K čemu také používá Český rozhlas své právní oddělení

Stížnost posluchače V. Šindeláře na pořad Jak to vidí Tlučhořovi (únor 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 2. 2015

Text emailové stížnosti 

Dobrý den,
každé ráno velmi rád poslouchám stanici ČR 2. A každé ráno mě poslech spolehlivě zkazí “Jak to vidí Tlučhořovi”.
Takovou snůšku blbostí o ničem a velmi často nesrozumitelnou – na obsah a provedení prostě není slušný výraz. 

Velmi mně zajímá zda tento pořad brzy skončí.
Také bych rád věděl, ve smyslu zákona č.106, kolik těchto několik naprosto ubohých a zbytečných minut stojí Český rozhlas a jaký je honorář účastníků pořadu.
Prosím konkrétní náklady a vyplacené částky. 

Děkuji za odpověď a přeji hezký den z Čro2
Šindelář Václav
P.S. pokud potvrdíte, že to “herci” dotují z vlastních prostředků, tak mě stačí když jím to co nejdříve znemožníte. 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Šindeláři,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš dopis z 10. 12. 2014. 

Rada ČRo si k němu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Mgr. Martin Jonák, vedoucí programu ČRo Dvojka. Z textu plyne, že Vámi kritizovaný pořad byl již zrušen. 

RČRo vyjádření Mgr. M. Jonáka vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 25. února 2015. Text připojujeme v příloze.  

K Vaší žádosti o sdělení nákladů na přípravu toho pořadu a honorářů účinkujících bylo Radě ČRo předáno vyjádření z právního oddělení ČRo, že požadované informace nespadají do působnosti Rady ČRo. 

Rada ČRo si ty informace i širší kontext ověří u své Dozorčí komise. Ta byla na veřejné schůzi ČRo 28. 1. 2015 nově zvolena a určitou dobu potrvá, než převezme svou agendu. Ohledně druhé části Vašeho psaní Vám tedy odpovíme po březnové veřejné schůzi Rady ČRo. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Vyjádření vedení ČRo  

Rubriku Jak to vidí Tlučhořovi ČRo Dvojka před několika týdny zrušila. Ačkoliv nebyla posluchači většinou vnímána tak negativně jako posluchačem Šindelářem, přesto jsme při úpravě obsahu ranního vysílání přistoupili k tomuto kroku.
S pozdravem
Mgr. Martin Jonák
vedoucí Programu celoplošné stanice 

Vyjádření právního odd.: 

v případě dotazu pana Šindeláře, kterým požaduje od Rady Českého rozhlasu informace dle zákona č. 106/1999 Sb., jenž byl přeposlán Radou ČRo Českému rozhlasu, doporučujeme takovýto postup ČRo:
Sdělit Radě, že dle názoru ČRo by Rada žádost Václava Šindeláře dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obsaženou v jeho e-mailu uvedeném níže, měla dle §14 odst. 5 písm. c) tohoto zákona odložit, neboť se požadované informace nevztahují k její působnosti, a s odůvodněním tuto skutečnost sdělit žadateli.
Zuzana Kurelová
Právní odd. 

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-v-sindelare-na-porad-jak-to-vidi-tluchorovi-unor-2015--1460128

Radní chtěli snížit řediteli ČRo odměnu, nenašlo se dost hlasů

25. 2. 2015 napsala Hana Válková na serveru idnes.cz

Rada Českého rozhlasu měla rozhodovat o zkrácené odměně řediteli Peteru Duhanovi. Ten měl místo 480 tisíc korun dostat 240 tisíc. Jenže pro schválení se ve středu nenašlo dost hlasů. Rada proto musí o odměně rozhodovat znovu.

Radní Ivan Tesař navrhl zkrátit odměnu generálnímu řediteli ze dvou hlavních důvodů. Kvůli nesplnění podílu na poslechu navrhl zkrácení celkové sumy o 20 procent. Podíl poslechovosti Českého rozhlasu(ČRo) činil za druhé pololetí loňského roku 21,8 procenta místo schválených 22 procent.

O dalších 30 procent navrhl krátit odměnu kvůli událostem kolem loňských Hovorů z Lán, ve kterých zazněly vulgární výroky prezidenta Miloše Zemana (více o tom čtěte zde), a dále kvůli nedostatečné komunikaci o plánovaných změnách Dismanova souboru. Z vedení Dismanova souboru chtěl rozhlas odvolat umělecké vedoucí, manžele Zdenu a Václava Fleglovi, což vzbudilo vlnu nevole a přesvědčení, že rozhlas chce soubor zlikvidovat. ČRo reorganizaci hájil, ale  od záměru propustit Fleglovi posléze ustoupil.

Tesařův návrh v diskusi podpořil radní Petr Šafařík. Ten zmínil pochybnosti o materiálech předkládaných radě nebo o odpovědích na dotazy posluchačů. Rozhlas podle Šafaříka s radou nekonzultoval ani postup kolem stanice BBC v souvislosti s chystanou novelou rozšiřující příjem stanice ČRo Plus. Ta se má dostat na velmi krátké vlny. Rozhlas kvůli novele uzavřel dohodu s komerčními rádii, k čemuž ho vyzvali členové sněmovního volebního výboru.

Původní hlasování, které nejprve odměnu snížilo o polovinu, podpořili čtyři členové rady ze sedmi přítomných, tři se zdrželi. Konečné usnesení radních již bylo jednomyslné, ale vzhledem ke zpochybněnému hlasování je předseda Michal Stehlík prohlásil za zmatečné. V opakovaném hlasování žádný návrh nezískal většinu všech devíti členů rady.

Část radních navrhla snížit odměnu jen o 40 procent

Stehlík a radní Milan Badal ve středu vůči Duhanovi navrhovali shovívavější přístup. Badal dění kolem Dismanova souboru charakterizoval jako komunikační nedostatky, záležitost navíc podle něj byla uzavřena smírným způsobem. Celkem proto navrhoval odměnu snížit jen o 30 procent. V kompromisním návrhu později Stehlík přišel se zkrácením o 40 procent, ani to ale neprošlo.

Generální ředitel Peter Duhan v reakci na návrhy radních vysvětlil, že pokles poslechu se dotýká celého trhu. „Rozhlas není osamocen. Je v tržním prostředí a posluchači se nějak chovají,“ řekl. Pozastavil se nad tím, že do hodnocení nejsou zahrnuty jiné platformy, v nichž si podle Duhana rozhlas vede velmi dobře. 

