čtvrtek 15. ledna 2015

Další z reformátorských kousků generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana: zrušení pořadu Čajovna na stanici Vltava

12. - 13. 1. 2014 napsali Vladivojna La Chia a posluchači ve facebookových diskusích. Včetně dopisu Mgr. ONDŘEJE NOVÁČKA, ředitele Centra vysílání

■   ■
Mirek Tengler‎
To, čeho jsem se obával, se pomalu stává skutečností. Svého času jsem projevil obavy, že jedním "reformním" krokem, který mou oblíbenou stanici Vltava už zasáhl, určitě nebyly naplněny všechny představy, které nosí ve svých pomýlených hlavách pan generální ředitel Duhan a jeho pohůnci. A už je to tady! Tentokrát bude odsunuta do zapomnění Čajovna.
■   ■

Vladivojna La Chia
12 leden v 19:15 · 
PROČ, KDYŽ V ČECHÁCH NĚCO FUNGUJE, TAK SE TO MUSÍ ZABÍT? PŘÁTELÉ S LÍTOSTÍ VÁM OZNAMUJI, ŽE ČAJOVNA NA ČRo VLTAVA (tak jak jí znáte PRAVDĚPODOBNĚ SKONČÍ. NÍŽE SI MŮŽETE PŘEČÍST DŮVODY A MOU REAKCI.
■   ■

MGR. ONDŘEJ NOVÁČEK
ředitel Centra vysílání

Vážené kolegyně a kolegové,
chtěl bych Vás informovat, že po mnoha diskuzích v posledních měsících jsme společně s náměstkem pro program a vysílání René Zavoralem dospěli k rozhodnutí o propojení programové řady Čajovna a Radia Wave. Důvodem tohoto rozhodnutí není nespokojenost s dosavadní prací týmu kolem Čajovny ani výhrady ke kvalitě tohoto programu. Uvědomujeme si, že dramaturgové, autoři a moderátoři Čajovny odváděli a stále odvádějí dobrou práci.
Jediným důvodem změny je naplňování dlouhodobější programové strategie Českého rozhlasu. Jak jistě víte, Český rozhlas před devíti lety spustil Radio Wave, které mělo začít splácet dluh ČRo vůči mladé generaci. Bohužel kvůli známým okolnostem tato stanice momentálně vysílá pouze digitálně a na internetu. Z výzkumu víme, že drtivá většina mladých lidí stále poslouchá rádio na VKV, tudíž RW, byť sebelepší, nemá šanci proniknout k širšímu publiku. Přitom podle ukazatelů návštěvnosti na webu a na sociálních sítích patří Wave k absolutní špičce v rámci ČRo. Víme, že tu máme tým talentovaných rozhlasáků, kteří vytváří kvalitní program, jenž má šanci zaujmout mladší posluchače. A zároveň víme, že Wave v následujících letech nemá šanci na VKV, a tudíž využíváme potenciál tohoto programu cca z 10%. To je číslo, které vyjadřuje v cílovém publiku podíl poslechu na internetu oproti VKV. A bohužel také víme, že v rámci vyspělých zemí Evropy jsme možná jediný veřejnoprávní mediální dům, který nenabízí na svých hlavních VKV stanicích ani jednu programovou řadu určenou publiku pod 30 let.
Hudba a styl nové generace – s takovým poselstvím vznikla před lety na Vltavě Čajovna, dlouho předtím, než vznikl Wave. Na přelomu tisíciletí plnila roli pravděpodobně nejprogresivnějšího pořadu ČRo, což bylo o to odvážnější, že vznikla na nejkonzervativnější stanici. Od „punkovějších“ začátků Čajovna prošla běžným životním cyklem pořadu, přirozeně zestárnula společně se svými tvůrci, změnila claim na Kulturu a životní styl trochu jinak a více zapadla do okolního vltavského prostředí, které se naopak i díky Čajovně proměnilo a modernizovalo. Přesto z výzkumů víme, že si Čajovna uchovala publikum odlišné od ostatního posluchačského prostředí Vltavy. Publikum, které je mladší, odlišné hudebním vkusem a vyšší mírou nonkonformnosti. Tomu odpovídá vysílací „televizní“ čas. Tyto prvky se blíží nejvíce posluchačům Rádia Wave. Zkrátka Čajovna z řady důvodů nejlépe odpovídá záměru na vytvoření programové řady na VKV pro cílovou skupinu RW. Změnu činíme s vědomím, že Čajovna patří k nejposlouchanějším vltavským pořadům a že toto publikum si chceme udržet a pochopitelně i rozšířit o nové fanoušky.
V následujících týdnech budeme hledat vhodný formát Čajovny Radia Wave a též bychom rádi ke spolupráci přizvali některé ze stávajících autorů a spolupracovníků Čajovny. Změna je předběžně plánována k 1. březnu 2015.
Děkuji Vám za dobře odvedenou práci a také za pochopení, proč přistupujeme k této změně.
MGR. ONDŘEJ NOVÁČEK
ředitel Centra vysílání
■   ■

Vladivojna La Chia
Zdravím vás, dovolím si nesouhlasit s tím co hodláte udělat.
Nevím proč RW není na VKV /mně ty důvody známé nejsou/ a stejně tak proč to má odnést původní Čajovna, která je jedním z nejoblíbenějších pořadů Vltavy a poslouchá jí množství lidí RŮZNÉHO věku.
To, že máte pocit, že RW je špička kvůli reakcím na FB apod..je pravděpodobně tím, že mladí lidi mají čas na diskuze na FB, což je tedy cílovka RW. Mnozí posluchači Čajovny samozřejmě fb mají, ale určitě to nejsou lidi, kteří by poslouchali rádio na internetu a lajkovali jako o život.. upřímně mají na programu dne jiné věci.
Pravděpodobně se cílová skupina Čajovny změnila a nezasahuje pouze mladé lidi.
Vyznívá to tak, že chcete Čajovnu zabít, aby vám nekonkurovala. Vytvoříte si něco "nového" pod úspěšným a ověřeným a hlavně odcizeným názvem, ale nebudete mít přirozeně už žádnou konkurenci na ČRo, protože jí prostě odstraníte. "Chytré"
Čajovna je kultovní pořad, který na Vltavu patří a pokud nemáte sílu nebo kapacitu vytvořit něco vlastního co má nápad a úspěch, tak je fakt to nejhloupější zrušit něco co funguje a o to hůř si vzít jméno a pod ním dělat něco jiného. Dělala jsem Čajovnu s láskou a bude mi ta práce chybět…. ale čert ví, co všechno v tom vězí.
Omlouvám se za emotivnost mailu, ale přirozeně mě to zasáhlo.
■   ■

Začátek formuláře
 Vladivojna La Chia
Pokud byste rádi nechali čajovnu na Vltavě a aby pokračovala tak jak je, bylo by super kdyby jste své názory napsali sem, přímo rozhlasové radě. To vy mohlo celou věc zvrátit. díky moc http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Důležité rozhlasové dokumenty, zvukové záznamy a zápisy z veřejných zasedání, tiskové zprávy, stížnosti a...
ROZHLAS.CZ
■   ■


