odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/434050/nedelni-videorozhovor-zora-jandova-chci-si-zachovat-neustalou-zpetnou-vazbu-bez-toho-si-praci-nedokazu-predstavit-to-je-moje-silna-stranka
neděle 20. května 2012
NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: Zora Jandová: Chci si zachovat neustálou zpětnou vazbu, bez toho si práci nedokážu představit. To je moje silná stránka
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/434050/nedelni-videorozhovor-zora-jandova-chci-si-zachovat-neustalou-zpetnou-vazbu-bez-toho-si-praci-nedokazu-predstavit-to-je-moje-silna-stranka
SOBOTNÍ VIDEOREPORTÁŽ: Stanislav Motl: Vytvoření Tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu v ČRo vítám
pátek 18. května 2012
Radiožurnál od podzimu nebude tajit, co hraje
17. 5. 2012 zveřejnil
server lidovky.cz
PRAHA - Seznam skladeb a interpretů, které hraje
Český rozhlas na stanici Radiožurnál, by měl být od letošního podzimu přístupný
veřejnosti. Vedení ke kroku přistoupilo po tom, co server Lidovky.cz informoval
o tajenostech kolem playlistů.
Skutečným hybatelem je však aktivista Svatopluk Bartík,
který žádal o vydání seznamu hraných skladeb na základě zákona o svobodném
přístupu k informacím, jenže se dočkal odmítnutí. Rozhlas se odvolával na to,
že playlist jako svoje know-how nezveřejňuje žádná stanice, Bártík ho však
usvědčil ze lži, když dokázal, že tomu tak není.
"Budeme playlist zveřejňovat včetně jmen, bude
dostupný," řekl poslancům ze sněmovního volebního výboru generální ředitel
ČRo Petr Duhan. Výbor projednával výroční zprávu o činnosti ČRo za loňský rok a
sněmovně doporučil, aby ji schválila.
Jak nedávno uvedl server Lidovky.cz, rozhlas tají playlist Radiožurnálu s tím, že jde o součást obchodního tajemství. Seznam hraných skladeb a interpretů veřejnoprávní rozhlas neposkytl ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím, napsaly letos v dubnu Lidovky.cz. Hudba na Radiožurnálu často vyvolává nespokojenost posluchačů, kterým se nelíbí.
Jak nedávno uvedl server Lidovky.cz, rozhlas tají playlist Radiožurnálu s tím, že jde o součást obchodního tajemství. Seznam hraných skladeb a interpretů veřejnoprávní rozhlas neposkytl ani podle zákona o svobodném přístupu k informacím, napsaly letos v dubnu Lidovky.cz. Hudba na Radiožurnálu často vyvolává nespokojenost posluchačů, kterým se nelíbí.
"My připravujeme úpravu, velice výraznou úpravu ve
prospěch veřejnoprávnosti nebo posílení veřejnoprávnosti a to s přístupností
jistých informací, které souvisí s vysíláním, na které posluchači mají právo.
Ale budeme to dělat v jednom balíku v souvislosti s úpravami toho
playlistu," popsal Duhan.
Generální ředitel chce také na podzim podat trestní oznámení
kvůli škodě, která rozhlasu vznikla v souvislosti s rekonstrukcí jeho sídla v
pražské Vinohradské ulici. Rozhlasu vznikly rozsáhlé vícenáklady v souvislosti
s klimatizací, která je hlučná a některá nová studia kvůli tomu rozhlas nemohl
uvést do provozu. Již loni odhadl Duhan škody na miliony korun. Jak řekl, musí
nejprve znát přesnou výši vícenákladů. Tu se ale dozví, až bude klimatizace
upravena a to podle něj bude až na podzim.
Výbor se dnes také zabýval údajným střetem zájmů v případě
člena rady ČRo Antonína Zelenky, který byl po určitou dobu současně mluvčím
ministerstva školství pod bývalým ministrem Josefem Dobešem. Zelenka
argumentoval již dříve tím, že ho Dobeš vedením tiskového odboru pouze pověřil,
nikoli jmenoval. Nový ministr školství Petr Fiala Zelenku začátkem května
odvolal. Výbor vzal tuto informaci na vědomí.
Lidovky.cz
ČTK
ČTK
Bezchybný, kultivovaný a zábavný. Takový má být moderátor v rádiu
30.04.2012 napsala Jana Perglerová v deníku Právo
ROZHOVOR S GENERÁLNÍM
ŘEDITELEM ČESKÉHO ROZHLASU PETREM DUHANEM
* Jsem pravidelná posluchačka Radiožurnálu ráno mezi šestou až osmou hodinou. Vadí vám, tak jako mně, když moderátor řekne špatně čas, splete se třeba o hodinu, neopraví se hned ani po písničce a pokračuje ve své řeči dál, jako by se nic nestalo?
Vadí mi to přinejmenším stejně jako vám a dalším posluchačům. Každý se může někdy splést a stane se to i moderátorovi Radiožurnálu. Samozřejmě že si přeji, aby projev našich moderátorů byl fakticky bezchybný. Ale ještě více mě zajímá, zda je obsahově pestrý, dostatečně kultivovaný a přitom třeba i zábavný. Víte, když Jan Pokorný dokáže v ranním interview rozesmát předního ústavního činitele a přitom se bavit o vážné vládní situaci a ještě v souvislostech, mám z toho velmi dobrý pocit.
* Zábavný moderátor je určitě vítaný, ale posluchač Českého rozhlasu si více všimne, jak moderátor vyslovuje, jak se pere s některými výrazy a pak použije nespisovný. Občas se moderátoři přeřeknou, někdy kouzelně, většinou úsměvně. Ale neměly by přebrepty znít často, co myslíte?
Moderátor v rozhlase má v tomto těžší úlohu než jeho kolega před televizní kamerou. Navíc Českému rozhlasu se pro jeho společenskou úlohu odpustí mnohem méně než soukromým rádiím. A já to přijímám. Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem. Pokud ale posloucháte ranní proud na Radiožurnálu, na Dvojce nebo třeba i na Radiu Wave a porovnáte kvalitu moderátorů s ostatními rádii, vyjde vám v tomto směru Český rozhlas jednoznačně nejlépe.
* Ranní proud je u většiny posluchačů spojený s příjemnou hudbou. Podle mě se ale hudba na Radiožurnálu, hovořím stále o ranním vysílání, nezlepšila. Pořád slyšíme do omrzení Madonnu, skupinu ABBA, z našich třeba Chinaski. Nic proti nim, jsou výborní, ale co kdybyste ráno pustili například Šrouby a matice? Nebo Every 2nd End? Řeknete mi, že takové písničky si mám jít poslouchat na Radio Wave?
Hudba na Radiožurnálu je dlouho, vlastně neustále, diskutované téma. Na hudbu Radiožurnálu zaznívá soustavná kritika, ale všimněte si, že nikdo nejde po faktech. Pokud máme snahu vysvětlit hudebním kritikům, novinářům, ale i veřejnosti, jak se tvoří hudební dramaturgie a proč se hrají ty které písničky, nikdo už argumentům nenaslouchá. A my jsme připraveni své kroky vysvětlit. Ne zarytě a za každou cenu bránit, ale opravdu vysvětlit.
* Prosím, tady máte prostor svou hudební dramaturgii vysvětlit.
Radiožurnál poslouchají silné skupiny posluchačů od třiceti do šedesáti let. A pro tuto opravdu širokou skupinu má stanice sestavený hudební program a strategii. Nabízíme písně od sedmdesátých let až po současnost, včetně vámi tázané Šrouby a matice, která je mimochodem v playlistu již od listopadu 2011. I přesto, že lidé poslouchají Radiožurnál hlavně kvůli zprávám a reportážím, nabízí tato stanice i aktuální novinky, které můžete slyšet každou hodinu v jejím vysílání. Jen pro představu, jsou to dnes už hity, jako Nina od Tomáše Kluse, Set Fire To The Rain od Adele, New Age od Marlon Roudette. Z aktuálních novinek pak Bruno Mars s písní Count Of Me, Charlie Straight a jejich Coco nebo od Fun skladba We Are Young a jiné. Prosím, otiskněte to, ať si to naši kritici konečně přečtou.
* Otiskneme, ale nemohu vám zaručit, že si to kritici přečtou.
Mohu k hudbě ještě něco dodat? Všechny písničky, které Radiožurnál hraje, jsou vybrané posluchači v hudebních testech. Musíme ale najít správný mix i se staršími hity, proto slyšíte Madonnu, ABBU, Chinaski. A ještě k tomu musím dodat, že stále pracujeme na tom, jak hudební dramaturgii dále obohatit a zlepšit.