Ředitel se ohradil také vůči výtkám ohledně Hovorů z Lán. „Nikdo nemůže předvídat od generálního ředitele po posledního technika, že nastane to, co se stalo,“ řekl. Jednání s prezidentem mu podle jeho slov zúžilo usnesení rady, které vedlo k návrhu pořad předtáčet, s čímž ale hlava státu nesouhlasila. Duhan rovněž poznamenal, že do kauzy nemohl přímo zasahovat, protože ležel v nemocnici. Dodatečně ocenil náměstka René Zavorala za perfektní postup v této kauze.

Odměna dvakrát ročně ve výši čtvrtletního platu

Odměna, o kterou se radní ve středu přeli, se týká druhého pololetí loňského roku. Za první pololetí generální ředitel ČRo obdržel odměnu 456 tisíc korun, což bylo 95 procent možné výše. Snížení o pět procent z maximální částky tehdy rada zdůvodnila některými odůvodněnými stížnostmi posluchačů.

Generální řediteli Českého rozhlasu odměna náleží dvakrát do roka. Vždy může dosahovat výše tří měsíčních platů, tedy maximálně 480 tisíc korun.

Rada ve středu upravila způsob výpočtu odměn. Na konečné částce se znovu budou podílet čtyři kritéria, a to dodržování Kodexu a Statusu ČRo s váhou 40 procent, dodržování usnesení rady s váhou 20 procent, dosažení podílu ČRo na trhu 22 procent, jež má váhu 20 procent. Nové čtvrté kriterium posuzuje kvalitu předkládaných materiálů a dodržování termínů, které má váhu 20 procent.

Autoři:hv,ČTK

odkaz http://zpravy.idnes.cz/rada-cro-duhan-0d7-/domaci.aspx?c=A150225_144230_domaci_hv

Přijďte v pondělí 2. března na živé vysílání Telefonotéky s Jiřím Stivínem a Lukášem Hurníkem!

odkaz http://www.rozhlas.cz/vltava/host/_zprava/hoste-telefonoteky--1429767

Host Telefonotéky2. března  2015  

Jiří Stivín, flétnista a skladatel

Jiří StivínFoto: Jan Sklenář

Hostem Telefonotéky bude Jiří Stivín, flétnista a skladatel.

Vysíláme 2. března v 9:50 hodin.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit. 

Když v roce 1977 vyšlo Stivínovo album Zvěrokruh, působilo to jako blesk z čistého nebe. Bylo mi tehdy 10 let a poslouchal jsem jazzrock, v němž docházelo k mnohému propojování jazzové a klasické hudby.  

Stivínův Zvěrokruh ovšem neměl s jazzrockem nic společného. Jeho základ byl spíše vážnohudební, zcela tu chyběly bicí, zato tu účinkoval smíšený sbor, smyčcové kvarteto, kromě všch možných dechoých instrumentů se hrálo i na lahve.  

Hlavním hudebním nástrojem ale bylo nahrávací studio, jež Stivín rozehrál pomocí smyček, prostorových efektů, mnohanásobných playbacků atd.  

Hlavní kompoziční metodou byla improvizace, ale nad důmyslně prokomponovanými základy, předvídajícími brzký příchod minimalismu do České kotliny. 

Jiří Stivín přijde 2.3. v 9:50 do Telefonotéky, která se samozřejmě bude odehrávat ve Studiu 2 na pražské Vinohradské třídě 12.  

Stivín se nejen dobře poslouchá, ale je to i vynikající společník, kterého kontakt s posluchači může inspirovat k nepředvídatelným improvizačním kusům.  

Znamená to tedy, že navzdory všem přípravám v podstatě vůbec nevíme, co se bude v pondělí 2.3. ve Studiu 2 dít… 

Telefonické spojení do studia je 221 553 223.
Dotazy můžete psát na e-mail: reflektor@rozhlas.cz. 

odkaz http://www.rozhlas.cz/vltava/host/_zprava/jiri-stivin-fletnista-a-skladatel--1459003

Rada Českého rozhlasu opět odmění generálního ředitele Petra Duhana za dobrou práci půlmilionovou odměnou. Přijďte se podívat ve středu 25. února!

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 25. února 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2.

Z programu:

- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- výsledky poslechovosti RADIOPROJEKT za období červenec - prosince 2014
- vyhodnocení ukazatelů výkonu práce generálního ředitele ČRo za 2. pololetí 2014
- stanovení ukazatelů výkonu práce generálního ředitele ČRo na 1. pololetí 2015
- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Vyjádření tří radních k reakci Českého rozhlasu na stanovisko tří členů RČRo z 28. 1. 2015

11. 2. 2015 publikováno na stránkách Rady Českého rozhlasu

Stanovisko je dostupné zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-1-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-28-1-2015--1449225

Ve středu 4. 2. 2015 byla na hlavní internetové stránce ČRo, v sekci „Servis pro novináře“ a na intranetu ČRo zveřejněna „Reakce Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015“ (http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/reakce-ceskeho-rozhlasu-na-stanovisko-tri-clenu-rady-cro-z-28-ledna-2015--1451515). 

K oné reakci ČRo sdělujeme následující:

1) V žádném případě jsme nenabádali k obcházení zákona o veřejných zakázkách ani jiných právních předpisů. Naopak, v Radě ČRo patříme k těm radním, kteří na tyto i další normy relevantní pro činnost ČRo a RČRo často odkazují. 

2) Naše stanovisko z 28. 1. 2015 obsahuje informace, které jsme několik měsíců diskutovali na schůzích předsednictva Rady ČRo, jichž se účastní i další členové RČRo.

3) Stanovisko z 28. ledna 2015 bylo navzdory svému rozsahu formulováno zdrženlivě.Existují další fakta, která poukazují na nestandardní postup ČRo ve věci analýz pro potřeby Rady ČRo. Pro stručnost zde z nich uvedeme jen následující: jak zaznělo i na veřejné schůzi RČRo 28. 1. 2015 z úst předsedy Dozorčí komise Rady ČRo, Český rozhlas využívá pro své vlastní potřeby takové nástroje a kroky, jako je možnost vyžádat od uchazečů veřejné soutěže chybějící podklady nebo zadávání zakázek nižšího finančního rozsahu cestou přímého oslovení dodavatele. Dodáváme, že obojí nyní ČRo ohledně analýz pro potřeby RČRo s nápadnou striktností vyloučil. 