Pavel Korelus Jde se na to.
■   ■

Bořivoj Nasersi To je zbytečný, rada nesmí zasahovat do obsahu vysílání.
■   ■

Vladivojna La Chia 

Není
■   ■

Markéta Kusá 
čajovna dělá vltavu vltavou...bez ní to bude stát fakt za hovno 
■   ■

Pavel Korelus 
Ach jo, to je rozhodně nejhorší rozhlasové rozhodnutí od konce natáčení Tlučhořových a od zrušení půlnoční hymny.
■   ■

Zdenek Malinsky 
Prezident, arcibiskup, Čajovna...kdo/co je další na řadě? Dost dobře nechápu argumentaci mladými, VKV, a FB - přijde mi, že si tak navzájem vyvrací své předchozí tvrzení. Pokud chtějí něco změnit a lepšit, měli by se v ČRo zaměřit třeba na hudební vysílání na Dvojce. Copak jim nikdo neřekl, že osmdesátky už jsou dávno fuč? Nebo se tím snaží konkurovat Rádiu Haló Futura?
■   ■

Bořivoj Nasersi 
Wejf ať si poslouchá Zavoral sám! Až budu chtít poslouchat britský rádio, tak si pustím originál a ne jeho trapnou kopii z ČRo!
■   ■


Tibor A. Brečka 
Nějak nechápu, kam se vlastně celý ČRo chce ubírat. Podobné bylo předěláno vysílací schéma, řekneme, náboženských pořadů, kde se jaksi nenašlo místo ani pro arcibiskupa pražského. Pan prezident také na ČRo není vítán. Bez ohledu na to, co si kdo o jeho em. kard. Dominikovi či o panu prezidentovi myslí, ukažte mi jinou zemi, kde veřejnoprávní rozhlas (placen státem, našimi daněmi) de facto nechce dat prostor tak vysoce postaveným osobnostem ve společnosti. I Čajovny je mi lito, ale třeba se najde nějaký rozumný prostor jinde (ale jak fakt, ze ta Vltava byla celkem ideální...)
■   ■

Naďa Ghani 
Naprostý souhlas. Otázka do pléna - proč si nevytvoří RW svůj porad?:) Ředitel Centra vysílaní píše "sice hezky", ale jeho argumentace je zcestná...
■   ■

Irča Čača 
Je prachsprostá čórka...vzít si něčí jméno a pod tím jménem něco dalšího dělat....nula bodů
■   ■

úterý 6. ledna 2015

Český rozhlas zrušil diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka

6. 1. 2015 napsal Tomáš Němec, editor blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu"

   Český rozhlas zrušil diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka. Diskuse už byla přede dvěma lety přerušena s odůvodněním, že původní diskusní systém je zastaralý. V té době Český rozhlas znemožnil  čtení mnoha set starších příspěvků, které vyjadřovaly nespokojenost posluchačů se zrušením názvu jedné celoplošné stanice. Název stanice Praha byl tehdy změněn na název stanice Dvojka. Tuto změnu názvu, kterou zavedl nový šéfredaktor z Brna Jaromír Ostrý, nedokázalo vedení Českého rozhlasu logicky zdůvodnit a Rada Českého rozhlasu ji přijala s obvyklou výmluvou, že nemůže zasahovat do pravomocí managementu Českého rozhlasu. Jaromír Ostrý tehdy také zcela změnil programovou náplň stanice. Autory pořadů, rozhlasové profesionály – redaktory, nahradil z větší části takzvanými moderátory z řad celebrit známých z televize: herci a zpěváci, lékaři, ale také třeba  bývalý generální ředitel pivovarů. To vše kritizovali posluchači i v nové diskusi, založené na americkém diskusním systému Disqus - https://disqus.com/ Jeho funkce však administrátoři Českého rozhlasu velmi omezili s tímto zdůvodněním:
***
Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.
***
   Přesto posluchači více než dva roky psali kritické připomínky k programové skladbě stanice Dvojka. V listopadu a v prosinci se v diskusi objevovaly kritické poznámky na adresu náměstka ředitele pro program a vysílání René Zavorala, který na závěrečném koncertu festivalu Prix Bohemia Radio uvedl do síně slávy Českého rozhlasu významnou rozhlasovou režisérku Hanu Kofránkovou. Paní Kofránková následně ve své řeči seznámila posluchače a diváky s tím, že dostala výpověď pro nadbytečnost a místo režiséra, které v rozhlase zastávala, bylo zrušeno. Lze se domnívat, že pan René Zavoral, v hierarchii Českého rozhlasu druhý člověk po generálním řediteli, neunikl kritiku, která se v hojném počtu objevila v diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka a tuto diskusi nechal okamžitě zrušit.
---



   Připadá mi logické, že pro vedení Českého rozhlasu je důležité, aby ho na stránkách Českého rozhlasu lidé nekritizovali. Samotné vysílání stanic totiž vyplňují sebepochvalné upoutávky. Součástí blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ je i místo pro obecnou diskusi posluchačů. Pokud posluchači tento blog na internetu najdou, mohou jí využít. Diskuse je vytvořena na základě komentářů blogového systému blogspot, není to tedy samostatný diskusní systém. Ale jistě je to lepší než nic. Je možné pokračovat v diskusi, ze které posluchači odešli právě do diskusního systému Disqus na webu stanice Dvojka. Odkaz na oddíl s obecnou diskusí posluchačů - http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2012/04/diskuse-posluchacu.html Okénko, do kterého lze vkládat komentáře je až zcela vespod, dole pod komentáři, které byly vloženy dříve.

K obecné diskusi posluchačů se na blogu proklikněte také ve sloupci na pravé straně c části nadepsané Štítky. Tam najdete proklikávací odkaz 01. Obecná diskuse posluchačů . Po určitém množství příspěvků jsou příspěvky viditelně archivovány (archiv. č. ) a je vytvořen další diskusní oddíl, aby diskuse byla přehledná. V úvodu každého oddílu je vždy návod, jak komentáře (= diskusní příspěvky) vkládat. Okénko, do kterého lze vkládat komentáře je až zcela vespod, dole pod komentáři, které byly vloženy dříve.

Samozřejmě je možno psát komentáře pod každý článek blogu, tedy i pod tento článek, ale nepředpokládám, že by čtenáři cíleně vyhledávali články zpětně kvůli komentářům.