* Ještě z jiného hudebního proudu. Dřívější šéfka zpravodajských stanic Hana Hikelová tvrdila, že Karel Gott a Helena Vondráčková se hrají na jiných stanicích Českého rozhlasu, ale posluchači Radiožurnálu je podle průzkumů prý nechtějí slyšet. Hikelová odešla, situace se nezměnila. Co máte proti Gottovi, že ho Radiožurnál stále nehraje? A hrát nebude?
V lednu 2008 došlo k celkové změně formátu Radiožurnálu, jak programového, tak hudebního. Tato změna měla mimo jiné za úkol posílit posluchače ve věkové skupině nad třicet let. Výsledky průzkumu prokázaly, že Karel Gott není žádaným umělcem pro tuto cílovou skupinu. Dnes, po čtyřech letech, má Radiožurnál nejsilnější věkovou skupinu právě nad třicet let. Písničky Karla Gotta hrají další naše stanice, dokonce na Dvojce má Karel Gott svůj pořad.
* Snad jste k hudbě řekl vše. Jak vycházíte s podřízenými? Stále platí, co jste prohlásil při volbě generálního ředitele, že budete hledat konsenzus, protože autoritářský manažer většinou prohrává?
Ano, platí. Preferuji hledání konsenzu a moji kolegové mi to jistě potvrdí. Na věci mám svůj pohled a názor. Zejména na stanicích a jejich programu, tedy na tom zásadním, co Český rozhlas veřejnosti nabízí, mi maximálně záleží a i zde vedu s kolegy otevřenou debatu a dokážu přijmout jejich odlišný názor, pokud mě přesvědčí svými argumenty. Ovšem i demokracie má své hranice a každý si musí uvědomit, že je to generální ředitel, kdo nese plnou odpovědnost za činnost Českého rozhlasu.
* Jste již přes půl roku stálým generálním ředitelem významné veřejnoprávní instituce. Jak se vám daří plnit priority vašeho projektu, díky kterým jste byl zvolen? S čím jste nejdále?
Hned po svém zvolení jsem zahájil přeměnu Českého rozhlasu podle své vize, kterou jsem představil v kandidátském projektu. První kroky se týkaly vnitřních organizačních změn. Za první tři měsíce jsme změnili základní vnitřní strukturu rozhlasu, jmenoval jsem první dva své náměstky, změnil se Statut Českého rozhlasu. Ještě do konce roku jsem obsadil pozici personálního ředitele, klíčovou funkci pro práci se zaměstnanci. Taktéž do konce roku jsme v top managementu připravili základní koncepci změn, které chci do roku 2014 realizovat. Dnem 1. března se stal programovým náměstkem Jan Menger a od 1. května bude mít rozhlas kompletní management. V sekci programu a vysílání vzniknou tři připravovaná centra, a sice Centrum vysílání, Centrum zpravodajství a Centrum výroby a v jejich čele stanou tři ředitelé. Je za tím kus práce a já z toho mám radost, že se Český rozhlas mění! Změny, které pocítí naši posluchač, přijdou vzápětí. První část chceme stihnout do konce roku, další v průběhu roku příštího.
* Asi nejvíc vášní vzbudil záměr, že Radiožurnál se promění v plnoformátovou stanici posluchačů mladšího a středního věku, zhruba od 20 do 40 let, s posíleným a hlavně jiným hudebním obsahem než teď. Jak příprava omlazené stanice nyní, v dubnu 2012, vypadá?
Omlazení Radiožurnálu bude přicházet postupně. Je to naše nejposlouchanější stanice a určitě nechceme, aby ztratila své dosud věrné posluchače z řad starších ročníků. Zpravodajství a publicistiku dělá Radiožurnál nejlépe a posluchači si ho za to chválí. Zaměříme se proto spíše na hudební složku, o které jsem se už zmiňoval. Tam vidím potenciál, jak ještě navýšit auditorium o generaci dnešních třicátníků, ale i o mladší skupinu.
* Posluchačům středního a zralejšího věku, zhruba od 40 do 60 let, má být určen národní okruh Praha, dnes ČRo 2, spojený s regionálními studii. Co je v přípravě nového?
Pokud jde o národní okruh, tady budu strohý. Jeho koncepci připravíme do konce letošního roku a změna nastane nejdříve počátkem roku následujícího, tedy v roce 2014. Vysílání Dvojky a regionálních stanic tak letos určitě nedozná žádných větších změn.
* Prioritou má být váš záměr stanice mluveného slova a pak okruh pro náročnější posluchače, něco jako francouzská umělecká Arte, a u nás nynější ČRo 3 Vltava. Nynější Radio Česko tedy mezi vaše priority nepatří?
Spuštění nové zpravodajsko-publicistické stanice, která bude bez hudby, tzv. stanice mluveného slova, je opravdu momentální prioritou. Stanice vznikne integrací tří dosavadních stanic – Rádia Česko, ČRo 6 a Leonarda. Formát stanice ještě ladíme. Spustit ji plánujeme do konce letošního roku. Rádio Česko bude podstatným pilířem nové stanice, posluchači o tuto stanici nepřijdou. Naopak, budou moci zprávy, komentáře, magazíny a diskuse naladit po celý den.
* Hodláte měnit stanici Vltava?
Stanice Vltava je už nyní velmi dobře vyprofilovaná, zde není důvod pro velké změny. Rádi bychom však stanici vtělili větší dynamiku a mladší tvář. Musíme pracovat s novými formáty. Kratšími a zajímavějšími, především v průběhu dne. Po prázdninách například zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry.
* Co si mám pod tím představit?
Nechte se překvapit. Včas budeme veřejnost informovat.
* Jak se budou do budoucna vyvíjet internetové stanice?
Myslíte asi speciální stanice, které nevysíláme na FM frekvencích, ale také na internetu, v televizi, přes satelit nebo dokonce v DAB. Tyto stanice mají v nabídce veřejnoprávního rozhlasu rozhodně své místo, jako všude jinde v Evropě. A to se nedívám jen směrem na západ. Musíme ale zvažovat jejich účelnost. Jak neustále a správně opakuje můj programový náměstek Jan Manger, jednoznačně budeme preferovat kvalitu před kvantitou. Zůstává stanice D-dur a Radio Wave. O osudu Leonarda a Rádia Česko jsem hovořil. Čistě internetové projekty Český rozhlas Jazz a Wave Party mají podle mého názoru smysl, stejně tak jako úvaha o dětské internetové stanici.
* Nedá mi to, než se zeptat na mnohokrát některými kritiky, možná i bývalými členy Rady Českého rozhlasu zatracované Radio Wave? Počítáte s ním?
Kolikrát mám pocit, že lidé hovořící o Radiu Wave ho snad ani neslyšeli. Zkuste si někdy pustit jeho ranní vysílání. Možná budete překvapena. Velmi přijatelná hudba i pro mě samého a k tomu mladé hlasy, které vás zvou na výstavy, do kina, představují nové knihy. Publicistické pořady o současných problémech mladých jsou na velmi vysoké úrovni. Od dubna má Wave navíc nové pořady a novou zvukovou grafiku. Bohužel fakt, že stanice nevysílá na FM, je velkým hendikepem. Je to škoda, mladí lidé by si to zasloužili. Jedním z hlavních cílů změn je i posílení pozice Českého rozhlasu na trhu, optimálně na 25 procent. Bez stanice pro mladé to nedokážeme.
* A co dětská stanice, kterou připravujete pro digitální internetové spuštění v září 2012? Máte už jasno, kdo ji povede? Nekopírujete záměr generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, který měl tentýž cíl, ale televizní a s jiným termínem?
Nová dětská stanice a nový dětský web je cíl, který jsem si taktéž předsevzal. Pro děti vysílají všechna veřejnoprávní rádia a televize v Evropě a vědí proč. Odmalička si vychovávají své posluchače a diváky, ale především, přinášejí kvalitní vzdělávací i výchovný obsah. Je logické, že Česká televize a Český rozhlas nechtějí zůstat pozadu. Jde přece i o kultivaci naší nejmladší generace. Formát dětské stanice a dětský web začne připravovat nově vznikající tvůrčí skupina pro děti a mládež, momentálně finišuje výběrové řízení na jejího šéfa. Byl bych rád, kdyby se nám vše podařilo ještě letos.
* Oblíbeným zaklínadlem všech manažerů jsou dvě slova – šetření a restrukturalizace. Jak postupuje jedno i druhé u vás v rozhlase? Slíbil jste například, že postupně snížíte počet zaměstnanců z 1500 na 1100. Jak jste s propouštěním daleko?
Český rozhlas šetří. Svědčí o tom i o více než šedesát miliónů vyšší zisk za loňský rok, než předpokládal schválený rozpočet. Musíme hledat úspory, pracovat efektivněji, pečlivě hlídat vydané prostředky. Náklady se zvyšují a příjem rozhlasu zůstává na prakticky stejné úrovni. Stejné a zároveň relativně stabilní, i když je hlavně na nás, abychom dbali i na výnosovou stránku rozpočtu. V tomto jsme již také podnikli určité kroky. Snížení počtu pracovníků je další z nutných opatření, které nás čeká. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Navíc bych pro zaměstnance rozhlasu chtěl vytvořit velmi slušné pracovní podmínky a ty, chtě nechtě, začínají dobrým ohodnocením. Při redukci počtu pracovníků budeme moci zaměstnance lépe zaplatit. I zde platí zákon přímé úměry.