4) Jak jsme uvedli ve svém stanovisku z 28. 1. 2015, uchazeči zrušené veřejné soutěže (VS) o odvolání informovali Radu ČRo a sdělili své výhrady proti zvolenému postupu. Díky tomu radní znají jednak identitu uchazečů, jednak mají více informací k důvodům, jež vedly ke zrušení VS. Můžeme se tedy vyslovit k tomu, zda jde o kvalitní pracoviště. Odtud naše pochybnost nad tím, že by všichni ti uchazeči, kteří se jinak úspěšně účastní různých podobných VS i u obdobných veřejných institucí, jako je ČRo, právě tuto jednu VS tak fatálně podcenili.  

5) Rada ČRo má zadávat nezávislé odborné analýzy. Je to pro její práci velmi důležité.Dosavadní postup ČRo má za svůj důsledek to, že Rada ČRo už dlouho žádné odborné analýzy k dispozici nemá. A nebude je mít ani pro přípravu „Výroční zprávy Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014“. 

6) Rada Českého rozhlasu má zastupovat veřejnost, v mnoha případech RČRo v odpovědích na podněty a stížnosti posluchačům odkazovala na budoucí odborné analýzy, které hodlá - s nezbytným prostřednictvím ČRo - zadávat. Kumulace různých povážlivých kroků ze strany vedení ČRo nás vedla k tomu, že jsme se rozhodli na problém upozornit veřejně. Pokládáme za nepřípustné, aby vedení ČRo takové jednání radních - zástupců veřejnosti - dehonestovalo, jak činí ve své „Reakci Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015“. 

Závěrem bychom chtěli uvést fakt, že radní se 28. ledna 2015 shodli na tom, že analytická skupina RČRo bude dál jednat o přípravě podkladů k analýzám pro potřeby Rady ČRo. Vedoucím analytické skupiny byl ustanoven P. Šafařík a její novou členkou se stala H. Dohnálková, dva ze spoluautorů tohoto vyjádření.

 Doufáme, že další veřejné soutěže na analýzy pro potřeby Rady ČRo a celý proces jejich přípravy budou probíhat zcela standardním způsobem.   

Praha, 11. 2. 2015  

Autoři vyjádření:

• Hana Dohnálková, členka Rady ČRo a členka „analytické skupiny“ RČRo (vzniklé pro přípravu podkladů k analýzám na straně Rady ČRo)
• Tomáš Kňourek, člen Rady ČRo a člen její „analytické skupiny“ 
• Petr Šafařík, místopředseda Rady Českého rozhlasu a vedoucí její „analytické skupiny“.

V případě dotazů atp. se prosím obraťte na místopředsedu RČRo a spoluautora tohoto vyjádření Petra Šafaříka, který byl trojicí radních určen jako mluvčí pro danou záležitost: 

e-mail: p.safarik@seznam.cz, tel.: 737 379 096 

Autor:  Rada Českého rozhlasu

 odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/vyjadreni-tri-radnich-k-reakci-ceskeho-rozhlasu-na-stanovisko-tri-clenu-rcro-z-28-1-2015--1454512 

Reakce Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015

publikováno na webu Českého rozhlasu bez data

Vedení Českého rozhlasu se důrazně ohrazuje proti Stanovisku tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015. Jejich Stanovisko obsahuje řadu nepravdivých informací, poškozuje dobré jméno Českého rozhlasu i jeho zaměstnanců a bezdůvodně zpochybňuje reputaci ČRo jako nezávislého a důvěryhodného veřejnoprávního média, které se chová odpovědně a transparentně.

Text Stanoviska tří radních neoprávněně napadá správný postup Českého rozhlasu při zadávání veřejné zakázky. V konečném důsledku tak může být Stanovisko tří radních chápáno i tak, že nabádá ČRo a jeho vedení, aby účelově obešlo zákon o veřejných zakázkách na základě přání jednotlivců. Takové jednání by znamenalo pro ČRo sankce nejen finanční, ale i trestně-právní. 

Český rozhlas vždy Radě ČRo poskytoval součinnost a vycházel jí vstříc - dokladem jsou již dříve provedené analýzy pro její potřeby. Český rozhlas při veřejné zakázce, která je zmíněná ve Stanovisku tří členů Rady ČRo, postupoval jako zadavatel zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách i v souladu s dalšími právními předpisy. Český rozhlas opakovaně deklaroval, že je ochoten znovu danou veřejnou zakázku vypsat a převzít nad ní jako zadavatel zodpovědnost.

Postoj Českého rozhlasu ke Stanovisku tří členů Rady ČRo
 
 1. Český rozhlas považuje tvrzení ve Stanovisku radních za neopodstatněná nařčení, která poškozují pověst Českého rozhlasu i dobré jméno vedení ČRo a dotčených zaměstnanců ČRo. Důrazně se proti nim ohrazujeme. 

2. Český rozhlas jako zadavatel veřejné zakázky v každém jednotlivém provedeném úkonu postupoval zcela v souladu jak se zákonem o veřejných zakázkách (ZVZ), tak s dalšími příslušnými právními předpisy. Stejně jako vždy dbal na udržení své pověsti a jednal v souladu s dobrými mravy. 

3. Český rozhlas si není vědom toho, že by svým jednání zdiskreditoval ať už sebe, Radu ČRo nebo kohokoli jiného. Stejně tak neměl v úmyslu kohokoli svým jednáním „znechutit“. Zákon o veřejných zakázkách predikuje pro zadávací řízení vysoce formalizovaný postup a zadavatel není oprávněn se od tohoto postupu odchýlit. 

5. Pokud uchazeč ve své nabídce neprokáže splnění kvalifikačních předpokladů a dalších požadavků zadavatele, nemá zadavatel ze zákona jinou možnost, než jej ze zadávacího řízení vyloučit. Jiný postup by znamenal porušení ZVZ. 

4. Český rozhlas je opětovně ochoten poskytnout Radě ČRo nadstandardní součinnost a převzít nad avizovanou veřejnou zakázkou zodpovědnost, kterou mu zákon jakožto veřejnému zadavateli přisuzuje. Za žádných okolností však Český rozhlas nemůže a nebude postupovat v rozporu s právními předpisy upravujícími oblast zadávání veřejných zakázek. 