Pokud používáte facebook, můžete se přidat také k facebookové stránce tohoto blogu – odkaz https://www.facebook.com/pages/Neru%C5%A1te-n%C3%A1zev-stanice-Praha-%C4%8Cesk%C3%A9ho-rozhlasu/146179198767013

sobota 3. ledna 2015

"Vítězem" je ten, kdo jde přes mrtvoly za svým cílem s úsměvem na rtech

2. a 3. 1. 2015 napsali posluchači Nebrat,  Slávka  a Jaroslava v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 

■     ■
Nebrat 
tak jsem si dal do Googlu Hanu Kofránkovou a dohledal záznam z projevu, kdy obdržela cenu . ./doporučuji všem koho zajímá budoucnost a vývoj v čro/, kde tato kouzelná dáma s nádhernou češtinou popisuje svůj odchod a naznačuje stav v čro ..
■     ■
Slávka 
Ano, souhlasím, skutečně vřele doporučuji všem, stojí to za to! René Zavoral stojí na záznamu vedle paní Kofránkové a za ta její slova by si měl nafackovat a stydět se !!! I celé vedení rozhlasu !!! Také jsem si dala do Googlu Median (jak doporučuje pan Hritz) a světe div se, podle posledních údajů Praze neustále klesá poslechovost, takže za co pak dostává vedení tak vysoké odměny? Za klesající poslechovost, za upadající kulturní úroveň, za "odejítí" všech kapacit a profesionálů z rozhlasu a jejich náhradu vyčpělými celebritami? Kde to jsme, to je úplně na hlavu!
■     ■

Jaroslava 
V rozhlase to bude fungovat pravděpodobně jako v celé společnosti: "vítězem" je ten, kdo jde přes mrtvoly za svým cílem s úsměvem na rtech. Slušní, skromní lidé, kteří něco umí, buď sami vyklidí pole, nebo jsou odstraněni pomocí různých intrik. Šéfové nemají rádi lidi schopnější, než jsou oni sami. Je otázka času, kdy další ctižádostivý a lačný peněz zatouží po jejich židli. Paradoxem pro ně je to, že to nebude nikdo z těch slušných a skromných (ti na to nemají žaludek), ale právě někdo z těch sebevědomých dravců (ti nemají soudnost, nejde jim o práci, jdou za kariérou). A jaký je výsledek? Úpadek. 3.1.2014 10:30
■     ■


sobota 27. prosince 2014

Nevidím nejmenšího důvodu zde připomínky nenapsat — a to i kdyby to bylo po „deset-miliónté-a-první-krát“.

27. 12. 2014 napsal posluchač  Radek Svoboda v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 


■     ■
Radek Svoboda 
   Pobaví mne, když tu někdo napomíná ostatní, ať dají pokoj… Vzhledem k smutnému faktu, že vedení stanice i celého ČRo názory posluchačů ignoruje (ač, jak už i jiní posluchači upozornili, na výsměch nám všem je diskusní stránka uvozena slovy »Váš názor nás zajímá«) a i přes svátky nás oblažuje „dvojkou“ na frekvencích Prahy, nevidím nejmenšího důvodu zde připomínky nenapsat — a to i kdyby to bylo po „deset-miliónté-a-první-krát“.

   Popravdě řečeno, jedním z mála (minima) plusů svátečního vysílání je četba na pokračování — ač může být k diskusi, zda-li je dobrým dramaturgickým nápadem na vánoční svátky dávat právě detektivku, plusem je, že vůbec detektivka v rozhlase zase jednou je. Že k mému úděsu poté, po odvysílání prvního dílu, navázala (a to až do 21. hodiny) nepřetržitá série skladeb jediného interpreta (hádejte koho, ehm — samozřejmě, nepostradatelný zasloužilý umělec, vlastně pardon, od roku 1985 již národní umělec Karel Gott), je věc jiná. Zodpovědní by se mohli zamyslet a podívat se, kolikrát nás třeba jen za uplynulý týden „oblažili“ pěním Mistrovým…

   Výborná — bohužel již dlouho nikoli samozřejmě — byla rovněž poslední dobrá rána, s pány Františkem Novotným a Václavem Větvičkou (vynikající napsat nemůžu, to ovšem není vinou oněch dvou úžasných pánů).

   Dá se poznamenat, že poprvé se plní slíbené již panem někdejší nepovedeným šéfredaktorem Ostrým (viz článek »Reakce šéfredaktora J. Ostrého na ohlasy posluchačů« z 7. března 2011, který najdeme pod číslem 846126). Kde tvrdil cosi o tom, že nabídka dramatické a literární tvorby je pestrá, dokonce i s poukazem na vysílání Meteoru. Zřetelněji pan Ostrý svoji neznalost stanice, kterou zničil, snad ani ukázat nemohl — četby bývaly v Meteoru před drahnými lety, to ovšem ještě býval šéfem tohoto pořadu pan Josef Kleibl. (Kdepak že tehdy byli pánové Ostrý, Duhan, Zavoral, Dittrich, Hritz…)
Dost jsem se dnes pobavil čtením zajímavých dokumentů o rozhlasu na jeho webových stránkách. Třeba taková Ročenka ČRo 2013. „Mise, vize, hodnoty a cíle“ — plané fráze tam obsažené znějí jen jako pouhý výsměch, slova tam obsažená, jako třeba kvalita, rozmanitost (sic!), tradice i rozvoj, úcta… Planá slova, která stejně jako v případě výše zmíněného článku pana ex- šéfredaktora slouží jen jako zástěrka k přesnému opaku — ničení veřejnoprávního vysílání ČRo, financované z koncesionářských poplatků.

   Nezbývá, než jen nám i Rozhlasu jako instituci popřát, aby z vedení odešli všichni ti, kteří již kolik let jen planě slibují — a zatím z veřejnoprávního Rozhlasu dělají odkladiště pro bývalé televizní hlasatelky, herečky a „baviče“ co jsou dnes již dávno za zenitem, a tak podobně… Smutné.
■     ■


Stejně tu už bylo všechno milionkrát napsané?

24. až 26. 12. 2014 napsali posluchači  Pavel, Jiří 12, Tomáš Němec a Slávka  v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 
■     ■
Pavel 
Prosím vás, milí diskutující, nechte tuhle diskuzi oddechnout alespoň během svátků. Stejně tu už tady je všechno 10000000X napsané.
Hezké svátky všem.
■     ■

Jiří 12
No právě, takže očekáváme, že bychom mohli dostat "k Ježíšku" jako dárek důkaz, že jsme alespoň částečně vyslyšeni a do vysílání se přestanou vkládat ty odporné jingly, upravené jen pro tyto dny do podoby "spolu o Vánocích". Je nádhera slyšet z úst F.Novotného živě a od F.Nepila ze záznamu dobré "jitro". A když poté opět zazní "dobré ráno Česko" a jakýsi mužný hlas nás opakovaně ujistí, že posloucháme "dvojku", vzniká u mně pocit, kterému se říká nepřekonatelný odpor. To snad už byl lepší i pan Postránecký. Takže ano, chtělo by to jen trochu víc pochopení a vzájemné tolerance. Takže ať je všem, kteří chtějí být spolu hezky nejen o svátcích, ale ať se současně všichni zamyslíme nad tím, jak je dobře ctít tradice, čímž mám na mysli ty vánoční, ale zejména ty rozhlasové. Klidné svátky všem. JB.
■     ■