* Český rozhlas má, pokud vím, také mnoho externistů. Budete snižovat stavy i u nich?
Snížení počtu pracovníků v rozhlase o 15 až 20 procent se bude týkat jak zaměstnanců, tak zejména externích spolupracovníků. A těch není málo, jak jste sama podotkla. Vše bude probíhat postupně v průběhu následujících tří let v souladu s realizací plánovaných změn.
* Už je definitivně u konce rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě? Kolik stála peněz? Vedete v souvislosti se stavbou ještě nějaké spory s dodavateli?
Přestože se mi ještě za prozatímního mandátu podařilo obnovit a poté i dokončit stavební práce na rekonstrukci naší historické budovy, ještě není vše u konce. Problémy se vzduchotechnikou oddálily dokončení největšího Studia 1. Pevně věřím, že do konce roku se jednička dokončí. Stavební práce celkem stály přes 660 miliónů korun. Samozřejmě že vedeme spory s dodavateli, jsou však věcné, a proto řešitelné.
* Jak vycházíte se členy Rady Českého rozhlasu, která je vaším kontrolním orgánem, pokud jde o hospodaření Českého rozhlasu?
Rada má přece jen více pravomocí, než jen kontrolovat hospodaření. Její složení se v průběhu času mění, a tak se i vztah generálního ředitele mění. Za sebe mohu prohlásit, že s většinou členů Rady vycházím aktuálně velmi dobře a po čtvrtečním zvolení pana Tomáše Ratiborského předsedou Rady věřím, že tento stav bude oboustranný a bude se nadále pozitivně rozvíjet.
***
Po prázdninách zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry
Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem
* Jsem pravidelná posluchačka Radiožurnálu ráno mezi šestou až osmou hodinou. Vadí vám, tak jako mně, když moderátor řekne špatně čas, splete se třeba o hodinu, neopraví se hned ani po písničce a pokračuje ve své řeči dál, jako by se nic nestalo?
Vadí mi to přinejmenším stejně jako vám a dalším posluchačům. Každý se může někdy splést a stane se to i moderátorovi Radiožurnálu. Samozřejmě že si přeji, aby projev našich moderátorů byl fakticky bezchybný. Ale ještě více mě zajímá, zda je obsahově pestrý, dostatečně kultivovaný a přitom třeba i zábavný. Víte, když Jan Pokorný dokáže v ranním interview rozesmát předního ústavního činitele a přitom se bavit o vážné vládní situaci a ještě v souvislostech, mám z toho velmi dobrý pocit.
* Zábavný moderátor je určitě vítaný, ale posluchač Českého rozhlasu si více všimne, jak moderátor vyslovuje, jak se pere s některými výrazy a pak použije nespisovný. Občas se moderátoři přeřeknou, někdy kouzelně, většinou úsměvně. Ale neměly by přebrepty znít často, co myslíte?
Moderátor v rozhlase má v tomto těžší úlohu než jeho kolega před televizní kamerou. Navíc Českému rozhlasu se pro jeho společenskou úlohu odpustí mnohem méně než soukromým rádiím. A já to přijímám. Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem. Pokud ale posloucháte ranní proud na Radiožurnálu, na Dvojce nebo třeba i na Radiu Wave a porovnáte kvalitu moderátorů s ostatními rádii, vyjde vám v tomto směru Český rozhlas jednoznačně nejlépe.
* Ranní proud je u většiny posluchačů spojený s příjemnou hudbou. Podle mě se ale hudba na Radiožurnálu, hovořím stále o ranním vysílání, nezlepšila. Pořád slyšíme do omrzení Madonnu, skupinu ABBA, z našich třeba Chinaski. Nic proti nim, jsou výborní, ale co kdybyste ráno pustili například Šrouby a matice? Nebo Every 2nd End? Řeknete mi, že takové písničky si mám jít poslouchat na Radio Wave?
Hudba na Radiožurnálu je dlouho, vlastně neustále, diskutované téma. Na hudbu Radiožurnálu zaznívá soustavná kritika, ale všimněte si, že nikdo nejde po faktech. Pokud máme snahu vysvětlit hudebním kritikům, novinářům, ale i veřejnosti, jak se tvoří hudební dramaturgie a proč se hrají ty které písničky, nikdo už argumentům nenaslouchá. A my jsme připraveni své kroky vysvětlit. Ne zarytě a za každou cenu bránit, ale opravdu vysvětlit.
* Prosím, tady máte prostor svou hudební dramaturgii vysvětlit.
Radiožurnál poslouchají silné skupiny posluchačů od třiceti do šedesáti let. A pro tuto opravdu širokou skupinu má stanice sestavený hudební program a strategii. Nabízíme písně od sedmdesátých let až po současnost, včetně vámi tázané Šrouby a matice, která je mimochodem v playlistu již od listopadu 2011. I přesto, že lidé poslouchají Radiožurnál hlavně kvůli zprávám a reportážím, nabízí tato stanice i aktuální novinky, které můžete slyšet každou hodinu v jejím vysílání. Jen pro představu, jsou to dnes už hity, jako Nina od Tomáše Kluse, Set Fire To The Rain od Adele, New Age od Marlon Roudette. Z aktuálních novinek pak Bruno Mars s písní Count Of Me, Charlie Straight a jejich Coco nebo od Fun skladba We Are Young a jiné. Prosím, otiskněte to, ať si to naši kritici konečně přečtou.
* Otiskneme, ale nemohu vám zaručit, že si to kritici přečtou.
Mohu k hudbě ještě něco dodat? Všechny písničky, které Radiožurnál hraje, jsou vybrané posluchači v hudebních testech. Musíme ale najít správný mix i se staršími hity, proto slyšíte Madonnu, ABBU, Chinaski. A ještě k tomu musím dodat, že stále pracujeme na tom, jak hudební dramaturgii dále obohatit a zlepšit.
* Ještě z jiného hudebního proudu. Dřívější šéfka zpravodajských stanic Hana Hikelová tvrdila, že Karel Gott a Helena Vondráčková se hrají na jiných stanicích Českého rozhlasu, ale posluchači Radiožurnálu je podle průzkumů prý nechtějí slyšet. Hikelová odešla, situace se nezměnila. Co máte proti Gottovi, že ho Radiožurnál stále nehraje? A hrát nebude?
V lednu 2008 došlo k celkové změně formátu Radiožurnálu, jak programového, tak hudebního. Tato změna měla mimo jiné za úkol posílit posluchače ve věkové skupině nad třicet let. Výsledky průzkumu prokázaly, že Karel Gott není žádaným umělcem pro tuto cílovou skupinu. Dnes, po čtyřech letech, má Radiožurnál nejsilnější věkovou skupinu právě nad třicet let. Písničky Karla Gotta hrají další naše stanice, dokonce na Dvojce má Karel Gott svůj pořad.
* Snad jste k hudbě řekl vše. Jak vycházíte s podřízenými? Stále platí, co jste prohlásil při volbě generálního ředitele, že budete hledat konsenzus, protože autoritářský manažer většinou prohrává?
Ano, platí. Preferuji hledání konsenzu a moji kolegové mi to jistě potvrdí. Na věci mám svůj pohled a názor. Zejména na stanicích a jejich programu, tedy na tom zásadním, co Český rozhlas veřejnosti nabízí, mi maximálně záleží a i zde vedu s kolegy otevřenou debatu a dokážu přijmout jejich odlišný názor, pokud mě přesvědčí svými argumenty. Ovšem i demokracie má své hranice a každý si musí uvědomit, že je to generální ředitel, kdo nese plnou odpovědnost za činnost Českého rozhlasu.
* Jste již přes půl roku stálým generálním ředitelem významné veřejnoprávní instituce. Jak se vám daří plnit priority vašeho projektu, díky kterým jste byl zvolen? S čím jste nejdále?
Hned po svém zvolení jsem zahájil přeměnu Českého rozhlasu podle své vize, kterou jsem představil v kandidátském projektu. První kroky se týkaly vnitřních organizačních změn. Za první tři měsíce jsme změnili základní vnitřní strukturu rozhlasu, jmenoval jsem první dva své náměstky, změnil se Statut Českého rozhlasu. Ještě do konce roku jsem obsadil pozici personálního ředitele, klíčovou funkci pro práci se zaměstnanci. Taktéž do konce roku jsme v top managementu připravili základní koncepci změn, které chci do roku 2014 realizovat. Dnem 1. března se stal programovým náměstkem Jan Menger a od 1. května bude mít rozhlas kompletní management. V sekci programu a vysílání vzniknou tři připravovaná centra, a sice Centrum vysílání, Centrum zpravodajství a Centrum výroby a v jejich čele stanou tři ředitelé. Je za tím kus práce a já z toho mám radost, že se Český rozhlas mění! Změny, které pocítí naši posluchač, přijdou vzápětí. První část chceme stihnout do konce roku, další v průběhu roku příštího.