6. Vyzýváme členy Rady ČRo, kteří jsou podepsaní pod Stanoviskem radních, aby upustili od neoprávněného zásahu do pověsti Českého rozhlasu a do dobrého jména, cti a důstojnosti vedení ČRo a příslušných zaměstnanců ČRo. 

7. Text Stanoviska tří radních může být chápán jako nabádání k tomu, aby Český rozhlas a jeho vedení účelově obešli zákon o veřejných zakázkách na základě přání jednotlivců. To by s sebou neslo sankce nejen finanční, ale i trestně-právní či personální. Porušení zákona o veřejných zakázkách by podle zákona o Českém rozhlasu mohlo vést i k odvolání generálního ředitele. 

8. Tvrzení uvedená ve zveřejněném Stanovisku radních mohou zároveň zpochybňovat důstojnost funkce těch členů Rady, kteří jej podepsali. 

   Vyjádření Českého Rozhlasu ke Stanovisku tří členů Rady ČRo

Vyjádření Českého rozhlasu ke Stanovisku tří členů Rady ČRo

Autor:  Jiří Hošna

odkaz http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/reakce-ceskeho-rozhlasu-na-stanovisko-tri-clenu-rady-cro-z-28-ledna-2015--1451515

ČÁSTEČNÉ PROZŘENÍ!!! Část Rady Českého rozhlasu považuje tvrzení generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana za nedůvěryhodné

Ze zápisu z 1. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu dne 28. 1. 2015 

■     ■

Usnesení  7/15
Rada Českého rozhlasu má podle svého jednacího řádu zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Jelikož RČRo nemá právní subjektivitu, je v agendě zadávání analýz odkázána na součinnost ze strany ČRo. Rada ČRo tímto s politováním konstatuje, že ze strany vedení Českého rozhlasu není potřebná součinnost poskytována. Rada Českého rozhlasu tímto vyzývá generálního ředitele ČRo, aby se přístup ČRo k součinnosti ve věci zadávání analýz pro potřeby Rady ČRo podstatně změnil. 
Hlasování:
Pro: T. Kňourek, I. Tesař, H. Dohnálková, P. Šafařík
Zdrželi se: M. Stehlík, E. Kukuczka, J. Vejvoda, M. Badal
Usnesení nebylo přijato.

■     ■

                                                                                                 Praha, 28. 1. 2015

Stanovisko radních k připojení k zápisu veřejné schůze RČRo 28. 1. 2015 ‒ zdůvodnění podpory návrhu usnesení ohledně pochybného jednání ČRo ve věci analýz pro Radu ČRo

Usnesení navržené (ale nepřijaté ‒ hlasování v poměru 4‒0‒4) na VS Rady ČRo 28. 1. 2015 ohledně pochybného jednání Českého rozhlasu ve věci analýz pro Radu ČRo 

Rada Českého rozhlasu má podle svého jednacího řádu má zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Jelikož RČRo nemá právní subjektivitu, je v agendě zadávání analýz odkázána na součinnost ze strany ČRo.  Rada ČRo tímto s politováním konstatuje, že ze strany vedení Českého rozhlasu není  potřebná součinnost poskytována. Rada Českého rozhlasu tímto vyzývá generálního ředitele ČRo, aby se přístup ČRo k součinnosti ve věci zadávání analýz pro potřeby Rady ČRo podstatně změnil.

Zdůvodnění podpory výše uvedeného  návrhu usnesení ohledně pochybného jednání ČRo ve věci analýz pro Radu ČRo

Důvody a popis problémů, které nás vedou k podpoře výše uvedeného usnesení:

1. Obecné důvody

1.1 Rada ČRo má podle svého jednacího řádu zadávat nezávislé odborné analýzy („ Článek II.  Úkoly Rady  1. Kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu provádí Rada jednak sama, jednak pomocí odborných expertiz, které zadává.“).

1.2 Rada ČRo zadávání analýz mnohokrát slíbila ve svých odpovědích na podněty a stížnosti posluchačů.

1.3 Analýzy vysílání ČRo by měly být samozřejmým předpokladem nejen průběžné práce RČRo, ale i významným zdrojem pro výroční zprávy Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu. 

1.4 Rada ČRo pro svou činnost nezávislé expertní poznatky  nutně potřebuje i z obecných důvodů usilování o kvalitu svého rozhodování.

1.5 Slabinou stávající mediální legislativy je, že tzv. malé mediální rady nemají právní subjektivitu, tj. v právních úkonech, kam patří i   agenda zadávání analýz, je odkázána na součinnost ze strany ČRo.  Ta ale není přinejmenším od léta 2014 poskytována korektně.

2. Problematické jednání ČRo ohledně analýz pro Radu ČRo

2.1 Rada ČRo se s vedením ČRo shodla na tom, že pro potřeby RČRo vypíše ČRo veřejnou soutěž (dále též VS). Po velmi dlouhé přípravě byla vypsána tak, že v pondělí 13. 10. 2014 došlo k otevírání obálek.  Iniciativa byla i dále na Oddělení veřejných zakázek ČRo (dále též OVZ), od uvedené doby začaly zjevné snahy o průtahy a další komplikace  (ke zvláštnostem patřilo i to, že členové hodnotící komise té VS neobrželi od generálního ředitele jmenovací dekrety, jak je obvyklé).

Zaprvé, 1. schůze stanovené hodnotící komise byla pracovnicemi OVZ svolána až na 30. 10., přestože datum otevření obálek (13. 10.) bylo známo s velkým předstihem. Z iniciativy členů RČRo byl rozestup zkrácen alespoň na 24. 10. 

Zadruhé, náhradnice určená pro hodnotící komisi (dále též HK), radní Hana Dohnálková, nebyla na 2. schůzi HK řádně pozvána, přestože se zjistilo, že původní člen, za něhož byla jmenována náhradnicí, se práce HK zúčastnit nemůže (a neúčastnil se ani její 1. schůze). Vysvětlení té věci ze strany ČRo bylo kuriózní ‒náhradnici prý byla chybně odeslána e-mailová pozvánka. Když se sama dotazovala na příslušné informace s tím, že k jejímu pozvání mohl být poté, co OVZ zjistilo problém a bylo třeba jednat urgentně, využit telefon, jí bylo sděleno, že prý dotyčná pracovnice OVZ nemá služební telefon...

Po požadavku na vysvětlení toho, že nebyla náhradnice HK řádně pozvána, zaznívaly od pracovníků ČRo protichůdné a zmatené informace, mj. ohledně  možnosti podpisu prohlášení, které bylo předpokladem k práci v hodnotící komisi.