Tomáš Němec 
V podstatě musím souhlasit s panem Jiří 12, i když v detailech ne. Nemyslím si, že hlas Václava Postráneckého byl lepší pro znělku stanice Dvojka než současný Roman Zach. Problém je v tom, že ta znělka je vysílána tak často, že působí tak rušivě, že přímo nabádá k přeladění jinam. Už jsem přijal za skutečnost, že vedení stanice nebude pociťovat k posluchačům více pochopení do doby, kdy celý Český rozhlas povedou Peter Duhan a René Zavoral.
Hezké svátky všem!
■     ■

Slávka 
Máte naprostou pravdu, hlas pana Postráneckého byla katastrofa, také jsme to v diskusi kritizovali, nikdo nám z vedení rozhlasu na kritiku neodpovídal, protože by musel uznat chybu, tak v tichosti hlas stáhli a nahradili ho současnou ještě horší katastrofou. Je mi líto pana Zacha, teď si svou popularitu tímto "výkonem" hodně pokazil. Nevím, komu patří ten ženský hlas, to bude jistě zase nějaká "celebrita".
Hodně zdraví v novém roce.
■     ■

Tomáš Němec 
Myslím, že ženským hlasem je opět Dana Černá, která byla hlasem Dvojky už v době pana Postráneckého.
■     ■


pondělí 22. prosince 2014

COPAK NENÍ V ROZHLASE NIKDO, KDO BY SI TO POSLECHL A ALESPOŇ TAKOVÉTO NECITLIVÉ ZÁSAHY ZATRHL?!

21. 12. 2014 napsala posluchačka  Eva Ondřejová  v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 

Dnes jsem poslouchala Dobré ráno s Alfredem Strejčkem. Zaposlouchala jsem se a po písni, která vyžadovala doznění, pauzu, než bude program pokračovat, vyštěklo na mě (ještě do končící hudby) "upozornění" na betlémské světlo, ale takovým způsobem, že jsem se opravdu lekla. Netroufám si příště poslouchat už ani sváteční Dobré ráno, chci se totiž takových šoků vyvarovat. COPAK NENÍ V ROZHLASE NIKDO, KDO BY SI TO POSLECHL A ALESPOŇ TAKOVÉTO NECITLIVÉ ZÁSAHY ZATRHL?!

úterý 16. prosince 2014

Drbárna Hany Švejnohové na Dvojce

14. a 15. 12. 2014 napsaly posluchačky  Milena a Slávka  v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 


Milena 
Na Dvojce se o profesionálech nedá mluvit. Ti výborní rozhlasoví pracovníci byli odejiti a jsou tam hérečky, baleťáci, hudebníci a psychiatr a ti si jdou do rádia takzvaně pokecat se svými kamarády a zvou se navzájem do svých pořadů. Jen náš božský se nám hlásí hned dvě hodiny v týdnu a bez jeho zpěvu by snad Dvojka ani nemohla začít každý den vysílat. Smutné, ale nikomu z vedení to nevadí. Jim je spolu hezky.  Sobotní dopolední drbárna paní Švejnohové je něco otřesného. Co na to říká Rada pro rozhlasové vysílání? Poslechnou si někdy Dvojku? Asi ne, protože jinak by to museli ukončit a vrátit se zase ke slušnému vysílání, na jaké jsme byli zvyklí před rokem 2011

Slávka 
Tu drbárnu v sobotu opravdu ještě vysílají? To je opravdu urážka posluchačů a taky se divím Radě, že to nechávají bez povšimnutí. To přece do veřejnoprávního vysílání vůbec nepatří. Ať jde paní Švejnohová do komerčního rádia, ale tam ji zřejmě taky nechtějí, tak se drží a drží. Ještě že jsem tento pořad už dávno vzdala. Děkuji, nechci.

Milena 
Slávko,já jsem neposlouchala nikdy,pouze z upoutávky a nebo když náhodou zapomenu kolik je hodin a pustím rádio na Tobogán. A to pak okamžitě vypínám. Tahle drbárna opravdu na veřejnoprávní rozhlas nepatří. Ale je jim spolu hezky a také mají sponzory ze soukromého rádia,tak proč by se snažili dělat pořádné pořady.

sobota 6. prosince 2014

Vraťte nám znělku Meteoru, píše posluchačka Vlasta Horáčková Radě Českého rozhlasu

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 26. 11. 2014
■     ■

Text e-mailové stížnosti
 
Dobrý den Dvojko ! 
Jsem věrná posluchačku ČR 2, od dětství poslouchám a mám moc ráda, přímo miluju Meteor a jeho znělku ! Celý týden se těším, až v sobotu po 8 h zazní znělka, typická znělka. Ale tuto sobotu jsem byla v šoku ! Jak jste mohli zničit naši znělku !? Nechtěla jsem tomu věřit, stále jsem čekala že je to jen legrace !
Co se to u Vás děje ? Jak si někdo může dovolit zničit znělku METEORU, pořadu, který úspěšně funguje už pěknou řádku let ! Znělka k Meteoru neodmyslitelně patří ! Prosím žádám ihned nám ji vraťte ! Je to nehorázné pošlapání historie Meteoru ! Neúcta !
To asi u Vás přišel ke „ znělkové pravomoci „ někdo nový a musí si dokázat svou moc ! Styďte se ! Ničit co jiní před Vámi úspěšně budovali !
Před časem jste nám chtěli vzít Folklórní notování, teď znělku Meteoru……..
ČR 2 je ČR 2, proto ho máme rádi, že je jiné než většina stanic, tak nám ji nechte jak je ! Když se Vám nelíbí ČR 2, jděte pracovat do jiného rádia !Vím je jednoduché přepnout, vypnout, ale já ČR 2 mám ráda ! A změny ke kterým dochází se mi nelíbí, třeba pan Kudrna a Kokmotos , ti na Dvojce stále přímo chybí ! 
Zdraví a doufá věrná a rozzlobená posluchačka Vlasta Horáčková 
Vraťte nám znělku Meteoru !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 
Vážená paní Horáčková, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 22. 9. 2014. RČRo nebyla jejím hlavním adresátem.
Rada ČRo si k ní vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 26. listopadu 2014. 
Zmíněné vyjádření Ing. Dittricha pokládáme za výstižné. Nicméně pokud by se výrazně množily stížnosti, jako je ta Vaše, nechali bychom kvalitu nových znělek, resp. tzv. zvukové grafiky, posoudit nezávislým expertem. 
Vážená paní Horáčková, děkujeme Vám za Váš zájem o Český rozhlas. Z Vašeho psaní je zjevné, že pro Vás vysílání ČRo hodně znamená. Přestože Vám určitě nezasíláme uspokojivou odpověď, věříme, že si v rozmanité nabídce stanic Českého rozhlasu můžete vybrat mnoho pořadů, které Vás zaujmou. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■