* Asi nejvíc vášní vzbudil záměr, že Radiožurnál se promění v plnoformátovou stanici posluchačů mladšího a středního věku, zhruba od 20 do 40 let, s posíleným a hlavně jiným hudebním obsahem než teď. Jak příprava omlazené stanice nyní, v dubnu 2012, vypadá?
Omlazení Radiožurnálu bude přicházet postupně. Je to naše nejposlouchanější stanice a určitě nechceme, aby ztratila své dosud věrné posluchače z řad starších ročníků. Zpravodajství a publicistiku dělá Radiožurnál nejlépe a posluchači si ho za to chválí. Zaměříme se proto spíše na hudební složku, o které jsem se už zmiňoval. Tam vidím potenciál, jak ještě navýšit auditorium o generaci dnešních třicátníků, ale i o mladší skupinu.
* Posluchačům středního a zralejšího věku, zhruba od 40 do 60 let, má být určen národní okruh Praha, dnes ČRo 2, spojený s regionálními studii. Co je v přípravě nového?
Pokud jde o národní okruh, tady budu strohý. Jeho koncepci připravíme do konce letošního roku a změna nastane nejdříve počátkem roku následujícího, tedy v roce 2014. Vysílání Dvojky a regionálních stanic tak letos určitě nedozná žádných větších změn.
* Prioritou má být váš záměr stanice mluveného slova a pak okruh pro náročnější posluchače, něco jako francouzská umělecká Arte, a u nás nynější ČRo 3 Vltava. Nynější Radio Česko tedy mezi vaše priority nepatří?
Spuštění nové zpravodajsko-publicistické stanice, která bude bez hudby, tzv. stanice mluveného slova, je opravdu momentální prioritou. Stanice vznikne integrací tří dosavadních stanic – Rádia Česko, ČRo 6 a Leonarda. Formát stanice ještě ladíme. Spustit ji plánujeme do konce letošního roku. Rádio Česko bude podstatným pilířem nové stanice, posluchači o tuto stanici nepřijdou. Naopak, budou moci zprávy, komentáře, magazíny a diskuse naladit po celý den.
* Hodláte měnit stanici Vltava?
Stanice Vltava je už nyní velmi dobře vyprofilovaná, zde není důvod pro velké změny. Rádi bychom však stanici vtělili větší dynamiku a mladší tvář. Musíme pracovat s novými formáty. Kratšími a zajímavějšími, především v průběhu dne. Po prázdninách například zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry.
* Co si mám pod tím představit?
Nechte se překvapit. Včas budeme veřejnost informovat.
* Jak se budou do budoucna vyvíjet internetové stanice?
Myslíte asi speciální stanice, které nevysíláme na FM frekvencích, ale také na internetu, v televizi, přes satelit nebo dokonce v DAB. Tyto stanice mají v nabídce veřejnoprávního rozhlasu rozhodně své místo, jako všude jinde v Evropě. A to se nedívám jen směrem na západ. Musíme ale zvažovat jejich účelnost. Jak neustále a správně opakuje můj programový náměstek Jan Manger, jednoznačně budeme preferovat kvalitu před kvantitou. Zůstává stanice D-dur a Radio Wave. O osudu Leonarda a Rádia Česko jsem hovořil. Čistě internetové projekty Český rozhlas Jazz a Wave Party mají podle mého názoru smysl, stejně tak jako úvaha o dětské internetové stanici.
* Nedá mi to, než se zeptat na mnohokrát některými kritiky, možná i bývalými členy Rady Českého rozhlasu zatracované Radio Wave? Počítáte s ním?
Kolikrát mám pocit, že lidé hovořící o Radiu Wave ho snad ani neslyšeli. Zkuste si někdy pustit jeho ranní vysílání. Možná budete překvapena. Velmi přijatelná hudba i pro mě samého a k tomu mladé hlasy, které vás zvou na výstavy, do kina, představují nové knihy. Publicistické pořady o současných problémech mladých jsou na velmi vysoké úrovni. Od dubna má Wave navíc nové pořady a novou zvukovou grafiku. Bohužel fakt, že stanice nevysílá na FM, je velkým hendikepem. Je to škoda, mladí lidé by si to zasloužili. Jedním z hlavních cílů změn je i posílení pozice Českého rozhlasu na trhu, optimálně na 25 procent. Bez stanice pro mladé to nedokážeme.
* A co dětská stanice, kterou připravujete pro digitální internetové spuštění v září 2012? Máte už jasno, kdo ji povede? Nekopírujete záměr generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, který měl tentýž cíl, ale televizní a s jiným termínem?
Nová dětská stanice a nový dětský web je cíl, který jsem si taktéž předsevzal. Pro děti vysílají všechna veřejnoprávní rádia a televize v Evropě a vědí proč. Odmalička si vychovávají své posluchače a diváky, ale především, přinášejí kvalitní vzdělávací i výchovný obsah. Je logické, že Česká televize a Český rozhlas nechtějí zůstat pozadu. Jde přece i o kultivaci naší nejmladší generace. Formát dětské stanice a dětský web začne připravovat nově vznikající tvůrčí skupina pro děti a mládež, momentálně finišuje výběrové řízení na jejího šéfa. Byl bych rád, kdyby se nám vše podařilo ještě letos.
* Oblíbeným zaklínadlem všech manažerů jsou dvě slova – šetření a restrukturalizace. Jak postupuje jedno i druhé u vás v rozhlase? Slíbil jste například, že postupně snížíte počet zaměstnanců z 1500 na 1100. Jak jste s propouštěním daleko?
Český rozhlas šetří. Svědčí o tom i o více než šedesát miliónů vyšší zisk za loňský rok, než předpokládal schválený rozpočet. Musíme hledat úspory, pracovat efektivněji, pečlivě hlídat vydané prostředky. Náklady se zvyšují a příjem rozhlasu zůstává na prakticky stejné úrovni. Stejné a zároveň relativně stabilní, i když je hlavně na nás, abychom dbali i na výnosovou stránku rozpočtu. V tomto jsme již také podnikli určité kroky. Snížení počtu pracovníků je další z nutných opatření, které nás čeká. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Navíc bych pro zaměstnance rozhlasu chtěl vytvořit velmi slušné pracovní podmínky a ty, chtě nechtě, začínají dobrým ohodnocením. Při redukci počtu pracovníků budeme moci zaměstnance lépe zaplatit. I zde platí zákon přímé úměry.
* Český rozhlas má, pokud vím, také mnoho externistů. Budete snižovat stavy i u nich?
Snížení počtu pracovníků v rozhlase o 15 až 20 procent se bude týkat jak zaměstnanců, tak zejména externích spolupracovníků. A těch není málo, jak jste sama podotkla. Vše bude probíhat postupně v průběhu následujících tří let v souladu s realizací plánovaných změn.
* Už je definitivně u konce rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě? Kolik stála peněz? Vedete v souvislosti se stavbou ještě nějaké spory s dodavateli?
Přestože se mi ještě za prozatímního mandátu podařilo obnovit a poté i dokončit stavební práce na rekonstrukci naší historické budovy, ještě není vše u konce. Problémy se vzduchotechnikou oddálily dokončení největšího Studia 1. Pevně věřím, že do konce roku se jednička dokončí. Stavební práce celkem stály přes 660 miliónů korun. Samozřejmě že vedeme spory s dodavateli, jsou však věcné, a proto řešitelné.
* Jak vycházíte se členy Rady Českého rozhlasu, která je vaším kontrolním orgánem, pokud jde o hospodaření Českého rozhlasu?
Rada má přece jen více pravomocí, než jen kontrolovat hospodaření. Její složení se v průběhu času mění, a tak se i vztah generálního ředitele mění. Za sebe mohu prohlásit, že s většinou členů Rady vycházím aktuálně velmi dobře a po čtvrtečním zvolení pana Tomáše Ratiborského předsedou Rady věřím, že tento stav bude oboustranný a bude se nadále pozitivně rozvíjet.