Zatřetí, rozhodnutí o tom, že hodnotící komise se rozhodla veřejnou soutěž zrušit (z důvodu údajné neúplnosti došlých podkladů), vyřídil členům RČRo člen hodnotící komise a mpř. rady Jiří Vejvoda na schůzi předsednictva RČRo dne 12. 11. 2014. Přítomným byla tlumočena nabídka od pracovníků ČRo, že prý analýzy pro RČRo může dělat  rešeršní a analytické oddělení ČRo.  Přítomní radní to shodně odmítli jako zásadní nepochopení toho, že RČRo potřebuje analýzy odborné a externí, tj. nikoliv od zaměstnanců instituce, jejíž práce má být hodnocena.

Začtvrté, když náhradnice hodnotící komise  projevila přání seznámit se s došlými nabídkami, bylo jí sděleno, že to není možné, neboť je již rozhodnuto. Na následující dotazy (e-mailem z 21. 11. a na schůzi předsednictva RČRo 3. 12. ), zda již bylo rozhodnutí podepsáno gener. ředitelem ČRo, bylo pracovníky ČRo sdělováno, že probíhá „podpisové kolečko“ (citát ze zápisu schůze  PRČRo 3. 12.: „M. Koliandr odpověděl, že veškeré náležitosti jsou připraveny k podpisu a až bude vše podepsáno, rada o tom bude informována“).

Generální ředitel ČRo rozhodnutí o zrušení VS nakonec podepsal (a ČRo publikoval) až na konci předvánočního týdne, zveřejněno to bylo ve čtvrtek 18. 12. 2014, tj. téměř po déle než měsíci od rozhodnutí HK a po téměř měsíci od začátku zmíněného ujišťování, že věc je „před podpisem“. Mimochodem, lhůta pro odvolání tím zdržením připadla přesně na období předvánočního shonu a svátků...

2.2 Všichni uchazeči o onu veřejnou zakázku se proti rozhodnutí GŘ ČRo odvolali a informovali o tom i Radu ČRo. Díky tomu můžeme konstatovat, že se jednalo o velmi kvalitní uchazeče a že nedostatky zmiňované jako důvod jejich odmítnutí byly zcela marginální,  takže formální výhrady určitě bylo možno vyřešit požádáním o doplnění příloh.  Některé výhrady, o kterých jsme se dozvěděli, navíc působí  jako jen účelové. Mrzí nás, že si ČRo neváží práce, kterou uchazeči do přípravy vložili, její součástí bylo mj. vypracování případové studie.

Jelikož uchazeči byli renomovanými pracovišti, domníváme se, ČRo se daným postupem dopustil jednání, které v odborných kruzích poškozuje reputaci ČRo i Rady ČRo. Jelikož v ČR není o mnoho více kvalitních pracovišť, které mediologické analýzy prokazatelně ovládají, obáváme se, že ČRo daným jednáním sleduje cíl znechutit kvalitní uchazeče tak, aby se do případné další veřejné soutěže vypsané pro potřeby RČRo již nepřihlásili.

Máme tedy silné důvody, proč nedůvěřovat tvrzení  GŘ ČRo Petera Duhana o tom, že ČRo v dané věci postupoval striktně podle zákona o veřejné soutěži  (jak P. Duhan veřejně prohlásil 14. 1. 2015 na veřejném semináři v Poslanecké sněmovně).

2.3  Zrušením veřejné soutěže se RČRo mj. dostala do velké časové nouze ohledně přípravy své výroční zprávy za rok 2014, k níž by se závěry analýz velmi hodily. Proto se radní ptali vedení ČRo na ochotu k součinnosti zadat analýzy pro potřeby RČRo přímým oslovením dodavatele.    Mj. se při tom opírali o dopis od RRTV, u které se RČRo předtím informovala na zkušenosti se zadáváním analýz „napřímo“, a o fakt, že v minulosti bylo touto cestou několik analýz pro potřeby RČRo  Českým rozhlasem již vypsáno.  

Na schůzi předsednictva RČRo 7. 1. a obzvlášť jasně na jeho schůzi 17. 12.   bylo součinnost ohledně analýz „napřímo“  přislíbena GŘ P. Duhanem. Po zaslání písemných dotazů k tomu ale byla radním doručeně odpověď ekonomického náměstka ČRo M. Koliandra (12. 1. ‒  na druhý pokus, napoprvé ‒ 9. 1. ‒ byl odeslán deformovaný text), který možnost zadání analýz „napřímo“ (a tedy i slova GŘ P. Duhana) popřel. I z dikce dopisu nám. Koliandra je patrné, že se vedení ČRo rozhodlo možnost vypsání analýz pro potřeby RČRo komplikovat doslova „všemi prostředky“.

Podepsaní:

Hana Dohnálková, členka Rady ČRo

Tomáš Kňourek, člen Rady ČRo a člen její „analytické skupiny“ (vzniklé pro přípravu podkladů k analýzám  na straně Rady ČRo)

Petr Šafařík, místopředseda Rady Českého rozhlasu a člen její „analytické skupiny“

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-1-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-28-1-2015--1449225

Zbytečně plýtváte penězi, které poctivě platíme. Opakovaná stížnost posluchačky Ivany Síbkové Radě Českého rozhlasu ohledně změn na stanici Dvojka

Reakce posluchačky I. Síbkové na odpověď Rady ČRo a vedení ČRo z prosince 2014 ohledně změn na stanici Dvojka (leden 2015)

■     ■

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 28. 1. 2015

■     ■

Text e-mailové reakce na odpověď Rady ČRo a vedení ČRo
 

Vážená Rado Českého rozhlasu, vážený pane řediteli, pane Dittrichu. 

Děkujeme Vám za odpovědi. Znovu píši za sebe i za Vaše, naše Věrníčky, kteří nemají tu možnost. Jsou staří, nemocní, chudí. 

Není pravda, že nejsme spokojeni s programem Prahy Dvojky. To bychom Vám vůbec nepsali a přeladili na jinou stanici. Vaše vysílání je nejlepší v celé naší republice. Stačilo by, aby jste vysílali jen Vy. Jen nás mrzí, že zbytečně plýtváte penězi, které poctivě platíme. Prosíme, než uděláte nějaké drahé změny, velice rozvažte, zda raději neinvestovat do lepšího signálu Vaší, naší stanice Prahy Dvojky. Ne zbytečně platit dalšího experta, který bude zkoumat nové znělky. Proč nenechat staré osvědčené. Ale to už máme probrané. Zahodit znělku Tobogánu, Šťastné cesty ....? Je to na pováženou. 