Vyjádření vedení ČRo 
Vážená paní Horáčková, 
byl jsem pověřen, abych odpověděl na Váš e-mail, adresovaný panu generálnímu řediteli. Chci Vás ujistit, že rozhlasový pořad Meteor všichni vnímáme stejně jako Vy jako jeden z nejzářivějších pokladů v naší programové skladbě a jako jednu z vlajkových lodí programové flotily Českého rozhlasu. Jsme rádi, že Meteor si stále udržuje vysokou míru přízně posluchačů a velmi si vážíme renomé, které si za 50 let existence vydobyl u odborné veřejnosti. Co nás mimořádně těší, je fakt, že i současný Meteor připravovaný Petrem Sobotkou invenčním způsobem rozvíjí tu nejdůležitější tradici, totiž že přináší posluchačům nejnovější poznatky vědy atraktivním a srozumitelným způsobem, s využitím moderních rozhlasových nástrojů i široké škály zvukového výrazu, že podněcuje fantazii i racionální myšlení posluchačů, že se snaží stále v tom nejlepším slova smyslu sloužit vědeckému poznání jako klíčové součásti společenského vědomí. S neskrývanou hrdostí mluvíme o Meteoru jako o jednom z nejmladších pořadů České rozhlasu – a vy mi jistě rozumíte, jak je to míněno. 
Meteor je však zároveň neoddělitelnou součástí vysílání Českého rozhlasu Dvojka a my se snažíme, aby stejně jako tento pořad i celý program stanice měl současnou tvář, aby byl přívětivým společníkem našim posluchačům a prožíval s nimi jejich současné radosti i starosti a aby takovým byl i do budoucna. Má-li naše vysílání zůstat živým organismem, prochází a bude procházet stále drobnými i většími změnami, vždy však ve snaze o maximální možnou citlivost vůči našim posluchačům. V tomto smyslu prošly např. v uplynulých letech zvukovou modernizací i některé tradiční znělky pořadů. Nyní jsme po dlouhém uvažování dospěli k názoru, že modernizaci by si zasloužila i znělka Meteoru, a to právě vzhledem k současné podobě obsahu tohoto pořadu (koneckonců i znělka Meteoru už prošla v průběhu let několika úpravami a ta nynější je už třetí verzí v pořadí). Nejde nám o žádnou aroganci či násilný implantát, ale myslíme si, že nejen metody a nástroje vědy, ale i cosi, co by se dalo nazvat „estetikou“ vědy, se za uplynulých padesát let znatelně proměnilo. Proto nová znělka Meteoru není popřením té původní, naopak vychází z jejího ducha, výrazu i formátu, ale přináší současný zvukový výraz a jazyk. Jsme si vědomi toho, že každá změna něčeho velmi dlouho ustáleného vyvolává v první chvíli rozporuplné reakce, ale zároveň jsme přesvědčeni, že tato ve skutečnosti malá inovace (vždyť se jedná o 20 vteřin vysílání) se vbrzku stane přirozenou součástí té tradice, které si všichni tak vážíme. 
S díky za pochopení 
Ing. Miroslav Dittrich
Český rozhlas Dvojka, šéfredaktor 
■     ■


Posluchačka Naďa Dragounová podala stížnost na změnu znělky pořadu Meteor, Rada ČRo nesměle naznačuje, že se zcela neztotožňuje s odpovědí šéfredaktora ČRo Dvojka Dittricha

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 26. 11. 2014
■     ■

Text e-mailové stížnosti
 
Vážení, 
podávám stížnost na změnu úvodní znělky pořadu Meteor, ke které došlo 20.9.2014. 
Jako dlouholetá posluchačka tohoto vynikajícího pořadu nemohu souhlasit s tím, že byla původní nápaditá a nadčasová znělka nahrazena naprosto nekvalitní inovací. Poslala jsem nesouhlasný mail jak p. Duhanovi, tak i p. Dittrichovi, kde jsem je žádala, aby se vrátili k původní znělce. Odpověděl mě zatím pouze šéfredaktor Dittrich kromě jiného s následujícím trapným odůvodněním, cituji:
" A my se domníváme, že tak, jak se vyvíjí věda a technika samotná, i znělky se vyvíjejí, aby lépe vyjadřovaly současné vědecké poznání ".
Toto "geniální" zdůvodnění svědčí o naprosté nekompetentnosti pana šéfredaktora. Je vidět, že nemá nejmenší ponětí o tom, jaká skupina posluchačů tento pořad sleduje. 
Prosím členy Rady, aby využili všech svých pravomocí a doporučili vedení rozhlasu návrat k původní znělce Meteoru. 
Dále vás prosím, abyste přezkoumali, zda nedošlo k navýšení finančních nákladů v souvislosti se změnou znělky. 
S úctou
Ing. Naďa Dragounová  
■     ■


Odpověď Rady ČRo 
Vážená paní inženýrko, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 2. 10. 2014. Rada ČRo si k ní vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 26. listopadu 2014. 
Soudíme, že Ing. Dittrich ve svém vyjádření uvádí některé přesvědčivé argumenty. Nicméně pokud by se výrazně množily stížnosti, jako je ta Vaše, nechali bychom kvalitu nových znělek, resp. tzv. zvukové grafiky, posoudit nezávislým expertem. 
Vážená paní inženýrko, i díky Vašemu podnětu jsme na téma znělek ČRo a jejich změn (a finančních nákladech) diskutovali s vedením ČRo na veřejné schůzi dne 26. listopadu 2014. Zvuková nahrávka té schůze je volně dostupná na internetových stránkách Českého rozhlasu, část věnovaná podnětům a stížnostem bývá zhruba v posledních 15‒20 minutách nahrávky. 
Přestože Vám asi nezasíláme uspokojivou odpověď, věříme, že si v rozmanité nabídce stanic Českého rozhlasu můžete vybrat mnoho pořadů, které Vás zaujmou. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■