***
Po prázdninách zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry
Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem
odkaz http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=284710
---------------------------------------------------
Poznámka editora blogu: Připomeňme si slova Petra Duhana z 18. října 2011. Snad se již něco zlepšilo:
---------------------------------------------------
Poznámka editora blogu: Připomeňme si slova Petra Duhana z 18. října 2011. Snad se již něco zlepšilo:
Pusťte si, prosím, zvukový záznam kliknutím na obrázek:
pondělí 14. května 2012
Zapojte se do výzkumu pro tvorbu programu stanice mluveného slova ČRo
14.5.20012 publikováno na webu ČRo Leonardo, ČRo 6 a ČRo Rádio Česko
odkaz na banner na stanici ČRo Leonardo http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/
odkaz na banner na stanici ČRo 6 http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/
odkaz na banner na stanici Český rozhlas Rádio Česko http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/portal/
Můžete kliknout přimo na banner
nebo
odkaz na banner na stanici ČRo Leonardo http://www.rozhlas.cz/leonardo/portal/odkaz na banner na stanici ČRo 6 http://www.rozhlas.cz/cro6/portal/
odkaz na banner na stanici Český rozhlas Rádio Česko http://www.rozhlas.cz/radio_cesko/portal/
neděle 13. května 2012
Hlavním stanicím Českého rozhlasu klesla poslechovost
10. 5. 2012 publikováno na serveru DigiZone.cz
NEDĚLNÍ VIDEOANKETA: Jaké jsou priority finálových kandidátů do Rady ČRo?
13. 5.2012 zveřejněno na serveru Česká média
V dnešní anketě jsme dali prostor šesti finálovým kandidátům, kteří se ucházejí o místo radního v Radě ČRo (Petr Burda, Jaroslav Kravka, Michal Lukeš, Petr Matoulek, Jaroslav Růžička, Petr Šafařík). Volební výbor PS PČR je vybral spolu s finalisty do Rady ČT 12. dubna. Na jedno místo v radě připadají tři uchazeči. Volba radních by měla být na pořadu červnové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu, která bude zahájena 5. června. Rozhovory s kandidáty, se kterými se nám nepodařilo natočit dnešní anketu, Vám přineseme co nejdříve. Do ankety jsme zatím vybrali jejich vystoupení před Volebním výborem z 3. dubna.
Anketní otázka zněla: Jaké budou Vaše priority, pokud se stanete radním Rady ČRo?
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/433373/nedelni-videoanketa-jake-jsou-priority-finalovych-kandidatu-do-rady-cro
Anketní otázka zněla: Jaké budou Vaše priority, pokud se stanete radním Rady ČRo?
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/433373/nedelni-videoanketa-jake-jsou-priority-finalovych-kandidatu-do-rady-cro
neděle 6. května 2012
NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: Jan Menger: Z hlediska portfolia stanic má letos prioritu stanice mluveného slova
6.5.2012 zveřejněno na serveru Česká média
Náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana pro program a vysílání se od 1. března stal Jan Menger, který předtím řídil středočeskou stanici ČRo Region. Menger společně s dalšími členy topmanagementu představil koncepci rozvoje ČRo v letech 2012-2014. Z ní také vyplývá založení tří center – pro zpravodajství, vysílání a výrobu. „Vnímám za zásadní věc, upřednostňovat kvalitu před kvantitou,“ zdůraznil Menger s tím, že se zaměří na zefektivnění provozu všech složek, na zpřehlednění struktury a na redukci a profilaci jednotlivých stanic. Jednou ze zásadních oblastí, ve kterých se zpřehlední struktura veřejnoprávního rozhlasu, jsou tvůrčí skupiny. Jan Menger o nich, ale také o dalších plánech, například o stanici mluveného slova, hovoří v aktuálním rozhovoru Českých médií. V něm například vůbec poprvé zaznělo jméno nové vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež Zory Jandové.
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/432718/nedelni-videorozhovor-jan-menger-z-hlediska-portfolia-stanic-ma-letos-prioritu-stanice-mluveneho-slova
Náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana pro program a vysílání se od 1. března stal Jan Menger, který předtím řídil středočeskou stanici ČRo Region. Menger společně s dalšími členy topmanagementu představil koncepci rozvoje ČRo v letech 2012-2014. Z ní také vyplývá založení tří center – pro zpravodajství, vysílání a výrobu. „Vnímám za zásadní věc, upřednostňovat kvalitu před kvantitou,“ zdůraznil Menger s tím, že se zaměří na zefektivnění provozu všech složek, na zpřehlednění struktury a na redukci a profilaci jednotlivých stanic. Jednou ze zásadních oblastí, ve kterých se zpřehlední struktura veřejnoprávního rozhlasu, jsou tvůrčí skupiny. Jan Menger o nich, ale také o dalších plánech, například o stanici mluveného slova, hovoří v aktuálním rozhovoru Českých médií. V něm například vůbec poprvé zaznělo jméno nové vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež Zory Jandové.
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/432718/nedelni-videorozhovor-jan-menger-z-hlediska-portfolia-stanic-ma-letos-prioritu-stanice-mluveneho-slova
pátek 4. května 2012
Zelenku už z Rady Českého rozhlasu neodvolají, na ministerstvu školství skončil
3.5.2012 napsal Jan Potůček na serveru Digizone.cz
Nový ministr školství Petr Fiala odvolal šéfa
tiskového odboru Antonína Zelenku, který je zároveň členem Rady Českého
rozhlasu a hrozilo mu, že jako radní skončí
Poslanci se už nemusí zabývat otázkou, zda mají odvolat
radního Českého rozhlasu Antonína Zelenku kvůli jeho angažmá ve
funkci vedoucího tiskového odboru ministerstva školství. Nový ministr Petr
Fiala, kterého prezident republiky Václav Klaus oficiálně jmenoval do
funkce tento týden, totiž Zelenku z vedení tiskového odboru odvolal.
Zelenkovi reálně hrozilo, že v rozhlasové radě skončí, protože podle
zákona je jakákoli jmenovaná funkce v rozporu s členstvím
v tomto kontrolním orgánu veřejnoprávního rozhlasu.
„Byl jsem
oficiálně odvolán z funkce. Asi z ministerstva v brzkých dnech
odejdu, s těmito poměry a zacházením nechci mít nic společného,“ řekl
Zelenka zpravodajskému serveru iDnes.cz. Do úřadu nastoupil letos v únoru
ještě za předchozího ministra Josefa Dobeše a kritice
z porušování zákona se bránil tím, že do funkce vedoucího tiskového odboru
nebyl jmenován, ale byl jejím výkonem pouze pověřen.
V minulosti se už Zelenka coby rozhlasový radní
zdiskreditoval natáčením stranických videí pro ODS z předvolebních cest Mirka
Topolánka.
čtvrtek 3. května 2012
Tvůrčí skupinu pro děti a mládež Českého rozhlasu povede Zora Jandová
3.5.2012 informoval Odbor komunikace a vnějších vztahů na severu Českého rozhlasu
Oblíbená herečka, zpěvačka a rozhlasová moderátorka Zora Jandová povede od 1. června Tvůrčí skupinu pro děti a mládež. Jandová zvítězila v tříkolovém výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo 36 zájemců.
Hlavním úkolem Zory Jandové a jejího týmu bude ve spolupráci s Centrem vysílání připravit novou podobu nabídky Českého rozhlasu pro děti a mládež, se kterou chce Český rozhlas přijít ve zkušebním provozu ještě letos na podzim. Prvotní koncepci tohoto vysílání a navazujících webových stránek už odevzdala v rámci výběrového řízení. U výběrové komise pak se svým projektem jednomyslně zvítězila.
„Jsme rádi, že Zora Jandová zúročí své dlouholeté profesionální zkušenosti s tvorbou pro děti právě v Českém rozhlase,“ konstatuje náměstek generálního ředitele pro program a vysílání Jan Menger. „Její materiál nezapomíná na potřeby a záliby internetové generace,“ dodává Filip Rožánek z ČRo Nová média, který novou podobu dětského vysílání Českého rozhlasu inicioval.
Plánované dětské vysílání Českého rozhlasu využije internetové i digitální platformy včetně mobilních aplikací. Projekt schválilo vedení ČRo na sklonku roku 2011, výběrové řízení na vedoucího Tvůrčí skupiny pro děti a mládež probíhalo v březnu a dubnu letošního roku.
Profil Zory Jandové:
Profil Zory Jandové:
MgA. Bc. Zora Jandová
Absolventka DAMU (1982), VŠ tělesné výchovy a sportu Palestra (2009), nyní dokončuje doktorandské studium v oboru masmediální komunikace, marketingu a reklamy na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Tématem její disertační práce je fenomén živého vysílání včetně pořadů pro děti, vysílání pro děti se věnoval také její školní výzkum.
Zora Jandová je oblíbená herečka a zpěvačka, ale také moderátorka Nočního Mikrofóra na ČRo 2 – Praha, textařka, překladatelka, scenáristka, malířka, kondiční specialistka a lektorka taiči. V roce 2002 se umístila sedmá na mistrovství světa v taiči jako nejlepší závodnice z evropského kontinentu. Ovládá francouzštinu a angličtinu, z nichž překládá divadelní hry, šansony a dětské knížky. Domluví se rusky, moderovat a zpívat zvládne v dalších osmi jazycích. Vystupovala ve více než 11 zemích světa.