Děkuji za vysvětlení jak se podívat na Váš program. Já sama to samozřejmě umím, ale když jste program posílali do mého mailu, já ho přeposílala spoustu lidem dál a tak jste měli více posluchačů. Co program od Vás nechodí, tito lidé už nic nenutí si Vás naladit. Nejsou tak věrní, jako my, Vaši Věrníčci. Já sama jsem stálou předplatitelkou Vašeho Týdeníku rozhlas a pořady, které mně nejvíce zajímají si v něm označuji. 

Dnes jsme vyslechli krásný dialog našich, Vašich ředitelů. Mají opravdu pochvalu, jako i ostatní Vaši pracovníci.  

Přejeme celé Praze Dvojce tak nádherný soulad, jako má v rodině pan generální ředitel, pan Peter Duhan. Stačí, když si zahledí do očí a oba ví, jak je vlastně na světě krásně. Vládne jim veliké porozumění. To bychom přáli celému světu. 

Přejeme našemu, Vašemu rozhlasu krásné vánoce, v novém roce 2015 všem mnoho dobrého zdraví, žádné stížnosti a jen radost v osobním i pracovním životě. 

Ivana Síbková za Vaše Věrníčky. 

PS: Ještě mam vyřídit velkou nespokojenost  s přendáním nedělní bohoslužby z Prahy Dvojky na stanici Vltava. Jsou lidé, kteří nejsou schopni si přeladit rádio na hodinu jinam a pak znovu zpět. Neumí ani zavolat o pomoc, jak nabízíte. A právě tito posluchači nemohou dojít do kostela, jsou upoutáni na postel a věřte na bohoslužbu se vždy velice těší. No děláte nemilé změny a oni jen poctivě platí a čekají, jakou pohromu zase vymyslíte. To Vám vzkazují staří, ale i mladí nemocní, chudí, Vaši věrní posluchači.

Znovu prosí o obnovení Textempore pana Františka Novotného. Moc se těší na nový pořad Okouzleni slovem, jak nám i v pořadu 12 ve 12 prozradil pan ředitel Miroslav Dittrich. Těší se na Dobrá rána s panem Františkem Novotným. Je šperk Vaší stanice. 

Původní emailová stížnost posluchačky vč. odpovědi Rady ČRo a vedení ČRo 

http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchacky-ivany-sibkove-k-programu-a-zmenam-na-stanici-dvojka-prosinec-2014--1434124 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Síbková, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaše zprávy z 1. a 30. 12. 2014. 

Jak jsme Vám již napsali, mrzí nás, že nejste spokojena s některými změnami v Českém rozhlase. Zároveň nás těší, že ohledně jiných pořadů vyjadřujete svou spokojenost. 

Píšete-li o potížích se signálem Dvojky, popřípadě o nesnázích některých lidí s přeladěním mezi stanicemi ČRo Dvojka a Vltava, nezbývá nám než doporučit, aby dotyční nebo jejich příbuzní a přátelé využili rad, které ohledně příjmu svých stanic nabízí Český rozhlas. Ve většině českých domácností je televize, ta dnes ‒ po televizní digitalizaci ‒ nabízí také příjem obou Vámi jmenovaných stanic ČRo. 

Jsme si vědomi toho, že zejména pro některé starší lidi jsou technické novoty i úkony, jako je přeladění mezi dvěma stanicemi, obtížné, Rada ČRo ale nemá k dispozici nástroje, jak s tím přímo pomoci. Můžeme se dále snažit přispět k tomu, aby Český rozhlas nabízel rady i výše jmenovaným občanům ‒ a budeme tak činit. 

Vážená paní Síbková, děkujeme Vám za Vaše milé novoroční přání a přejeme Vám do nového roku vše dobré a co nejvíce příjemných posluchačských zážitků s pořady Českého rozhlasu. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/reakce-posluchacky-i-sibkove-na-odpoved-rady-cro-a-vedeni-cro-z-prosince-2014-ohledne-zmen-na-stanici-dvojka-leden-2015--1449230

Přátelské setkání členů Klubu posluchačů a s pracovníky Plusu

15. 1. 2015 napsali Roman Elner, Libor Pátý na webu stanice Český rozhlas Plus

Galerie Vinohradská 12 se stala 8. listopadu 2014 místem přátelského setkání členů Klubu rozhlasové analytické publicistiky s tvůrčími pracovníky stanice ČRo Plus. Oběma stranami ve výsledku oceňované a přínosné setkání přineslo po měsících opět vítanou možnost tváří v tvář si formálně i neformálně pohovořit s rozhlasovými pracovníky známými jen po hlase a dozvědět se od nich o přítomnosti a budoucnosti nejen publicistických pořadů stanice Plus, ale i o směřování celého Rozhlasu.

Setkání proběhlo na pozvání pan šéfredaktora stanice Plus Daniela Rause v nedávno vzniklém prostoru Galerie Vinohradská 12, která rozhodně nepostrádá genia loci. Setkání se zúčastnilo 15 členů Klubu, řada z nich mimopražských. 

V první části setkání se členové Klubu zabývali prací jádra Klubu a přípravou diskuze s pracovníky rozhlasu. Zaznělo i vystoupení Libora Pátého věnované otázce poslání a úloze rozhlasu v naší rychle se rozvíjející společnosti i s apelem na návrat k rozhlasovým kořenům a inspirativním tradicím rozhlasové tvůrčí práce. V druhé části setkání, kdy mezi posluchače přišli spolu s Danielem Rausem redaktoři Martina Mašková, Daniela Vrbová, David Hertl, Jan Burda, Alexandr Tolčinský, Ivan Štern a Jan Sedmidubský, byla ústředním tématem debata o budoucím uspořádání stanice. Redaktoři vystoupili se svými pohledy na současnou situaci při přípravě a realizaci jejich pořadů i s pohledem na budoucí dění. Ze všeho vyplynulo, že stanice je stále ještě jakýmsi „staveništěm“ se všemi neurčitostmi provázejícími podobu celodenní, celoplošné stanice mluveného slova – a že hybným impulsem všeho budoucího dění bude teprve zákonné schválení upravující vznik čtvrtého rozhlasového okruhu a tím pádem i příslušné finanční prostředky.  