Vyjádření vedení ČRo 
Vážená paní inženýrko,  
píši Vám v souvislosti s Vaší stížností na novou znělku pořadu Meteor. Chci Vás ujistit, že rozhlasový pořad Meteor všichni vnímáme stejně jako Vy jako jeden z nejzářivějších pokladů v naší programové skladbě a jako jednu z vlajkových lodí programové flotily Českého rozhlasu. Jsme rádi, že Meteor si stále udržuje vysokou míru přízně posluchačů a velmi si vážíme renomé, které si za 50 let existence vydobyl u odborné veřejnosti. Co nás mimořádně těší, je fakt, že i současný Meteor připravovaný Petrem Sobotkou invenčním způsobem rozvíjí tu nejdůležitější tradici, totiž že přináší posluchačům nejnovější poznatky vědy atraktivním a srozumitelným způsobem, s využitím moderních rozhlasových nástrojů i široké škály zvukového výrazu, že podněcuje fantazii i racionální myšlení posluchačů, že se snaží stále v tom nejlepším slova smyslu sloužit vědeckému poznání jako klíčové součásti společenského vědomí. S neskrývanou hrdostí mluvíme o Meteoru jako o jednom z nejmladších pořadů České rozhlasu – a Vy jistě rozumíte, jak je to míněno. 
Meteor je však zároveň neoddělitelnou součástí vysílání Českého rozhlasu Dvojka a my se snažíme, aby stejně jako tento pořad i celý program stanice měl současnou tvář, aby byl přívětivým společníkem našim posluchačům a prožíval s nimi jejich současné radosti i starosti a aby takovým byl i do budoucna. Má-li naše vysílání zůstat živým organismem, prochází a bude procházet stále drobnými i většími změnami, vždy však ve snaze o maximální možnou citlivost vůči našim posluchačům. V tomto smyslu prošly např. v uplynulých letech zvukovou modernizací i některé tradiční znělky pořadů. Nyní jsme po dlouhém uvažování dospěli k názoru, že modernizaci by si zasloužila i znělka Meteoru, a to právě vzhledem k současné podobě obsahu tohoto pořadu (koneckonců i znělka Meteoru už prošla v průběhu let několika úpravami). Nejde nám o žádnou aroganci či násilný implantát, ale myslíme si, že nejen metody a nástroje vědy, ale i cosi, co by se dalo nazvat „estetikou“ vědy, se za uplynulých padesát let znatelně proměnilo. Proto nová znělka Meteoru není popřením té původní, naopak vychází z jejího ducha, výrazu i formátu, ale přináší současný zvukový výraz a jazyk. Jsme si vědomi toho, že každá změna něčeho velmi dlouho ustáleného vyvolává v první chvíli rozporuplné reakce, ale zároveň jsme přesvědčeni, že tato ve skutečnosti malá inovace (vždyť se jedná o 20 vteřin vysílání) se vbrzku stane přirozenou součástí té tradice, které si všichni tak vážíme. 
S díky za pochopení 
Ing. Miroslav Dittrich
Český rozhlas Dvojka, šéfredaktor 
■     ■


neděle 30. listopadu 2014

Posluchačka Kosíková analyzuje pořad Dobré ráno, Česko na stanici Český rozhlas Dvojka

30. 11. 2014 napsala posluchačka Kosíková v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 

Během posledního měsíce jsem si poslechla Dobré ráno v různých dnech, hodinách a s různými moderátory.

1 průměrná hodina obsahuje:
stručné zprávy 2x celkem (asi 7 min)
zaznělo 9 - 11 písniček ( asi 30 min)
upozornění, že poslouchám Dvojku 11 - 17( asi 2 min)
počasí 2x - 4x (2 min)
upoutávky na jiné pořady, reklamy 4x - 5x( asi2 min)
téma (asi 8 min)
ostatní informace, zajímavosti ( asi 9 min)

   Alespoň jedny zprávy za den by mohly být obsáhlejší a podrobnější včetně předpovědi počasí doplněné biometeorogickou předpovědí.
Jaký smysl a přínos má stále četnější přerušování pořadů upozorněním, že poslouchám  tuto stanici 2 nechápu. Je to opravdu nutné? Vloudilo se do celého dne i do nedělních autorských Dobrých jiter, takže není jedině v pohádkách, četbě, bohuslužbách a ve hrách. Zatím ! !  Kdyby partner své partnerce a naopak, celý den 10x za hodinu tvrdil, jak ji má rád/a, pochybuji o dlouhém trvání vztahu. Dříve jsem Prahu poznala podle obsahu, známých hlasů a jejich kultivované mluvy. 

   Ranní témata jsou různá, věřím, že není snadné na každý den nějaké vymyslet. Tvůrci pak jsou vlastně především posluchači.

   Jestliže ve zbývající době asi 9 min moderátoři mluví jeden přes druhého, smějí se, nedozví se posluchač skoro nic. Dobré ráno trvá 3,5 hod. Hostům, kteří mohou posluchačům sdělit mnoho zajímavého je přidělen čas sotva půl hodiny.

   Nemám nic proti změnám, pokud to jsou změny k lepšímu. Jenže na Dvojce se měnily hlavně několikrát vlezlé znělky, názvy pořadů, moderátoři. 

   Za poslední téměř 4 roky nevznikl žádný nový, objevný, ucelený, vtipný, tvůrčí pořad. Snad jen Kupředu do minulosti, Slovo nad zlato, část bloku To je život (K. Čapek), který byl zrušen. Pokud se nějaký nový pořad objevil, je to většinou jen změna názvu původního nebo stále stejný scénář - písničky povídání, telefonáty. Samozřejmě jsou i tak některé z nich zajímavé, záleží jaký je host a hlavně jaký mu dá moderátor/ka prostor( na př. Kontakt J. Pešiny,některá Noční mikrofora, některé Je jaká je, Klub Evergreen ...).Málokdy se ale svou kvalitou vyrovnají dřívějším, těm, která je možné zaslechnout třeba v Rozhraní z archivu. Kdyby nešťastnou náhodou zmizel archiv rozhlasu, nevím co byste vysílali. Naštěstí pořady Meteor, Jak to vidí, Rozhraní, Toulky, Stopa fakta tajemství, četba, hra, pohádky ještě zůstávají a naštěstí je Vltava a jiné stanice. 

   Veškeré výhrady a přání již byly mnohokrát napsány, většinou bez reakce. Vedení a rada ČRo je nepovažuje za opodstatněné. Jen si klidně pište připomínky, my uznáváme jen kladné ohlasy a odpovídat budeme typizovaně a nekonkrétně nebo vůbec.

   Problém se může zdát malicherný ve srovnání s jinými důležitějšími událostmi kolem nás, ale souvisí s celkovým úpadkem kultury a to již malichernost není. Když si uvědomuji, co znamenal pro lidi rozhlas ve složitých situacích naší země, je mi to líto.


středa 26. listopadu 2014

Lživé vysvětlení Miroslava Dittricha, šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka, týkající se změny názvu stanice Praha


Stížnost posluchače Zdeňka  Šimka Radě Českého rozhlasu na název stanice Dvojka

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 26. 11. 2014

■     ■

Text e-mailové stížnosti
 
Již tři roky , jako ""platič"" nesouhlasím s přejmenováním stanice Praha na "" 2""" , ale odpověď žádná . Soudruh ředitel , který se ""přičinil" za zrušení PRAHY -Ostrý.. už zase v Pražském rozhlase není, ale vy neustále používáte název televizní stanice ČT dvojky. 
Zdeněk Šimek

 
 ■     ■

Odpověď Rady ČRo 
Vážený pane Šimku, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 20. 10. 2014.
Rada ČRo si k ní vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 26. listopadu 2014. Text připojujeme v příloze. 
Víme o tom, že část posluchačů stále těžce nese změnu názvu druhé nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu. Je to navíc prekérní i tím, že původně ohlašovaná celková změna názvů nebyla provedena a názvy stanic ČRo jsou značně různorodé. Budeme se na tuto záležitost vedení ČRo znovu ptát. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■

Odpověď za Český rozhlas 
Vážený pane Šimku, 
dovolte mi, abych se vyjádřil k názvu stanice Dvojka. Víte, v Českém rozhlase se o tomto názvu dlouho diskutovalo a i váhalo, zda použít název Dvojka anebo ponechat Praha. V různých průzkumech nám totiž naši posluchači sdělovali, že Praha je moc pragocentristický název (hlavně na Moravě) anebo se domnívali, že Praha je regionální stanice pro hlavní město. 
A tak jsme se opět obrátili na naše posluchače. Nabídli jim asi deset možných názvů stanice (Praha, Dvojka, Vyšehrad, Pohoda, atd…). A posluchači svými hlasy vytvořili pořadí: Dvojka, Praha, a pak už dlouho nic. A tak jsme stanici Český rozhlas 2 – Praha přejmenovali na Český rozhlas Dvojka. To nám mimo jiné v budoucnu umožní sjednotit názvy všech regionálních stanic podle sídelních měst. 