Má státní zkoušku z pedagogiky a psychologie, složila zkoušky z ekonomiky, marketingu, managementu a personálního managementu.
V roce 2007 vydala pro děti interaktivní knížku-zpěvník s vlastními ilustracemi Ryba z Havaje, v České televizi šest let uváděla dětský diskusní pořad Tykadlo, na Primě pořad Mazlíčci. Další dvě její autorské knihy pro děti a mládež jsou připraveny k vydání, tři jiné dětské knížky přebásnila z angličtiny a americkému animovanému filmu, který podle nich vznikl, propůjčila v české verzi svůj hlas. Představitelka 50 filmových, televizních a rozhlasových rolí.
Vede Klub komunikace Habakuk pro děti 1. až 5. tříd při ZUŠ Řevnice, jezdí se svým autorským programem po školách, spolupracuje se školkami a s nadací Naše dítě.
Absolventka DAMU (1982), VŠ tělesné výchovy a sportu Palestra (2009), nyní dokončuje doktorandské studium v oboru masmediální komunikace, marketingu a reklamy na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Tématem její disertační práce je fenomén živého vysílání včetně pořadů pro děti, vysílání pro děti se věnoval také její školní výzkum.
Zora Jandová je oblíbená herečka a zpěvačka, ale také moderátorka Nočního Mikrofóra na ČRo 2 – Praha, textařka, překladatelka, scenáristka, malířka, kondiční specialistka a lektorka taiči. V roce 2002 se umístila sedmá na mistrovství světa v taiči jako nejlepší závodnice z evropského kontinentu. Ovládá francouzštinu a angličtinu, z nichž překládá divadelní hry, šansony a dětské knížky. Domluví se rusky, moderovat a zpívat zvládne v dalších osmi jazycích. Vystupovala ve více než 11 zemích světa.
Má státní zkoušku z pedagogiky a psychologie, složila zkoušky z ekonomiky, marketingu, managementu a personálního managementu.
V roce 2007 vydala pro děti interaktivní knížku-zpěvník s vlastními ilustracemi Ryba z Havaje, v České televizi šest let uváděla dětský diskusní pořad Tykadlo, na Primě pořad Mazlíčci. Další dvě její autorské knihy pro děti a mládež jsou připraveny k vydání, tři jiné dětské knížky přebásnila z angličtiny a americkému animovanému filmu, který podle nich vznikl, propůjčila v české verzi svůj hlas. Představitelka 50 filmových, televizních a rozhlasových rolí.
Vede Klub komunikace Habakuk pro děti 1. až 5. tříd při ZUŠ Řevnice, jezdí se svým autorským programem po školách, spolupracuje se školkami a s nadací Naše dítě.
pondělí 30. dubna 2012
Radiožurnál bude hrát od podzimu jinak, plánuje šéf rozhlasu Duhan
30. 4. 2012 napsala
Hana Válková na serveru idnes.cz
Český rozhlas čekají v následujících dvou letech nebývalé
změny. V rámci nich vzniknou dvě nové stanice a z rozhlasu odejde až pětina
lidí. "Budou to ti, kteří nestíhají," říká v rozhovoru pro iDNES.cz
ředitel ČRo Peter Duhan.
Duhan své vize na roky 2012 až 2014 představil ve čtvrtek na
Radě ČRo, v pátek je prezentoval novinářům. "To, co chceme spustit, je
nejrazantnější změna od roku 1989," okomentoval kroky Duhan. V rámci
reorganizace bude muset odejít až pětina lidí, rozhlas získá tři nová centra
pro výrobu, zpravodajství a vysílání a změní své logo i grafiku pro
jednotlivé stanice (více
o plánovaných změnách v rozhlase čtěte tady). Generální ředitel
Českého rozhlasu Peter Duhan slibuje také novou stanici mluveného slova a další
stanici pro mladé.
Vznik nové stanice mluveného slova zmiňovali už vaši
předchůdci, jenže jejich plány nevyšly. Proč by tomu nyní mělo být jinak?
Ano, mluvilo se o tom, ale vůle chyběla. Někdo si myslí, že je ten projekt velice smělý. On má samozřejmě mnohá rizika a přijít s něčím takovým v roce 2012, kdy v Evropě jsou stanice zaběhnuté třicet let, není jednoduché. Ale někdo musí zavelet a říci: Ano, bude to i s vědomím rizik, počátečních nedostatků.
Stanice bude mít celoplošný dosah. Půjde o
čtyřiadvacetihodinové vysílání?
Nebude vysílat celý den. Měla by vysílat od sedmi od rána do půlnoci. Ale je to jen orientační.
Jaký bude poměr mezi hudbou a slovem?
Hudba tam nebude žádná, tedy až na pořady o hudbě. Třeba o jazzu, folkloru a podobně. Ale nebudou tam žádné hudební předěly, ani to, čemu se říká playlist.
Jaké žánry bude nová stanice vysílat?
Bude vysílat náročnější zpravodajské žánry a publicistiku, dokumenty, velké panelové diskuse. Může tam být i nějaké čtení.
Nová stanice vznikne sloučením tří stanic - ČRo 6, Rádio
Česko a stanice Leonardo. Proč jste si je vybrali?
Protože jak Český rozhlas 6, tak Rádio Česko svými některými znaky naplňují to, co posluchači od stanice mluveného slova čekají. Obě nemají ve svém programu hudbu. Je tam zpravodajství, aktuální a analytická publicistika, magazíny, dokumenty a náročnější rozhlasové žánry.
Při představování koncepce jste zmínil i úspory. Na kolik
vyjde provoz nynějších tří stanic a na kolik toto číslo stáhnete u nové
stanice mluveného slova?
Provoz všech tří stanic v součtu stojí bez nějakých drobných 90 milionů korun ročně. Chceme se pohybovat na hranici kolem 70 milionů. Ale zdůrazňuji, že to jsou zatím jen odhadovaná čísla.
Bez opakování a s novinkami, tak bude vypadat
"nový" Radiožurnál
Počítáte v rámci změn v Českém rozhlase i se
změnou hudební dramaturgie Radiožurnálu?
Sám jsem známý kritik Radiožurnálu, ale zároveň říkám, že kritika jeho hudby je trochu jednostranná. Radiožurnál pracuje s osvědčenými postupy a snaží se svoji hudební dramaturgii sestavit na základě výsledků průzkumů. Tím ale nechci říci, že je tam všechno v pořádku.
Takže na hudební dramaturgii sáhnete.
Sáhneme. Probíhají kvalifikované diskuse na toto téma a myslím, že z nich vyplyne kompromisní a přijatelné řešení. Ale i tak, pokud jde o hudbu, nikdy neuspokojíme všechny.
To kompromisní řešení bude vypadat jak?
Teď nebudu mluvit jako ředitel, ale jako posluchač. Problém Radiožurnálu není v tom, co hraje, ale že má těch písniček málo. A ty se pořád opakují. Tím vzniká dojem, že se tam stále hraje to samé. To znamená, že by se písničky neměly tak opakovat. Druhou věcí je, že nás zajímají posluchači kolem 35 až 45 let. My se musíme zeptat, co poslouchali, když jim bylo 15 let. V této době, ať si to uvědomujeme, nebo ne, se tvoří náš hudební vkus. Takže my musíme hrát ve starším kurzu. To ale nevylučuje, že by Radiožurnál neměl hrát novinky. Musí. Z principu, protože je veřejnoprávní.
Novinky české, nebo zahraniční?
Musíme se věnovat novinkám domácím i zahraničním. Radiožurnál to musí vybalancovat.
A kdy posluchač Radiožurnálu pozná, že hrajete jinak?
Myslím, že kolem podzimu, to znamená v září či říjnu, by měly jisté změny v tom hudebním profilu nastat. Ale nejde jen o to změnit hudbu, změny budou i v obsahu vysílání.
Avizoval jste, že rozhlas propustí až pětinu svých
zaměstnanců. Podle čeho vyberete ty, kteří budou muset odejít?
Nemají tu co pohledávat ti, co pracují špatně a nezvládají tempo, které jsme nastavili. Naopak chceme opustit filozofii, že když je někdo v důchodovém věku, tak do rozhlasu nepatří.
Kdy to propouštění začne a jak dlouho bude trvat?
Od 1. listopadu loňského roku jsme začali měnit strukturu rozhlasu. Jednotlivé procesy, které k propuštění povedou, začínáme startovat. Proces reorganizace by měl být ukončen na konci roku 2013.
Rozhlas bude měnit také nové logo. Kdy jej představíte?
Na jaře příštího roku.
Půjde o jeho omlazení, nebo úplnou proměnu?
To je složitý, odborný a sofistikovaný proces a já jeho výsledek nechci předjímat. Počkám, jaké varianty mi předloží. Já pak budu ten, kdo rozhodne o té finální.