Vedení stanice ani tvůrčí pracovníci nejsou tím rozhodujícím a určujícím činitelem dění. Pro řadového posluchače je ale jejich podíl na vysílání určující.Redaktoři vstřícně zodpověděli řadu dotazů od přítomných posluchačů a členů Klubu. Ti naopak vyslechli oceňující slova týkající se dosavadní práce a směřování Klubu, zejména pak posledního obsáhlého a pečlivě členy Klubu vypracovaného hodnocení pořadů stanice Plus. Vedení i jednotliví pracovníci stanice si těchto hodnocení váží a čerpají z nich i zajímavé podněty. V této práci ve prospěch zlepšování kvality vysílání stanice by měl Klub pokračovat v neztenčené míře i nadále. Vše ukázalo na to, že od jara minulého roku trvající nejasnosti ve vztazích mezi Klubem a Rozhlasem již odeznívají a Klub se znovu stává vítaným partnerem stanice a především řadových pracovníků, rozhodně nesvázaných jen s bývalou stanicí ČRo 6. 

V závěrečné části setkání na diskuzi navázaly i přímé rozhovory z očí do očí posluchačů s redaktory. Setkání bylo zakončeno pocitem obnovení součinnosti mezi Klubem a stanicí.
Členové Klubu srdečně děkují vedení Rozhlasu za vstřícnost při pořádaní setkání a po celý den přítomné a při setkání nápomocné rozhlasové stážistce Ireně Nosálkové. 

Roman Elner, Libor Pátý 

Podrobnější informace o Klubu najdete na:https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/home  
Kontakt:
David Klíma (koordinátor Klubu), krap2014@email.cz 

odkaz http://www.rozhlas.cz/plus/klubposluchacu/_zprava/pratelske-setkani-clenu-klubu-posluchacu-a-s-pracovniky-plusu--1440175

Peter Duhan: Potřebujeme indexaci koncesionářského poplatku, jinak budeme dál rukojmí parlamentu

15. 1. 2015 napsal Jan Potůček na serveru Digizone.cz

Doslovný přepis vystoupení generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana na semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny ke změně způsobu volby Rady ČT a ČRo

Pokud možno žádné změny ve způsobu výběru členů kontrolních rad veřejnoprávních médií nechce generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Prohlásil to na středečním semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny právě na téma úpravy volby radních České televize a Českého rozhlasu. Současný model, kdy kandidáty do tzv. malých mediálních rad nominují občanská sdružení a instituce, a volí je Poslanecké sněmovna, je podle Duhana funkční, jen se plně nedodržuje. Za příklad uvedl zákonnou povinnost obměny jedné třetiny radních vždy po dvou letech. Peter Duhan se ale dotkl i otázky financování veřejnoprávních médií a politických tlaků, kterým jsou tato média vystavena. Přinášíme vám jeho vystoupení v doslovném znění:

Prezentace Petra Duhana na semináři volebního výboru sněmovny

Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Děkuji panu Dědičovi především za tu poznámku na téma Hovorů z Lán, protože jsem si poznámku, nebo vystoupení pana Vadasepoznamenal (režisér Martin Vadas se pozastavil nad tím, že Český rozhlas nebyl schopen přerušit živé vysílání Hovorů z Lán, když v nich prezident Miloš Zeman použil vulgarismy, zatímco v jiném případě arcibiskupovi Dominiku Dukovi vypnul v živém rozhovoru mikrofon, protože se před volbami kriticky zmiňoval o komunistech, pozn. red.). Ono je to vždycky problematické hodnotit živé vysílání a hodnotit extrémní situaci, která v živém vysílání nastane. My jsme jako vedení Českého rozhlasu vyhodnotili pozici moderátora tohoto pořadu jako správnou, reagoval tak, jak měl. Podle mého názoru dodržel Kodex. Nedovedu si představit, pane Vadasi, vy jste režisér, možná si to dovedete představit, já si neumím představit, že bychom přišli za panem prezidentem, ať je to kdokoli, to nemusí být zrovna Miloš Zeman, dali mu smlouvu, do ruky Kodex a řekli mu podle toho se chovej. To zkrátka nejde. Je to ústavní činitel, nejvyšší ústavní činitel a vlastně nepředpokládáte, že by takováto situace mohla nastat. To jenom na okraj toho, co říká pan Dědič.

• 
• 
• 

Dalších 16 fotografií

Já jsem si tady ještě poznamenal několik málo věcí, než řeknu, co si myslím. Esenci toho, o čem se bavíme a o co nám jde, to znamená na jedné straně volba rad a na druhé straně nezávislost veřejnoprávních médií, to pojmenoval pan Prorok (bývalý moderátor ČT Roman Prorok na semináři řekl, že dokud se neuzákoní indexace koncesionářského poplatku, bude ČT a ČRo přímo záviset na vůli poslanců, pozn. red.). Pokud nedospějeme k tomu, že budeme mít legislativně ošetřenou indexaci koncesionářských poplatků, tak budeme stále v rukou Parlamentu a chcete nechcete, jistý politický vliv tady bude přes peníze. Indexace je správná a jediná možná cesta. To je jedna věc, kterou jsem dnes chtěl poznamenat. Dále tady pan Trampota říká, že vzorec, na základě kterého jsou voleni radní, není dobrý. Já si myslím, že ten vzorec je dobrý, on je možná jenom špatně aplikovaný. Vzpomeňte si prosím na to, že podle tohoto vzorce každé dva roky má dojít k obměně jedné třetiny Rady. Podívejte se dozadu, jak často se to stalo, jestli se tento cyklus dodržuje. Je to v podstatě na pánech a dámách poslancích a poslankyních, takže já si myslím, že ten vzorec není špatný, jen špatně aplikovaný.

Děkuji samozřejmě Ivovi Mathému, protože také patřím k těm několika málo pamětníkům, kteří se podíleli na vzniku legislativy pro veřejnoprávní média z titulu funkce ústředního ředitele Československého rozhlasu. Znám pana Vadase, Zdenu Hůlovou, konec konců i pan Kotrba se v tom angažoval. Mně to nepřišlo, že to jakási romantická vzpomínka, já jsem hluboce přesvědčen, že ta legislativa tak, jak byla postavena, jak byla formulována, byla v našem prostoru samozřejmě průniková. Zcela zásadní a průniková, a hleděla do budoucnosti. Jenomže žel bohu, každá novelizace, každý posun dikce zákona, atd., atd., tu legislativu vrací někam, kam jsme nechtěli. Kam jsme to vůbec ani neplánovali a vůbec jsme si nemysleli, že to může nastat.