Ing. Miroslav Dittrich
ČRo Dvojka, šéfredaktor 

■     ■

odkaz 

PRIX BOHEMIA RADIO - 26. listopadu - Mezinárodní konference „Proud vs. Tvar“

26. listopadu - Mezinárodní konference „Proud vs. Tvar“

Atrium Českého rozhlasu v Praze - Foto: Jan Vágner
Atrium Českého rozhlasu v PrazeFoto: Jan Vágner
Středa 26. listopadu, 10:00 – 17:00
Mezinárodní odborná konference na témaProud a tvar; dvě možnosti a dvě strategie vysílání rozhlasu veřejné službynabízí fundovanou reflexi aktuálních témat souvisejících s proměnami funkcí vysílání veřejné služby v postmoderní globalizované evropské společnosti. 
Tématem letošního ročníku konference je dvojí možné pojetí skladby programu, jakéhosi „dvourychlostního vysílání“: „rychlého“ vysílání, nabízející mediální obsahy rychle, koncentrovaně, ale zběžně, a naopak „pomalého“ vysílání, které by obsahy komplexně kontextualizovalo, probíralo do hloubky, a to nejen za cenu většího nároku na posluchačovo soustředění, ale také s rezignací na bezprostřední aktuálnost. 
Hosty letošní konference jsou Peter Duhan, Vilém Faltýnek, Andrea Hanáčková, Marek Hlavica, Milan Kruml, Josef Maršík, Eberhard Petschinka (Rakousko), Dmitri Plax (Švédsko), Martin Štoll, Jan Vedral. 
Simultánní tlumočení zajišťují Zdeněk Hofman a Marek Tomin. 
Konference se koná v Atriu Studiového domu Českého rozhlasu (Římská 13, 1. patro).  

Program konference „Proud a tvar. Dvě možnosti a dvě strategie programu rozhlasu veřejné služby“

Jan Vedral - Foto: Tomáš Vodňanský
Jan VedralFoto: Tomáš Vodňanský
Mezinárodní odborná konference v rámci festivalu Prix Bohemia Radio 2014
Český rozhlas, Atrium, středa 26. listopadu 10.00 – 15.00
Vědecký tajemník a moderátor: Jan Vedral, organizační tajemnice: Helena Eliášová 
10:00 První blok: Kontexty
- Zahájení – René Zavoral, programový ředitel ČRo
- Tvar, proud, vířivka – úvod do jednání – Jan Vedral, ČRo a DAMU Praha
- Programové tendence ve vysílání rozhlasu veřejné služby - Josef Maršík, FSV UK Praha
- Vstříc Oknu, kde proud a tvar jedno jsou – Martin Štoll, FSV UK Praha
Diskuse, přestávka 
11:40 Druhý Blok: Zahraniční reflexe
- Blick
- Petschinka
Diskuse, přestávka 
13:00 Třetí blok: Polemické podněty a inspirace
- Autor stržený proudem a stísněný tvarem – Marek Hlavica, DiFA Jamu Brno
- Možnosti tekutých krystalů – Vilém Faltýnek, Sonosféra o.s. Kladno
- Tvar v programu stanice Vltava – Martin Velíšek, ČRo 3 Praha
- Rychle a přijatelně. Proud ve veřejnoprávních, komerčních a komunitních médiích – Andrea Hanáčková, FF UP Olomouc
- Dají se holky balit na traktor? Martin Ondráček, ČRo 1 Praha
- Zažijeme renesanci rozhlasu? Milan Kruml, ČT Praha
Diskuse 
Očekávaný konec jednání v 15. 00 hod.
Kromě začátku jednání jsou všechny uvedené časy orientační. 
Autor:  Centrum uměleckých těles, soutěží a přehlídek

úterý 25. listopadu 2014

Přijďte si poslechnout rozhlasové hry a literární pořady ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 do Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2 !

V rámci rozhlasového festivalu PRIX BOHEMIA RADIO

V úterý 25. a ve středu 26. listopadu vždyť 17 hodin se tu setkáte s rozhlasovými Tvůrci a společně se zaposloucháme do nejlepších  českých rozhlasových her a dokumentů.

Úterý 25. listopadu 17.00 Prix Bohemia Festival Bar
Poslech rozhlasových dokumentů Tomáše Černého „Dar podpory, dar poznání, dar inspirace“ a Daniela Moravce „Ahoj, chci umřít“ na ostře současná témata.
Místo: Café STROP, Balbínova 14, 120 00 Praha (naproti vchodu do garáží Českého rozhlasu)
Spolupořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, z. s.
Moderace: Michal Bureš 

Středa 26. listopadu 17.00 Prix Bohemia Festival Bar
Poslech dramatizace prózy Davida Vaughana „Slyšte můj hlas“ věnované Mnichovu 1938 a
jednomu rozhlasovému osudu.
Následuje křest stejnojmenné knihy, která právě vychází.
Místo: Café STROP, Balbínova 14, 120 00 Praha (naproti vchodu do garáží Českého rozhlasu)
Spolupořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, z. s.
Moderace: Michal Bureš 


Mimo toho se můžete v Café Strop, pohodlně usazeni u šálku kávy či čaje, kdykoliv sami zaposlouchat do toho nejlepšího, co bylo v rozhlase za uplynulá léta natočeno. Ve výběru ze Zlatého fondu je 30 rozhlasových her a 30 literárních pořadů.

K poslechu jsou připraveny například tyto pořady:



pondělí 24. listopadu 2014

Režisérka Hana Kofránková vstoupila do síně slávy Českého rozhlasu a zároveň ji Český rozhlas propustil pro nadbytečnost

24. 11. 2014 zveřejněno na kanálu You Tube Českéko rozhlasu

Podívejte se na záznam  slov Hany Kofránkové při slavnostním ocenění na zahajovacím koncertu 31. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio  (od času 2 hodiny 05 minut záznamu)




odkaz https://www.youtube.com/watch?v=qSNVCvRLB38

neděle 9. listopadu 2014

"Český rozhlas si váží názoru posluchačů" Ano? Opravdu? Jste si jistí?