Zachováte v logu vlny, nebo ne?
Něco tradičního na něm zůstat musí. Bude to asi nějaká kombinace toho historického, konzervativního s tím moderním.
ČRo si na konci loňského roku pouštělo zhruba 20 procent
všech posluchačů, přesto vám Rada ČRo snížila odměnu za to, že jste
nedosáhl vyšší poslechovosti. K jakému číslu se chcete změnami dobrat?
Naší ambicí je dostat se na pětadvacetiprocentní podíl na trhu. A k tomu směřuje i reorganizace.
Rozhlasový YouTube přitáhne mladé
Hovořil jste o tom, že chcete přilákat mladší posluchače.
Jak si představujete cílového posluchače po provedených změnách v ČRo?
U stanice mluveného slova se nedá říci, že je cílená na specifickou věkovou kategorii. Je nadgenerační. Mohou ji poslouchat jak mladí, tak střední či starší generace. Je to výběrová stanice, nikdy ji posluchači nebudou poslouchat masově. U Radiožunálu je to jiné. Nyní víme, že jej poslouchají převážně vzdělanější muži s aktivním přístupem k životu, kteří potřebují neustále přísun informací. A není důvod toto měnit. Nicméně jsme na počátku plánu zřídit stanici pro mladé posluchače. To znamená pro posluchače od 15 do 30 let. To nám zde nyní absolutně chybí.
Co by takto mladé lidi mělo k rozhlasu přitáhnout?
Zcela určitě to není jen hudba nebo standardní pojetí rozhlasového vysílání. Takoví lidé dnes především surfují po jiných komunikačních prostředcích, než je rozhlas. Baví je to a technologie pro výrobu vlastního rozhlasového pořadu je dostupná a není vůbec drahá. Proto jsou schopni vytvářet vlastní rozhlasové artefakty. A my bychom měli vytvořit něco, co nás k nim přiblíží. Umožníme jim sdílet jejich vlastní produkty v rámci vysílání stanice pro mladé. To znamená, že se aktivně budou podílet na tom, co je vysíláno.
To jim nabídnete nějaký YouTube mluveného slova?
To jste velice zjednodušila, ale asi ano. Protože takové typy stanic pro mladé už existují.
neděle 29. dubna 2012
NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: Ohlédnutí Dany Jaklové za uplynulými léty v Radě Českého rozhlasu
29.4.2012 zveřejněno na serveru Česká média
Hostem aktuálního nedělního rozhovoru je Dana Jaklová, bývalá předsedkyně Rady Českého rozhlasu (ČRo) a redaktorka regionální televize RTA a internetového deníku České média. Danu Jaklovou jsme oslovili k rozhovoru asi měsíc potom, co opustila funkci v radě veřejnoprávního rozhlasu po vypršení šestiletého mandátu. O jeho obnovu se pokoušet nebude a znovu do rady nekandiduje. V rozhovoru hodnotí uplynulá léta v rozhlasové radě, kde se postupně propracovala všemi funkcemi až k té nejvyšší předsednické. V rozhovoru s redaktorem Českých médií Jaklová hodnotí některé kroky Rady ČRo, která za jejího působení volila několikrát generálního ředitele a jednou ho dokonce odvolávala. Vyjadřuje se také k otázce vztahu médií a politiky. (video trvá 25 minut)
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/432101/nedelni-videorozhovor-ohlednuti-dany-jaklove-za-uplynulymi-lety-v-rade-ceskeho-rozhlasu
odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/432101/nedelni-videorozhovor-ohlednuti-dany-jaklove-za-uplynulymi-lety-v-rade-ceskeho-rozhlasu
sobota 28. dubna 2012
Posluchač Svatopluk Bartík se odvolává k Radě Českého rozhlasu a žádá zveřejňování playlistů stanic ČRo
26.4..2012 napsal Svatopluk Bartík
---------------------------------
Generální ředitel
Českého rozhlasu
Petr
Duhan
Český rozhlas
Vinohradská 12, 120 99
Praha 2
Rada
Českého rozhlasu
prostřednictvím
Českého rozhlasu
Vinohradská 12, 120 99
Praha 2
V Brně dne 26. dubna 2012
Věc: - Odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí
žádosti o poskytnutí informace
-
Stížnost na generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo)
Reaguji jak odvoláním
ke generálnímu řediteli ČRo, tak stížností na generálního ředitele ČRo k radě
ČRo, v důsledku rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace Sp.
zn. Inf. CRo 1/2012 - 2, kterou mi byla generálním ředitelem ČRo odmítnuta
moje žádost o poskytnutí seznamu hraných skladeb na stanici ČRo Radiožurnál
během měsíce února 2012. Rozhodnutí generálního ředitele považuji za nezákonné
a v rozporu se zásadami veřejnoprávní služby v oblasti rozhlasového vysílání.
Odvolací
důvody
Playlist hraných
skladeb nemůže být podřazen pod "obchodní tajemství" z těchto důvodů:
1/ Vysílání, tedy i
hudební část vysílání, ČRo není předmětem podnikání. ČRo je ze zákona zřízeným
veřejnoprávním rozhlasovým médiem, mezi jehož úkoly patří úkoly vymezené v §
2/, odst. 2), mezi nimiž není ani náznakem nic o povinnosti konkurovat si podnikatelsky
s ostatními rozhlasovými stanicemi. Jako takový se ČRo tedy nepohybuje v
podnikatelském či konkurenčním prostředí, neboť více veřejnoprávních rozhlasů u
nás neexistuje. Sice část financování ČRo plyne z příjmů za reklamu, ale prodej reklamy v souvislosti s vysíláním neznamená, že se tím
vysílání stalo předmětem obchodu. Primárním úkolem Čro není konkurenční boj s
ostatními vysílateli. Argument předložený v rozhodnutí o odmítnutí
není možné uznat a tudíž se na ČRo argumentace celým § 17 ObchZ nemůže ve
vztahu k hudebnímu vysílání vztahovat.
2/ Argument ČRo, že v
případě playlistu jde o informace, kterou nejsou v obchodních kruzích běžně
dostupné je prokazatelně nepravdivý. Jelikož celé vysílání ČRo je veřejné, je
technicky jednoduše možné pro kteroukoliv komerční stanici si playlisty stanic
ČRo jednoduše opatřit. Nebylo by v tomto případě rozhodující, kdybychom neměli
informace, že někdo takové seznamy vytváří, podstatné je, že to lze. My však
ale spolehlivě víme, že alespoň mezi posluchači ČRo existuje společná snaha
playlist Radiožurnálu sestavit, viz webová stránka: http://radiozurnal.3tecky.cz/, která je dokonce částečně
úspěšná. Mluvčí ČRo o této snaze ví a dokonce že uvádí, že mu toto
"amatérské" pořizování playlistu nevadí (viz: http://www.lidovky.cz/playlisty-zatim-nezverejnime-jsou-nasim-obchodnim-tajemstvim-p7h-/ln-media.asp?c=A120411_164519_ln-media_ogo).
Přičemž takto sestavený playlist je a bude veřejně přístupný a může tak sloužit
i údajné "konkurenci".
Nepravdivost tvrzení,
že v obchodních kruzích, v tomto případě údajné “konkurence”, nejsou playlisty (potažmo principy
sestavování playlistů) běžně dostupné lze jednoduše dokázat. Jistě si totiž -
narozdíl od ČRo - uvědomují, že i v jejich případě je snaha o utajení playlistů
před skutečnou konkurencí marná. Mnohá soukromá rádia tedy svoje playlisty
zveřejňují na internetu. Během minuty hledání na internetu lze nalézt například
playlisty stanic:
●
a mnoha dalších.
3/ Stejně tak (ad
předcházející odstavec) je z logiky věci vyvrácena část definice obchodního
tajemství, konkrétně: “mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel
jejich utajení odpovídajícím způsobem zajišťuje”. Jediným možným způsobem
utajení seznamu skladeb je jeho neodvysílání, tedy jeho neexistence. Dochází
tak ke zcela absurdní situaci, kdy ČRo chrání něco, co je samo o sobě tak
zjevně neutajované a neutajitelné, jako jsou zveřejněné (odehrané) hudební
skladby během jejího vysílání.
