak ho léta všichni plácají po zádech. Tak zřejmě dříve fungoval i Oplustil, jenže teď na stará kolena začal chodit do Kalicha, kde vždy plácne jednu větu aby dostal honorář, a teď už ho Ostrý strčil i do Kolovrátku. No a výsledek jsme slyšeli na Silvestra. To byl propadák i pro Rádio Proglas, a ne tak pro "zábavnou Dvojku".   

Další tragedií je Aleš Cibulka. Asi je to slušný člověk, bezesporu profesionál, ale ten rektální alpinismus vůči Ostrému vedení a jeho "skvělým" programům, který občas předvádí, už mi také začíná vadit. Hlavně proto, že kdyby se lidé jako on v ČRo spojili a začali něco podnikat, tak by ta intelektuální bída vysílání nemusela zacházet tak daleko...           

■     ■

Přemysl Doksanský

Výstižně napsané, děkuji!

Právě v této chvíli poslouchám na Vltavě skvělý pořad Tomáše Černého a Pavla Ryjáčka NASHLEDANOU V LEPŠÍCH ČASECH. Srovnání s vysíláním na Praze ani není možné - není s čím srovnávat. Přitom před pár lety obdobné pořady vysílala právě stanice Praha.

A proti tomu běží na Praze jeden z nejbulvárnějších pořadů Nezatloukat. Taková úroveň pokleslé zábavy je pro mě naprosto nepřijatelná. Nejde jen o to, co se tam říká, ale také JAK. Pro poslech něčeho takového je zřejmě potřeba zcela odhodit vkus a vypnout 95% mozku. :-(

Na nočním stolku mám neustále knihu OD MIKROFONU K POSLUCHAČŮM, kterou před deseti lety vydal ČRo k 80. výročí vysílání. Nepravidelně, ale přeci jen často, v ní čtu o historii rozhlasu a skutečných osobnostech, které rozhlasu věnovaly celý svůj život. Nějak si nedovedu představit, že by dnes mohla vyjít obdobná kniha k 90. výročí vysílání, a v závěru by byla přidána kapitola VO TOM, JAK JSME PRAHU PŘEJMENOVALI A PAK JSME TO NA DVOJCE KONEČNĚ ROZJELI.
Pokud by dnešní vysílání Prahy slyšel třeba pan Nepil, jistě by na Vinohradskou už nikdy nezavítal...

A za tohoto stavu věcí přichází geniální tah - zrušení Leonarda, ČRo6 a Česka - zbylé stanice, pro jejichž poslech mozek potřebujete. Co jiného v tom chcete vidět než cílenou debilizaci posluchače. Náhrada stanicí PLUS, která bude muset vysílat jen na středních vlnách, není samozřejmě žádnou náhradou - navíc po seznámení se s programovým schéma vidím, že z celého Leonarda zůstane 50 minut vědy 6x do týdne. Pche!

POSLUCHAČI - TY MYSLÍŠ ??? NEMYSLI !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Omlouvám se za silná slova, jsou chvíle, kdy mne při poslechu jisté stanice přepadá vztek.

■     ■

odkaz  http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Peter Duhan se ohradil proti označování ČRo2 - Dvojky bulvární stanicí

18. 12. 2012 napsal Tomáš Němec

   Schůze Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 byla na rozdíl od mnoha předešlých nabita hutným programem. Vyberu však jen jeden detail, který mě zaujal nejvíce. Po mnoha měsících přišlo na přetřes to, na co už dlouho  poukazovali mnozí posluchači. Že druhý okruh Českého rozhlasu, papírově stále zvaný Český rozhlas 2 – Praha, ale ve vysílání už téměř dva roky Český rozhlas  dvojka, se postupně pod nadvládou  nynějšího šéfredaktora Jaromíra Ostrého bulvarizoval. K obsahové náplni se tentokráte otevřeně vyslovil na přímý dotaz i generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.  Nedostatky vidí pouze v bloku ranního vysílání, zvaného „Dobré ráno, Česko“. Duhan se však zásadně ohradil proti označování programu dvojky za bulvární. Jeho vyjádření si poslechněte v následujícím čtyřminutovém  zvukovém příspěvku:

Zdá se Vám, že pan ředitel Duhan nemá pravdu a že se jedná jen o změnu stylu vysílání stanice a nikoli o její bulvarizaci? Pak si poslechněte krátký vzkaz, který vám posílá Rada Českého rozhlasu.

   Nezeptali jste se dosud Rady písemně nebo jste se spokojili jen s přeposlanou formální odpovědí odpovědného zaměstnance Českého rozhlasu? Pak si opět pustťe krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu. A třeba několikrát.  Funkční období pana ředitele Duhana končí až v roce 2017, což jest ještě téměř za pět let.  Pouze pasivita posluchačů dovolí, aby stanice, nazývaná dnes dvojka vysílala do té doby po celý den  informace o životech vybraných celebrit, ať už žijících nebo  zemřelých nebo stále opakované humorné scénky  z archivu šedesátých let minulého století. Vzdělávací funkce, kterou měla stanice Praha několik desítek let před nástupem pana Ostrého, bude i nadále potlačena ve prospěch zábavy, ať už si o ní myslíme, že je bulvární nebo že je pokrokovým trendem ve vysílání Českého rozhlasu.

   Jak jsem napsal výše, bylo jednání Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 opravdu hutné. Proto doporučuji těm, kteří chtějí pochopit, co se teď v Českém rozhlase odehrává, poslech obou dvou částí zvukového záznamu. Záznam není příliš kvalitní a poslech proto vyžaduje soustředěnou pozornost. Je s podivem, že instituce, která disponuje nejmodernější nahrávací technikou nedokáže zajistit, aby dvouhodinový záznam byl po celou dobu dobře srozumitelný.

odkaz na 1. část audiozáznamu – http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777184

odkaz na 2. část audiozáznamu -  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777183

    Předpokládám, že tento článek nenajde mnoho čtenářů, návštěvnost tohoto blogu za posledního půl roku silně poklesla. Už jen malá skupinka posluchačů hodnotí vysílání dvojky Českého rozhlasu na jedné ze stovek diskusních stránek, které jsou na webu Českého rozhlasu. Neustále se domáhají odpovědí od vedení stanice, vedení Českého rozhlasu nebo dokonce i Rady Českého rozhlasu. Jenže diskusi na svých vlastních stránkách nepovažuje patrně vedení rozhlasu za adekvátní místo k odpovědím.

   Milí čtenáři těchto řádek a posluchači Českého rozhlasu, máte – li zásadní výhrady k obsahu vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu, přehrajte si opět krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu:

   Rozhodnete-li se  napsat Radě Českého rozhlasu, musí vaše korespondence splňovat náležitosti, které uvádí Rada ČRo na své webové stránce – viz http://www.rozhlas.cz/rada/kontakt

Připadá-li vám zbytečné se na Radu Českého rozhlasu vytrvale obracet, pak můžete očekávat změnu směru ve vysílání Českého rozhlasu nejdříve v roce 2018.  Je ovšem možné, že pan ředitel Duhan má pravdu, že současné vysílání Českého rozhlasu a tedy i stanice Český rozhlas 2 – dvojka, je takové, jaké požaduje většina posluchačů.