6. - 9. 10. 2014 napsali v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka posluchači a posluchačky Marie, Marie_1, Vladimír Lohniský a Jiří 12
■     ■
Marie_1 
 Cituji: "Český rozhlas si váží názoru posluchačů" Ano? Opravdu? Jste si jistí?
■     ■

Jiří 12 
Ono je zajímavé citovat i dál, o příspěvcích které ... "poškozují dobré jméno českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter". Myslím, že dobré jméno si poškozuje současný ČRo sám a to takovým způsobem, že to porušuje i platný zákon o veřejnoprávních médiích a ještě si sám na tento typ vysílání v případě "dvojky" opakovaně dělá onu nemožnou vkládanou reklamu o tom jak je dvojkovým kamarádům spolu dobře. Takže pokud si dvojkoví "manažeři" neuvědomují, že takto popírají své vlastní zásady a nepomáhá ani tato diskuse, ani stížnosti na Radu pro vysílání, co kdybychom zkusili najít zkušeného právníka, který by podal na způsob vysílání současné "dvojky" žalobu pro porušování zákona. Možná by dokazování bylo složité a chvíli by trvalo, ale my bychom nemuseli už jen poplakávat na tomto špatném hrobě, ale svědčit o jednoznačně špatném působení této stanice na všechny skupiny posluchačů, jejímž posláním určitě není současné přispívání k debilizaci národa. Mimochodem, všímáte si jak upadá i úroveň Meteoru (včetně násilné změny znělky tohoto klasického pořadu). Způsob vystupování paní Březinové mi v poslední době bohužel začíná připomínat paní Švejnohovou, jejíž debaty s herci neposlouchám už vůbec, ale Meteor (kde to vypadá, že jeho těžištěm budou čápi imitované panem Lábusem), bych přece jen nerad začal ignorovat také.
■     ■

Marie 
Včera v nočním Mikroforu mně velmi vadil slovní projev pana Harapese. Není schopen říci souvisle jednu větu, aniž by se nezakoktal. Také dával málo prostoru p. Martinové a celkově pořad působil nepřipraveně a neprofesionálně.
■     ■

Vladimír Lohniský 
Naši předkové měli takové úsloví: "Ševče, drž se svého kopyta". Ó, jak byli moudří. Po nás zbude heslo: "Všichni dělají všechno, aniž to umí, hlavně když to sype".
Dovolím si odcitovat televizní moderátorku Michaelu Jílkovou z Magazínu Práva: "Docela mě uráží, že hlavním požadavkem na moderátora je, aby byl mladý a hezký, a nikoliv výše jeho intelektu, znalostí a verbálních schopností. Mám někdy pocit, že moderátora tady může dělat úplně každý, nemusí nic vědět o tom, co povídá, mít znalosti, dikci, pohotovost".
Ještě mluví o tom, že tito moderátoři jsou ve svém projevu nudní. Má na mysli sice televizní moderátory, ale vlastně trefně vystihla současné dění na Dvojce. Asi ji poslouchá. Či spíše poslouchala a při svých "přehnaných" nárocích na moderátory přeladila. Jako řada z nás.
■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/1189825#comment-1683317997

čtvrtek 6. listopadu 2014

„Dismančata“ dokončí sezónu v nezměněné podobě

5. 11. 2014 zveřejněno na webu Českého rozhlasu
Budoucí podoba i případné rozšíření činností Dismanova dětského rozhlasového souboru (DRDS) vzejde po diskusi Českého rozhlasu s rodiči dětí, stávajícím vedením i zástupci odborné veřejnosti. Letošní uměleckou sezonu soubor dokončí pod svým nynějším vedením a jeho struktura se měnit nebude. Na nového vedoucího DRDS pak bude v následujících týdnech vypsané otevřené výběrové řízení. Vedení Českého rozhlasu se na tomto postupu dohodlo na úterní schůzce s rodiči a příznivci Dismanova souboru.
„Vedení Českého rozhlasu znovu přezkoumalo navrhovaný koncept, který se zabýval změnami v DRDS. Po zvážení všech skutečností jsme se rozhodli otevřít diskusi s rodiči a dalšími subjekty nad budoucí podobou souboru. Výsledná podoba DRDS by tak měla být známa po společných jednáních, a to do konce nynější umělecké sezóny. Jasné v této chvíli je, že Dismanův rozhlasový dětský soubor zůstane samostatným tělesem. Nebudeme ho slučovat s Dětským pěveckým sborem a aktuální sezóna se uskuteční beze změn,“ řekl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral
Soubor nadále ponese svůj název, bude fungovat pod značkou DRDS a stavět na svých tradičních hodnotách. Nově bude v rámci Českého rozhlasu soubor převeden pod Centrum výroby s cílem ještě více přiblížit DRDS ke slovesné a hudební složce programu ČRo. Jeho dosavadním vedoucím bude nabídnuta další forma spolupráce do konce letošní umělecké sezóny, budou se rovněž moci podílet na výběru svého nástupce. Stávající rozpočet DRDS zůstane dle plánu zachován. 
Český rozhlas by nadále rád Dismanův soubor více zapojil do svého programu a vysílání. K další diskusi bude rozšíření činností pro děti, které by měly vycházet z nároků, které na rozhlasové vysílání klade vývoj ve společnosti i ve světě médií. To vše při respektu k charakteru a tradici souboru. 
Jiří Hošna
tiskový mluvčí 

středa 5. listopadu 2014

Český rozhlas ustoupil od reorganizace Dismanova souboru

4. 11. 2014 zveřejněno na webu Zachraňte DRDS

Veřejnoprávní rádio nechá v čele "Dismančat" dlouholeté vedoucí tělesa, manžele Fleglovy. Výpověď vzal zpět po protestech veřejnosti.

Výsledná podoba Dismanova rozhlasového dětského souboru vzejde s diskuse vedení Českého rozhlasu s rodiči jeho členů. Plánovaná reorganizace a případné sloučení souboru a Dětského pěveckého sboru se přitom 1. ledna 2015 neuskuteční.

„Umělečtí vedoucí souboru, manželé Zdena a Václav Fleglovi, zůstanou u souboru do konce sezony 2014/2015,“ informoval ČTK mluvčí rozhlasu Jiří Hošna po dnešní schůzce rodičů a vedení veřejnoprávního rádia. „Jednání se uskutečnilo v klidné atmosféře, o podobě rozhlasového souboru budeme v průběhu sezony s rodiči diskutovat,“ podotkl.

Podle dřívějšího prohlášení zástupců rozhlasu propojením těles měl 1. ledna vzniknout subjekt, který by nabídl svým členům zejména lepší zázemí. Rodiče a sympatizanti souboru sdružení v iniciativě Zachraňte DRDS vyjadřovali obavy, že reorganizace povede ke zrušení souboru a vadilo jim, že dlouholetí umělečtí vedoucí souboru Fleglovi dostali výpověď. Svůj nesouhlas vyjádřili peticí a happeningem konaným 29. října, kdy symbolicky položili před vchod do budovy rozhlasu pestrobarevné záchranné kruhy.

Sloučení rozhlasového dětského souboru a Dětského pěveckého sboru by podle Rady Českého rozhlasu mělo zachovat dosavadní charakter a tradice obou souborů. Rozhlas má při obsazování vedoucích postů zároveň postupovat maximálně otevřeně.