Důvody,
proč by ČRo měl, resp. musí, poskytnout přehled hraných skladeb:
1/ Právem každého
občana je i právo přijímat a šířit informace. Český rozhlas nijak nepopírá, že
v oblasti mluveného slova u vlastních zpravodajských, publicistických,
vzdělávacích, kulturních a jiných pořadů jsou tyto předmětem veřejnoprávní
služby a jako takové je nejen vysílá, ale následně shromažďuje ve svém veřejně
přístupném on-line archivu na www.rozhlas.cz, odkud jsou zdarma a kdykoliv veřejnosti
na celém světě k dispozici. Z definice veřejnoprávní služby nelze vyjmout ani
hudební složku vysílání, která dle mého laického odhadu tvoří přibližně jednu
třetinu obsahu. Jestliže má ČRo ze zákona povinnost mj. "rozvíjení
kulturní identity obyvatel České republiky...", tak se toto rozhodně
vztahuje i na hudební složku. Předmětem mé žádosti není (a z autorsko-právních
důvodů nejspíše zcela ani nemůže být) zveřejnění všech samotných hraných
skladeb, avšak pouze jejich seznam. To mi přijde adekvátní zejména v okamžiku,
kdy hudební složka vysílání Radiožurnálu je pod dlouhodobou palbou kritiky
veřejnosti, hudebních odborníků a dokonce i samotných zaměstnanců ČRo, se
kterými jsme na toto téma v poslední době hovořil. Veřejná diskuze nad hudební
dramaturgií ČRo je žádoucí, ale těžko může být vedena, pokud ČRo playlisty
Radiožurnálu nezveřejní.
2/ Mnohé zahraniční
veřejnoprávní stanice svoje playlisty běžně zveřejňují, například německá Westdeutsche
rundfunk (zde: http://www.wdr2.de/musik/titelsuche100.html), a není ani známo, že by
jiné zahaniční veřejnoprávní stanice svoje playlisty tajily.
3/ Sám ČRo přiznává,
že zveřejňuje playlist u své stanice Wave. Tato stanice je nedílnou součástí
ČRo, stejně jako Radiožurnál a není tedy možné činit mezi nimi rozdíly, neboť
všechny stanice ČRo, jakož i jejich hudební vysílání, mají stejnou, tedy plně
veřejnoprávní povahu. Zveřejnění playlistů staice Wave je jasným precedentem a
ČRo se tedy nemůže vymlouvat v případě stanice Radiožurnál a ostatních.
4/ Jakožto koncesionář
(resp. naše domácnost prostřednictvím mojí manželky) jsem vůči ČRo ve
speciálním postavení obdobném postavení akcionáře u soukromého podniku. Je
absurdní, že na jednu stranu mám povinnost přispívat jako majitel rozhlasového
přijímače koncesionářským poplatkem na plnění úkolů vyplývajících z
veřejnoprávních úkolů ČRo (navíc bez ohledu na to, zda na něm stanice ČRo
poslouchám či nikoliv) a na straně druhé mi jakožto koncesionáři odmítá ČRo
poskytnout podstatné informace o své činnosti, tj. o skladbě hudebního
vysílání.
Že je ČRo
kofinancována také z příjmu z reklamy je vedlejší, neboť takové příjmy mají
podporovat její veřejnoprávní poslání, nikoliv s nimi být v konfliktu. Český
rozhlas je zřízen zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, z jehož znění
vyplývá pro ČRo množství práv a povinností stanovených za účelem plnění funkcí
veřejného zájmu. Mimoto se mu však v § 11 zákona o Českém rozhlase přiznává
oprávnění “vykonávat
za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí
s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly (§ 2 tohoto
zákona)”, a dále , že “finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění
svých úkolů podle § 2 a 3.” Je bez jakékoliv diskuze, že ohledně
hudební složky vysílání má jednoznačně přednost veřejnoprávní funkce a tudíž
nesmí být seznamy odehraných skladeb pod ochranou údajného obchodního
tajemství.
Závěr
Celý přístup
generálního ředitele mi přijde natolik absurdní a odporující hodnotám
veřejnoprávního rozhlasového média, že - kromě odvolání dle zákona č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím - se obracím i na Radu Českého rozhlasu
se stížností na generálního ředitele s návrhem, aby mu v rámci rozhodnutí o
této stížnosti uložila zveřejnit, resp. zveřejňovat playlisty všech stanic
Českého rozhlasu. Neexistuje žádný zákonný ani společenský důvod, proč by
seznamy hraných skladeb na stanicích ČRo neměly být veřejnosti plně k
dispozici.
S pozdravem,
Svatopluk Bartík
Prezentace rozvoje Českého rozhlasu v letech 2012-2014 také na webu Českých médií
Pro zobrazení jednotlivých částí prezentace klikněte na odkaz
http://www.ceskamedia.cz/media/432043/dokument-prezentace-rozvoje-ceskeho-rozhlasu-v-letech-2012-2014
pátek 27. dubna 2012
Médiář.cz přináší prezentace vedoucích pracovníků o tom, jak se má měnit Český rozhlas v letech 2012 až 2014
27.4.2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz
Český rozhlas blíž seznámil veřejnost s tím, jak se hodlá zatím údajně nejvíc od revoluce změnit. Veřejnoprávní rádio žijící de facto zcela z peněz svých posluchačů hodlá v dalších třech letech propustit až pětinu svých zaměstnanců, zbylé lépe zaplatit, změnit strukturu stanic, jejich názvy, značky i marketing a díky tomu začít dominovat mediální scéně.
„Je to nejrazantnější změna od roku 1989,“ řekl na dnešním setkání s novináři generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan, krátce poté, co své plány představil včera rozhlasové radě a dnes před zaměstnanci veřejnoprávního rádia. „Je to dobrodružství, vyzval jsem kolegy, aby se se statečným srdcem a otevřeným hledím pustili do změn.“
Podle Duhana je rozhlas v problémech poté, co zhruba od roku 2000 prochází „obrovskou extenzí“ co do počtu stanic – nyní jich má dvacet a proto hodlá některé z nich redukovat či slučovat.
Přitom v uplynulé dekádě ztratil zhruba desetinu podílu na trhu, nyní má podíl zhruba 20 %. Zároveň mu ubývá koncesionářů, hlavně z řad fyzických poplatníků. „Představuje to pro nás problém, k němuž se budeme muset postavit,“ uvedl dnes Duhan.
„Rezignovali jsme na mladou generaci, neoslovujeme mladou generaci, neděláme to, co bychom jako rozhlas veřejné služby dělat měli,“ přiznal také. „Rozhlas vězí oběma nohama ve 20. století,“ konstatoval.
Přinášíme prezentace a harmonogramy plánovaných změn:
Dále pokračuje prohlídkou prezentací v článku na serveru Médiář.cz - odkaz
http://www.mediar.cz/dokumenty-jak-se-ma-menit-cesky-rozhlas-v-letech-2012-az-2014/
Část prezentace náměstka pro program Jana Mengera:
Část prezentace náměstka pro program Jana Mengera:
Dále pokračuje prohlídkou prezentací v článku na serveru Médiář.cz - odkaz
Prohlášení Českého rozhlasu k článku v Lidových novinách
26. 4.2012 zveřejnil Český rozhlas na svých webových stránkách
Český rozhlas tímto prohlášením reaguje na článek s názvem „Radním vadí Duhanovo přešlapování“ autora Ondřeje Stratilíka, uveřejněný dne 26. 4. 2012 v Lidových novinách.
Autor ve svém článku uvádí několik mylných informací, které svědčí o jeho špatné informovanosti, nedostatku hlubšího vhledu do problematiky a které se především nezakládají na skutečném stavu věcí.
Materiál s prioritami a koncepčními záměry Českého rozhlasu v oblastech programu a vysílání, správy a provozu, strategického rozvoje a řízení lidských zdrojů v roce 2012 předložil generální ředitel Radě Českého rozhlasu 5. března 2012 v rozsahu 51 stran textu.
Rada Českého rozhlasu nikdy tento materiál ani jeho část nevrátila generálnímu řediteli k přepracování.
Materiál obsahuje mj. harmonogram restrukturalizace Českého rozhlasu. Po prvním projednání materiálu s Radou ČRo byl vedením ČRo vypracován prováděcí dokument k původnímu materiálu, který podrobněji specifikoval časový harmonogram zavádění jednotlivých koncepčních změn, a to až do roku 2014.
Vedení ČRo chce prioritně přistoupit k realizaci vnitřních provozních a organizačních změn, které mají přímé ekonomické a personální dopady. V oblasti programu je prioritou letošního roku spuštění zpravodajsko-publicistické stanice bez hudby (tzv. stanice mluveného slova), ke kterému by mělo dojít do konce roku 2012. Konkrétní podoba této nové stanice (především programové schéma) bude projednána s Radou ČRo na konci června.
Informace autora článku o čtyřech nových okruzích ČRo a odložení kroků v tomto směru jsou zkreslené. Repositioning stanic nemůže být otázkou pouhých 8 měsíců. Původní plán generální ředitele ČRo byl nastaven na periodu až do roku 2015, přičemž z jeho kandidátského projektu vyplývá, že v mnoha směrech nejde o nové stanice, ale především o změny v zaměření a profilaci současných stanic. Vedení ČRo v navrhovaném materiálu navíc zkrátilo termín implementace změn do 1. ledna 2014. Žádný z plánovaných kroků tedy není a nebyl odložen.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)