K panu doktoru Šmídovi: pana doktora Šmída rád čtu, rozumím jeho názorům, jsou citované. Chtěl bych poznamenat pouze jednu věc, a říkám to i proto, že se stýkám s kolegy z německých veřejnoprávních médií. Nic není ideální. Možná se nám z naší strany může zdát, že německá legislativa, včetně početné Rady, je to nejlepší na světě. Není. Já vám garantuji, že kdybychom aplikovali tuto legislativu, tyto modely, tak vytvoříme pouze invalidní kopii. Prostě toto prostředí je jednoduše jiné, toto prostředí se jinak vyvíjelo, začalo se vyvíjet po roce 1989, když se připravovala legislativa, naší povinností je jenom – a tam bych strašně rád směřoval – naší povinností je jenom zhodnotit tu etapu 22 let, podívat se na to, kde jsme se „sekli“, kde jsme udělali nějaké „boty“ a udělat jenom korekci. Protože každá revoluce, ať už je malá nebo velká, znamená zmaření úsilí a vývoje. Nebo značnou diskreditaci toho vývoje. Tím nechci říct, že všechno je dobré. Není, samozřejmě. Já to vím z hlediska své praxe. Vážení, já si neumím představit, ať to nazveme jakkoli, že by generální ředitel pracoval místo patnáctičlenné nebo devítičlenné Rady s Radou, která má 27 až 35 členů. Dovedete si představit, co by vzniklo? Já vám to řeknu z vlastní praxe: chaos. Různé aliance, obcházely by se různé zákony, obcházely by se lidi, vznikaly by účelové koalice, atd., atd. Velmi neblahý důsledek na chod samotného média.

A teď prosím k těm Radám. Kvůli tomu jsme se konec konců sešli a já bych byl strašně rád, kdybychom dospěli k nějakému závěru, něco si pojmenovali a řekli si, touto cestou půjdeme. Je to samozřejmě na ministerstvu kultury, já nesmírně vítám tuto iniciativu, protože říznout do toho chce nejenom od paní náměstkyně Kalistové značnou kuráž. Já se na ty Rady dívám asi takto: je to prosím můj pohled, který je konzultovaný s kolegy z vedení. Téma malých Rad, jak o něm mluvíme, má několik úrovní. Alespoň si je vyjmenujme. Za prvé: volba Rada délka volebního období a případná odvolatelnost. Ne případná, odvolatelnost zkrátka. Za druhé: Právní subjektivita, postavení Rad z hlediska ústavního pořádku. Za třetí: Složení Rad a požadavky na členy Rad. To je všechno, o čem se tady samozřejmě mluví. Udělejme tomu nějaký sumář. Za čtvrté: Struktura Rad. Za páté: Financování Rad. To je nesmírně důležitý aspekt. A za šesté: Kompetence a způsob jednání Rad. To znamená, to co bychom my potřebovali, i my jako generální ředitelé – teď mluvím za sebe – koncept kontrolní činnosti. Když je Rada nějakým způsobem zvolena, když nastupuje, když se ujme svých mandátů, tak se musí řídit konceptem kontrolních činností, který je v zákoně. A pak nemůže dojít k žádným zbytečným třenicím.

Pokud jde o volbu Rad, promiňte, možná budete po mě chtít, abych řekl, jak by ten zázračný vzorec měl vypadat. Nepřísluší managementu veřejnoprávního média rozhodovat o tom, nebo doporučovat, jak mají být Rady voleny, kolik mají členů, jaké mají mít kompetence. To je skutečně politické rozhodnutí. Naučme se to jednou akceptovat, ta politika tady je, rozhoduje o 95 procentech záležitostí v této zemi a rozhoduje také o existenci veřejnoprávních médií. Tak to akceptujme. Na politicích je, aby nominovali do Rad – myslím, že to řekl pan Kotrba – lidi s mandátem. Odborným mandátem, lidským mandátem, právním mandátem. Pakliže to takhle bude, nemusíme se ničeho obávat a nemusíme měnit soudce, dělat revoluci, měnit legislativu, střílet z Aurory. Nedělejme to. Já se přimlouvám za maximální variantu, kterou pojmenoval Ivo Mathé a která mi velmi konvenuje. Ano, ať vláda, já nevím, významné organizace, Poslanecká sněmovna navrhnou lidi, tak jako se navrhují členové Ústavního soudu, a ať je to Senát, svojí autoritou a vahou, a ať rozhodne o tom, kdo bude na šest let zasedat v Radě Českého rozhlasu nebo v Radě České televize. A za druhé: dodržovat prosím ten cyklus, to znamená každé dva roky obměňovat třetinu Rady. Čeho se pak bojíme? Jakého politického tlaku? To je strašně jednoduché.

Já pracuji s Radou a mohu vám garantovat, za tři a něco let, co jsem ve funkci generálního ředitele, až na jeden případ na začátku mého mandátu jsem necítil ze strany českých politiků žádný politický tlak na fungování Českého rozhlasu. Možná to byl důsledek jejich spokojenosti, ale o tom pochybuji. A necítil jsem přímý politický tlak ani ze strany členů Rady Českého rozhlasu. Že existují nějaké osobní excesy, osobní prezentace – no samozřejmě, a tím to vlastně odpovídám i panu doktoru Šafaříkovi, místopředsedovi naší Rady – Český rozhlas nebrání tomu, aby si Rada mohla vypracovat patřičné analýzy, které potřebuje. Český rozhlas jenom v tuhle chvíli ty analýzy musí financovat, musí respektovat zákon o veřejných zakázkách, a zákon o veřejných zakázkách – můžeme se o něm bavit, cokoli – je pro generálního ředitele zkrátka alfou a omegou jeho vlastní existence. Tak jestli bráníme, bude to asi proto, že ten zákon zní tak, jak zní a můžeme si dovolit jen tolik, kolik nám to umožňuje zákon o veřejných zakázkách. Děkuji vám za pozornost.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/peter-duhan-potrebujeme-indexaci-koncesionarskeho-poplatku-jinak-budeme-dal-rukojmi-parlamentu/